NÁVRH USNESENÍ o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)
3. 3. 2010
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
Teresa Riera Madurell za skupinu S&D
Fiona Hall za skupinu ALDE
Claude Turmes za skupinu Verts/ALE
B7‑0148/2010
Usnesení Evropského parlamentu o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 28. února 2008,
– s ohledem na sdělení Komise o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) (KOM(2009)0519) a na pracovní dokumenty týkající se technologických plánů pro provádění plánu SET v období 2010–2020 (SEK(2009)1295) a investice do výzkumu a vývoje prioritních technologií (SEK(2009)1296),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 o Evropském strategickém plánu pro energetické technologie (2008/2005(INI))[1],
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[2],
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)[3],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky[4],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES[5],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[6],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 o energetické politice pro Evropu, které vymezuje hlavní cíle EU v oblasti energetiky, jako jsou udržitelnost, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek (KOM(2007)0001),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o výsledcích konference o změně klimatu v Kodani (COP 15)[7],
– s ohledem na otázky ze dne 12. února 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) (O‑0015/2010 – B7‑0011/2010, O‑0016/2010 – B7‑0012/2010),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že svého cíle snížit emise skleníkových plynů o 20 % a o 30 % v případě mezinárodní dohody, snížit spotřebu energie o 20 % a vyrábět do roku 2020 alespoň 20 % energie z obnovitelných zdrojů bude moci Evropská unie dosáhnout, pouze pokud se více zasadí o rozšíření svého portfolia cenově dostupných, čistých, účinných a udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií,
B. vzhledem k tomu, že tyto technologie mohou být součástí správného přístupu k řešení problémů spojených se změnou klimatu, k zabezpečení dodávek energie pro EU a zajištění konkurenceschopnosti hospodářství jednotlivých členských států,
C. vzhledem k tomu, že rozpočty ve veřejné i soukromé sféře, pokud jde o výzkum v oblasti energetiky, jsou nyní nižší než v osmdesátých letech minulého století; vzhledem k tomu, že současný stav zdrojů neodpovídá rozsahu problémů spojených s přechodem na udržitelný nízkouhlíkový energetický systém,
D. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních problémů brzdících energetické inovace v EU jsou finanční prostředky,
E. vzhledem k zjištění Komise, že v rámci šesti evropských průmyslových iniciativ (EII) je na období příštích deseti let nutné investovat z veřejných i soukromých zdrojů 6 miliard EUR do větrné energie, 16 miliard EUR do solární energie, 2 miliardy EUR do elektrických sítí, 9 miliard EUR do bioenergie, 13 miliard EUR do zachycování a ukládání CO2, 7 miliard EUR do jaderného štěpení a 5 miliard EUR do společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík,
F. vzhledem k tomu, že evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) má za reálný cíl transformovat EU na inovační hospodářství, a vytvořit tak v příštím desetiletí stovky tisíc pracovních míst pro zaměstnance s novou kvalifikací a dát impuls k růstu rychle se rozvíjejícímu průmyslovému odvětví,
G. vzhledem k tomu, že naléhavě nutná transformace energetického modelu vyžaduje systém sdílení rizik, kdy všechny zúčastněné strany, ve veřejném i soukromém sektoru, musí nést určité riziko, což znamená, že je nutné, aby veřejný sektor poskytl více finančních prostředků, ale také aby průmyslové a bankovní subjekty a soukromí investoři přistoupili na větší míru technologického a tržního rizika,
H. vzhledem k tomu, že výzkum v EU trpí chronickým nedostatkem finančních prostředků,
I. vzhledem k tomu, že šestá evropská průmyslová iniciativa nazvaná „Udržitelná jaderná energie“ by se měla přejmenovat na „Jaderná energie“, jelikož ekologická a zdravotní rizika a riziko případného šíření jaderných zbraní, které rozvoj a využívání jaderné energie obnáší, lze, v nejlepším případě snížit, ale nikoli definitivně vyloučit,
1. vítá plán SET, jelikož se v něm uvádí konkrétní výzkumné iniciativy v oblasti čistých, udržitelných a účinných nízkouhlíkových energetických technologií; zdůrazňuje jeho potenciál transformovat EU na inovační hospodářství; vyzdvihuje také skutečnost, že bez tohoto nového přístupu nesplní EU své cíle pro rok 2020 v oblasti energetiky a klimatu;
2. uvědomuje si nutnost výrazně navýšit veřejné i soukromé investice do rozvoje udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií s cílem urychlit rozvoj, nákladově efektivní rozmístění a rychlé a rozsáhlé uplatnění těchto technologií v příštích deseti letech;
3. je pevně přesvědčen o tom, že realizace plánu SET bude z finančního hlediska možná, pouze pokud dojde k uvolnění dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, a že důvěryhodnost plánu SET závisí na tom, zda na něj budou vyčleněny další finanční prostředky z rozpočtu EU;
4. vyzývá veřejné i soukromé zainteresované subjekty, aby na realizaci smluvených plánů okamžitě uvolnily dodatečné prostředky, přičemž větší část těchto prostředků musí pocházet ze soukromého sektoru a podíl investic z veřejných zdrojů, jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní, se musí výrazným způsobem zvýšit;
5. zdůrazňuje, že vzhledem k hospodářské krizi by měly mít investice do těchto nových technologií, které mají největší potenciál pro vytvoření nových pracovní míst, prioritní význam; vyzdvihuje skutečnost, že se tím vytvoří nové trhy, otevřou se nové toky příjmů a přispěje se k rozvoji hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že se tím rovněž přispěje k zajištění dodávek energie pro EU a sníží její energetická závislost na omezeném množství zdrojů a dodavatelů energie a přepravních trasách;
6. opakuje svou žádost, aby se na období po roce 2010 zajistil odpovídající objem finančních prostředků na podporu čistých, udržitelných a účinných nízkouhlíkových energetických technologií, tedy celkově nejméně 2 miliardy EUR ročně z rozpočtu EU, a to nad rámec sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychleně sestavila program financování, a členské státy, aby vyčlenily prostředky, které se zavážou od roku 2010 uvolňovat;
7. dále vyzývá Radu a Komisi, aby využily diskusí, které se vedou v souvislosti s přezkumem stávajících finančních výhledů v polovině období a s podobou nových finančních výhledů, k tomu, aby lépe propojily stávající a budoucí rozpočty EU s prioritami politik EU, zejména pokud jde o výzkum, klimatická opatření a zabezpečení dodávek energie;
8. pokládá za naprosto nezbytné, aby se povolenky v hodnotě 300 milionů EUR vyčleněné ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) jako rezerva pro nové účastníky rychle využily na podporu zachycování a ukládání CO2 a inovační metody využívání energie z obnovitelných zdrojů; naléhavě žádá Evropskou investiční banku (EIB), aby svá kritéria pro poskytování úvěrů spojila se zaváděním inovačních zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie;
9. připomíná členským státům, že v období od roku 2013 budou příjmy z dražeb povolenek v rámci systému ETS klíčovým zdrojem finančních prostředků pro zmírnění dopadů změny klimatu a pro využívání a rozvoj udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií;
10. vyzývá k tomu, aby EIB posílila svou úlohu při financování projektů v oblasti energetiky, zejména tím, že zvýší celkový objem úvěrů v této oblasti, rozšíří svou kapacitu nabízet záruky za půjčky na energetické projekty a zlepší koordinaci a kontinuitu financování těch výzkumných a vývojových projektů v oblasti energetiky, které představují vyšší míru rizika;
11. vítá probíhající iniciativy, k nimž patří finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFR), „fond Marguerite“ (Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu), rizikový kapitál a mechanismus pro malé a střední podniky s vysokým růstem a pro inovační malé a střední podniky (GIF), jejichž úlohu spočívající ve financování iniciativ plánu SET je nezbytné posílit a podrobit řádnému procesu hodnocení v polovině období;
12. žádá Komisi, aby bez prodlení, ale nejpozději do roku 2011, předložila v úzké spolupráci s EIB souhrnný návrh nástroje financování energie z obnovitelných zdrojů, projektů energetické účinnosti a rozvoje inteligentních sítí;
13. zdůrazňuje, že kapacita výzkumné základny EU musí být rozšířena a že další vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro vytvoření lidských zdrojů v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které se otevírají;
14. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit správné podmínky a pevný a vhodný legislativní rámec, který by podpořil vytvoření partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, jež jsou předpokladem pro provádění plánu SET a evropských průmyslových iniciativ (EII);
15. vyzývá Komisi, aby zajistila, že výrobci technologií budou moci požádat o financování plánu SET přímo, a nikoli pouze jako členové konsorcií v rámci energetických utilit, jak je tomu v případě programu evropské hospodářské obnovy a NER 300;
16. uznává, že malé a střední podniky jsou hlavní hnací silou v rozvoji mnoha udržitelných nízkouhlíkových technologií, zejména v případě rozvoje decentralizovanějších energetických systémů, a zdůrazňuje proto, že přístup k veřejným grantům a půjčkám, včetně financování podle plánu SET, musí být navržen způsobem, který bude ohleduplný k malým a středním podnikům; vyzývá k tomu, aby velmi významná část finančních prostředků EU dostupných v rámci plánu SET byla vyčleněna pro malé a střední podniky;
17. vítá skutečnost, že je zaměřena pozornost na financování (rozsáhlých) demonstračních projektů; zdůrazňuje ovšem, že je nezbytné poskytnout finanční prostředky rovněž na střednědobý a dlouhodobý základní a aplikovaný výzkum rizikové povahy;
18. vyzývá Evropskou alianci pro energetický výzkum (EERA), aby zahájila a uskutečnila společné programy pro provádění plánu SET, a to pomocí rozvoje pevných vztahů s evropskými průmyslovými iniciativami, a aby rozšířila škálu svých činností;
19. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Evropská rada pro výzkum (ERV) neplánuje žádné zvláštní programy pro oblast energetiky, čímž prokazuje, že investování do základního výzkumu je nedostatečné;
20. vítá iniciativu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) vytvořit znalostní a inovační komunity zabývající se udržitelnou energetikou a přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním;
21. vítá návrh, aby se nová iniciativa pro inteligentní města, jež se zaměřuje na energetickou účinnost v evropských městech (zejména ve městech, jež jsou signatáři Paktu primátorů), stala součástí již existujících šesti evropských průmyslových iniciativ, a to s cílem vytvořit takové podmínky, díky nimž by trh přijal energeticky účinné technologie, technologie pro obnovitelné zdroje energie a inteligentní distribuční sítě v městských oblastech v masovém měřítku; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby tuto iniciativu okamžitě provedly a plně do ní zapojily místní a regionální orgány, jež plní klíčovou úlohu v oblasti podpory a využívání udržitelných nízkouhlíkových technologií;
22. připomíná Komisi její povinnost podávat zprávy vyplývající z nařízení o Evropském plánu ozdravení energetiky a její závazek předkládat dodatečné návrhy, jež by umožnily financovat projekty v oblastech energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v případech, kdy jsou po výběrových řízeních stále k dispozici finanční prostředky; poznamenává, že stále zůstává nepřiděleno 50 milionů EUR;
23. vyzývá Komisi a členské státy, aby blíže prozkoumaly a šířily inovační přístupy k územnímu plánování a rozvoji, zejména integrovanému územnímu plánování, jež splňuje potřebu posíleného sociálního začlenění, územní soudržnosti a využívání udržitelné energie a čisté dopravy, a to s cílem vybudovat odolné městské systémy;
24. naléhavě žádá Komisi, aby předložila doplňkové iniciativy týkající se využívání obrovského potenciálu dalších technologických metod uvedených v jejím sdělení o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) ze dne 7. října 2009, ale také obrovského potenciálu gradientů salinity v oceánech a geotermální energie; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout z rozpočtu EU dodatečné prostředky na jejich financování;
25. vítá výběr šesti evropských průmyslových iniciativ a vypracování technologických plánů pro období 2010–2020, jež vytyčují konkrétní cíle, díky nimž mají být udržitelné nízkouhlíkové technologie cenově konkurenceschopné, a vyzývá Komisi, aby propracované evropské průmyslové iniciativy zahájila a zajistila, aby struktura jejich řízení byla jednoduchá, nebyrokratická a transparentní a aby jejich ústředním společným rysem byl pravidelný kontakt s řídící skupinou pro plán SET a s EIB;
26. vyzývá řídící skupinu pro plán SET, aby Evropskému parlamentu podávala jednou ročně zprávu a aby počítala se zajištěním širšího spektra odbornosti a vytvořila pro tyto účely odborné pracovní skupiny v oblastech zájmu s cílem zapojit do diskusí a do rozhodovacího procesu větší množství zainteresovaných stran;
27. vyzývá Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci s dalšími klíčovými strategickými partnery ve vyspělých, nově se rozvíjejících a rozvojových zemích v oblasti rozvoje, využívání a šíření udržitelných nízkouhlíkových technologií, zejména prostřednictvím fondů, jako je například GEEREF, který se zaměřuje na malé projekty;
28. vítá kroky k posílení spolupráce v oblasti energetických technologií, například spolupráci, již zahájila nedávno vytvořená Rada pro energetiku EU-USA; vyzývá v tomto kontextu tuto radu, aby této součinnosti využila pro provádění plánu SET;
29. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celosvětové obchodování s emisemi uhlíku s cílem vytvořit stabilní a spravedlivé konkurenční prostředí pro rozvoj a využívání udržitelných nízkouhlíkových technologií;
30. žádá Komisi, aby sledovala účinné provádění plánu SET, zavedla za tímto účelem doplňkový systém hodnocení, vyhodnotila veškeré překážky, jež při provádění plánů vyvstaly, a pravidelně informovala Parlament o pokroku, jehož bylo při provádění plánu SET a dalších plánů s ním souvisejících dosaženo;
31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.