NÁVRH USNESENÍ o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady
19. 10. 2009
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Adrian Severin, Hannes Swoboda za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0095/2009
B7‑0098/2009
Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství a usnesení o transatlantických hospodářských vztazích, obě ze dne 1. června 2006, na své usnesení o transatlantických vztazích ze dne 25. dubna 2007, usnesení o summitu EU-USA ze dne 5. června 2008 a na usnesení o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA ze dne 26. března 2009,
– s ohledem na usnesení EP o nešíření jaderných zbraní a budoucnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) ze dne 24. dubna 2009,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a jeho financování a boje proti němu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství je založeno na základních společných hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát a multilateralismus a také na společných cílech, kterými jsou například otevřené a integrované hospodářství a udržitelný rozvoj, a je základem pro bezpečnost a stabilitu euroatlantické oblasti,
B. vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá nový směr vlády USA založený na spolupráci na mezinárodní scéně a na posílení vztahů mezi EU a USA,
C. vzhledem k tomu, že Evropská unie je stále významnějším činitelem na světové scéně, a vzhledem k tomu, že jakmile Lisabonská smlouva se svými nástroji zahraniční politiky vstoupí v platnost, bude EU schopna hrát na mezinárodní scéně významnější a jednotnější úlohu,
D. vzhledem k tomu, že nedávné průzkumy, jako např. průzkum nadace Germana Marshalla „Transatlantické trendy v roce 2009“, ukazují na nebývalou podporu občanů EU vládě USA jako základ pro znovuoživení vztahů mezi EU a USA,
E. vzhledem k tomu, že EU a USA hrají klíčovou úlohu ve světové politice a hospodářství a mají společnou odpovědnost za řešení globální nerovnováhy, z níž pramení krize, ale i za boj proti různým celosvětovým problémům, jako je finanční krize, nezaměstnanost, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, vymýcení chudoby a splnění dalších rozvojových cílů tisíciletí, terorismus a šíření jaderných zbraní,
F. vzhledem k tomu, že ve stále globálnějším, složitějším a měnícím se světě je v zájmu obou partnerů, tedy jak EU, tak i USA, jednotně čelit společným hrozbám a výzvám na základě mezinárodního práva a multilaterálních institucí, zejména systému OSN, a vyzývat ostatní partnery ke spolupráci při tomto úsilí,
G. vzhledem k tomu, že je třeba, aby Transatlantická hospodářská rada (TEC) i nadále pokračovala v úsilí o dosažení integrovaného transatlantického trhu, který bude uspořádán tak, aby bylo možno snáze dosáhnout cílů EU, kterými jsou hospodářský růst, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost,
H. vzhledem k tomu, že EU a USA budou konfrontovány s rostoucí celosvětovou spotřebou energie a nutností naplnit globální závazky v boji proti změně klimatu, které budou dohodnuty v Kodani, což bude vyžadovat zásadní změny v jejich ekonomikách,
I. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize záhy vyústila v krizi zaměstnanosti, jež má závažné sociální důsledky, vzhledem k tomu, že transatlantičtí partneři nesou společnou odpovědnost za řešení sociální stránky hospodářské krize,
J. vzhledem k tomu, že EU a USA musí přijmout jednoznačný závazek řešit problém rostoucí nezaměstnanosti a napětí jako důsledku sociálního vyloučení, kterému bude vystavena EU i USA,
Summit EU a USA
1. naléhavě vyzývá oba partnery, aby se zasadili o účinný multilateralismus, do něhož budou zapojeni i rozvíjející se účastníci, v duchu sdílené odpovědnosti za světový řád, dodržování mezinárodního práva a za společné problémy; trvá na tom, aby EU a USA zvýšily své úsilí o dokončení reformní agendy OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti OSN a ostatních mnohostranných fór v rámci globálních struktur;
2. vyzývá oba partnery, aby podporovali dodržování lidských práv ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii; žádá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá ke zrušení trestu smrti;
3. zdůrazňuje, že by oba partneři měli pokračovat ve snaze o mírové a spravedlivé urovnání konfliktu na Blízkém východě, a vítá skutečnost, že tato otázka je jednou z hlavních priorit vlády USA; žádá vládu USA o úzkou koordinaci s EU a zapojení do Kvartetu; zdůrazňuje, že oba partneři by se měli snažit zintenzívnit jednání založená na cestovní mapě a na předchozí dohodě s cílem dosáhnout řešení, jehož výsledkem budou dva státy, jedním z nichž bude nezávislý, životaschopný palestinský stát; vyzývá transatlantické partnery k podpoře snah o mezipalestinské usmíření a zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky Palestinců ze západního břehu Jordánu a Gazy, včetně obnovy Gazy;
4. má za to, že na prvním setkání izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua s palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem, které uspořádal dne 23. září 2009 prezident Obama, nebyly splněny jeho ambiciózní cíle; odsuzuje skutečnost, že dosud nebylo dosaženo dohody v otázce izraelských osad na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě;
5. domnívá se, že skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva podpořila doporučení vydaná ve zprávě vyšetřovací komise v Gaze, kterou vedl Justice Goldstone a vysoký komisař OSN pro lidská práva, představuje významný krok k důslednějšímu dodržování mezinárodního humanitárního práva všemi dotčenými stranami a k nalezení spravedlivého urovnání tohoto konfliktu;
6. zdůrazňuje, že v Afghánistánu jsou ve hře hodnoty, bezpečnost a věrohodnost transatlantického společenství; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby navrhly nové strategické pojetí, ve kterém budou komplexně integrovány prvky mezinárodního zapojení, které upřednostní rozvoj a boj s chudobou s cílem dosáhnout stabilizace regionu, a všechny sousední země budou přizvány, aby se na tomto úsilí podílely;
7. vyzývá EU a USA, aby vytvořily společnou strategii vůči Pákistánu zaměřenou na posílení demokratických institucí, právního státu a jeho schopnosti bojovat s terorismem, a přitom aby podporovaly zapojení Pákistánu do odpovědnosti za stabilitu v regionu;
8. vyzývá partnery, aby koordinovali úsilí a pokračovali v práci s iráckou vládou a s OSN s cílem zvýšit stabilitu a usmíření mezi národy a přispět k jednotě a nezávislosti Iráku;
9. vyzývá oba partnery, aby podporovali trialog s Latinskou Amerikou, regionem, jenž sdílí vizi demokracie, lidských práv a zásadu multilateralismu;
Obrana, kontrola zbrojení, šíření jaderných zbraní a otázky bezpečnosti
10. vítá novou dynamiku v procesu vedoucímu ke světu bez nukleárních zbraní, jak bylo vyjádřeno ve společném prohlášení prezidenta Obamy a prezidenta Medveděva zveřejněném v Londýně dne 1. dubna 2009 a v projevu prezidenta Obamy v Praze dne 5. dubna 2009; zastává názor, že proces odzbrojení a uplatňování zásad a postupů nešíření jaderných zbraní, jež byly zahájeny v mnohostranném rámci, je jediný způsob, jak zvrátit tendenci vedoucí k šíření zbraní hromadného ničení;
11. vítá rozhodnutí Ruské federace a USA vést jednání s cílem uzavřít novou komplexní právně závaznou dohodu, která by nahradila Smlouvu o snížení a omezení strategických zbraní (START), jejíž platnost skončí v prosinci 2009, a skutečnost, že prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dne 6. července 2009 v Moskvě společné prohlášení o opatřeních po ukončení platnosti smlouvy START-1;
12. podporuje koncepční zprávu, kterou představily USA Radě dne 16. září 2009 jako součást strategie vlády USA ohledně nešíření zbraní a odzbrojení, a vítá oznámení prezidenta Obamy, že v dubnu 2010 hodlá ve Washingtonu uspořádat summit o globální jaderné bezpečnosti;
13. vítá rezoluci Rady bezpečnosti ze dne 24. září 2009 o nešíření zbraní (rezoluce č. 1887), jež se snaží dosáhnout bezpečnějšího světa pro všechny a vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní v souladu s cíli Smlouvy o nešíření jaderných zbraní způsobem, jenž podporuje mezinárodní stabilitu a je založen na neomezené bezpečnosti pro všechny;
14. zastává názor, že existuje určitý prostor pro obnovení transatlantické spolupráce v oblasti nešíření jaderných zbraní; vyzývá proto EU a USA, aby na všech mezinárodních fórech, zejména v OSN, zaujaly společnou strategii v otázce odzbrojení, a to pokud jde o zbraně hromadného ničení i o konvenční zbraně; vítá oznámení prezidenta USA, že pokročí v ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vyzývá Radu, aby v úzké spolupráci s USA a Ruskem pozitivně a aktivně přispěla k přípravám na příští konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010;
15. vyzývá Konferenci o odzbrojení, aby co nejdříve jednala o smlouvě zakazující výrobu štěpného materiálu pro jaderné zbraně nebo jiných jaderných výbušných zařízení;
16. zdůrazňuje, že íránský jaderný program ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; vítá přímý dialog, který zahájil prezident Obama, a podporuje cíl, který společně sledují oba partneři, a to vyjednat s Íránem řešení za koordinace s ostatními členy Rady bezpečnosti a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii;
17. podporuje proces rozhovorů, který se konal v Ženevě dne 1. října 2009 a v jehož důsledku Írán souhlasil s otevřením svého nově otevřeného zařízení na obohacování uranu blízko Qumu mezinárodním inspektorům;
18. je znepokojen nejnovějšími jadernými zkouškami, které provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a skutečností, že se tato země odmítá řídit rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1887; nicméně podporuje přístup dvoustranného dialogu USA v rámci šestistranných rozhovorů s cílem dosáhnout úplného ukončení jaderných programů na Korejském poloostrově;
19. vítá rozhodnutí USA odložit regionální plány na obranný protiraketový štít v Evropě a požaduje nové globální bezpečnostní opatření zahrnující EU, USA, Rusko a Čínu;
20. zdůrazňuje význam NATO jako základního kamene transatlantické bezpečnosti; vítá rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008 posílit strategické partnerství mezi EU a NATO a vyzývá oba partnery, aby urychlili vytvoření skupiny EU-NATO na vysoké úrovni s cílem zlepšit spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi; vyzývá, aby EU v procesu strategického přezkumu NATO sehrála aktivní roli, a navrhuje, aby byly vedeny diskuse o hodnotě euroatlantické bezpečnostní strategie, jež by mohla definovat společné bezpečnostní problémy a zájmy;
21. zdůrazňuje, že na bezpečnostní rozměr vztahů mezi EU a Ruskem a USA a úlohu SZBP a EBOP nelze pohlížet nezávisle na širší evropské bezpečnostní struktuře, jež zahrnuje NATO, OBSE a mezinárodní dohody, jako jsou dohody ABM a CFE; zastává názor, že příslušný vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být řešen v rámci dialogu s Ruskem, Spojenými státy americkými a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členskými státy Evropské unie, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti na základě helsinských dohod nebo jejich aktualizovaného znění, které má být sjednáno v rámci nové Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě;
22. vyzývá vládu USA, aby v Kongresu hájila zrušení nebo alespoň omezení ochranářských ustanovení typu „kupujte americké zboží“ v zákonech o zadávání veřejných zakázek týkajících se obranného vybavení, čímž by se přispělo k rovným podmínkám na transatlantické úrovni v tomto sektoru;
Finanční krize a stabilita a sektor bankovnictví
23. upozorňuje na to, že riziko úvěrové krize ještě nepominulo; zdůrazňuje v této souvislosti, že koordinované makroekonomické politiky a spolupráce měnových orgánů mají pro dosažení udržitelného globálního hospodářského oživení, zaměstnanosti a růstu zásadní význam; vítá závěry skupiny G-20 jakožto konkrétní pracovní základ další spolupráce mezi EU a USA a očekává koordinovaný přístup, který by se zabýval jak otázkou finanční stability, tak i otázkou reformy celosvětového finančního systému;
24. vyzývá k zaujetí koordinovaného přístupu mezi souborem reforem USA v oblasti finančnictví (navrženým dne 17. června 2009) a stávající reformou struktury finančního dohledu EU, aby bylo možné vyhnout se jakémukoli dalšímu selhání globálního finančního trhu a jeho účastníků; vyzývá k urychlenému provádění tohoto souboru opatření; v této souvislosti schvaluje, že do Rady pro finanční stabilitu byly při jejím založení začleněny i významné rychle se rozvíjející ekonomiky;
25. domnívá se proto, že je nesmírně důležité prohlubovat spolupráci mezi zákonodárnými, regulačními a dozorčími orgány v USA a EU, a to zejména s ohledem na nedostatky, které vyšly najevo díky chaosu na finančních trzích;
26. vyzývá Spojené státy, aby při uplatňování rámcové dohody Basilej II ve své zemi, které je nezbytné pro zachování rovných podmínek na celém světě, přihlédly k nedávným i plánovaným úpravám směrnice EU o kapitálových požadavcích;
27. podporuje výzvu skupiny G20 k urychlenému sbližování účetních standardů; naléhavě žádá Radu pro účetní standardy a Radu pro mezinárodní účetní standardy, aby v rámci svého nezávislého postupu stanovování standardů vypracovaly jednotný soubor kvalitních světových účetních standardů a do června 2011 dokončily jejich sbližování;
28. naléhavě žádá Spojené státy, aby dodržely svůj plán, pokud jde o požadavek uplatňování mezinárodních standardů účetního výkaznictví ze strany tuzemských uživatelů; připomíná svůj požadavek, aby Komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC) uznala mezinárodní standardy účetního výkaznictví, tak jak byly schváleny Evropskou unií, jako ekvivalent amerických standardů GAAP, dokud nebude přijato rozhodnutí, podle něhož budou muset američtí uživatelé používat standardy IFRS;
29. zdůrazňuje, že Rada pro mezinárodní účetní standardy by měla i nadále pokračovat ve svých reformách řízení, aby bylo zajištěno spravedlivé zastoupení subjektů, které požadují, aby se ve společnostech kótovaných na burze používaly mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví, a které se účastní práce na stanovování mezinárodních účetních standardů a dohledu v rámci Rady pro účetní standardy ve funkci členů správní rady;
30. doufá, že EU bude moci uznat americký režim dozoru nad pojišťovnictvím za podmínek stanovených směrnicí o solventnosti II za rovnocenný svému; domnívá se, že iniciativa na zřízení úřadu pro národní pojištění by vedla k lepší spolupráci mezi EU a USA a k výměně informací v oblasti pojišťovnictví;
Zasedání Transatlantické hospodářské rady a její posílení
31. zdůrazňuje, že je nutné, aby Transatlantická hospodářská rada pokračovala ve své práci, dále se rozvíjela a aby se její činnosti dostalo větší váhy; je přesvědčen, že je nutno vytvořit plán, z něhož by bylo jasné, jak lze do roku 2015 splnit dlouhodobý závazek vůči transatlantickému trhu, pokud jde o sociálně-tržní ekonomiku;
32. vyzývá Komisi, aby zajistila, že o výsledku studií zaměřených na vytváření transatlantického trhu budou diskutovat příslušné parlamentní výbory předtím, než budou přijaty jakékoli konkrétní závěry do budoucna;
33. je přesvědčen, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na ochraně digitálního obsahu prostřednictvím přísného a účinného systému ochrany autorského práva a souvisejících práv, a dále opakuje, že taková ochrana musí podporovat inovaci;
34. domnívá se, že v oblastech, jako jsou investice, účetní normy, otázky právní úpravy, bezpečnost dovážených výrobků a prosazování práv duševního vlastnictví, umožnila lepší spolupráce již dosáhnout značného pokroku a že je třeba o ní diskutovat;
35. vyzývá EU a USA, aby posílily svou spolupráci v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání a kultury a aby nadále umožňovaly a podporovaly výměny studentů, vyučujících a umělců, a pomáhaly tak rozvíjet oboustranné hospodářské, akademické a kulturní přínosy plynoucí z této spolupráce;
36. vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila zajistit změnu amerických právních předpisů ohledně kontroly všech kontejnerů směřujících do USA nebo aby je americké úřady uplatňovaly tak, aby zajistily, že nedojde k vytvoření nových obchodních bariér, které by pro hospodářské subjekty představovaly zvýšené náklady, aniž by to bylo výhodné z hlediska bezpečnosti dodavatelského řetězce;je přesvědčen, že by mohlo být užitečné, kdyby Transatlantická hospodářská rada uspořádala v Bruselu a ve Washingtonu semináře k otázce této 100% kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci USA a EU a podpořit rychlé a vzájemně přijatelné řešení tohoto problému;
37. vyzývá proto představitele EU a USA a spolupředsedy Transatlantické hospodářské rady, aby si uvědomili, že z hlediska trvalého úspěchu tohoto procesu mají zákonodárci značný význam, a nabádá je, aby do činnosti rady bez omezení a přímo zapojili i zástupce transatlantického dialogu zákonodárců;
38. je toho názoru, že vzhledem k vysoce odborným otázkám, kterými se Transatlantická hospodářská rada zabývá, je naprosto nutné zajistit, aby se do diskuze zapojili co nejvhodnější členové Kongresu a Evropského parlamentu;
39. vítá skutečnost, že Transatlantické hospodářské radě poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců podniků, a žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantického oceánu, aby se tak plně projevila sociální dimenze; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitelé transatlantického dialogu mezi odbory a budoucího transatlantického dialogu o energetice; je nicméně toho názoru, že je třeba odlišit jejich poradní funkci od zákonodárné funkce Kongresu USA a Parlamentu;
40. je přesvědčen, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější, a že by termíny zasedání, programy jednání, plány a zprávy o pokroku měly být zveřejňovány na internetových stránkách;
Problematika dopravy
41. vyzývá americký senát a vládu USA, aby umožnily neomezené a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti, a aby pracovaly na dosažení druhé fáze dohody v oblasti letectví s cílem dále rozvíjet spolupráci mezi EU a USA v oblasti letectví;
42. vyzývá americký senát a vládu USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by byla v rozporu s těmito cíli, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých přepravců, jak jsou uvedena v zákoně č. 915;
43. vyzývá úřady USA a Komisi, aby dále prohloubily svá jednání ve snaze nalézt vyvážené řešení mj. v oblasti bezpečnosti letového provozu a ochrany údajů jmenné evidence cestujících, přehodnocení otázky bezpečnostních kontrol na letištích a zásadnějších opatření, která mají být začleněna do kodaňských jednání a dohod ICAO ve snaze snížit vliv transatlantické a mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu;
44. připomíná Komisi i orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody, což by vedlo k poškození zájmů evropských i amerických leteckých dopravců;
Prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelů, celní problematika a dohled nad trhem
45. vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly společné akce s americkými úřady, zejména činnost americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků, a s dalšími partnery s cílem zajistit, aby Čína a další třetí země zpřísnily své výrobní normy, aby tak splňovaly požadavky EU a USA na bezpečnost, především pokud jde o hračky;
46. vyzývá Komisi, aby vyvinula přísnější a účinnější mechanizmy přeshraniční spolupráce, pokud jde o vymáhání práva, s cílem propojit systém včasného varování EU „RAPEX“ upozorňující na spotřební výrobky představující vážné riziko pro spotřebitele se systémem včasného varování americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků a vzájemně integrovat činnosti sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele s činností orgánů USA;
47. navrhuje, aby se Transatlantická hospodářská rada vyslovila pro přijetí závazného nástroje spolupráce, který by vytvořil a umožnil strukturu pro sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vývoj společného programu spolupráce;
48. podporuje iniciativu Komise zaměřenou na vytvoření intenzivnější mezinárodní spolupráce, která by se zakládala na tom, že by se součástí mezinárodní dohody o spolupráci uzavřené s americkými úřady činnými v oblasti prosazování práva stal právní základ obsažený v nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, a dále na výměně a šíření osvědčených postupů;
49. vyzývá Komisi, aby urychlila práci na dvoustranné dohodě o spolupráci v oblasti prosazování práva, která nabrala značné zpoždění, a aby v rámci nařízení EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a amerického zákona o bezpečném internetu (Safe Web Act) nabídla Spojeným státům účast na vlastní činnosti v oblasti prosazování práva (výměna informací, vyšetřování a přijímání opatření);
Vzájemné uznávání a standardizace
50. vyzývá Komisi, aby usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému testování třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení; vyzývá Komisi, aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména s ohledem na to, aby byly v USA akceptovány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému;
51. vyzývá Komisi, aby společně s americkými orgány prozkoumala otázku standardizace s cílem zkoordinovat svou politiku zaměřenou na ovlivnění práce mezinárodních normalizačních orgánů;
Sociální odpovědnost podniků
52. domnívá se, že je sociální odpovědnost podniků možné považovat za podnikatelský model vlastní regulace co se týče dopadu obchodních činností, pokud jde o začleňování sociálních otázek a problematiky životního prostředí do činnosti podniků a jejich spolupráce s jednotlivými zúčastněnými stranami; domnívá se, že výměna osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků mezi USA a EU bude mít značný vliv na postoj podniků k sociální odpovědnosti podniku a na jejich pozitivní zapojení do sociálních a environmentálních otázek;
53. domnívá se, že spolupráce v oblasti regulace by měla zohledňovat posílení regulačního rámce EU, který se týká směrnice o kapitálových požadavcích, zejména v oblasti politiky odměňování v odvětví finančních služeb;
Otázky spojené se zemědělstvím a Dohá
54. zdůrazňuje, že za účelem potravinového zajištění světa je při obchodních jednáních v rámci kola jednání z Dohá v oblasti zemědělství důležité dosáhnout vyvážené dohody, včetně opatření proti další nestabilitě zemědělských cen a nedostatku potravin; je připraven plně zohlednit požadavky, které je nutno splnit, má-li být toto kolo jednání úspěšně dokončeno; zdůrazňuje, že přitom je nutné mít plně na zřeteli změny provedené, jež byly začleněny do nedávných reforem SZP, a doufá, že podobnými úpravami prošel i americký federální zemědělský zákon;
55. nadále usiluje o dosažení svého cíle, jímž je zajistit co nejvyšší standard bezpečnosti produktů pro své občany; podporuje rozhodnutí Evropské komise týkající se zjištěných stopových množství nepovolených geneticky modifikovaných produktů, zejména v určitých druzích obilí a sóji, dokud neposoudí bezpečnost daných produktů pro zdraví a životní prostředí; uznává, že Evropská unie se řídí velmi přísnými pravidly co se týče geneticky upravených produktů;
56. připomíná nedávný vývoj, k němuž došlo u dříve sporných otázek, jako je případ hovězího masa obsahujícího hormony, chloridy zjištěné u kuřat a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; je si jist tím, že prostřednictvím trvalého a včasného dialogu lze účinně řešit otázky, které mají vliv na vzájemný obchod se zemědělskými produkty, a to ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;
Otázky životního prostředí a změny klimatu
57. podporuje Spojené státy v jejich úsilí, které představily na summitu OSN o změně klimatu dne 22. září 2009, a vítá vyhlídky na postupné ukončení subvencí na fosilní paliva a vítá vyhlídku na to, že legislativa USA se bude vyvíjet nad rámec pouhého omezování emisí skleníkových plynů; je nicméně znepokojen tím, že Senát možná tyto zákony nepřijme dříve než v příštím roce; vyzývá proto EU a USA, aby úzce spolupracovaly v zájmu úspěšného průběhu kodaňské konference, a snažily se přimět všechny země, které jsou významnými emitenty skleníkových plynů, aby přijaly závazné střednědobé a dlouhodobé cíle;
58. připomíná, že mezinárodní dohoda by měla zajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů průmyslových zemí na horní hranici rozmezí 25–40 % v roce 2020 oproti úrovni v roce 1990, jak doporučuje čtvrtá hodnotící zpráva, kterou vypracoval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC 4AR), a vyzývá k tomu, aby těchto snížení bylo dosaženo na základě vnitrostátního úsilí každé země; připomíná, že do roku 2050 by měl být dlouhodobý cíl snížení emisí pro EU a ostatní průmyslové země stanoven na alespoň 80 % ve srovnání s rokem 1990;
59. v zásadě podporuje myšlenku vytvořit Transatlantickou energetickou radu po vzoru Transatlantické hospodářské rady, která by se zabývala transatlantickou spoluprací v otázkách regulace, energetické účinnosti a zabezpečení dodávek energie; doufá, že tato rada bude úspěšnější než Transatlantický dialog o životním prostředí v roce 2000;
60. zdůrazňuje, že aktivní a nepřetržitý dialog mezi EU a USA má velký význam z toho důvodu, že v současné době probíhá přezkum platných předpisů EU v oblasti nových potravin a používání nových technologií ve výrobě potravin,
61. upozorňuje na potenciální důsledky, které nové technologie, jako jsou nanomateriály, mohou mít na naše zdraví a životní prostředí, protože jejich fyzikální vlastnosti jsou zatím neznámé; zdůrazňuje proto, že obavy veřejnosti a spotřebitelů ohledně používání nových technologií je třeba vzít v úvahu; jiným příkladem jsou techniky klonování v chovu zvířat a obavy o životní podmínky zvířat, které tyto techniky vzbuzují;
62. je potěšen skutečností, že vláda USA uznala, že v blízké budoucnosti bude nutné novelizovat právní úpravu pro kontrolu toxických látek v rámci úsilí o zajištění účinné ochrany lidského zdraví a životního prostředí před chemickými látkami;
63. vyzývá příslušné orgány EU a USA ke spolupráci s cílem zavést v USA regulační systém, který by poskytoval úroveň ochrany srovnatelnou s nařízením REACH;
Soudní a policejní spolupráce, víza
64. očekává, že na setkání ministrů EU a USA, které se má uskutečnit dne 28. října 2009 ve Washingtonu, D.C., bude přijato společné prohlášení o policejní a justiční spolupráci, které se bude týkat zejména počítačové bezpečnosti;
65. vyjadřuje připravenost posílit mezinárodní spolupráci v oblasti počítačové bezpečnosti; vyzývá USA, aby přijaly další právní předpisy, které by vedly k vytvoření řady mezinárodních dohod a ke spolupráci v oblasti působnosti donucovacích orgánů s cílem zastavit počítačové útoky a předcházet počítačové trestné činnosti; je připraven rozvíjet mezinárodní nástroje a přiměřené záruky s cílem chránit soukromí, svobodu projevu a komerční transakce.
66. připomíná své odhodlání bojovat proti terorismu a své pevné přesvědčení o nutnosti dosáhnout správné rovnováhy mezi bezpečnostními opatřeními a ochranou občanských svobod a základních práv a současně zajistit důsledné dodržování ochrany soukromí a osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a přiměřenosti;
67. domnívá se, že je třeba vytvořit řádný právní a politický rámec pro pevnou spolupráci mezi EU a USA ve věcech týkajících se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a že silnější partnerství zahrnující parlamentní a demokratický rozměr je nezbytné k účinnému řešení společných problémů, jako je boj proti terorismu a organizovanému zločinu při současném dodržování základních práv a právního státu, soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, řízení migrace a ochrana práva na azyl, podpora bezvízového styku pro všechny nízkorizikové cestující mezi těmito dvěma oblastmi;
68. v této souvislosti připomíná, že Evropská unie je založena na zásadách právního státu a že veškeré převody evropských osobních údajů do třetích zemí z bezpečnostních důvodů by měly dodržovat procesní záruky a práva na obhajobu a splňovat vnitrostátní i evropské právní předpisy na ochranu údajů;
69. připomíná, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanoví, že na požádání vnitrostátních orgánů musí být poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům, a že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navrhovaná prozatímní dohoda;
70. připomíná, že EU a USA jednají o prozatímní dohodě o přenosu takovýchto údajů, která bude v platnosti po přechodné období prostřednictvím doložky o časovém omezení, které nebude přesahovat 12 měsíců, a že do nové dohody, jež bude sjednána, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset být plně zapojen EP a vnitrostátní parlamenty a tato dohoda bude muset splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 usnesení ze dne 17. září 2009;
71. vítá nedávné rozšíření režimu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývající členské státy a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně na základě plné reciprocity; je znepokojen plánovaným zavedením správních poplatků za vydání potvrzení elektronického systému cestovních povolení (ESTA) občanům EU a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA tuto otázku považovala za prioritní;
Rozvoj a rozvojové cíle tisíciletí
72. vítá opětovné potvrzení závazku splnit rozvojové cíle tisíciletí a dosáhnout závazků v oblasti oficiální rozvojové pomoci; vyzývá oba partnery, aby dostáli svému závazku vynakládat 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci;
73. vítá úsilí o dokončení kola jednání z Dohá s náročným a vyváženým výsledkem a o splnění jednoznačné lhůty stanovené na summitu G-20, kterou je rok 2010; vyzývá představitele zemí G-20, aby až se na konci listopadu setkají na ministerské konferenci v Ženevě, nezapomínali na to, že hlavním cílem tohoto kola jednání je rozvoj;
Institucionální rámec
74. zdůrazňuje, že současný impuls by měl být využit také ke zlepšení a k obnově rámce transatlantických vztahů; zdůrazňuje nutnost nahradit stávající Novou transatlantickou agendu z roku 1995 Dohodou o transatlantickém partnerství; pokládá za vhodné, aby jednání o nové dohodě začala, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, aby mohla být dokončena do roku 2012;
75. domnívá se, že Transatlantický dialog zákonodárců (TLD) mezi Evropským parlamentem a Kongresem Spojených států již zásadním způsobem přispěl k většímu vzájemnému porozumění v mnoha otázkách společného zájmu, včetně záležitostí souvisejících s hospodářskými vztahy a s mezinárodním obchodem;
76. domnívá se, že se jedná o otázky značného významu, o jejichž vývoji by měli být poslanci národních parlamentů pravidelně informováni; vyzývá svého předsedu, aby za tímto účelem zajistil vytvoření vhodného mechanismu;
77. znovu potvrzuje, že by nová dohoda mohla povýšit současný Transatlantický dialog zákonodárců (TLD) na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak to doporučil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;
78. doufá, že v rámci diskusí o tom, jak nejlépe by mohli tvůrci politik reagovat na výzvy, jenž představuje rychle se zvyšující nezaměstnanost, a na strukturální změnu způsobenou finanční krizí, bude brzy hrát větší úlohu Transatlantický dialog mezi odbory;
79. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi a Kongresu Spojených států.