NÁVRH USNESENÍ o litevském zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací
9. 9. 2009
v souladu s článkem 115 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Claude Moraes, Michael Cashman, Monika Flašíková Beňová za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0026/2009
B7‑0029/2009
Usnesení Evropského parlamentu o litevském zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací
Evropský parlament,
– s ohledem na mezinárodní a evropské závazky v oblasti lidských práv, včetně závazků obsažených v úmluvách OSN o lidských právech a v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách,
– s ohledem na ustanovení Evropské unie týkající se lidských práv, a zejména na Listinu základních práv Evropské unie a články 6 a7 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na článek 13 Smlouvy o založení Evropského společenství, který Evropské unii uděluje pravomoc přijímat opatření pro boj proti diskriminaci založené mimo jiné na sexuální orientaci a pravomoc prosazovat zásadu rovnosti,
– s ohledem na směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES, které zakazují přímou a nepřímou diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace, jakož i na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008) 426),
– s ohledem na článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, podle nějž se zakazuje „jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (směrnice „televize bez hranic“),
– s ohledem na článek 115 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že EU je společenstvím hodnot, které se zakládají na lidských právech, základních svobodách, demokracii a právním státu, rovnosti a absenci diskriminace,
B. vzhledem k tomu, že povinností EU a jejích členských států je prosazovat rovnost a bojovat proti diskriminaci, zejména podle článku 13 Smlouvy o ES a podle směrnic, které byly schváleny a navrženy k dosažení právě tohoto cíle, včetně boje proti diskriminaci založené na sexuální orientaci,
C. vzhledem k tomu, že sociální vyloučení, diskriminace a obtěžování mladých lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů vede u těchto osob k těžkému psychickému strádání a vysoké míře sebevražd, zatímco informace a výchova ve školách jsou pro ochranu takto sexuálně orientovaných mladých lidí nezbytné,
D. vzhledem k tomu, že sexuální orientace je záležitostí, na niž se vztahuje právo jednotlivce na ochranu soukromí zaručené mezinárodními, evropskými i vnitrostátními právními předpisy v oblasti lidských práv, a orgány veřejné moci by měly podporovat rovnost a absenci diskriminace, přičemž by měla být zaručena svoboda projevu sdělovacím prostředkům, nevládním organizacím a soukromým osobám,
E. vzhledem k tomu, že litevský parlament dne 14. července 2009 zamítnul prezidentské veto a potvrdil změny „zákona na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací“, jež vstoupí v platnost dne 1. března 2010, čímž potvrdil, že „škodlivý vliv na vývoj nezletilých osob“ je způsoben „zveřejňovanými informacemi agitujícími za homosexuální [a] bisexuální [...] vztahy“, což „odporuje rodinným hodnotám“,
F. vzhledem k tomu, že tato ustanovení staví informace o homosexualitě na stejnou úroveň jako zobrazování fyzického násilí a mrtvého nebo surově zohaveného lidského těla a jako informace, které vzbuzují strach či hrůzu nebo podněcují k sebepoškozování či sebevraždě,
G. vzhledem k tomu, že tento neurčitý odkaz na homosexualitu je ve zřejmém rozporu s čl. 4 odst. 12 tohoto zákona, jehož cílem je zákaz informací, jež by „zesměšňovaly nebo ponižovaly na základě národnosti, rasy, pohlaví, původu, zdravotního postižení, sexuální orientace, společenského postavení, jazyka, náboženského vyznání, přesvědčení či postojů“,
H. vzhledem k tomu, že tento zákon nepředkládá žádnou definici „agitace“ za homosexualitu, heterosexualitu či za jakoukoli jinou sexuální orientaci, ani definici jejich „propagace“, což je v rozporu se zásadou právní jistoty, podle níž je zákon platný pouze tehdy, jsou-li zakázané skutky jasně právně definovány,
I. vzhledem k tomu, že tyto dodatky povedou k zákazu všech informací o homosexualitě, k nimž by mohly mít přístup nezletilé osoby, a že by tato situace mohla vést k omezení činnosti aktivistů zabývajících se otázkami lidských práv, sexuální orientace a pohlavní identity, a dále, že by se tento zákaz mohl vztahovat na informace objevující se ve veřejných sdělovacích prostředcích či v knihách, což vyvolalo obavy u zástupců sdělovacích prostředků a editorů a novinářů, i na informace na webových stránkách či ve filmech, ale i na diskotéky, výstavy, demonstrace a jiné veřejné akce s homosexuální tematikou,
J. vzhledem k tomu, že Spojené království zavedlo podobný zákon v roce 1988, jenž byl následně zrušen, neboť nebyl pouze diskriminující, ale představoval rovněž závažnou překážku účinnému a ohleduplnému vyučování žáků a studentů a pastorační péči o ně, což vedlo k ohrožení zranitelných dětí, které byly vystaveny homofobní šikaně a urážkám,
K. vzhledem k tomu, že článek 22 směrnice „televize bez hranic“ umožňuje členským státům přijímat vhodná opatření, aby televizní vysílání neobsahovalo pořady, které by mohly vážně poškodit tělesný, duševní nebo morální vývoj mladistvých a které obsahují „pornografické scény nebo bezdůvodné násilí”, což není možné interpretovat tak, že by se tato charakteristika vztahovala na všechny informace týkající se sexuální orientace,
L. vzhledem k tomu, že litevská prezidentka požádala parlament, aby zákon znovu projednal, protože formulace jeho ustanovení byly vágní a nejasné, a aby zajistili, že bude v souladu s „ústavními zásadami právního státu, právní jistoty a právní srozumitelnosti a není v rozporu se zárukami otevřené společnosti a pluralitní demokracie“.
M. vzhledem k tomu, že nevládní organizace působící v oblasti lidských práv a svobody tisku a poslanci EP opakovaně vyzvali orgány EU, aby zasáhly, a litevský parlament (Seimas), aby zákon přezkoumal, neboť představuje institucionalizaci homofobie a porušení práva na svobodu projevu a práva nebýt diskriminován,
N. vzhledem k tomu, že švédské předsednictví EU vedlo o tomto zákonu s litevskými úřady diskusi, přičemž nová litevská prezidentka prohlásila, že zajistí, aby byl zákon změněn v souladu s požadavky EU,
O. vzhledem k tomu, že na podzim se budou projednávat další změny trestního a správního zákoníku; vzhledem k tomu, že tyto změny kriminalizují činy fyzických nebo právnických osob propagujících nebo financujících homosexualitu na veřejných místech a trestají je buď uložením obecně prospěšných prací, nebo pokutou až do výše 1500 EUR, nebo vězením,
1. žádá Agenturu pro základní práva, aby zákon a jeho změny posoudila s ohledem na smlouvy a právní předpisy EU;
2. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zahájit postup podle článku 7 Smlouvy o EU;
3. vítá prohlášení litevské prezidentky a vyzývá ji, aby ústavní soud požádala o přezkum uvedeného zákona a jeho změny, pokud budou schváleny; vyzývá litevské úřady, aby zákon buď změnily, nebo ho zrušily, a aby nepřijímaly změny trestního a správního zákoníku, a zajistily tak slučitelnost zákonů s lidskými právy a základními svobodami zakotvenými v mezinárodním a evropském právu,
4. vyzývá k dodržování práva na svobodu projevu každého jednotlivce – což zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace – a antidiskriminačních právních předpisů a politik EU, Listiny základních práv EU, článku 6 Smlouvy o EU a článku 13 Smlouvy o ES, tedy základních hodnot, na nichž je EU založena;
5. vyzývá ostatní členské státy, aby nepřijímaly podobné zákony nebo změny zákonů, aby odsoudily homofobní jednání a zpřísnily provádění směrnic a právních předpisů EU v oblasti boje proti diskriminaci a lidských práv;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, prezidentce Litevské republiky, Seimu, Agentuře pro základní práva a Radě Evropy.