NÁVRH USNESENÍ o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě
14. 6. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Gesine Meissner za skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0370/2010
B7‑0370/2010
Usnesení Evropského parlamentu o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě
Evropský parlament,
– s ohledem na znění protokolu, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé a jenž byl parafován dne 25. března 2010 („dohoda druhé fáze“),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zahájení jednání se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou o dohodách o jmenné evidenci cestujících (PNR)[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví[2],
– s ohledem na svá usnesení ze dnů 14. března a 11. října 2007 o uzavření dohody o letecké dopravě mezi ES a USA[3] („dohoda první fáze“),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o rozvoji vnější politiky Společenství v oblasti letectví[4],
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dohoda první fáze, která prozatímně vstoupila v platnost dne 30. března 2008, obsahuje doložku o pozastavení, jež by mohla být uplatněna, pokud by do listopadu 2010 nevznikla dohoda druhé fáze,
B. vzhledem k tomu, že dohoda první fáze představovala pouze první krok k otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, při němž se obě strany pevně zavázaly k pokračování v jednáních o dalším zpřístupňování trhů, k maximalizaci výhod pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovníky a společnost, k řešení problémů včetně usnadnění investic v zájmu lepšího zohlednění reality celosvětového průmyslu letecké dopravy, posílení systému transatlantické letecké dopravy a vytvoření rámce, který podpoří další země při otevírání svých vlastních trhů s leteckými službami,
C. vzhledem k tomu, že jednání zahájená v květnu 2008 vedla k předběžné dohodě, která byla uzavřena dne 25. března 2010,
D. vzhledem k tomu, že otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, které společně představují více než 60 % celosvětové letecké dopravy, by bylo ku prospěchu spotřebitelům na obou stranách Atlantiku, bylo by značně hospodářsky přínosné a vedlo by k vytvoření pracovních míst,
Obecné zásady
1. poukazuje na předběžnou dohodu ze dne 25. března 2010, která by mohla upevnit pokrok ve zpřístupnění trhu, jehož bylo dosaženo na základě dohody první fáze, a mohla by zajistit lepší spolupráci v otázkách regulace;
2. připomíná, že řada aspektů regulace letectví, včetně omezení hluku a nočních letů, by měla být určována na místní úrovni v plném souladu se zásadou subsidiarity; žádá Evropskou komisi, aby tuto problematiku koordinovala na evropské úrovni a brala při tom ohled na vnitrostátní právní předpisy členských států, aby tak bylo možné pokračovat v jednáních s USA a řešit rovněž jiné otázky související s těmito problémy, například otázku kabotáže;
Otevření trhu
3. vyjadřuje politování nad tím, že při odstraňování zastaralých regulačních omezení v oblasti zahraničních investic nebyl zaznamenán podstatný pokrok, a domnívá se, že tak zůstanou ve Spojených státech zachována stávající nevyvážená omezení zahraničního vlastnictví a kontroly;
4. připomíná, že konečným cílem dohody o letecké dopravě mezi EU a USA je úplné otevření trhů bez jakýchkoli omezení na obou stranách;
5. konstatuje, že letecké společnosti EU získají pouze omezený přístup k přepravě financované vládou USA (k programu Fly America); upozorňuje na fakt, že vlády států EU podobná ustanovení neuplatňují;
Sbližování předpisů a bezpečnost
6. vybízí společný výbor, aby v souladu se zásadami lepších právních úprav dodatečně vypracoval návrhy na vzájemné uznávání regulačních rozhodnutí;
7. na vysoce prioritní místo řadí spolupráci na vývoji systémů řízení letového provozu EU a USA (SESAR a Next Gen) s cílem dosáhnout interoperability a kompatibility a přispět k omezení dopadů na životní prostředí;
8. vítá spolupráci mezi orgány EU a USA odpovědnými za bezpečnosti letectví na všech úrovních;
9. vyjadřuje politování nad tím, že nebyly podniknuty žádné další kroky v otázce zahraničních servisních stanic;
10. znovu poukazuje na význam evropské černé listiny leteckých společností nesplňujících normy i na význam systému USA pro sledování norem stanovených pro letecké společnosti a vyzývá obě strany, aby v tomto ohledu sdílely informace;
11. zdůrazňuje, že při výměně osobních údajů mezi EU a USA by mělo být respektováno soukromí evropských a amerických občanů v souladu s kritérii, na něž se Evropský parlament odvolává ve svém usnesení ze dne 5. května 2010; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytně nutné dospět k celosvětovým normám pro ochranu údajů a soukromí;
12. zdůrazňuje, že Evropská unie je založena na právním řádu a že veškeré předávání osobních údajů z EU a jejích členských států prováděné za účelem bezpečnosti by mělo probíhat podle mezinárodních dohod se statutem legislativního aktu, aby byla zajištěna nezbytná ochrana občanů EU, byly respektovány procesní záruky a právo na obhajobu a dodržovány vnitrostátní i evropské právní předpisy týkající se ochrany údajů;
13. zdůrazňuje, že občanům a leteckým společnostem EU a USA je nutné poskytnout právní jistotu a pro letecké společnosti je nutné vytvořit harmonizované normy;
14. uvědomuje si význam konzultací a spolupráce, pokud jde o bezpečnostní opatření, varuje však před nadměrnými nebo nekoordinovanými opatřeními, které se nezakládají na řádném hodnocení rizik;
15. znovu vyzývá Komisi a USA k přehodnocení účinnosti dodatečných bezpečnostních opatření přijatých od roku 2001, aby bylo možné odstranit překrývající se a slabá místa v bezpečnostním řetězci;
16. obhajuje koncepci „jednorázové bezpečnostní kontroly“ místo opakované kontroly cestujících a zavazadel při každém přestupu;
Životní prostředí
17. uznává, že odvětví letectví má různé negativní dopady na životní prostředí, zejména protože je zdrojem hluku a přispívá ke změně klimatu, a že tyto důsledky se budou s nárůstem letecké dopravy zvětšovat;
18. konstatuje, že pro řešení dopadů mezinárodní letecké dopravy na životní prostředí má klíčový význam společné prohlášení o spolupráci v oblasti životního prostředí, avšak lituje, že součástí předběžné dohody není nařízení o systému pro obchodování s emisemi (ETS); zdůrazňuje, že je třeba uspořádat další rozhovory s USA, aby mohla ujednání o ETS vstoupit v platnost do roku 2012;
19. vítá dohodu na vzájemné spolupráci v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví při snižování hluku a emisí letadel i záměr odpovědných orgánů USA a EU rozšířit technickou spolupráci v oblasti klimatologie, výzkumu a rozvoje technologií, účinnosti pohonných hmot, snižování emisí v letecké dopravě a vítá rovněž výměnu osvědčených postupů, pokud jde o omezování hluku, je však třeba současně zohlednit rozdíly v místních podmínkách;
Sociální politika
20. vítá skutečnost, že dohoda uznává význam sociálního rozměru a odpovědnosti udělené společnému výboru za sledování sociálních dopadů dohody a za případnou vhodnou reakci na ně;
21 vyzývá Komisi, aby využila dohodu k prosazování souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy v oblasti sociálních práv, a to zejména s pracovními normami obsaženými v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP 1930–1999), s hlavními zásadami OECD pro nadnárodní podniky (1976, revidované v roce 2000) a s Římskou úmluvou o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980;
22. trvá na tom, aby se právní předpisy EU v sociální oblasti vztahovaly na zaměstnance přijímané a/nebo zaměstnané v členských státech, zejména směrnice týkající se konzultací se zaměstnanci a jejich informování (2002/14/ES, 98/59/ES a 80/987/EHS), směrnice o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví (2000/79/ES) a směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (96/71/ES);
Fungování dohody
23. vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropskému parlamentu a všem příslušným zainteresovaným stranám budou poskytovány úplné informace a budou s nimi vedeny konzultace o činnosti společného výboru;
24. vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropskému parlamentu, stejně jako všem příslušným zainteresovaným stranám, budou poskytovány úplné informace a budou s nimi vedeny konzultace o činnosti společného výboru;
25. připomíná, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je k uzavření mezinárodní dohody v oblasti, na niž se vztahuje řádný legislativní postup, nutný souhlas Evropského parlamentu (čl. 218 odst. 6);
26. vítá myšlenku pravidelných schůzek mezi poslanci Evropského parlamentu a členy Kongresu USA, na kterých by diskutovali o všech podstatných otázkách týkajících se letecké politiky EU a USA;
27. žádá Evropskou komisi, aby zahájila třetí kolo jednání s cílem projednat během něj tyto body:
1. větší liberalizaci přepravních práv;
2. další příležitosti pro zahraniční investice;
3. dopad opatření v oblasti životního prostředí a infrastrukturních omezení na uplatňování přepravních práv;
4. lepší koordinaci politik v oblasti práv cestujících s cílem zajistit cestujícím nejvyšší možnou úroveň ochrany;
o
o o
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kongresu USA.
- [1] P7_TA(2010)0144.
- [2] P6_TA(2009)0001.
- [3] P6_TA(2007)0071 a P6_TA(2007)0428
- [4] Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 84.