Postup : 2009/2697(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0109/2009

Předložené texty :

B7-0109/2009

Rozpravy :

PV 21/10/2009 - 9
CRE 21/10/2009 - 9

Hlasování :

PV 22/10/2009 - 8.6
PV 22/10/2009 - 8.9

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0058

NÁVRH USNESENÍ
PDF 183kWORD 118k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0095/2009
19. 10. 2009
PE428.717v01-00
 
B7-0109/2009

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady


Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Adam Bielan za skupinu ECR

Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady  
B7‑0109/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě, ze dne 5. června 2008 o summitu EU a USA a ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA,

–   s ohledem na výsledek summitu EU a USA, který se konal dne 5. dubna 2009 v Praze,

–   s ohledem na společné prohlášení a zprávu o pokroku, které na svém třetím zasedání dne 16. října 2008 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), a na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců v dubnu roku 2009 v Praze,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a jeho financování a boje proti němu,

   s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá snahu vlády USA o spolupráci na mezinárodním poli a posílení vztahů mezi EU a USA, které jsou základním kamenem vnějších politik EU,

B.  vzhledem k tomu, že EU a USA mají strategickou úlohu ve vztahu k celosvětovým ekonomickým výzvám, neboť jejich hrubý domácí produkt (HDP) představuje více než polovinu světového HDP a mezi těmito dvěma partnery je největší dvoustranné obchodní a investiční partnerství na světě, které představuje téměř 40 % světového obchodu,

C. vzhledem k tomu, že EU a USA také mají společné politické zájmy a na celosvětovém politickém kolbišti mají společnou odpovědnost za prosazování míru, dodržování lidských práv, stabilitu a za boj s různými celosvětovými hrozbami a problémy, jako jsou šíření jaderných zbraní, terorismus, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, odstranění chudoby a splnění dalších rozvojových cílů tisíciletí,

D. vzhledem k tomu, že je třeba, aby Transatlantická hospodářská rada (TEC) i nadále pokračovala v úsilí o dosažení skutečně integrovaného transatlantického trhu do roku 2015, jehož docílení bude hlavním prostředkem znovunastartování hospodářského růstu a obnovy,

E.  vzhledem k tomu, že vůdčí role EU a USA je kromě toho nutná pro úspěšné završení jednání o rozvojové dohodě z Dohá,

F.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby byla v procesu TEC náležitě reflektována úloha zákonodárců, a aby byly odpovídajícím způsobem vzaty v potaz priority Evropského parlamentu,

G. vzhledem k tomu, že EU a USA budou nuceny se zabývat problémem rostoucí celosvětové spotřeby energie a povinností splnit globální závazky v boji proti změně klimatu, které budou dohodnuty v Kodani, a že nové normy a opatření na zvýšení energetické účinnosti by neměly vytvářet nové překážky transatlantickému obchodu, ani by neměly snižovat zabezpečení a bezpečnost štěpného materiálu,

H. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize záhy vyústila v krizi zaměstnanosti, jež má závažné sociální důsledky, a že transatlantičtí partneři mají společnou odpovědnost za řešení sociální stránky hospodářské krize,

I.   vzhledem k tomu, že nedávné průzkumy, jako např. průzkum German Marshall Funds „Transatlantické trendy v roce 2009“, ukazují na nebývalou podporu občanů EU vládě USA, která může být základem pro znovuoživení vztahů mezi EU a USA,

Summit EU a USA

1.  znovu potvrzuje, že vztahy EU a USA jsou pro EU nejdůležitějším strategickým partnerstvím, a trvá na tom, že je důležité, aby EU a vláda USA zintenzívnily svůj strategický dialog, spolupráci a koordinaci při řešení celosvětových problémů a regionálních konfliktů; vyzývá Komisi, aby po summitu předložila sdělení o strategickém partnerství EU a USA;

2.  domnívá se, že na summitu EU a USA by měly obě partnerské strany převzít vůdčí úlohu při naplňování závazků skupiny G20; vyzývá proto ke koordinaci amerického souboru reforem ve finančním sektoru a současných legislativních reforem EU, včetně struktury dohledu nad finančním sektorem, a žádá oba partnery, aby zintenzivnili spolupráci v otázce modernizace MMF;

3.  zdůrazňuje význam spolupráce EU a USA ve snaze o dosažení mezinárodní dohody na konferenci COP 15 v Kodani v prosinci 2009; naléhavě vyzývá předsednictví EU, aby na summitu EU a USA usilovalo o ambiciózní závazek z americké strany a o spolupráci USA při podpoře vazeb mezi systémem ETS v EU a regionálními nebo federálními systémy obchodování s emisními povolenkami v USA;

4.  vyzývá EU a USA, aby se na nadcházejícím summitu dohodly na posíleném transatlantickém partnerství s cílem řešit celosvětové problémy, zejména otázky nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení, boje proti terorismu, změny klimatu, dodržování lidských práv, zvládání pandemií a plnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že rozvojové země celosvětovou finanční a hospodářskou krizi nezpůsobily, ale jsou jí neúměrně postiženy;

5.  zdůrazňuje význam NATO jako základního kamene transatlantické bezpečnosti; zastává názor, že relevantní vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být předmětem jednání v rámci dialogu s Ruskem a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členy EU, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti;

6.  vítá v této souvislosti rozhodnutí Ruské federace a USA vést jednání s cílem uzavřít novou komplexní právně závaznou dohodu, která by nahradila Smlouvu o snížení a omezení strategických zbraní (START), jejíž platnost skončí v prosinci 2009, a skutečnost, že prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dne 6. července 2009 v Moskvě společné prohlášení o opatřeních po ukončení platnosti smlouvy START-1;

7.  vítá oznámení prezidenta USA, že pokročí v ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vyzývá Radu, aby v úzké spolupráci s USA a Ruskem pozitivně a aktivně přispěla k přípravám na příští konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010;

8.  zdůrazňuje, že nejistota ohledně charakteru íránského jaderného programu ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; podporuje cíl držet se strategie kombinující dialog a sankce a vyjednat s Íránem řešení v koordinaci s ostatními členy Rady bezpečnosti a Mezinárodní agentury pro atomovou energii;

9.  je znepokojen nejnovějšími jadernými zkouškami, které provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a skutečností, že se tato země odmítá řídit rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1887; nicméně podporuje přístup dvoustranného dialogu USA v rámci šestistranných rozhovorů s cílem dosáhnout úplného ukončení jaderných programů na Korejském poloostrově;

10. opakuje, že je důležité, aby oba partneři usilovali v duchu vzájemné důvěry a transparentnosti o koordinovaný postup ve svých politikách vůči Íránu, Iráku, Afghánistánu a Pákistánu; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby přišly s novým strategickým pojetím, ve kterém budou komplexně integrovány mezinárodní závazky s cílem dosáhnout stabilizace regionu a v rámci něhož budou všechny sousední země přizvány, aby se na tomto úsilí podílely;

11. má za to, že první setkání izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua s palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem, které uspořádal dne 23. září 2009 prezident Obama, nesplnilo očekávání; znovu potvrzuje, že úspěch mírového procesu na Blízkém východě je pro EU a USA jednou z nejdůležitějších priorit, a vyzývá EU a USA, aby společně prosazovaly aktivní činnost Kvartetu ve snaze o nalezení společného východiska pro mírové řešení, jehož konečný výsledek by měl mít podobu dvou států a měl by znamenat vznik nezávislého, životaschopného palestinského státu;

12. přeje si, aby se obě strany na summitu dohodly, že úspěšné uzavření rozvojového kola z Dohá by mělo zahrnovat opatření, která zabrání volatilitě zemědělských cen a případům nedostatku potravin; vyzývá vedoucí představitele, aby nezapomněli na konečný rozvojový cíl tohoto kola jednání a aby dostáli svému závazku vynaložit 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje nutnost mít přitom na zřeteli nedávné reformy SZP a přeje si, aby podobnými úpravami prošel i americký federální zemědělský zákon; připomíná vývoj, k němuž došlo u dříve sporných otázek, jako je případ hovězího masa obsahujícího hormony, chloridy zjištěné u kuřat a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; je si jist tím, že prostřednictvím trvalého dialogu lze řešit otázky, které mají vliv na vzájemný obchod se zemědělskými produkty, ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;

13. bere na vědomí myšlenku vytvořit Transatlantickou energetickou radu; důrazně podtrhuje, že tato rada by se měla zabývat pouze jednoznačně zahraničněpolitickými a bezpečnostními aspekty této politiky a měla by se v budoucnu stát součástí Transatlantické politické rady, a že energetickou politikou obecně by se měla zabývat TEC;

14. připomíná, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanoví, že na požádání vnitrostátních orgánů musí být poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům, a že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navrhovaná prozatímní dohoda; bere na vědomí, že nová dohoda, jež bude sjednána, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset být plně zapojen EP a vnitrostátní parlamenty a tato dohoda bude muset splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 usnesení ze dne 17. září 2009;

15. vítá nedávné rozšíření programu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývající členské státy a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně na základě plné reciprocity; je znepokojen plánovaným zavedením správních poplatků za vydání potvrzení elektronického systému cestovních povolení (ESTA) občanům EU a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA tuto otázku považovala za prioritní;

16. vyzývá USA, aby umožnily plné a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti; připomíná jak Evropské komisi, tak orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody; vyzývá USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by ztěžovala nebo znemožňovala posílenou spolupráci, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých přepravců, jak jsou uvedena v zákoně č. 915;

Zasedání Transatlantické hospodářské rady a její posílení

17. zdůrazňuje, že užší transatlantické partnerství s cílem dokončit do roku 2015 transatlantický trh, založený na principu sociálně-tržní ekonomiky, je zásadním nástrojem pro usměrňování globalizace a pro řešení celosvětových hospodářských a sociálních krizí; poukazuje na to, že mnoho netarifních překážek obchodu a investic, které by měla Transatlantická hospodářská rada odstranit, vyplývá ze záměrné činnosti zákonodárných orgánů, které je vytvořily za účelem podpory sociálních a zdravotních cílů a cílů v oblasti kultury a životního prostředí, a tudíž nesmějí být odstraněny bez příslušného legislativního aktu;

18. žádá Komisi, aby vytyčila podrobný plán stávajících překážek bránících v dosažení zmíněného cíle; připomíná studii, jejíž vypracování Evropský parlament schválil a financoval ze svého rozpočtu na rok 2007; vyjadřuje svůj údiv nad tím, proč žádný z těchto dokumentů Komise dosud nepředložila, ačkoliv ji o to opakovaně žádal; jako definitivní termín pro jejich zveřejnění stanoví 15. listopad 2009;

19. domnívá se, že transatlantickou spoluprací v oblasti energetické účinnosti, technologií (včetně „čistých“ forem energie) a regulovaných oblastí v energetice se může zabývat TEC; trvá na tom, že transatlantická spolupráce na zabezpečení dodávek energie by měla představovat jedno z hlavních témat, kterému by se měla pravidelně věnovat Transatlantická politická rada (TPC), jejíž vytvoření navrhl ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;

20. je přesvědčen, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější, a že by termíny zasedání, programy jednání, plány a zprávy o pokroku měly být pravidelně zveřejňovány a okamžitě umísťovány na internetových stránkách navrhuje konat každoroční debatu o pokroku v otázkách projednávaných v rámci TEC i o její struktuře;

21. je nicméně přesvědčen, že by TEC neměla opomíjet dopad kroků, které v této souvislosti činí vlády, na obchodní aktivity v záležitostech, jako jsou standardy ochrany soukromí a osobních údajů, biometrické údaje, bezpečnost letectví, cestovní dokumentace a výměna údajů a informací o cestujících;

Úloha transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v TEC

22. znovu vyzývá vedení EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní úlohu zákonodárců pro úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;

23. domnívá se, že je naprosto zásadní zajistit, aby se do dialogu zákonodárců a do TEC zapojili ti nejvhodnější členové Kongresu a Evropského parlamentu, a předešlo se tak přijetí právních předpisů s nežádoucími dopady na transatlantický obchod a investice; doufá, že by nová dohoda mohla povýšit současný transatlantický dialog zákonodárců na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak to doporučil ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;

TEC a hospodářská a finanční krize

24. zdůrazňuje úlohu, kterou hraje TEC při prosazování a zajišťování koordinované reakce USA a EU v regulační oblasti na krizi, zejména pokud jde o alternativní investiční fondy, infrastrukturu finančních trhů (především s ohledem na trhy s deriváty OTC (Over-The-Counter)), kapitálové požadavky, daňové ráje a řešení přeshraniční platební neschopnosti; vyzývá TEC, aby projednala koordinaci a osvědčené postupy v oblasti politiky odměňování ve finančních institucích a zajistil, aby odměny závisely na dlouhodobých výsledcích, a omezila se tak míra, v níž jsou tyto vystaveny riziku;

25. vyzývá TEC, aby trvala na tom, aby orgány USA při provádění rámcové dohody Basilej II zohlednily změny ve směrnicích EU o kapitálové přiměřenosti; vítá návrh americké vlády vydat právní úpravy pro všechny deriváty OTC a rovněž vítá její práci na vytvoření centrálního zúčtovacího střediska pro složité strukturované produkty a vyzývá TEC, aby přezkoumala a určila vhodné způsoby podpory koordinovaného přístupu, pokud jde o nakládání s třídami aktiv a kapitálovými společnostmi i s ekvivalencí infrastruktur;

26. vyzývá TEC, aby s cílem předejít regulační arbitráži zajistila, aby americké orgány ve svých příslušných právních předpisech prostředků zohlední právní předpisy EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. směrnice AIFM);

27. naléhavě vyzývá TEC, aby se zabývala tématikou „institucí příliš velkých na to, aby je bylo možno nechat padnout“, a podporuje návrhy G20 na životaschopné pohotovostní plány pro systémově důležité přeshraniční instituce; domnívá se, že systémově důležité finanční instituce by měly podléhat přísnějším požadavkům na zveřejňování, jako je omezení obchodního tajemství důvěrnosti, stejně jako dominantní společnosti mohou podléhat politice EU v oblasti hospodářské soutěže ;

28. podporuje výzvu skupiny G20 k urychlenému sbližování účetních standardů; naléhá na TEC, aby Radu pro účetní standardy (FSAB) a Mezinárodní radu pro účetní standardy (IASB) vyzvala k vytvoření jednotného souboru vysoce kvalitních globálních účetních standardů a k dokončení projektu jejich sbližování do června 2011; zdůrazňuje, že by IASB měla pokračovat ve svých reformách správy a řízení;

29. naléhavě vyzývá TEC, aby při jednání s orgány USA trvala na dodržování plánu, který vyžaduje, aby uživatelé v USA používali mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví (IFRS); připomíná svůj požadavek aby do doby, než USA přijmou IFRS, uznala komise SEC IFRS tak, jak je přijala Evropská unie, a dokud nebude přijato rozhodnutí, že uživatelé v USA musí používat IFRS, aby uznala, že IFRS jsou ekvivalentní americkým standardům GAAP; naléhavě vyzývá TEC, aby podporovala členění výkazů předkládaných nadnárodními skupinami podle jednotlivých zemí;

30. doufá, že TEC bude prosazovat změny v americkém režimu dozoru nad pojišťovnictvím, které umožní, aby EU uznala americký režim dozoru nad pojišťovnictvím za rovnocenný, pokud jde o podmínky stanovené směrnicí o solventnosti II; je toho názoru, že iniciativa usilující o zřízení úřadu pro národní pojištění by zlepšila spolupráci mezi EU a USA; vyzývá TEC, aby zajistila, aby orgány USA zlepšily dozor nad pojišťovnictvím na federální úrovni tím, že oddělí, pokud to bude třeba, daňové a další aspekty od činností spojených pouze s dozorem;

31. vítá rozšíření globálního fóra o transparentnosti a výměně informací (GFTEI) a pokládá za slibné, že se 87 zemí, které jsou členy tohoto fóra, dohodlo na přijetí standardů OECD pro sdílení daňových informací; naléhavě vyzývá TEC, aby zajistila, aby EU a USA prokázaly svou společnou globální vůdčí roli tím, že zajistí, aby v březnu 2010 byly zavedeny potřebné pobídky, včetně sankcí, a aby byl za účasti všech stran rychle proveden program vzájemného srovnávání s cílem vyhodnotit pokrok, domnívá se však, že tento rámec je třeba posílit s cílem bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že automatické informování ve všech nadnárodních daňových záležitostech by mělo být normou;

32. domnívá se, že sociální odpovědnost podniků je možné považovat za model podnikání s prvky samoregulace; domnívá se, že výměna osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků mezi USA a EU bude mít značný vliv na postoj podniků k sociální odpovědnosti podniku a na jejich pozitivní přístup v sociálních a environmentálních otázkách; domnívá se, že regulační spolupráce by měla zohledňovat posílení regulačního rámce EU, který se týká směrnice o kapitálových požadavcích, zejména v oblasti politiky odměňování v odvětví finančních služeb;

TEC a duševní vlastnictví

33. vyzývá TEC, aby na svém nadcházejícím zasedání podpořila strategickou transatlantickou spolupráci v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, která bude plně respektovat základní a občanská práva občanů; zdůrazňuje, že šíření technologií nesmí narušovat systém ochrany duševního vlastnictví, který zaručuje schopnost podstupovat finanční a podnikatelská rizika, jež s sebou nese inovační proces;

34. připomíná TEC, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na novém modelu ochrany a sdílení digitálního obsahu v souladu se zásadou přiměřenosti;

TEC a ochrana spotřebitele

35. vyzývá TEC k podpoře společných kroků, jejichž cílem je zajistit, aby třetí země, a zejména Čína, zpřísnily své výrobní normy tak, aby splňovaly bezpečnostní normy EU a USA, především pokud jde o výrobu hraček, a současně ji vyzývá k zajištění přísného uplatňování právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, zejména hraček, na obou stranách Atlantiku a důkladnějších vnitrostátních kontrol;

36. vyzývá Komisi, aby v rámci TEC vyvinula přísnější a účinnější systémy přeshraniční spolupráce, pokud jde o vymáhání práva, s cílem propojit systém včasného varování EU „RAPEX“ upozorňující na spotřební výrobky představující vážná rizika pro spotřebitele se systémem včasného varování americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků a vzájemně integrovat činnosti sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) s činnostmi orgánů USA;

37. navrhuje, aby se TEC vyslovila pro přijetí závazného nástroje spolupráce, který by vytvořil strukturu pro sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vývoj společného programu spolupráce a usnadnil je;

38. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející zasedání TEC a summit EU a USA urychlila svou práci na velmi opožděné dvoustranné dohodě o spolupráci v oblasti vymáhání práva, a rozšířila tak na Spojené státy svou činnost zaměřenou na vymáhání dodržování předpisů v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zákona USA o bezpečném internetu (Safe Web Act);

39. vyzývá Komisi, aby spolupracovala se svými americkými protějšky s cílem umožnit TEC zkoumat způsoby, jak zvýšit ochranu spotřebitele s patřičným zřetelem k digitálním právům spotřebitelů, a aby spolupracovaly na pravidlech pro reklamaci vadných výrobků;

Bilaterální obchod – celní záležitosti, dohled nad trhem a bezpečné obchodování

40. vyzývá TEC, aby podporovala posilování spolupráce mezi orgány EU a USA pro celní záležitosti a dohled nad trhem s cílem ochránit spotřebitele před nebezpečnými výrobky, a zejména nebezpečnými hračkami;

41. vyzývá TEC, aby vyjádřila obavy EU z jednostranného legislativního opatření USA týkajícího se 100% kontroly všech námořních nákladních kontejnerů směřujících do Spojených států, které přijal Kongres USA; domnívá se, že by mohlo být užitečné, kdyby TEC uspořádala v Bruselu a Washingtonu semináře k otázce této 100% kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci USA a EU a podpořit rychlé a oboustranně přijatelné řešení tohoto problému; vyzývá Komisi, aby pro nadcházející zasedání TEC vyhodnotila náklady, které by z tohoto opatření případně vyplynuly pro podnikatelskou sféru a hospodářství EU, i jeho možné dopady na celní operace;

42. je rozhodnut i nadále apelovat na zákonodárný orgán USA, aby přehodnotil 100% povinnou kontrolu nákladních kontejnerů, a vyzývá Komisi, aby tak učinila i v rámci TEC, a rozvíjet v souladu s normativním rámcem SAFE (Zjednodušení a zabezpečení obchodní výměny) Světové celní organizace spolupráci s USA na základě řízení rizik a vzájemného uznání obchodních partnerských programů EU a USA;

Vzájemné uznávání a normalizace

43. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nacházející zasedání TEC usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému zkoušení třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení, dále aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména aby byly v USA přijímány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému, a aby s orgány USA projednala otázku normalizace a její mezinárodní koordinace;

Otázky životního prostředí a veřejného zdraví

44. považuje za nanejvýš důležité vést v rámci TEC dialog o nových potravinách a o používání nových technologií při výrobě potravin; zdůrazňuje obavy z klonování v chovu zvířat;

45. vítá skutečnost, že vláda USA uznala nutnost reformovat svou právní úpravu pro kontrolu toxických látek (Toxic Substances Control Act, TSCA); vyzývá EU a USA ke spolupráci s cílem zavést v USA regulační systém, který by poskytoval úroveň ochrany srovnatelnou s právní úpravou pro chemické látky REACH;

Energetika, průmysl a věda

46. vyzývá ke spolupráci v rámci TEC ve všech záležitostech souvisejících s právním prostředím pro průmyslová odvětví, jež by byla – pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem – založena na přístupu formulovaném iniciativou EU na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“): myslet nejprve v malém;

47. vybízí TEC, aby rozvíjela spolupráci směřující ke společné strategii v oblasti energetiky, jež bude podporovat diverzifikaci a ekologicky účinné hospodářství, s cílem zlepšit zabezpečení dodávek energie, a dále ji vyzývá, aby pomohla při vytváření harmonizovaných kritérií udržitelnosti pro biopaliva;

48. naléhavě vyzývá TEC, aby stimulovala spolupráci v oblasti výzkumu, aby byly lépe využity možnosti vyplývající z rozšířené dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a USA;

Mezinárodní obchod

49. domnívá se, že přístup na trhy třetích zemí je společným problémem i zájmem EU a USA; je přesvědčen, že TEC může sehrát důležitou úlohu při podpoře společného přístupu EU a USA k obchodním vztahům se třetími zeměmi; vyzývá TEC, aby k novým dohodám o volném obchodu uzavíraným USA i EU zaujala přístup, který budou obě strany více sdílet, a to v zájmu harmonizace takových dohod;

50. vyzývá TEC, aby se zabývala právním rámcem a technickými normami za účelem vyjasnění nejasných právních podmínek a aby v této souvislosti projednala otázku smluv, povinností a právní jistoty v USA;

Justiční a policejní spolupráce, víza

51. očekává, že na setkání ministrů EU a USA, které se uskuteční dne 28. října 2009 ve Washingtonu, D.C., bude přijato společné prohlášení o policejní a justiční spolupráci, které se bude týkat zejména kybernetické bezpečnosti;

52. připomíná své odhodlání bojovat proti terorismu a své pevné přesvědčení o nutnosti dosáhnout správné rovnováhy mezi bezpečnostními opatřeními a ochranou občanských svobod a základních práv a současně zajistit důsledné dodržování ochrany soukromí a osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a přiměřenost;

53. je přesvědčen, že úzká spolupráce mezi EU a USA ve věcech týkajících se justice, svobody a bezpečnosti vyžaduje pevný právní a politický rámec a že pevnější partnerství, které by mělo i parlamentní a demokratický rozměr, je nezbytné pro nalezení účinného řešení společných problémů, jako je boj proti terorismu a organizovanému zločinu při dodržení základních práv a právního státu, či justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, řízení migrace a zaručení práva na azyl a rozšiřování bezvízového styku pro všechny občany, kteří cestují mezi oběma oblastmi a jsou považováni za nízkorizikové cestující;

54. v této souvislosti připomíná, že Evropská unie je založena na zásadách právního státu a že u všech převodů evropských osobních údajů do třetích zemí z bezpečnostních důvodů by měly platit tytéž procesní záruky a tatáž práva obhajoby a mělo by se postupovat v souladu s vnitrostátními i evropskými právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů;

55. připomíná, že EU a USA jednají o prozatímní dohodě o přenosu takovýchto údajů, která bude v platnosti po přechodné období prostřednictvím doložky o časovém omezení, které nebude přesahovat 12 měsíců, a že do nové dohody, jež bude sjednána, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset být plně zapojen EP a vnitrostátní parlamenty a tato dohoda bude muset splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 usnesení ze dne 17. září 2009;

****

56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců, spolupředsedům Transatlantické hospodářské rady a jejímu sekretariátu.

Právní upozornění - Ochrana soukromí