NÁVRH USNESENÍ o přípravě zasedání Transatlantické hospodářské rady (TEC) a summitu EU-USA (2. a 3. listopadu 2009)
19. 10. 2009
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Helmut Scholz, Willy Meyer, Marie-Christine Vergiat, Patrick Le Hyaric za skupinu GUE/NGL
B7-0112/2009
Usnesení Evropského parlamentu o přípravě zasedání Transatlantické hospodářské rady (TEC) a summitu EU-USA (2. a 3. listopadu 2009)
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Evropané od nové vlády prezidenta Obamy očekávají hlubokou politickou změnu; vzhledem k tomu, že prezident Obama učinil důležité symbolické kroky, jejichž cílem bylo dát světu signál, že tato změna zahraniční politiky skutečně nastane,
B. vzhledem k tomu, že přes pozitivní vývoj přetrvávají závažné problémy, např.:
Ø důsledkem pokračování války v Afghánistánu jsou tisíce civilních obětí a katastrofální destabilizace země; vzhledem k tomu, že politika aliance NATO, v níž dominuje vojenská stránka věci, nevyřešila žádný z problémů této země,
Ø ozbrojené síly USA jsou nadále rozmístěny po celém světě,
Ø ačkoli prezident Obama na druhý den po převzetí prezidentské funkce vydal příkaz do jednoho roku uzavřít Guantánamo, politické, právní a diplomatické překážky zabránily dosažení pokroku na cestě k tomuto cíli,
Ø nadále existují vazební zařízení spravovaná USA ve třetích zemích, například v Afghánistánu (Bagram),
Ø strategie USA pro boj proti terorismu využívá mocných nástrojů ke sledování citlivých údajů o evropských občanech a ke sledování podrobných bankovních údajů pomocí sítě Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT), což jsou opatření, jež by mohly ohrozit základní práva a svobody evropských občanů,
Ø Spojené státy neratifikovaly statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), ale prostřednictvím bilaterálních dohod nadále brání tomu, aby se jejich občané zodpovídali před tímto soudem za svá protiprávní jednání,
Ø ve 38 státech USA a na federální úrovni stále existuje trest smrti,
Ø nová vláda neuvolnila sankce vůči Kubě,
C. vzhledem k tomu, že svět postihla vážná a hluboká recese, která začala ve Spojených státech, ale má své kořeny v obecně zastávaném přesvědčení vedoucích představitelů politických a podnikatelských kruhů a ekonomů hlavního proudu na obou stranách Atlantiku, že „svobodný trh ví lépe, jak na to“ a že neomezovaná souhra tržních sil zaručuje účinnou a efektivní alokaci zdrojů,
D. vzhledem k tomu, že se kvůli kolapsu finančního systému musí reálná ekonomika na celém světě, včetně Spojených států, vyrovnat s takovými problémy, jako jsou závažný úbytek pracovních míst, pokles životní úrovně, sociální problémy související se ztrátou bydlení, enormní zátěž penzijních systému a systémů sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že Spojené státy, EU a členské země skupiny G20 nesplnily cíl, který si samy předsevzaly na svém prvním summitu, totiž že bezodkladně učiní razantní opatření k zavedení pravidel „nového hospodářského řádu“;
E. vzhledem k tomu, že rostoucí nerovnováha v rozdělování příjmů a bohatství (růst zisků a bohatství, prudký pokles podílu práce na národním důchodu) byla v posledních třiceti letech, zejména ve Spojených státech a v Evropské unii, hlavní hnací silou obrovského nárůstu investic na finančních trzích a vzniku cenové bubliny na trhu s aktivy; vzhledem k tomu, že neoliberální politiky zaměřené na liberalizaci finančních trhů a zhodnocování akcií pro jejich vlastníky v krátkodobém časovém horizontu za jakoukoli cenu zcela zkrachovaly,
1. vyzývá Radu a Komisi, aby využily tuto situaci ke koncepčnímu opětovnému nastartování transatlantických vztahů a aby:
a. diskutovaly o udržitelných postupech pro ukončení krizových situací ve světě, jež by nahradily koncepci vojenské velmoci;
b. čelily naléhavé potřebě radikální politické reformy, která by řešila systémové příčiny hospodářských a finančních krizí, a aby přijaly razantní opatření k zavedení pravidel „nového hospodářského řádu“;
c. trvaly na tom, že boj proti terorismu nelze vést za cenu porušení mezinárodního práva a na úkor zavedených, základních a sdílených hodnot, jako je dodržování lidských práv, základních svobod, právního státu a příslušných Ženevských úmluv;
d. jednaly se svými partnery z USA o způsobech, jak uvést do praxe závazek obou stran k multilateralismu a především k mezinárodní spolupráci v rámci Organizace spojených národů;
2. zastává názor, že by z těchto důvodů mohlo být posílení parlamentního politického dialogu mezi EU a USA užitečné; žádá, aby Komise věnovala více pozornosti vztahům v rámci občanských společností a méně se zaměřovala na dialog o obchodu;
Mezinárodní otázky
3. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné poctivě posoudit jak nynější vojenskou strategii, tak strategii obnovy občanské společnosti v Afghánistánu; dochází k závěru, že je potřebná zásadní změna uplatňované strategie, jelikož míru, bezpečnosti a rozvoje lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li zastavena spirála násilí, převládající vojenský přístup bude nahrazen odhodlanějším úsilím o obnovu občanské společnosti, a tehdy, pokud bude nakonec obnovena důvěra afghánského obyvatelstva; vyzývá ke stažení vojsk NATO z této země;
4. konstatuje, že navzdory novému úsilí vlády prezidenta Obamy je blízkovýchodní proces v patové situaci; vyzývá transatlantické partnery, aby zvýšili své úsilí; trvá na tom, aby byl rozvoj vztahů transatlantických partnerů s Izraelem rozhodně podmíněn dodržováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, ukončením humanitární krize v Gaze a na okupovaných palestinských územích a skutečným závazkem ohledně dosažení komplexního mírového urovnání;
5. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad osudem a bezpečností 1,5 milionu Palestinců „chycených“ v Gaze bez možnosti opustit pásmo; vyzývá transatlantické partnery, aby ve svých vztazích s Izraelem trvali na tom, aby izraelské orgány umožnily dodávky potravin, naléhavě potřebné lékařské pomoci a paliva do pásma Gazy tím, že otevřou hraniční přechod a ukončí blokádu;
6. vítá iniciativu prezidenta Obamy na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1887 (2009) o nešíření jaderných zbraní a jaderném odzbrojení, jakož i rozhodnutí odstoupit od myšlenky vybudování protiraketového systému ve členských státech EU; vyzývá transatlantické partnery, aby na summitu jednaly o tom, jak tuto rezoluci provést;
7. naléhavě vyzývá Evropskou unii a Spojené státy, aby se snažily obnovit uzavřené dohody o kontrole zbraní na multilaterální úrovni v rámci OSN a na bilaterální úrovni; znovu opakuje svou výzvu určenou Spojeným státům, aby:
Ø zastavily vývoj nových generací bojových jaderných zbraní;
Ø ratifikovaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek;
Ø ratifikovaly Ottawskou konvenci o zákazu použití, skladování, výroby a přepravě protipěchotních nášlapných min a o jejich zničení;
Ø nadále neodmítaly verifikační protokol k Úmluvě OSN o zákazu biologických a toxinových zbraní;
Ø přesně plnily všechny závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zejména z článku 2 této smlouvy, a přispěly tak k posílení režimu nešíření jaderných zbraní;
Ø daly nový impuls provádění Úmluvy o chemických zbraních a posílení její organizace;
Lidská práva a základní svobody
8. vyzývá prezidenta Obamu, aby splnil svůj slib uzavřít do konce roku 2009 vazební zařízení na Guantánamu; vyzývá vládu prezidenta Obamy, aby ukončila všechna mimořádná zatýkání a vydávání vězňů; vyzývá Radu a Komisi, aby během jednání s vládou prezidenta Obamy řešily situaci ve vazebních zařízeních spravovaných USA v Afghánistánu (Bagram) a aby trvaly na jejich uzavření;
9. znovu žádá, aby Spojené státy zrušily trest smrti na federální úrovni i na úrovni jednotlivých států;
10. znovu připomíná své velké znepokojení nad porušováním ochrany údajů o evropských občanech v podobě mezinárodní dohody se Spojenými státy na základě článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii o pokračování předávání údajů ze sítě SWIFT do programu Spojených států pro sledování financování terorismu (Terrorist Finance Tracking Program – TFTP); v této souvislosti připomíná, že Evropská unie je založena na zásadách právního státu a že u všech převodů evropských osobních údajů do třetích zemí z bezpečnostních důvodů by měly platit tytéž procesní záruky a tatáž práva obhajoby a mělo by se postupovat v souladu s právními vnitrostátními i evropskými předpisy v oblasti ochrany údajů;
11. připomíná, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanoví, že prostřednictvím vnitrostátních orgánů musí být na požádání poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům a že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navržená prozatímní dohoda;
12. vítá nedávné rozšíření programu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá Spojené státy, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývající členské státy a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně na základě plné reciprocity; je znepokojen plánovaným zavedením správních poplatků za vydání autorizace ESTA (elektronického systému cestovních povolení) občanům EU a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA touto otázku považovala za prioritní;
Hospodářská témata
13. zastává názor, že ani nové transatlantické hospodářské partnerství ani zóna volného obchodu se Spojenými státy by neměly být pro Evropskou unii prioritou v jejích vztazích se Spojenými státy; zastává názor, že EU potřebuje diverzifikovat své hospodářské vztahy, zachovat své politiky v oblastech, jakými jsou veřejné zdraví a životní prostředí, a posílit své hospodářské vztahy s ostatními regiony světa;
14. podporuje iniciativu vedoucích představitelů zemí skupiny G20 navrhující jasné stanovení odměn vyplácených bankéřům a snížení nadměrných platů; zdůrazňuje, že nejenom pro Spojené státy, ale i pro členské státy EU je nezbytně nutné být v čele úsilí o snížení odměn manažerů bank, jejichž platy jsou již tak velmi vysoké;
15. vítá dohodu skupiny G20, že by si banky měly povinně ponechávat určité množství úvěrů, které transformují a prodávají jako cenné papíry zajištěné aktivy; rozhodně však kritizuje skutečnost, že kapitál, který si banky ponechávají pro zajištění pozice, se zřejmě pouze zdvojnásobí a že nová pravidla budou v praxi používána nejdříve koncem příštího roku; považuje za politováníhodné, že vláda USA a vlády členských států EU pověřily Basilejský výbor, aby do konce roku vypracoval pouze pravidla „standardu pro minimální celkovou likviditu“;
16. zastává názor, že Spojené státy a Evropská unie jako regiony, v nichž mají sídlo nejdůležitější finanční centra světa, musí postupovat společně, aby vyřešily finanční a hospodářskou krizi, a trvá na tom, že pouze společný postup může zabránit arbitrárnímu výkladu regulace, jenž neumožní finančnímu odvětví na jedné straně Atlantiku postavit svou vládu proti vládě na druhé straně;
17. zastává názor, že finanční sektor se musí vrátit ke svému původnímu poslání a fungovat především ve veřejném zájmu, akceptovat nižší návratnost a dosáhnout shody v otázce systémů vyplácení bonusů, které by se vyhýbaly rizikovým operacím a které by upřednostňovaly dlouhodobé cíle před krátkodobými zisky; poukazuje na to, že finanční odvětví v průmyslových zemích, zejména ve Spojených státech a některých členských státech EU, se stalo příliš rozsáhlým na to, aby mohlo být prospěšné společnosti, a tudíž je třeba jej racionálně omezit;
18. vítá skutečnost, že vzhledem k rostoucí síle rozvojových zemí souhlasí Spojené státy a Evropská unie s tím, že je nezbytně nutná reforma řízení mezinárodních finančních institucí; zdůrazňuje, že přesun alespoň pěti procent hlasů v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a tří procent hlasů ve Světové bance od nadměrně zastoupených zemí na nedostatečně zastoupené země lze interpretovat pouze jako první krok správným směrem; vybízí vládu USA a vlády členských států EU, aby přispěly svým podílem k úspěchu takové reformy;
19. žádá Radu a Komisi, aby projednaly s transatlantickými partnery, jak mají pokročit v záležitosti přístupu rozvojových zemí k lékům, a aby se ostře ohradily proti iniciativě USA zahrnout do veškerých bilaterálních dohod sjednaných s rozvojovými zeměmi doložky, na jejichž základě se tyto země vzdávají práva používat ustanovení prohlášení z Dohá o Dohodě TRIPS, které jim umožňuje vyrábět a dovážet generické léky potřebné k řešení hlavních problémů veřejného zdraví (AIDS, tuberkulóza atd.);
20. žádá Radu a Komisi, aby ukončily dohodu Blair House, která omezuje výrobu olejnin a rostlin bohatých na proteiny, brání EU v jejich pěstování a nutí ji dovážet zemědělské zdroje energie, jakými jsou sojové boby a jiné plodiny, které často obsahují GMO;
21. domnívá se, že právo na zajištění bezpečných potravin a bezpečné životní prostředí je příčinou řady obchodních sporů mezi EU a USA, jakými jsou například spory ohledně hormonálně upraveného masa a produktů obsahujících GMO, a žádá Radu a Komisi, aby jednaly v souladu s platnými právními předpisy ES a na jejich obranu;
22. zastává názor, že EU a USA jako hlavní spotřebitelé energie představující 38 % světové spotřeby energie musejí jít příkladem a společným úsilím vyvinout prostředky pro alternativní výrobu energie; zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet alternativní řešení udržitelné z hlediska životního prostředí a zajistit ochranu lesů na celém světě;
Změna klimatu
23. vítá změněný přístup nové vlády USA, pokud jde o dosažení ambiciózních cílů zaměřených na omezení změny klimatu; je však znepokojen hodnocením velvyslance Brutona, že se Senát USA konec konců nemůže zabývat otázkou změny klimatu dříve než příští rok, až skončí konference OSN o změně klimatu v Kodani a delegace odjedou domů; vyzývá summit, aby na konferenci OSN v Kodani usiloval o společný postup v otázkách změny klimatu a aby podpořil rozvojové země zejména v jejich úsilí o omezení změny klimatu všemi dostupnými prováděcími a finančními opatřeními;
Jiné záležitosti
24. znovu poukazuje na to, že existence exteritoriálních zákonů „Helms-Burton“ a obchodní embargo Kuby jsou protiprávní a musí být zrušeny; vyzývá Radu a Komisi, aby přednesly tuto záležitost na summitu EU-USA a aby pracovaly na zrušení těchto ustanovení, a to i formou konfrontace USA ve WTO, ukáže-li se nezbytnou;
25. vyjadřuje hluboké znepokojení nad nevyváženostmi v legislativním dialogu se Spojenými státy a jejich dopadem na evropské právní předpisy; je přesvědčen, že práce Transatlantické hospodářské rady (TEC) se musí stát transparentní a odpovědnou;
26. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, parlamentům členských států a prezidentovi a Kongresu Spojených států amerických.