Návrh usnesení - B7-0153/2010Návrh usnesení
B7-0153/2010

    NÁVRH USNESENÍ o strategii EU 2020 v rámci přípravy jarního zasedání Evropské rady

    3. 3. 2010

    předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0000/2010
    v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

    Corien Wortmann-Kool, Peter Liese, Richard Seeber, Pilar del Castillo Vera, Andreas Schwab, Jean-Paul Gauzès, Csaba Őry, Mathieu Grosch, Lambert van Nistelrooij, Albert Deß, Othmar Karas, Marian-Jean Marinescu za skupinu PPE

    Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0151/2010

    Postup : 2010/2543(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B7-0153/2010
    Předložené texty :
    B7-0153/2010
    Rozpravy :
    Hlasování :
    Přijaté texty :

    B7‑0153/2010

    Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU 2020 v rámci přípravy jarního zasedání Evropské rady

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na neformální zasedání Evropské rady, které se konalo dne 11. února 2010,

    –   s ohledem na závěry předsednictví po jednáních Evropské rady v březnu 2000, 2001, 2005, 2006, 2007 a v prosinci 2009,

    –   s ohledem na veřejnou konzultaci, kterou zahájila Komise na téma strategie EU 2020 a její výsledky (SEK(2010)116),

    –   s ohledem na hodnocení Lisabonské strategie vypracované Komisí (SEK(2010)114),

    –   s ohledem na článek 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    –   s ohledem na otázku položenou dne 23. února 2010 Komisi a týkající se zemědělství a budoucí strategie EU 2020 (O-0023/2010 – B7-0000/2010),

    –   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

    A. vzhledem k tomu, že jakoukoli dlouhodobou strategii musí doprovázet konkrétní opatření, která budou reagovat na bezprostřední starosti a obavy evropských občanů, a vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 by měla sloužit k dosažení našeho hlavního cíle, jímž je růst a pracovní příležitosti,

    B.  vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie byla úspěšná jen zčásti v důsledku slabé struktury řízení a nedostatečné odpovědnosti členských států,

    C. vzhledem k tomu, že se vítá úsilí Komise, jehož cílem je dosažení udržitelného sociálně tržního hospodářství – tj. hospodářství, které je solidární, inteligentní a udržitelné,

    D. vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že Komise svou strategii nezaměřila na prosazování a podporu malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že v tomto sektoru vzniká většina pracovních míst a že je potřeba přijmout praktická opatření k omezení byrokracie a k podpoře a uplatňování inovačních řešení v těchto odvětvích; vzhledem k tomu, že finanční podpora by se neměla zaměřovat výhradně na vytváření „zelených “ pracovních míst,

    E.  vzhledem k tomu, že hlavní inovace jako e-mobilitu, solární technologie a mnohé další nebude možné v Evropě uskutečnit, jestliže nebude-li vytvořen rámec, který zajistí dodávky surovin,

    F.  vzhledem k tomu, že se pracovní dokument Komise nazvaný Konzultace o budoucí strategii „EU 2020“ vůbec nezmiňuje o zemědělství a zemědělsko-potravinářském odvětví, a vzhledem k tomu, že je třeba toto opominutí okamžitě napravit, neboť zemědělský a potravinářský sektor dohromady tvoří klíčovou část hospodářství EU, jež poskytuje pracovní příležitost 19,2 milionu osob (9% celkové zaměstnanosti) a podílí se 4,3 % na HDP v EU-27,

    G.  vzhledem k tomu, že k zahájení strategie EU 2020 dochází v evropském roce boje proti chudobě a pozornost musí být věnována vymýcení chudoby a sociálním aspektům lisabonské agendy,

    H.  vzhledem k tomu, že politikou soudržnosti se zabývá nová Lisabonská smlouva a že je tato politika nástrojem k dosažení cílů v ní stanovených a musí tedy být nedílnou součástí strategie 2020, chtějí-li členské státy, aby tato nová politika růstu a zaměstnanosti fungovala; vzhledem k tomu, že strategie 2020 by měla přihlížet k významu této politiky, a to jak v obecných, tak v mimořádných podmínkách, a měla by vzít v úvahu skutečnost, že se členské státy neobejdou bez náležitě financované politiky regionálního rozvoje pro období následující po roce 2013, je-li jejich cílem udržitelné sociálně tržní hospodářství a růst,

    I.   vzhledem k tomu, že ve světle nedostatků Lisabonské strategie by Komise měla navrhnout jednoznačnou cílenou strategii v rámci jediného dokumentu, který by měl zahrnovat a navzájem propojovat závěry zprávy Maria Montiho o oživení jednotného trhu a všechny relevantní strategie EU, a mohl tak být považován za klíčový dokument pro příštích deset let,

    1.  žádá Komisi a Radu – s připomenutím skutečnosti, že Komise a její předseda Barroso zdůrazňovali rozhodující úlohu Evropského parlamentu, pokud jde o strategii EU 2020 – , aby plně respektovali pravomoci Parlamentu při vypracovávání a provádění této strategie, aby tak mohla být v očích občanské společnosti posílena jeho demokratická legitimita;

    1. Pevné evropské řízení v zájmu úspěšnosti strategie 2020

    2.  naléhavě žádá Komisi, aby vzhledem k nedostatkům Lisabonské strategie navrhla jednoznačnou strategii v jediném textu, která bude založena na vytýčených cílech;

    3.  zdůrazňuje, že koordinované a konkrétní evropské právní předpisy musí zohledňovat rozdíly, které v EU existují, a měly by proto zahrnovat pevnou a transparentní strukturu řízení, která plně respektuje zásadu subsidiarity, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě;

    4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí účinných mechanismů pro provádění a následnou kontrolu; vyzývá Komisi, aby vypracovala přesnou analýzu problémů a navrhla cílená opatření zaměřená na hlavní překážky; domnívá se, že pro Evropu je zásadní, aby součástí každé budoucí strategie byly účinné mechanismy, na jejichž základě lze dosáhnout plánovaných výsledků;

    5.  poukazuje na to, že udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li cíle a strategie podloženy cílenými opatřeními vlády a jsou-li řádně koordinovány;

    6.  domnívá se, že v zájmu úspěšnosti strategie 2020 je třeba zapojit občanskou společnost, která by měla sdílet odpovědnost, a že by proto sociální partneři měli být přizváni ke společnému utváření strategie a k její realizaci, a to na evropské i vnitrostátní úrovni;

    7.  domnívá se, že pro dosažení náročného cíle strategie je nezbytně nutné vytvořit transparentní víceúrovňové řízení, a že na plnění cílů, úkolů a povinností stanovených v rámci strategie EU 2020 by se měly spravedlivým dílem podílet Evropská unie, členské státy a místní a regionální orgány, a měly při tom jednat rychle, rozhodně a s velkou dávkou naléhavosti; domnívá se, že víceúrovňové řízení a partnerství by mělo být základem řízení a provádění strategie;

    8.  domnívá se, že významným prvkem strategie 2020 musí být vytvoření jednotného trhu pro produkty finančních služeb určených pro drobné investory;

    9.  domnívá se, že dohoda o nové struktuře finančního dohledu, ke které dospěla Rada, není v souladu s cíli strategie 2020; žádá proto španělské předsednictví, aby předložilo ambicióznější návrhy, které posílí pravomoci orgánů, jež mají být vytvořeny;

    10. poznamenává, že jedním z klíčových aspektů evropského hospodářského řízení by měla být koordinace vnitrostátních politik týkajících se malých a středních podniků, aby členské státy nevytvářely nové překážky nebo administrativní zátěž ve snaze odstranit překážky stávající; domnívá se, že začlenění nového evropského testu dopadů na malé a střední podniky do vnitrostátních právních předpisů by se mohlo stát jedním z úkolů té části evropského hospodářského řízení, která se zaměřuje na malé a stření podniky;

    11. zdůrazňuje, že jeden z klíčových prvků strategie EU 2020 by měla představovat účinná, reformovaná a flexibilní politika soudržnosti, která bude přizpůsobena stávajícím potřebám; domnívá se, že politika EU se svým horizontálním přístupem hraje významnou úlohu při řešení hlavních úkolů Unie, mezi něž patří zejména: snížit strukturální rozdíly mezi zeměmi a regiony, zvýšit konkurenceschopnost regionů EU v globalizovaném světě, vyvážit důsledky celosvětové hospodářské krize tím, že dodá evropskému hospodářství důvěru a dynamičnost, a omezit dopad demografických změn a změny klimatu;

    12. domnívá se, že opatření strukturální politiky a finanční prostředky by měly být zaměřeny na priority EU, jako jsou konkurenceschopnost, účinnost využívání zdrojů a udržitelnost, a měly by být s nimi v souladu;

    2. Udržitelné veřejné rozpočty

    13. zdůrazňuje, že diskuze o budoucím rozdělení rozpočtových prostředků EU a rozhodování v této věci bude probíhat v kontextu přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce (2007–2013) v polovině období a v kontextu příprav na následný víceletý finanční rámec a příslušného rozhodovacího postupu;

    14. zdůrazňuje, že základem financování strategie EU 2020 budou udržitelné veřejné rozpočty; domnívá se, že by proto klíčovými body budoucích daňových politik měl být soulad s paktem stability a dále zásady pro strategie koordinovaného ústupu od angažovanosti státu v ekonomice, jejichž cílem je snížit dopady hospodářské a finanční krize na veřejné rozpočty;

    15. zdůrazňuje, že protiinflační politika a vhodná rozpočtová pravidla mají dlouhodobý efekt v podobě podpory růstu a zlepšování vyhlídek mladých lidí na zaměstnání; domnívá se, že tímto způsobem stát splní svou úlohu dobrého správce, čímž zajistí, že budoucí generace budou mít k dispozici odpovídající veřejné služby;

    16. domnívá se, že nejnovější vývoj ukazuje, že při řízení HMU v institucionálním rámci se nepodařilo udržet schodky veřejných financí pod kontrolou; žádá Komisi, aby navrhla iniciativy, v jejichž rámci se tento nedostatek v rámci HMU bude řešit; varuje před nebezpečím vzniku dvourychlostní Evropy;

    3. Podpora MSP a zaměstnanosti

    17. zdůrazňuje, že MSP jsou hnací silou naší současné ekonomiky, vytváří pracovní příležitosti a hrají důležitou úlohu při obnově hospodářského růstu a posílí udržitelnost sociálně tržního hospodářství a podpoří tvořivost a inovaci, které jsou základem hospodářského potenciálu a technologického pokroku; domnívá se, že politický směr, který byl přijat při zavedení iniciativy „Small Business Act“, je třeba prosazovat usilovněji; domnívá se, že upřednostněny by proto měly být zejména snahy v oblasti deregulace (jako např. další provádění cílů v oblasti deregulace a právních předpisů vstřícných vůči MSP), a mělo by se usilovat o vytváření motivujícího prostředí pro začínající podniky, podporu podnikání a zlepšení přístupu k financím;

    18. zdůrazňuje, že úspěšná strategie 2020 by se měla zaměřovat na podporu MSP a vytváření pracovních míst nejen v obchodu a službách, ale také v průmyslu, zemědělství a zdravotnictví, neboť tato odvětví patří mezi klíčová odvětví pro hospodářskou budoucnost;

    19. opětovně požaduje pracovní trh, který je přístupný všem a je konkurenceschopný; domnívá se, že reorganizace systémů sociálního zabezpečení je nezbytná k zajištění toho, aby změna zaměstnání nepředstavovala omezení sociálního zabezpečení, dočasné přeškolování na výkon jiného zaměstnání nevedlo k poklesu příjmu a přístup „flexicurity“ se jednotně nezaměřoval pouze na flexibilitu pracovního trhu;

    20. je toho názoru, že stárnutí populace v Evropě vyžaduje politiky v oblasti celoživotního vzdělávání, v jejichž rámci je třeba podporovat vzdělávací příležitosti a poskytovat jednotlivcům podporu v průběhu jejich profesionálního života; domnívá se, že bude nezbytné zachovat počet aktivních osob na pracovním trhu a posílit sociální začlenění; lituje skutečnosti, že právě potenciál starších pracovníků a pracovníků s postižením v oblasti zaměstnanosti bývá zanedbáván; očekává proto předložení návrhů, jejichž cílem bude lepší využití tohoto potenciálu, a podporuje pohyblivou hranici odchodu do důchodu, také nad rámec stávajícího důchodového věku;

    21. podporuje propagaci podnikání, kterou zaručuje např. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);

    22. žádá Komisi, aby předložila návrhy společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB); domnívá se, že konečný režim DPH, který vychází ze zásady „země původu“ by podpořil účinnost jednotného trhu a přinesl by dodatečné příjmy do veřejného rozpočtu, aniž by bylo nezbytné upravovat sazby DPH;

    4. Za udržitelné sociálně tržní hospodářství

    23. žádá aby, vzhledem k tomu, že Evropská komise musí posílit vnitřní trh a zajistit soulad s předpisy hospodářské soutěže, byl na základě připravované Montiho zprávy o oživení jednotného trhu do strategie EU na rok 2020 začleněn jednotný trh jako nástroj k zajištění obecného blahobytu; domnívá se, že pro dokončení vnitřního trhu se zbožím, pracovníky a službami bude důležité, aby existovala pevná právní úprava a zajistilo se lepší převádění evropských předpisů do vnitrostátních předpisů, jejich lepší provádění a aby byl zajištěn evropský dohled na finančními trhy;

    24. je toho názoru, že EU by měla využít své vůdčí úlohy v udržitelném hospodářství a v oblasti technologií ekologické mobility a dále v této oblasti rozšířit své konkurenční možnosti a využívat vývozního potenciálu tohoto technologického pokroku; bere na vědomí, že procesy udržitelné produkce a účinné využívání zdrojů a další rozvoj obnovitelných zdrojů energie umožní zachování pevného základu pro výrobu v Evropě, zvýší její konkurenceschopnost díky menší závislosti na zdrojích energie a umožní dosažení ambiciózních cílů v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potenciál významných evropských odvětví, pokud jde jejich podíl na inovativních řešeních v této oblasti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby hospodářství EU mělo k tomuto účelu odpovídající vysoce moderní suroviny;

    25. domnívá se, že odvětví dopravy je důležitým prvkem při dosahování „ekologického růstu“, který je plánován ve strategii 2020, a že přispívá v obrovské míře k hospodářskému růstu, který je nezbytný pro provádění strategie 2020; domnívá se, že kombinace různých opatření, jako je různá skladba zdrojů energie, opatření pro utváření cen a internalizace vnějších nákladů, je v tomto ohledu důležitá, a že tato opatření by měly doprovázet jasnější a realističtější cíle, které by bylo možné pravidelně revidovat;

    26. zdůrazňuje již právně závazný příslib EU snížit emise CO2 o nejméně 20 % do roku 2020 a domnívá se, že EU by měla dát jasněji najevo, že je ochotna zvýšit závazek na 30% snížení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že také ostatní země budou připraveny přijmout odpovídající závazek; domnívá se, že je nezbytné, aby byly stanoveny jasné a objektivní ukazatele, podle kterých se bude měřit pokrok k udržitelnému a energeticky účinnému sociálně tržnímu hospodářství, a že v tomto ohledu je třeba stanovit realistické a dosažitelné cíle;

    27. je toho názoru, že rychlé završení plně integrovaného a vzájemně propojeného vnitřního trhu s energií je nezbytným prvkem pro zajištění hospodářského růstu, pro začlenění obnovitelných zdrojů energie a pro omezení potíží Unie v případě přerušení dodávek; zdůrazňuje, že by se mělo vyvinout úsilí o zvýšení podílu autochtonních nízkouhlíkových zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie v EU;

    28. konstatuje, že posílením své vedoucí úlohy by EU měla využít vývozního potenciálu technologického pokroku;

    29. zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné provádění právních předpisů EU obecně a zejména směrnic týkajících se vzájemného uznávání odborných kvalifikací a směrnic o službách, aby bylo možné plně využít potenciálu, který nabízí trh se službami, jenž představuje nejrozsáhlejší oblast hospodářské činnosti v EU; domnívá se v tomto ohledu, že strategie by měla usilovat o odstranění všech přetrvávajících překážek v oblasti služeb nejpozději do roku 2020;

    30. zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat přístup k jednotnému trhu, který motivuje spotřebitele k přeshraničním nákupům zboží a služeb, zejména online, a malé a střední podniky k plnému využití potenciálu, který nabízí jednotný trh;

    5. Udržitelný růst založený na znalostech

    31. zdůrazňuje, že růst založený na znalostech vyžaduje efektivní provádění základního a aplikovaného výzkumu; domnívá se, že inovace musí být hnací silou evropského růstu a prosperity, že základní výzkum je třeba provádět na úrovni EU koordinovaným způsobem a že výsledky výzkumu musí mít přínos pro všechny občany EU; je toho názoru, že zejména výzkum v oblasti bezpečnosti a dekarbonizace v odvětví dopravy přispěje k posílení postavení EU jakožto regionu zaměřeného na výzkum;

    32. naléhavě žádá Komisi, aby v rámci nové strategie vyčlenila v rozpočtu EU a v národních rozpočtech 3 % HDP na cíle Lisabonské strategie v oblasti výzkumu a vývoje; domnívá se, že výzkumné a vývojové programy a finanční prostředky by měly být zaměřeny na strategii EU 2020 a měly by s ní být v souladu; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly součinnosti finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti a prostředků vyčleněných na výzkum a vývoj;

    33. zdůrazňuje, že má-li se zajistit lepší účinnost evropského aplikovaného výzkumu, je nezbytně nutné lépe sjednotit stávající struktury a vytvořit lepší prostředí pro poskytování investic věnovaných na výzkum a inovaci, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru; vyzývá Komisi, aby zavedla praktická opatření, jejichž cílem bude zlepšit přístup k finančním prostředkům, zejména s ohledem na lepší dostupnost rizikového kapitálu, a dosáhnout pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek v předkomerční fázi;

    34. konstatuje, že inovace začíná investicemi do vzdělávání a že vytváření pracovních míst pomocí politik celoživotního vzdělávání posílí sociální začlenění; vyzývá Komisi, aby pobízela a motivovala k novým partnerstvím mezi podniky, vědeckou sférou a vysokoškolským výzkumem;

    35. vyzývá k širokému pojetí budoucí inovační politiky EU; domnívá se, že odpovídající veřejné a soukromé finance by měly být zaměřeny na oblasti, v nichž Evropa má, nebo může mít vedoucí postavení, a že by se měla zvláštní pozornost věnovat vývoji klíčových základových technologií;

    36. vítá návrh Komise, jenž považuje průmyslovou politiku v období globalizace za jednu z tématických priorit; zdůrazňuje, že stávající průmyslové struktury budou nadále výrazně přispívat k hospodářskému růstu v EU, a je tudíž třeba je podporovat;

    37. domnívá se, že právě v dopravě hraje vývoj technologií a zjednodušení multimodálních dopravních řetězců pro dopravu osob a zboží důležitou úlohu; věří tedy, že doprava by měla být založena na účinné kombinaci různých druhů dopravy, která je měřena podle kritérií, mezi něž patří hospodářská hlediska, ochrana životního prostředí, sociální podmínky a pracovní podmínky a bezpečnost zaměstnanců;

    38. domnívá se, že Evropa by měla podporovat účinnou ochranu práv duševního vlastnictví tím, že bude prosazovat účinný patentový režim EU a zaměří se zejména na digitální hospodářství, aby mohla hrát svou vedoucí úlohu ve světě; věří, že řádně fungující digitální hospodářství je nevyhnutelně nutné pro zajištění řádného fungování celého hospodářství EU; je však toho názoru, že volnému pohybu digitálních služeb v dnešní době výrazně brání nejednotné vnitrostátní předpisy; zastává stanovisko, že má-li se dosáhnout řádně fungujícího digitálního prostředí v rámci jednotného trhu, je nezbytné za prvé provádět účinným způsobem regulační rámec, za druhé se musí podporovat rozvoj trhu s digitálními službami a za třetí je třeba podporovat neomezené šíření obsahu a poznatků – „pátá svoboda“;

    39. je přesvědčen, že budou-li k dispozici vhodný politický rámec a odpovídající rozpočtové prostředky, mohou zemědělství a lesnictví hrát důležitou roli v celkové evropské strategii pro zajištění hospodářské obnovy a zároveň mohou přispívat k zajišťování potravin v EU i ve světě a k zachování venkovské krajiny, která představuje 90 % územní plochy EU, mohou mít přínos pro ochranu životního prostředí a mohou významným způsobem přispět při hledání alternativních zdrojů energie;

    40. konstatuje, že nedostatky v infrastruktuře v Evropě se liší a zůstávají stále významným problémem, který má za následek omezení potenciálu hospodářského růstu a znemožnění hladkého fungování vnitřního trhu; žádá proto vytvoření skutečně rovných podmínek tím, že se poskytnou odpovídající veřejné a soukromé investice na rozvoj infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky, telekomunikací a informačních technologií;

    41. pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Radě a Komisi.