NÁVRH USNESENÍ o strategii EU 2020
3. 3. 2010
týkající se opatření v návaznosti na neformální zasedání Evropské rady dne 11. února
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
Malcolm Harbour, Roberts Zīle za skupinu ECR
B7‑0150/2010
Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na svou diskuzi na neformální schůzce Rady dne 11. února 2010 týkající se strategie EU 2020,
– s ohledem na konzultační dokument Evropské komise o strategii EU 2020 zveřejněný dne 24. listopadu 2009,
– s ohledem na předběžný souhrn odpovědí, jenž Evropská komise zveřejnila dne 2. února 2010,
– s ohledem na dokument Evropské komise týkající se hodnocení Lisabonské strategie zveřejněný dne 2. února 2010,
– s ohledem na otázku položenou Komisi dne 23. února 2010 týkající se zemědělství a budoucnosti strategie EU 2020 (O-0023/2010 – B7-0000/2010),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém dokumentu týkajícím se hodnocení Lisabonské strategie uvádí, že nebyly splněny některé hlavní cíle Lisabonské strategie, včetně 70% míry zaměstnanosti a výdajů ve výši 3 % HDP na výzkum a vývoj,
B. vzhledem k tomu, že existují čtyři prioritní oblasti reformy, jež zahrnují výzkum a inovace, investování do lidí / modernizaci pracovních trhů, využití potenciálu podnikatelů, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a energetiku a změnu klimatu,
C. vzhledem k tomu, že jsou vítány reformy v rámci Lisabonské strategie, jež mají za cíl snížit administrativní zátěž pro podniky, která v současnosti činí více než 400 miliard EUR,
D. vzhledem k tomu, že je pro dosažení cílů zapotřebí dohled v členských státech,
E. vzhledem k tomu, že je třeba, aby Rada uspíšila zřízení patentu Společenství, a splnila tak klíčové cíle v oblasti inovací,
F. vzhledem k tomu, že splnění daných cílů by měly společně zajistit Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise,
G. vzhledem k tomu, že mají-li být cíle strategie EU 2020 úspěšně splněny, mají spíše než obecné cíle zásadní význam jasné měřitelné cíle a metody, včetně otevřené metody koordinace,
H. vzhledem k tomu, že by měla být zahájena diskuze o účelnosti a koordinaci možností v oblasti řízení, jež je součástí Lisabonské strategie, včetně integrovaných hlavních směrů, národních programů reforem, konkrétních doporučení pro jednotlivé státy, lisabonského programu Společenství, výroční zprávy o pokroku předložené Komisí a otevřené metody koordinace,
I. vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat zásadu subsidiarity, pokud jde o zaměstnanost a sociální politiky, neboť tyto oblasti i nadále spadají do působnosti národních vlád,
J. vzhledem k tomu, že Evropský parlament již vyjádřil svůj názor, že by měl být urychleně zaveden interinstitucionální systém, jenž by určil dlouhodobé směry v hlavních politických otázkách,
K. vzhledem k tomu, že Komise a Rada musí důkladně prošetřit, proč se nezdařilo splnit některé z cílů Lisabonské strategie při vytváření nových pracovních míst a vypracovávání strategie růstu,
1. domnívá se, že strategie EU 2020 by se měla zaměřit na komparativní ekonomické výhody Evropy a na stávající závazky, jež mají za cíl zajistit konkurenceschopnost Evropy s ohledem na rychle rostoucí ekonomiky, k čemuž je třeba, aby se Evropa soustředila na rozvoj svých odvětví služeb a současně zachovala konkurenceschopnou výrobu založenou na vysoce vyspělých technologiích;
2. aby bylo možno navázat na stávající evropskou komparativní výhodu, je naléhavě třeba dokončit vytvoření společného trhu a v co nejvyšší míře využít jeho obchodní potenciál, zakládat nové podniky a vytvářet pracovní místa; mezi priority patří digitální jednotný trh, zřízení patentu Společenství, posílení předpisů upravujících jednotný trh, provádění legislativního balíčku týkajícího se služeb a zboží, monitorování trhu a lepší koordinace mezi členskými státy s cílem snížit problémy při provádění a trvale zdokonalit dovednosti, produkty, inovace, kvalitu a účinné a rázné provádění rozsáhlých opatření v rámci politik v oblasti informačních technologií;
3. zdůrazňuje, že je důležité stanovit měřitelné cíle: povinná posouzení dopadu, zahrnující testy hodnotící malé a střední podniky, jednotný trh a inovaci, spolu s intenzivnější konzultací zúčastněných stran a nezávislými soudními rozhodnutími by určila, zda návrhy představují „přidanou hodnotu EU“, přičemž posouzení dopadu po skončení provádění, která vypracuje Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise, jsou zásadní pro urychlení „inteligentní regulace“; zdůrazňuje, že v zájmu konkurenceschopnosti Evropy je důležité do roku 2012 dosáhnout 25% snížení administrativní zátěže;
4. zdůrazňuje, že je důležité, aby prioritami strategie pro nová pracovní místa a růst byly inovace, výzkum a vývoj, čehož lze dosáhnout např. pomocí plného provádění Evropského výzkumného prostoru, zdokonalování oblastí, v nichž je evropský výzkum světovou špičkou, zavádění programů na podporu využití výzkumných poznatků při vytváření pracovních míst a blahobytu a povzbuzování počáteční fáze rozvoje zaměřeného na vědecký výzkum, bez ohledu na zeměpisnou oblast, kde je rozvíjen, přičemž výzkumu ze soukromé iniciativy je třeba přikládat stejnou váhu jako akademickému výzkumu s cílem povzbudit vědecký vývoj; zdůrazňuje, že je třeba rozvinout kapacitu inovací na veřejných trzích za maximální účasti malých a středních podniků a zlepšit veřejné služby, včetně lepšího přístupu k zadávání veřejných zakázek v předkomerční fázi, inovačního zadávání veřejných zakázek a partnerství soukromého a veřejného sektoru;
5. zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit dodávky energie do Evropy skrze jejich skutečnou diverzifikaci, zejména prostřednictvím podpory projektu Nabucco, díky němuž se Evropská unie napojí na přírodní zdroje zemního plynu v Kaspickém moři a střední Asii, a pomocí investic do infrastruktury, propojení energetických sítí, společných dohod o dodávkách energie a plánů pro řešení krizí, a to v duchu solidarity mezi členskými státy;
6. zdůrazňuje úlohu, jako hraje provádění klimatického a energetického legislativního balíčku při plnění cílů. Je třeba se zaměřit na propojení systému EU pro obchodování s emisemi s jinými obchodními systémy stanovujícími stropy a zajistit, aby tento systém fungoval. Měla by se zintenzivnit činnost EU na podporu ekologičtějších forem energie, včetně obnovitelné energie a nových technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, palivové články a jaderná syntéza. Energie získaná jaderným štěpením má klíčovou úlohu při výrobě elektrické energie, zejména z krátkodobého a dlouhodobého hlediska, a měli bychom usilovat o to, aby se podíl EU na dodávkách elektrické energie zvýšil na 40 %;
7. upozorňuje, že při určování nákladů na přizpůsobování se změně klimatu je třeba brát v potaz nerovnoměrnou úroveň vývoje v jednotlivých členských státech, a to takovým způsobem, který nebude hatit politiku soudržnosti a postupné vyrovnávání životní úrovně v jednotlivých členských státech; připomíná, že některé členské státy již splnily své povinnosti a snížily emise oxidu uhličitého, jak jim to ukládá Kjótský protokol; připomíná, že náklady na přechod k ekologičtějšímu hospodářství se budou v členských státech různit v závislosti na úrovni jejich vývoje a zdrojích energie, a vyzývá proto ty členské státy, které musí na přechod k ekologičtějšímu hospodářství vydat značné náklady, aby podporovaly výzkum a vývoj. Rovnováha závazků, jež přijmou rozvinuté a rozvojové země, by měla spravedlivým způsobem odrážet kapacitu každé země přispět ke snížení emisí;
8. připomíná, že primárním cílem společné zemědělské politiky je zaručit dodávky potravin, stabilizaci trhu a přiměřené ceny pro spotřebitele, a zdůrazňuje, že je v této oblasti nutno podpořit vývoj, aby se překonala krize a zajistila udržitelná politika EU v oblasti potravin, která bude šetrná k životnímu prostředí, a současně je třeba mít na zřeteli udržitelnost, bezpečnost a kvalitu zemědělských produktů;
9. klade důraz na trvalý význam překonávání rozdílů životní úrovně v jednotlivých státech EU a vyzývá Komisi, aby vyvinula programy na zlepšení infrastruktury v těch členských státech a regionech, které nemají patřičnou infrastrukturu a dostupnost, a to v duchu solidarity prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že dokončení jednotného trhu pro všechny druhy dopravy je zásadním prvkem evropského hospodářství, který umožní mobilitu osob, zboží a znalostí napříč hranicemi EU, a že investice do dopravní infrastruktury hrají klíčovou úlohu při urychlování růstu a zvyšování zaměstnanosti, jakož i při prosazování evropských ekonomických a ekologických zájmů, a měly by proto být koordinovány s řadou dalších důležitých oblastí politik;
10. domnívá se, že pružné mzdové ohodnocení má zásadní význam, neboť Evropě škodí její mimořádně rigidní ekonomiky způsobené regulací pracovního trhu na mikroúrovni; intervence ze strany států a EU by tedy měly být omezeny;
11. měla by být podporována kultura dynamického podnikání a samostatně výdělečné činnosti, jež povede k podnikatelské svobodě, volnému a spravedlivému obchodování a hospodářské soutěži a poskytnutí seriózních hospodářských podmínek pro malé podniky, které vytvářejí většinu nových pracovních míst. Založení malého podniku se musí stát jednodušším, rychlejším a méně nákladným;
12. vzdělávací programy by měly lépe připravit mládež na pracovní trh, přičemž je třeba podporovat, kromě jiných pokrokových opatření, spolupráci mezi podniky a univerzitami pomocí zlepšování kvality výuky a rozvoje dovedností;
13. zdůrazňuje, že navzdory nepřiměřené daňové soutěži musí zásada daňové soutěže mezi všemi členskými státy EU zůstat nedotknutelná;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.