NÁVRH USNESENÍ o dohodě o letecké dopravě mezi EU a USA
14. 6. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Eva Lichtenberger za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0370/2010
B7‑0372/2010
Usnesení Evropského parlamentu o dohodě o letecké dopravě mezi EU a USA
Evropský parlament,
– s ohledem na znění protokolu, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé a jenž byl parafován dne 25. března 2010 (dále jen „dohoda druhé fáze“),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zahájení jednání se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou o dohodách o jmenné evidenci cestujících (PNR)[1],
– ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví[2],
– s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března a ze dne 11. října 2007 o uzavření dohody o letecké dopravě mezi ES a USA[3] (dále jen „dohoda první fáze“),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o rozvoji vnější politiky Společenství v oblasti letectví[4],
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dohoda první fáze, která prozatímně vstoupila v platnost dne 30. března 2008, obsahuje doložku o pozastavení, jež by mohla být uplatněna, pokud by do listopadu 2010 nevznikla dohoda druhé fáze,
B. vzhledem k tomu, že dohoda první fáze představovala pouze první krok k otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, při němž se obě strany pevně zavázaly k pokračování v jednáních o dalším zpřístupňování trhů, k maximalizaci výhod pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovníky a společnost, k řešení problémů včetně usnadnění investic v zájmu lepšího zohlednění reality celosvětového průmyslu letecké dopravy, posílení systému transatlantické letecké dopravy a vytvoření rámce, který podnítí další země k tomu, aby otevřely své vlastní trhy s leteckými službami,
C. vzhledem k tomu, že jednání zahájená v květnu 2008 vedla k předběžné dohodě, která byla uzavřena dne 25. března 2010,
D. vzhledem k tomu, že otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, které společně představují více než 60 % celosvětové letecké dopravy, by prospělo spotřebitelům na obou stranách Atlantiku, bylo by značně hospodářsky přínosné a vedlo by k vytvoření pracovních míst,
Obecné zásady
1. poukazuje na předběžnou dohodu ze dne 25. března 2010, která by mohla upevnit pokroky ve zpřístupňování trhu obsažené v dohodě první fáze a současně zajistit lepší spolupráci v otázkách regulace;
2. připomíná, že řada aspektů regulace letectví, včetně omezení hluku a nočních letů, by měla být určována na místní úrovni v plném souladu se zásadou subsidiarity; žádá Evropskou komisi, aby tuto problematiku koordinovala na evropské úrovni a brala při tom ohled na vnitrostátní právní předpisy členských států, a bylo tak možné pokračovat v jednáních s USA a řešit rovněž jiné otázky související s těmito problémy, například otázku kabotáže;
Otevření trhu
3. vyjadřuje politování nad tím, že při odstraňování zastaralých regulačních omezení v oblasti zahraničních investic nebyl zaznamenán podstatný pokrok, a domnívá se, že tak zůstanou ve Spojených státech zachována stávající nevyvážená omezení zahraničního vlastnictví a kontroly;
4. připomíná, že konečným cílem dohody o letecké dopravě mezi EU a USA je úplné otevření trhů bez jakýchkoli omezení na obou stranách;
5. konstatuje, že letecké společnosti EU získají pouze omezený přístup k přepravě financované vládou USA (k programu Fly America); připomíná, že vlády států EU podobná ustanovení neuplatňují;
Sbližování předpisů a bezpečnost
6. vybízí společný výbor, aby v souladu se zásadami lepší právní úpravy vypracoval další návrhy na vzájemné uznávání regulačních rozhodnutí;
7. za naprostou prioritu pokládá spolupráci na vývoji systémů řízení letového provozu EU a USA („SESAR” a „Next Gen”) s cílem dosáhnout interoperability a kompatibility a přispět k omezení dopadů na životní prostředí;
8. vítá spolupráci mezi orgány EU a USA odpovědnými za oblast bezpečnosti letectví na všech úrovních;
9. vyjadřuje politování nad tím, že nebyly podniknuty žádné další kroky v otázce zahraničních leteckých opraven;
10. znovu poukazuje na význam evropské černé listiny leteckých společností nesplňujících normy a amerického systému pro sledování norem stanovených pro letecké společnosti a vyzývá obě strany, aby sdílely informace v této oblasti;
11. zdůrazňuje, že při výměně osobních údajů o cestujících mezi EU a USA by mělo být respektováno soukromí evropských a amerických občanů v souladu s kritérii, která požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. května 2010; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytně nutné dospět k celosvětovým standardům ochrany údajů a soukromí;
12. zdůrazňuje, že Evropská unie je založena na principu právního státu a že veškeré předávání osobních údajů z EU a jejích členských států prováděné za účelem bezpečnosti by mělo probíhat podle mezinárodních dohod se statutem legislativních aktů, aby byla zajištěna nezbytná ochrana občanů EU, byly respektovány procesní záruky a právo na obhajobu a dodržovány vnitrostátní i evropské právní předpisy týkající se ochrany údajů;
13. zdůrazňuje, že občanům a leteckým společnostem EU a USA je důležité poskytnout právní jistotu a pro letecké společnosti je nutné vytvořit harmonizované normy;
14. uvědomuje si význam konzultací a spolupráce, pokud jde o bezpečnostní opatření, varuje však před nepřiměřenými nebo nekoordinovanými opatřeními, která se nezakládají na řádném posouzení rizik;
15. znovu vyzývá Komisi a USA k přezkoumání účinnosti dodatečných bezpečnostních opatření přijatých od roku 2001, aby bylo možné odstranit aspekty, v nichž se překrývají, a slabá místa v bezpečnostním řetězci;
16. prosazuje koncept „jednorázové bezpečnostní kontroly“ namísto opakované kontroly cestujících a zavazadel při každém transferu;
Životní prostředí
17. uznává, že odvětví letectví má různé negativní dopady na životní prostředí, zejména proto, že je zdrojem hluku a přispívá ke změně klimatu, a že tyto důsledky se budou s nárůstem letecké dopravy zvětšovat;
18. konstatuje, že pro řešení dopadů mezinárodní letecké dopravy na životní prostředí má klíčový význam společné prohlášení o spolupráci v oblasti životního prostředí, avšak lituje, že součástí předběžné dohody není nařízení o systému pro obchodování s emisemi (ETS); zdůrazňuje, že je třeba uspořádat další rozhovory s USA, aby mohla ujednání o ETS vstoupit v platnost do roku 2012;
19. vítá dohodu o vzájemné spolupráci v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví při snižování hluku a emisí letadel i záměr odpovědných orgánů EU a USA rozšířit technickou spolupráci v oblasti klimatologie, výzkumu a rozvoje technologií, účinnosti pohonných hmot, snižování emisí v letecké dopravě a vítá rovněž výměnu osvědčených postupů, pokud jde o omezování hluku, při zohlednění rozdílů v místních podmínkách;
Sociální politika
20. vítá skutečnost, že dohoda uznává význam sociálního rozměru a že dává společnému výboru odpovědnost za sledování sociálních dopadů dohody a za to, že podle potřeby vypracuje vhodná opatření;
21. vyzývá Komisi, aby využila dohodu k prosazování dodržování příslušných mezinárodních právních předpisů v oblasti sociálních práv, a to zejména pracovních norem obsažených v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP 1930–1999), hlavních zásad OECD pro nadnárodní podniky (1976, revidovány v roce 2000) a Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980;
22. trvá na tom, aby se na zaměstnance přijímané a/nebo pracující v členských státech vztahovaly právní předpisy EU v sociální oblasti, zejména směrnice týkající se konzultací se zaměstnanci a jejich informování (2002/14/ES, 98/59/ES a 80/987/EHS), směrnice o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví (2000/79/ES) a směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (96/71/ES);
Fungování dohody
23. vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropskému parlamentu a všem příslušným zainteresovaným stranám budou poskytovány úplné informace a budou s nimi vedeny konzultace o činnosti společného výboru;
24. vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský parlament stejně jako všechny příslušné zainteresované strany budou plně informovány o činnosti společného výboru a budou s nimi vedeny konzultace o jeho činnosti;
25. připomíná, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je k uzavření mezinárodní dohody v oblasti, na níž se vztahuje řádný legislativní postup, nutný souhlas Evropského parlamentu (čl. 218 odst. 6);
26. vítá myšlenku pravidelných schůzek mezi poslanci Evropského parlamentu a členy Kongresu USA, na kterých by diskutovali o všech důležitých otázkách týkajících se politiky EU a USA v oblasti letecké dopravy;
27. žádá Komisi, aby zahájila třetí fázi jednání s cílem projednat během ní tyto body:
1. další liberalizace přepravních práv;
2. další příležitosti pro zahraniční investice;
3. dopad opatření na ochranu životního prostředí a omezení v oblasti infrastruktury na výkon přepravních práv;
4. lepší koordinace politik v oblasti práv cestujících s cílem zajistit nejvyšší možnou úroveň jejich ochrany;
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kongresu USA.
- [1] P7_TA(2010)0144.
- [2] P6_TA(2009)0001.
- [3] P6_TA(2007)0071 a P6_TA(2007)0428.
- [4] Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 84.