Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0099/2009

Předložené texty :

B7-0099/2009

Rozpravy :

PV 21/10/2009 - 9
CRE 21/10/2009 - 9

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.9

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 190kWORD 150k
19. 10. 2009
PE428.707v01-00
 
B7-0099/2009

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o summitu EU-USA


Pascal Canfin, Reinhard Bütikofer, Yannick Jadot, Nicole Kiil-Nielsen, Barbara Lochbihler za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o summitu EU-US  
B7-0099/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství a usnesení o transatlantických hospodářských vztazích, obě ze dne 1. června 2006, a na své usnesení o transatlantických vztazích ze dne 25. dubna 2007 a rovněž na své poslední usnesení o summitu EU-USA ze dne 5. června 2008 a na usnesení o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA ze dne 26. března 2009,

–   s ohledem na Transatlantickou deklaraci o vztazích mezi EU a USA z roku 1990 a na novou transatlantickou agendu z roku 1995,

–   s ohledem na závěry ze summitu konaného v Praze dne 5. dubna 2009 mezi prezidentem Obamou a nejvyššími představiteli států a vlád 27 zemí EU pro vytvoření společné agendy,

–   s ohledem na společné prohlášení a na zprávu o pokroku, kterou na své třetí schůzi dne 16. října 2008 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC),

–   s ohledem na nadcházející summit EU-USA, který se bude konat ve dnech 2. a 3. listopadu 2009 ve Washingtonu,

–   s ohledem na nadcházející 67. transatlantický dialog zákonodárců, který se bude konat ve dnech 4.–6. prosince v New Yorku,

   s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorizmu a jeho financování a boje proti němu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o summitu G20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství je založeno na základních společných hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát, mírové řešení konfliktů a multilateralizmus, a také na společných cílech, jako je například otevřené a integrované hospodářství a udržitelný rozvoj, a že je základem pro bezpečnost a stabilitu euroatlantické oblasti,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá nový směr vlády USA založený na spolupráci na mezinárodní scéně a na prohloubení vztahů mezi EU a USA,

C. vzhledem k tomu, že Evropská unie je stále významnějším hráčem na světové scéně, a vzhledem k tomu, že jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva s jejími nástroji zahraniční politiky, bude EU schopna hrát na mezinárodní scéně významnější a jednotnější úlohu,

D. vzhledem k tomu, že nedávné průzkumy, jako např. průzkum organizace German Marshall Funds „Transatlantické trendy v roce 2009“, ukazují na nebývalou podporu občanů EU vládě USA, která je základem pro znovuoživení vztahů mezi EU a USA,

E.  vzhledem k tomu, že EU a USA hrají klíčovou úlohu ve světové politice a hospodářství a mají společnou odpovědnost za různé celosvětové problémy, jako jsou finanční krize, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, řešení konfliktů a odzbrojení, odstranění chudoby a splnění dalších rozvojových cílů tisíciletí, ochrana a podpora lidských práv a právního státu, terorizmus a šíření jaderných zbraní,

F.  vzhledem k tomu, že ve stále globálnějším, složitějším a měnícím se světě je v zájmu obou partnerů, tedy jak EU, tak i USA, společně utvářet mezinárodní prostředí a jednotně čelit společným hrozbám a výzvám na základě mezinárodního práva a multilaterálních institucí, zejména systému OSN, a vyzývat ostatní partnery ke spolupráci při tomto úsilí,

G. vzhledem k tomu, že v souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorizmu je nutno zdůraznit význam plného dodržování mezinárodního práva a smluv týkajících se lidských práv a základních svobod,

H. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství musí být i nadále jádrem vnějších vztahů Unie,

I.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby Transatlantická hospodářská rada i nadále pokračovala v úsilí o zlepšení fungování transatlantického trhu,

J.   vzhledem k tomu, že EU a USA budou konfrontovány s rostoucí celosvětovou spotřebou energie a nutností naplnit globální závazky v boji proti změně klimatu, které budou dohodnuty v Kodani, což bude vyžadovat zásadní změny v našich ekonomikách,

Globální výzvy

1.  domnívá se, že v současné době je nejnaléhavějším úkolem evropské strany přesvědčit vládu USA o nutnosti vybudovat během konference COP15 v Kodani dalekosáhlý, ambiciózní a právně závazný režim v oblasti emisí skleníkových plynů na období po Kjótském protokolu s cílem vytvořit transatlantický „Zelený nový úděl“ pro investování a výměny technologií v oblasti bezpečné a neznečišťující energie a výrobních zařízení a dohodnout se na přiměřené úrovni financování pro zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se tomuto jevu v rozvojových zemích;

2.  naléhavě vyzývá oba partnery, aby se zasadili o účinný multilateralizmus, do něhož budou zapojeni i rychle se rozvíjející země, v duchu sdílené odpovědnosti za světový řád, dodržování mezinárodního práva a společné problémy; trvá na tom, aby EU a USA zvýšily své úsilí o dokončení reformní agendy OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti OSN a ostatních mnohostranných fór v rámci globálních struktur;

3.  vyzývá oba partnery, aby podporovali dodržování lidských práv doma i ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii; žádá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá ke zrušení trestu smrti; vyzývá vládu USA, aby se navrátila k praxi plného dodržování mezinárodních norem právního státu a zrušila tajné věznice, zastavila veškerá mimosoudní opatření a ukončila beztrestnost v souvislosti s porušováním lidských práv;

Obrana, kontrola zbrojení, šíření jaderných zbraníotázky bezpečnosti

4.  zdůrazňuje, že na bezpečnostní rozměr vztahů mezi EU a Ruskem a USA a úlohu SZBP a EBOP nelze pohlížet bez vztahu k širší evropské bezpečnostní architektuře, jež zahrnuje NATO, OBSE a mezinárodní dohody, jako jsou dohody ABM a CFE; zastává názor, že vývoj významných aspektů této širší bezpečnostní struktury by měl být řešen v rámci dialogu s Ruskem, Spojenými státy americkými a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členskými státy Evropské unie, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti na základě helsinských dohod nebo jejich aktualizovaného znění, které má být sjednáno v rámci nové Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě;

5.  vítá v této souvislosti rozhodnutí Ruské federace a USA vést jednání s cílem uzavřít novou souhrnnou právně závaznou dohodu, která by nahradila Smlouvu o snížení a omezení strategických zbraní (START), jejíž platnost skončí v prosinci 2009, a skutečnost, že prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dne 6. července 2009 v Moskvě společné prohlášení o opatřeních po ukončení platnosti smlouvy START 1;

6.  podporuje návrh dokumentu, který USA předložily Radě dne 16. září 2009 jako součást strategie vlády USA v oblasti nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, a vítá sdělení o konání světové konference o nešíření jaderných zbraní v dubnu 2010;

7.  vítá rezoluci Rady bezpečnosti ze dne 24. září 2009 o nešíření jaderných zbraní (rezoluce č. 1887), jejímž cílem je dosáhnout bezpečnějšího světa pro všechny a vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní v souladu s cíli Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a to způsobem, jenž zvyšuje mezinárodní stabilitu a je založen na neomezené bezpečnosti pro všechny;

 

8.  domnívá se, že existuje prostor pro obnovení transatlantické spolupráce v oblasti nešíření jaderných zbraní a snížení jaderného arzenálu včetně stažení bojových hlavic USA z evropského území; vyzývá proto EU a USA, aby na všech mezinárodních fórech, zejména v OSN, zaujaly společnou strategii v otázce odzbrojení, a to pokud jde o zbraně hromadného ničení i o konvenční zbraně; vítá oznámení prezidenta USA, že pokročí v ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vyzývá Radu, aby v úzké spolupráci s USA a Ruskem pozitivně a aktivně přispěla k přípravám na příští konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010;

 

9.  vyzývá Konferenci o odzbrojení, aby co nejdříve jednala o smlouvě zakazující výrobu štěpného materiálu pro jaderné zbraně nebo jiných jaderných výbušných zařízení;

10. vítá nadcházející první společné prohlášení EU a USA o nešíření jaderných zbraní, od nějž se očekává, že se bude řídit rezolucí OSN č. 1887 a určí oblasti spolupráce;

11. zdůrazňuje, že nejistota ohledně charakteru íránského jaderného programu představuje dodatečnou zátěž pro systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; vítá přímý dialog, který zahájil prezident Obama, a podporuje cíle, které společně sledují oba partneři, a to vyjednat s Íránem řešení na základě strategie dialogu a sankcí v koordinaci s ostatními členy Rady bezpečnosti a pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii; oba partneři by se měli snažit vybudovat na Středním východě pásmo bez jaderných zbraní;

12. vyslovuje v tomto směru politování nad tím, že francouzský prezident Sarkozy se snaží prodávat jaderné technologie do zemí v širší oblasti Středního východu; zdůrazňuje, že tato politika je naprosto nezodpovědná a představuje riziko další destabilizace situace a ohrožuje jakoukoli iniciativu o vytvoření pásma bez jaderných zbraní v této oblasti;

13. podporuje proces jednání v Ženevě dne 1. října 2009, v němž Írán souhlasil s tím, že umožní mezinárodním inspektorům vstup do nově otevřeného zařízení na obohacování uranu blízko Qumu;

14. kritizuje dohodu o jaderné spolupráci mezi USA a Indií, která umožnila Indii vstoupit do systému mezinárodního obchodování v jaderné oblasti, přestože odmítla stát se členem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a i nadále odmítá povolit bezpečnostní inspekce MAAE v mnoha ze svých jaderných zařízení; je přesvědčen, že tato smlouva vytvoří dojem, že existují dvojí standardy, což může poškodit význam Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

15. je znepokojen nejnovějšími jadernými zkouškami, které provedla KLDR, a jejím odmítáním řídit se rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1887; podporuje nicméně americký přístup dvoustranného dialogu v rámci šestistranných rozhovorů s cílem dosáhnout úplného ukončení jaderných programů na Korejském poloostrově;

16. vítá, že USA upustily od plánů na protiraketový štít v Evropě a požaduje nové globální bezpečnostní opatření zahrnující EU, USA, Rusko a Čínu;

Regionální otázky

17. zdůrazňuje, že zásadní význam má mírové urovnání konfliktu na Blízkém východě, a vítá, že se toto urovnání stane jednou z nejnaléhavějších priorit vlády USA; žádá vládu USA o úzkou koordinaci s EU a zapojení do práce Kvartetu; zdůrazňuje, že oba partneři by se měli snažit zintenzívnit jednání založená na cestovní mapě a na předchozí dohodě, s cílem dosáhnout řešení, jehož výsledkem budou dva státy s nezávislým, životaschopným palestinským státem; vyzývá transatlantické partnery k podpoře snah o mezipalestinské usmíření a k ukončení katastrofální humanitární situace v pásmu Gazy a zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky Palestinců ze západního břehu Jordánu a Gazy, včetně obnovy Gazy;

18. má za to, že první setkání izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua s palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem, které uspořádal dne 23. září 2009 prezident Obama, svých dalekosáhlých cílů nedosáhlo; odsuzuje skutečnost, že dosud nebylo dosaženo dohody v otázce izraelských osad na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě;

19. vyslovuje politování nad rozhodnutím Rady pro lidská práva odložit činnost na návrhu rezoluce týkající se zprávy nedávné informativní mise OSN o konfliktu v Gaze a jejích doporučeních; očekává, že se touto otázkou bude Rada pro lidská práva včas zabývat;

20. zdůrazňuje, že v Afghánistánu jsou ve hře hodnoty, bezpečnost a věrohodnost transatlantického společenství; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby vytvořily novou společnou strategii, která bude zahrnovat všechny prvky mezinárodních opatření, zlepší životní podmínky místních obyvatel, posílí práva afghánských žen a povzbudí demokratický rozvoj a vyzve všechny sousední země k účasti na tomto úsilí s cílem dosáhnout regionální stabilizace;

21. vyzývá EU a USA, aby vytvořily společnou strategii vůči Pákistánu zaměřenou na posílení demokratických institucí, právní stát a jeho schopnost bojovat s chudobou, sociálním vyloučením a terorismem, a přitom aby podporovaly zapojení Pákistánu do odpovědnosti za stabilitu v regionu;

22. vyzývá partnery, aby koordinovali svou činnost a pokračovali ve spolupráci s iráckou vládou a s OSN s cílem zvýšit stabilitu a národní usmíření a přispět k jednotě a nezávislosti Iráku;

Finanční krizestabilitasektor bankovnictví

23. upozorňuje na to, že riziko neposkytování úvěrů ještě nepominulo; v této souvislosti zdůrazňuje, že k dosažení trvalého ozdravení světového hospodářství, které by bylo základem strategie „Zelený nový úděl“ umožňující dlouhodobý kvalitativní rozvoj, je nezbytné koordinovat jednotlivé součásti makroekonomické politiky; vyzývá, aby se začalo pracovat na koordinovaných, vhodně rozčleněných a účinných únikových strategiích, které by bylo možné urychleně realizovat, jakmile to bude díky hospodářskému oživení možné;

24. vítá závěry skupiny G20 jakožto konkrétní pracovní základ další spolupráce mezi EU a USA a očekává koordinovaný přístup, který by se zabýval jak otázkou finanční stability, tak i reformy celosvětového finančního systému;

25. vyzývá k tomu, aby byl reformní balíček USA v oblasti finančnictví (navržený dne 17. června 2009) uveden v soulad se stávající reformou struktury finančního dohledu EU, aby bylo možné zamezit jakémukoli dalšímu selhání globálního finančního trhu a zajistit regulaci všech zúčastněných stran v rámci tohoto systému; v této souvislosti schvaluje, že se do práce na založení Rady pro finanční stabilitu zapojily i významné rychle se rozvíjející ekonomiky;

26. zastává názor, že koordinace mezi USA a EU musí vést k postupné aktualizaci pravidel obezřetnosti na celém světě s cílem vyhnout se rozhodčímu řízení v oblasti regulace; zdůrazňuje, že pokrok dosažený v rámci širšího kontextu skupiny G20 je založen na „minimální harmonizaci“, což nesmí EU bránit v uplatňování vyšších standardů;

27. domnívá se v této souvislosti, že je nesmírně důležité prohlubovat spolupráci mezi zákonodárnými, regulačními a dozorčími orgány v USA a EU, a to zejména s ohledem na nedostatky, které vyšly najevo díky nedávnému chaosu na finančních trzích;  

 

28. vyzývá Spojené státy, aby při uplatňování rámcové dohody Basilej II ve své zemi přihlédly k nedávným i k plánovaným úpravám směrnice EU o kapitálových požadavcích na úvěrové a investiční společnosti;

 

29. v tomto ohledu se domnívá, že pro zachování rovnocenných podmínek na celém světě je velmi důležité uplatňovat dohodu Basilej II v USA;

 

30. podporuje výzvu skupiny G20 k urychlenému sbližování účetních standardů; naléhavě žádá Radu pro účetní standardy a Radu pro mezinárodní účetní standardy, aby v rámci svého nezávislého postupu stanovování standardů vypracovaly jednotný soubor kvalitních světových účetních standardů a do června 2011 dokončily proces jejich sbližování; naléhá, aby byl vypracován systém hlášení v rámci jednotlivých zemí, který by investorům, podnikatelským partnerům a daňovým úřadům poskytoval komplexní pohled na každou z mateřských společností skupiny, což by vedlo k vytvoření účinnějšího a transparentnějšího přehledu o rozhodnutích založených na daňových předpisech;

 

31. naléhavě žádá Spojené státy, aby dodržely svůj plán, pokud jde o požadavek uplatňování mezinárodních standardů účetního výkaznictví ze strany tuzemských uživatelů; připomíná svůj požadavek, aby do té doby, než bude přijato rozhodnutí, podle něhož musejí američtí uživatelé používat standardy IFRS, Komise USA pro burzu a cenné papíry uznala mezinárodní standardy účetního výkaznictví, tak jak byly schváleny Evropskou unií, za ekvivalent amerických standardů GAAP;

 

32. zdůrazňuje, že Rada pro mezinárodní účetní standardy by měla i nadále pokračovat ve svých reformách řízení, aby bylo zajištěno spravedlivé zastoupení subjektů, které požadují, aby se ve společnostech kótovaných na burze používaly mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví, a které se účastní práce na stanovování mezinárodních účetních standardů a dohledu v rámci Rady pro účetní standardy ve funkci pověřenců;

33. zdůrazňuje, že je nutné vytvořit celosvětový systém spolupráce a výměny informací v daňové oblasti, který by měl formu mnohostranného rámce, jako je rozšířené globální fórum o transparentnosti a výměně informací (GFTEI); domnívá se, že k účinnému boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je nutné podstatně posílit fórum GFTEI; zdůrazňuje především, že k automatické výměně informací by mělo docházet za všech okolností;

34. vítá skutečnost, že se vedoucí představitelé zemí G20 dohodli na vypracování mezinárodního rámce pro daň z finančních transakcí, a vyzývá, aby Spojené státy a Evropská unie dosáhly rychlého pokroku, tak aby se finanční sektor spravedlivou měrou podílel na úsilí o hospodářskou obnovu a rozvoj, neboť náklady plynoucí z krize zatím nesou daňoví poplatníci, veřejné služby a občané;

35. doufá, že EU bude moci uznat americký režim dozoru nad pojišťovnictvím za podmínek stanovených směrnicí o solventnosti II za rovnocenný svému; domnívá se, že iniciativa na zřízení úřadu pro národní pojištění by vedla k lepší spolupráci mezi EU a USA a k výměně informací v oblasti pojišťovnictví;

36. domnívá se, že regulační spolupráce by měla zohledňovat posílení regulačního rámce EU, který se týká směrnice o kapitálových požadavcích, zejména v oblasti politiky odměňování v odvětví finančních služeb;

Transatlantická hospodářská rada

37. zdůrazňuje, že je nutné, aby Transatlantická hospodářská rada pokračovala ve své práci, dále se rozvíjela a aby se její činnosti dostalo větší váhy; domnívá se, že je nutné vytvořit podrobný plán, z něhož by bylo jasné, jak lze splnit dlouhodobé závazky týkající se vybudování transparentního transatlantického trhu založeného na hodnotách a zároveň náležitým způsobem vzít v úvahu zájmy všech zúčastněných;

 

38. vyzývá Komisi, aby zajistila, že o výsledku studií zaměřených na vytváření transatlantického trhu budou diskutovat příslušné parlamentní výbory předtím, než budou přijaty jakékoli konkrétní závěry do budoucna;

 

39. domnívá se, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na novém modelu ochrany a sdílení digitálního obsahu v souladu se zásadou přiměřenosti;

 

40. domnívá se zejména, že na obou stranách Atlantiku je nutné diskutovat o výsledcích lepší spolupráce v oblastech, jako jsou investice, účetní standardy, otázky regulace, bezpečnost dovezených výrobků a prosazování práva duševního vlastnictví, a to ještě jejím zahájením;

 

41. vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila zajistit, aby došlo ke změně amerických právních předpisů ohledně kontroly všech kontejnerů směřujících do USA nebo aby je americké úřady uplatňovaly, a zajistily tak, že nedojde k vytvoření nových obchodních bariér, které by pro hospodářské subjekty představovaly zvýšené náklady, aniž by to bylo výhodné z hlediska bezpečnosti dodavatelského řetězce; je přesvědčen, že by mohlo být užitečné, kdyby Transatlantická hospodářská rada uspořádala v Bruselu a ve Washingtonu semináře k otázce této 100% kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci USA a EU a podpořit rychlé a oboustranně přijatelné řešení tohoto problému;

42. znovu opakuje svou výzvu adresovanou vedoucím představitelům EU a USA a spolupředsedům rady Transatlantické hospodářské rady, aby si uvědomili, že z hlediska trvalého úspěchu tohoto procesu mají zákonodárci značný význam, a nabádá je, aby do činnosti rady bez omezení a přímo zapojili i zástupce transatlantického dialogu zákonodárců;

 

43. je toho názoru, že vzhledem k vysoce odborným otázkám, kterými se Transatlantická hospodářská rada zabývá, je naprosto nutné zajistit, aby se do diskuze zapojili co nejvhodnější členové Kongresu a Evropského parlamentu; poukazuje na to, že mnoho netarifních překážek obchodu a investic, které by měla Transatlantická hospodářská rada odstranit, vyplývá ze záměrné činnosti zákonodárných orgánů, které je vytvořily za účelem podpory sociálních a zdravotních cílů a cílů v oblasti kultury a životního prostředí, a tudíž nesmějí být zrušeny bez příslušného legislativního aktu;

 

44. vítá, že Transatlantické hospodářské radě poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců podniků, a žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantického oceánu, aby se tak plně projevila sociální dimenze; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitele transatlantického dialogu mezi odbory, budoucího transatlantického dialogu o energetice a obnoveného dialogu o životním prostředí; zastává názor, že je třeba odlišit jejich poradní funkci od zákonodárné funkce Kongresu USA a Parlamentu;

 

45. zároveň se domnívá, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější; termíny schůzí, pořady jednání, podrobné plány a zprávy o dosaženém pokroku by měly být zveřejňovány na internetových stránkách;

 

Problematika dopravy

 

46. vyzývá americký senát a vládu USA, aby umožnily neomezené a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti, a aby pracovaly na dosažení druhé fáze dohody v oblasti letectví s cílem dále rozvíjet spolupráci mezi EU a USA v oblasti letectví;

 

47. vyzývá americký senát a vládu USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by působila proti těmto cílům, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých přepravců, jak jsou uvedena v usnesení americké Sněmovny reprezentantů č. 915;

 

48. vyzývá úřady USA a Evropskou komisi, aby dále prohloubily svá jednání ve snaze nalézt vyvážené řešení mj. v oblasti bezpečnosti letového provozu a ochrany údajů jmenné evidence cestujících, přehodnocení otázky bezpečnostních kontrol na letištích a zásadnějších integrujících opatření zaměřených na snižování vlivu transatlantické a mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu a zařadily tyto oblasti do kodaňských jednání a dohod ICAO;

 

49. připomíná Komisi i orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody, což by vedlo k poškození zájmů evropských i amerických leteckých dopravců;

 

Prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelů, celní problematikadohled nad trhem

50. vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly společné akce s americkými úřady, zejména s americkou Komisí pro bezpečnost spotřebních výrobků, a s dalšími partnery s cílem zajistit, aby Čína a další třetí země zpřísnily své výrobní normy, aby tak splňovaly požadavky EU a USA na bezpečnost, především pokud jde o hračky;

 

51. vyzývá Komisi, aby v rámci Transatlantické hospodářské rady vyvinula přísnější a účinnější mechanizmy přeshraniční spolupráce, pokud jde o vymáhání práva, s cílem propojit systém včasného varování EU „RAPEX“ upozorňující na spotřební výrobky představující vážné riziko pro spotřebitele se systémem včasného varování americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků a vzájemně koordinovat činnost sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele s činností orgánů USA;

 

52. navrhuje, aby se Transatlantická hospodářská rada vyslovila pro přijetí závazného nástroje spolupráce, který by se stal základem systému sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vedl by k vypracování společného programu spolupráce;

 

53. podporuje iniciativu Komise zaměřenou na vytvoření intenzivnější mezinárodní spolupráce, která by se zakládala na tom, že by se součástí mezinárodní dohody o spolupráci uzavřené s americkými úřady činnými v oblasti prosazování práva stal právní základ obsažený v nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, a na výměně a šíření osvědčených postupů;

 

54. vyzývá Komisi, aby urychlila práci na dvoustranné dohodě o spolupráci v oblasti prosazování práva, která nabrala značné zpoždění, a aby v rámci nařízení EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a amerického zákona o bezpečném internetu (Safe Web Act) nabídla Spojeným státům účast na vlastní činnosti v oblasti prosazování práva (výměna informaci, vyšetřování a přijímání opatření);

 

Vzájemné uznávání prohlášeníshoděproblematika normalizace

55. vyzývá Komisi, aby usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému testování třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení; vyzývá Komisi, aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména na tom, aby byly výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému přijímány v USA;

 

56. vyzývá Komisi, aby společně s americkými orgány prozkoumala otázku normalizace s cílem zkoordinovat svou politiku zaměřenou na ovlivnění práce mezinárodních normalizačních orgánů;

 

Normysociální oblasti a v oblasti životního prostředí / sociální odpovědnost podniků

57. podporuje iniciativu amerického Kongresu zaměřenou na přehodnocení svých dvoustranných mezinárodních obchodních dohod s cílem zařadit do nich hlavní mezinárodní normy v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí; je přesvědčen, že případy nerovnováhy na celém světě je nutné řešit také na úrovni vytváření spravedlivých a trvalých obchodních vztahů;

58. domnívá se, že sociální odpovědnost podniků je nutné podporovat jak na úrovni vlastní regulace, tak i na úrovni závazných norem zaměřených na regulaci dopadu obchodní činnosti, pokud jde o začleňování otázky sociálních a lidských práv a problematiky životního prostředí do činnosti podniků a do kontaktů s jednotlivými zúčastněnými stranami; domnívá se, že výměna osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků mezi USA a EU bude mít značný vliv na postoj podniků k sociální odpovědnosti podniků a na jejich pozitivní přístup v sociálních a environmentálních otázkách;

Otázky spojené se zemědělstvímDohá

 

59. zdůrazňuje, že při obchodních jednáních v rámci kola jednání z Dohá v oblasti zemědělství je důležité dosáhnout vyvážené dohody, včetně opatření proti další nestabilitě zemědělských cen a nedostatku potravin; je hotov plně zohlednit požadavky, které je nutno splnit, má-li být toto kolo jednání úspěšně dokončeno; zdůrazňuje, že přitom je nutné mít plně na zřeteli změny provedené, které již proběhly v rámci nedávných reforem SZP, a přeje si, aby podobnými úpravami prošel i americký federální zemědělský zákon;

 

60. nadále usiluje o dosažení svého cíle, kterým je zajistit co nejvyšší standard bezpečnosti produktů pro občany EU; podporuje rozhodnutí Evropské komise týkající se zjištěných stopových množství nepovolených geneticky modifikovaných produktů, zejména v určitých druzích obilí a soji, dokud neposoudí bezpečnost daných produktů pro zdraví a životní prostředí;

 

61. připomíná nedávný vývoj, k němuž došlo u dříve sporných otázek, jako je případ dovozu hovězího masa obsahujícího hormony a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; považuje za uklidňující, že prostřednictvím trvalého a včasného dialogu lze otázky, které mají vliv na obchod se zemědělskými produkty, účinně řešit ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;

 

Otázky životního prostředízměna klimatu

62. podporuje činnost Spojených států, kterou představily na summitu OSN o změně klimatu dne 22. září 2009, a vítá vyhlídky na postupné ukončení subvencí na fosilní paliva; vítá, že legislativa USA se bude vyvíjet nad rámec pouhého omezování emisí skleníkových plynů; je nicméně znepokojen tím, že Senát nemusí tyto zákony přijmout dříve než v příštím roce; vyzývá proto EU a USA, aby úzce spolupracovaly v zájmu úspěšného průběhu kodaňské konference, snažily se zapojit všechny země, které jsou významnými emitenty skleníkových plynů, a přiměly je k tomu, aby přijaly závazné střednědobé a dlouhodobé cíle;

63. zdůrazňuje, že mezinárodní dohoda by měla zajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů průmyslových zemí na horní hranici rozmezí 25–40 % v roce 2020 oproti úrovni v roce 1990, jak doporučuje čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panel pro změnu klimatu (IPCC 4AR), a vyzývá k tomu, aby tohoto snížení bylo dosaženo na základě vlastního úsilí každé země;

 

64. zdůrazňuje, že do roku 2050 by měl být dlouhodobý cíl snížení emisí pro EU a ostatní průmyslové země stanoven alespoň na 80 % ve srovnání s rokem 1990;

 

65. vítá úsilí, které USA a Čína vynakládají prostřednictvím svého strategického a ekonomického dialogu za účelem přijetí závazků k používání čisté energie a ke snižování emisí;

66. v zásadě podporuje myšlenku vytvořit Transatlantickou energetickou radu po vzoru Transatlantické hospodářské rady, která by se zabývala transatlantickou spoluprací v otázkách regulace, energetické účinnosti a zabezpečení dodávek energie; doufá, že tato rada bude úspěšnější než Transatlantický dialog o životním prostředí v roce 2000;

 

67. zdůrazňuje, že aktivní a permanentní dialog mezi EU a USA má velký význam z toho důvodu, že v současné době probíhá přezkum platných předpisů EU v oblasti nových potravin a používání nových technologií při výrobě potravin,

 

68. upozorňuje na potenciální důsledky nových technologií, jako jsou nanomateriály, na naše zdraví a životní prostředí, protože jejich fyzikální a chemické vlastnosti jsou zatím neznámé; zdůrazňuje proto, že je třeba vzít v úvahu obavy veřejnosti a spotřebitelů ohledně používání nových technologií; jiným příkladem jsou techniky klonování v chovu zvířat a obavy o životní podmínky zvířat, které tyto techniky vzbuzují;

 

69. je potěšen tím, že vláda USA uznala, že v blízké budoucnosti bude nutné novelizovat právní úpravu pro kontrolu toxických látek v rámci úsilí o zajištění účinné ochrany lidského zdraví a životního prostředí před chemickými látkami;

70. vyzývá příslušné orgány EU a USA ke spolupráci, která by měla vyústit v zavedení regulačního systému v USA, jenž by poskytoval úroveň ochrany srovnatelnou s nařízením REACH;

 

Soudnípolicejní spolupráce, vízová politika

71. očekává, že na setkání ministrů EU a USA, které se má uskutečnit dne 28. října 2009 ve Washingtonu, bude přijato společné prohlášení o policejní a justiční spolupráci, jež se bude týkat zvláště kybernetické bezpečnosti;

 

72. zdůrazňuje své odhodlání bojovat proti terorizmu a své pevné přesvědčení, že bezpečnostní opatření nelze přijímat za cenu snižování ochrany občanských svobod a základních práv a že tato opatření musejí v nejvyšší míře respektovat soukromí a ochranu osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorizmu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a proporcionality;

 

73. je přesvědčen, že hlubší spolupráce mezi EU a USA ve věcech týkajících se justice, svobody a bezpečnosti vyžaduje pevný právní a politický rámec a že pro nalezení účinného řešení společných problémů je nezbytné pevnější partnerství, které by mělo i parlamentní a demokratický rozměr, jako je boj proti terorizmu a organizovanému zločinu při dodržení základních práv a právního státu, či soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, řízení migrace a zaručení práva na azyl a rozšiřování bezvízového styku pro všechny občany, kteří cestují mezi oběma oblastmi a jsou považováni za nízkorizikové cestující;

 

74. v této souvislosti připomíná, že Evropská unie je založena na zásadě právního státu a že veškeré převody evropských osobních údajů do třetích zemí z bezpečnostních důvodů by měly dodržovat procesní záruky a právo na obhajobu a splňovat vnitrostátní i evropské právní předpisy na ochranu údajů;

 

75. zdůrazňuje, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanovily, že na požádání vnitrostátních orgánů musí být poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům; domnívá se, že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navržená prozatímní dohoda;

 

76. připomíná, že EU a USA jednají o prozatímní dohodě o přenosu takovýchto údajů a o stanovení přechodného období prostřednictvím doložky o časovém omezení, které nebude přesahovat 12 měsíců, a že do nové dohody, jež bude vyjednána, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset být plně zapojen EP a národní parlamenty a tato dohoda bude muset splňovat podmínky stanovené v bodě 3 usnesení ze dne 17. září 2009;

77. vítá nedávné rozšíření programu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývající členské státy a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně na základě plné reciprocity; je znepokojen plánovaným zavedením správních poplatků za vydání potvrzení elektronického systému cestovních povolení (ESTA) občanům EU a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA považovala tuto otázku za prioritní;

 

Rozvojrozvojové cíle tisíciletí

 

78. vítá opětovné potvrzení úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí a o splnění závazků v oblasti oficiální rozvojové pomoci; vyzývá oba partnery, aby dostáli svému závazku vynakládat 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci;

79. zdůrazňuje, že přestože rozvojové země celosvětovou finanční a hospodářskou krizi nezpůsobily, jsou jí neúměrně postiženy, neboť musejí čelit dramatickému zpomalení růstu a zvýšení míry nezaměstnanosti, negativním dopadům na obchodní a platební bilanci, prudkému poklesu čistého přílivu soukromého kapitálu a přímých zahraničních investic, omezenému přístupu k úvěrům a financování obchodu, poklesu objemu remitencí, velkým a nepravidelným výkyvům směnných kurzů, ztrátě rezerv, většímu kolísání a propadu cen přírodních surovin i nižším příjmům z cestovního ruchu; naléhavě vyzývá transatlantické partnery, aby uznaly svou odpovědnost za tuto situaci;

 

80. vítá úsilí o dokončení kola jednání z Dohá s vyváženým výsledkem a vítá, že na summitu G20 bylo jednoznačně stanoveno, že se tak má stát v roce 2010; vyzývá představitele zemí G20, aby až se na konci listopadu setkají na ministerské konferenci WTO v Ženevě, nezapomněli na to, že hlavním cílem tohoto kola jednání je rozvoj;

Institucionální rámec

81. zdůrazňuje, že současný impulz by měl být využit také ke zlepšení a k obnově rámce transatlantických vztahů; zdůrazňuje nutnost nahradit stávající Novou transatlantickou agendu z roku 1995 Dohodou o transatlantickém partnerství; soudí, že jednání o nové dohodě by měla začít, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, aby mohla být tato jednání dokončena do roku 2012;

82. domnívá se, že transatlantický dialog zákonodárců mezi Evropským parlamentem a Kongresem Spojených států již zásadním způsobem přispěl k většímu vzájemnému porozumění v mnoha otázkách společného zájmu, včetně záležitostí souvisejících s hospodářskými vztahy a s mezinárodním obchodem; žádá, aby se zintenzivnila vzájemná spolupráce na úrovni OSN a aby byly za tímto účelem vytvořeny zvláštní pracovní struktury;

83. domnívá se, že se jedná o otázky značného významu, o jejichž vývoji by měli být poslanci národních parlamentů pravidelně informováni; vyzývá svého předsedu, aby zajistil vytvoření mechanizmu k tomuto účelu;

84. znovu potvrzuje, že by nová dohoda mohla povýšit současný Transatlantický dialog zákonodárců na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak to doporučil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;

85. doufá, že v rámci diskusí o tom, jak nejlépe by mohli tvůrci politik reagovat na problém rychle rostoucí nezaměstnanosti a na strukturální změnu způsobenou finanční krizí, bude brzy hrát větší úlohu Transatlantický dialog mezi odbory;

86. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi a Kongresu Spojených států.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí