Návrh usnesení - B7-0045/2009Návrh usnesení
B7-0045/2009

    NÁVRH USNESENÍ o vnějších aspektech energetické bezpečnosti

    14. 9. 2009

    předložený na základě prohlášení Komise
    v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    Rebecca Harms, Claude Turmes, Reinhard Buetikofer, Werner Schulz, Franziska Katharina Brantner za skupinu Verts/ALE

    Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0040/2009

    Postup : 2009/2532(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B7-0045/2009
    Předložené texty :
    B7-0045/2009
    Přijaté texty :

    B7‑0045/2009

    Usnesení Evropského parlamentu o vnějších aspektech energetické bezpečnosti

    Evropský parlament,

    -  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Druhý strategický přezkum energetické politiky: akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ (SEC(2008)2870) (SEC(2008)2871) (SEC(2008)2872) a na průvodní dokumenty: Současná a budoucí energetická pozice Evropy: poptávka – zdroje – investice; Trh s tuhými palivy v EU v letech 2004–2006 a vývojové tendence v roce 2007 (KOM(2008)744),

    - s ohledem na zelenou knihu „Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti“ a na průvodní dokument „Ropné infrastruktury: posouzení stávajících a plánovaných ropných infrastruktur v EU a směrem do EU“ (KOM(2008)737),

    - s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 nazvané „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“[1],

    - s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“ (KOM(2006)0105),

    - s ohledem na společný dokument Komise a generálního tajemníka Rady / vysokého představitele nazvaný „Vnější politika pro zajištění energetických zájmů Evropy“, který byl předložen na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 15.–16. června 2006,

    - s ohledem na svůj postoj přijatý dne 18. května 2006 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o energetickém společenství Evropským společenstvím[2],

    - s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energií v Evropské unii[3],

    - s ohledem na sdělení Komise Evropské radě ze dne 12. října 2006 nazvané „Vnější vztahy v oblasti energie – od zásad k opatřením“ (KOM(2006)0590),

    - s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23.–24. března 2006, které se týkaly schválení zelené knihy o energetické politice pro Evropu Evropskou radou, a na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 15.–16. června 2006, které se týkaly společného dokumentu Komise a generálního tajemníka Rady / vysokého představitele o vnějších aspektech energetické bezpečnosti,

    - s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

    - s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 8.–9. března 2007 a na akční plán Evropské rady (na období 2007–2009) pro energetickou politiku pro Evropu (EPE),

    - s ohledem na dohodu o právním rámci plynovodu Nabucco uzavřenou mezi EU a Tureckem dne 13. července 2009,

    - s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 19.–20. března 2009,

    - s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES, který předložila Komise (KOM(2009)363 v konečném znění),

    –   s ohledem na návrh nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96, který předložila Komise (KOM(2009)361 v konečném znění),

    –   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

    A.       vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost představuje základní složku celkové bezpečnosti, stability a prosperity Evropské unie, která však doposud není nijak zakotvena ve Smlouvách,

    B.       vzhledem k tomu, že chybí skutečná a účinná společná evropská politika energetické bezpečnosti, což vážně poškozuje soudržnost a důvěryhodnost vnější činnosti EU, zejména pokud jde o prosazování hodnot, na nichž je EU založena,

    C.       vzhledem k tomu, že závislost EU na dovozu energie je v současné době značná a očekává se, že za současných podmínek ještě vzroste,

    D.       vzhledem k tomu, že významný podíl dodávek zemního plynu do EU je spotřebováván při vytápění budov; vzhledem k tomu, že investice do budov s nulovou nebo velmi nízkou potřebou energie přinesou lepší výsledky s ohledem na nezávislost na dodávkách zemního plynu než projekty plynovodů Nord Stream, South Stream a Nabucco dohromady,

    E.        vzhledem k tomu, že pro snížení energetické závislosti EU je z hlediska nákladů nejefektivnějším řešením podpora opatření v oblasti energetických úspor, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, která navíc napomáhají vytvářet pracovní místa a přispívají k boji proti změně klimatu a k přechodu k hospodářství s efektivním využíváním zdrojů,

    F.        vzhledem k tomu, že navzdory poklesu cen ropy a zemního plynu v důsledku globální finanční krize povede pomalý pokrok v přechodu na energeticky účinné hospodářství maximálně využívající energie z obnovitelných zdrojů, klesající produkce světových ropných a plynových polí a trvale rostoucí poptávka nevyhnutelně zpět k omezené nabídce trhů s fosilními palivy a ke zvyšování závislosti na dovozu pro země, které jsou spotřebiteli, jakmile mezinárodní krize pomine,

    G.       vzhledem k tomu, že některé členské státy jsou ve vysoké míře závislé na jediném dodavateli zemního plynu a že bezdůvodné přerušení dodávek může způsobit vážné problémy, jak se ukázalo během krize v oblasti dodávek plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, k níž došlo na počátku roku 2009,

    H.       vzhledem k tomu, že stávající nástroje pro včasné varování nedokázaly v dostatečné míře předpovědět plynovou krizi, k níž došlo v lednu 2009,

    I.         vzhledem k tomu, že předvídatelná rizika v oblasti energetických dodávek budou existovat do té doby, než se producentské a tranzitní země začnou řídit společnými a transparentními pravidly, stanovenými ve Smlouvě o energetické chartě a tranzitním protokolu,

    J.        vzhledem k tomu, že společná vnější energetická politika, založená na solidaritě, diverzifikaci, jednotě při obraně společných zájmů, posílené spolupráci s hlavními zeměmi produkujícími energii a s hlavními tranzitními a spotřebitelskými zeměmi a na podpoře domácích zdrojů obnovitelné energie, jako je větrná a solární energie, by vytvořila synergie, jež by pomohly při zajištění bezpečnosti dodávek pro Evropskou unii a které by posílily vliv EU, její akceschopnost v zahraniční politice a její důvěryhodnost na celosvětové scéně, včetně oblasti boje se změnou klimatu,

    K.       vzhledem k tomu, že naše závislost na dovozu nafty vzrůstá v důsledku politiky nadměrně podporující spotřebu nafty v odvětví dopravy,

    L.        vzhledem k tomu, že dne 13. července 2009 podepsaly v Ankaře čtyři členské státy a Turecko dohodu, která otevírá cestu k vybudování plynovodu Nabucco umožňujícímu snížit závislost EU na ruském plynu,

    M.      vzhledem k tomu, že dne 6. srpna 2009 podepsal turecký předseda vlády Erdogan s ruským předsedou vlády Putinem protokol, na jehož základě mají být zahájeny průzkumné práce na plynovodu South Stream, což je potenciálně konkurenční infrastruktura v jižním koridoru, která narozdíl od projektu Nabucco zvyšuje závislost EU na Rusku; vzhledem k tomu, že do projektu South Stream jsou rovněž zapojeny některé členské státy,

    N.       vzhledem k tomu, že Paolo Scaroni, generální ředitel ENI, italské veřejné společnosti, která společně s Gazpromem stojí v čele projektu South Stream, prohlásil, že plynovod Nabucco nebude nikdy dokončen,

    1.  očekává, že Komise a členské státy prokáží pevné strategické vedení při budování společné evropské zahraniční politiky v oblasti energie, jak žádá Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. září 2007;

    2.  vítá opatření, jejichž cílem je snížení spotřeby energie v EU jakožto nejlevnější a nejrychlejší způsob zvýšení energetické bezpečnosti EU; domnívá se však, že zejména v odvětví stavebnictví a dopravy je zapotřebí jasně definovaných politik a opatření a jejich rychlého provedení;

    3.  je toho názoru, že je nezbytné zlepšit propojení na území Evropy, neboť náprava stávajících nedostatků je bezpodmínečně nutná pro účinné fungování vnitřního trhu a pro solidaritu v oblasti energetiky;

    4.  zdůrazňuje, že dialog v oblasti energetiky by neměl být v žádném případě veden na úkor otevřeného a na výsledek orientovaného dialogu o lidských právech;

    5.  vyzdvihuje strategický význam diverzifikace dodávek zemního plynu, zejména s ohledem na jižní koridor;

    6.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že hlavním a společným cílem projektů Nabucco a South Stream je napojit EU na nové zdroje zemního plynu, obzvláště v kaspickém regionu a na Blízkém východě; v této souvislosti hluboce odsuzuje případnou konkurenci mezi oběma plynovody a následnou neudržitelnou situaci v jižním koridoru;

    7.  zdůrazňuje, že Nabucco je pro EU prioritním projektem a že na jeho realizaci Komise vyčlenila 250 milionů EUR; hluboce lituje, jakou úlohu v této souvislosti sehrály některé členské státy zapojené do projektu South Stream, které tím, že uzavřely dvoustranné dohody s Ruskou federací, poškozují jak projekt Nabucco, tak pokyny a cíle EU v oblasti diverzifikace energií;

    8.  hluboce lituje, že Komise není schopna zakročit a že v tak citliví otázce nedokáže zajistit účinnou koordinaci mezi členskými státy;

    9.  naléhavě vyzývá Radu, aby zahájila otevřenou a transparentní diskusi s cílem vytvořit a provádět skutečnou společnou evropskou politiku v oblasti energetické bezpečnosti, která má mimo jiné odstranit potřebu dvoustranných dohod, jež mohou poškodit bezpečnost Unie nebo mohou mít negativní dopad na ostatní členské státy;

    10.  vítá myšlenku projektu DESERTEC, který posiluje věrohodnost dlouhodobého cíle vytvoření celosvětového hospodářství ze 100 % založeného na obnovitelných zdrojích energie a pro země Středomoří, které nejsou členy EU, nabízí skutečnou perspektivu udržitelného hospodářského vývoje a vývoje v oblasti energií, pod podmínkou, že projekt by měl v první řadě sloužit k pokrytí místní poptávky po energii z udržitelných zdrojů a k vytvoření pracovních míst v příslušných zemích, přičemž teprve případná zbývající energie může být vyvážena do EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že projekt DESERTEC by neměl směřovat proti úsilí EU prosazovat energie z obnovitelných zdrojů v tuzemsku, aby EU dosáhla své konečné mety a stala se stoprocentně energeticky účinnou ekonomikou plně založenou na obnovitelných zdrojích energie;

    11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do evropské politiky sousedství začlenila opatření týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

    12.  žádá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na snížení spotřeby nafty v EU;

    13.  domnívá se, že počet pracovníků Komise věnujících se vnějším aspektům energetické bezpečnosti včetně projektů diverzifikace je nedostatečný; je toho názoru, že má-li být dosaženo ambiciózně formulovaných cílů energetické politiky pro Evropu a mají-li se zdokonalit kontrolní a analytické schopnosti, mělo by se to odrazit rovněž v objemu vnitřních zdrojů vyčleněných k těmto účelům;

    14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s Lisabonskou smlouvou vypracovaly příslušnou „doložku o solidaritě“, která bude obsahovat podmínky a postupy intervence v naléhavých případech, které by mohly nastat v důsledku přerušení dodávek energie v jiných členských státech;

    15.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní posouzení stávající a plánované infrastruktury zemního plynu EU a její elektrické rozvodné sítě a aby v ní uvedla harmonogram prací a jejich náklady;

    16.  rozhodně podporuje stanovisko, že EU by měla navázat užší dialog s klíčovými dodavateli energií za účelem posílení energetické provázanosti a zvýšení energetické bezpečnosti pro celou EU a že by se měla soustředit zejména na zvýšení účinnosti, rovný přístup na trh, nediskriminaci a transparentnost;

    17.  zdůrazňuje, že EU musí vůči dodavatelským a tranzitním zemím zachovávat soudržný postoj a vyvíjet na ně tlak, aby dodržovaly své povinnosti a závazky;

    18.  vyzývá k většímu úsilí předcházet možným problémům s energetickými dodávkami, aby se zamezilo budoucím výkyvům, mimo jiné tím, že se posílí účinnost sítě kontaktních subjektů v oblasti energetické bezpečnosti (NESCO);

    19.  s potěšením se ujme posouzení nedávného návrhu Komise na přezkoumání stávajících mechanismů včasného varování, sítě NESCO a dalších nástrojů, které se tváří v tvář energetické krizi, k níž došlo v roce 2009 mezi Ruskem a Ukrajinou, ukázaly jako neúčinné;

    20.  navrhuje vytvořit společný evropský přístup k jednáním o tranzitních pravidlech a poplatcích vedených s externími partnery;

    21.  vyzývá Komisi, aby neprodleně přijala opatření proti krokům netransparentních zahraničních subjektů směřujícím k nepřátelským převzetím společností na trhu s energií v EU; je hluboce znepokojen skutečností, že v maďarské energetické společností MOL nedávno získala podíl společnost Surgutneftegaz, která nebyla schopna objasnit svou strukturu vlastnictví ani odhalit totožnost konečných vlastníků a příjemců zisků, jak v souladu se zákonem požaduje maďarský regulační orgán trhu s energií;

    22.      zdůrazňuje, že pokrok při vytváření společné evropské energetické politiky záleží do značné míry na vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; naléhavě žádá EU a členské státy, aby podnikly kroky k zajištění závazného, progresivního a všeobecného smluvního základu pro společnou evropskou politiku v oblasti dodávek energie a jejich bezpečnosti; schvaluje Lisabonskou smlouvu, která obsahuje doložku o solidaritě v oblasti energetiky a činí EU a členské státy společně odpovědné za energetickou politiku, což je krok správným směrem;

    23.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.