Postup : 2010/2846(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0498/2010

Předložené texty :

B7-0498/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 08/09/2010 - 6.3
CRE 08/09/2010 - 6.3

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0310

NÁVRH USNESENÍ
PDF 130kWORD 81k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0494/2010
6. 9. 2010
PE446.581v01-00
 
B7-0498/2010

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o lidských právech v Íránu, zejména o případu Sakíne Muhammadí Aštíáníové a případu Zahry Bahrámíové


Barbara Lochbihler, Isabelle Durant, Nicole Kiil-Nielsen, Emilie Turunen, Raül Romeva i Rueda, Heidi Hautala za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o lidských právech v Íránu, zejména o případu Sakíne Muhammadí Aštíáníové a případu Zahry Bahrámíové  
B7‑0498/2010

Evropský parlament,

–   s ohledem na deklaraci Valného shromáždění OSN z prosince 2007, která poprvé v dějinách požaduje moratorium na ukládání trestu smrti,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu o právech dítěte, jichž je Íránská islámská republika smluvní stranou,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení, a zejména na usnesení ze dne

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Írán nadále drží smutný rekord jako země s největším počtem popravených občanů na obyvatele a s největším počtem popravených mladistvých pachatelů, a vzhledem k tomu, že jen v roce 2010 bylo vyneseno přibližně 2000 trestů smrti,

B.  vzhledem k tomu, že podle zpráv z mašhadské věznice Vakíl Ábád bylo pouze za posledních několik týdnů popraveno více než sto vězňů usvědčených z trestných činů souvisejících s drogami,

C. vzhledem k tomu, že Írán, v rozporu s tvrzeními nejvyššího stupně íránského soudnictví, nadále ukládá trest smrti ukamenováním, k němuž odsoudil i Sakíne Muhammadí Aštíáníovou za „cizoložství“, k němuž se „přiznala“ dne 11. srpna 2010 v televizním přenosu,

D. vzhledem k tomu, že mladistvý pachatel Ibráhím Hamídí byl v srpnu odsouzen k trestu smrti za údajný sexuální útok na muže, kterého se dopustil ve věku pouhých 16 let a k němuž se, jak tvrdí, přiznal na základě mučení,

E.  vzhledem k tomu, že právník Muhammad Mostafáí, který oba obviněné obhajoval a který se snažil na jejich situaci upozornit veřejnost, musel v obavách před zatčením uprchnout ze země, a vzhledem k tomu, že čím dál více právníků, kteří se zabývají otázkou lidských práv, je státem pronásledováno za zvláštní daňové pohledávky a je vyhrožováno smrtí jim a jejich rodinným příslušníkům, což se týká i takových významných osobností, jako je nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadíová,

F.  vzhledem k tomu, že rok po zfalšovaných prezidentských volbách a následných hromadných protestech zůstávají ve vězení stovky protestujících, novinářů a aktivistů v oblasti lidských práv, ale i občané, kteří neměli s demonstracemi nic společného, mezi nimi i nizozemská občanka Zahrá Bahrámíová,

G. vzhledem k tomu, že roste počet případů, kdy jsou poklidní zastánci lidských práv obviněni z činu „muharebe“ (nepřátelství vůči bohu), za který může být vynesen trest smrti, tak jako v případě Šivy Nazar Áháriové, členky Výboru zpravodajů lidských práv (CHRR), která je vězněna od 20. prosince 2009 a která bude velmi brzy souzena,

H. vzhledem k tomu, že pronásledování náboženských a etnických skupin v Íránu neutichá; vzhledem k tomu, že sedm vedoucích představitelů víry Bahá´í – Faríba Kamál Ábádíová, Džamaluddín Chanžání, Afíf Naimí, Saíd Rasáí, Mahvaš Sábetová, Behrúz Tavakkolí a Bahíd Tizfahm –, kteří jsou již od roku 2008 vězněni pouze na základě svého náboženského vyznání, bylo v srpnu odsouzeno k 20 letům vězení na základě obvinění z protistátní propagandy a špionáže,

I.   vzhledem k tomu, že protikandidáti prezidenta Ahmadínežáda – Mír-Hussein Músáví a Mehdí Karrúbí – a další vysocí členové politických stran jsou nadále zastrašováni, jak dokládá poslední ozbrojený útok na bydliště pana Karrúbího, k němuž došlo dne 3. září 2010,

1.  důrazně odsuzuje trest smrti ukamenováním, k němuž byla odsouzena Sakíne Muhammadí Aštíáníová, a vyzývá íránské orgány, aby ji ukamenováním ani jiným způsobem nepopravovaly a aby její případ přezkoumaly;

2.  žádá Íránskou islámskou republiku, aby s konečnou platností přestala vykonávat trest smrti za zločiny spáchané před dovršením 18. roku věku a aby změnila svůj právní řád tak, aby byl v souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech, které Írán ratifikoval, včetně Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vyzývá íránské orgány, aby zejména nepopravovaly Ibráhíma Hamídího a aby přezkoumaly i jeho případ;

3.  vyjadřuje vážné rozhořčení nad skutečností, že Írán patří spolu s Afghánistánem, Somálskem, Saúdskou Arábií, Súdánem a Nigérií ke skupině velmi malého počtu zemí, které nadále vykonávají trest kamenování; v této souvislosti důrazně odsuzuje ukamenování páru v Afghánistánu, k němuž došlo dne 15. srpna 2010;

4.  znovu potvrzuje svůj naprostý nesouhlas s používáním trestu smrti a zvláštní odpovědnost všech států jako konečných ručitelů lidských práv občanů za to, že nikoho nezbaví života; vítá skutečnost, že 140 států trest smrti mezitím zrušilo;

5.  vyzývá íránský parlament, aby přijal právní předpis, který zakáže krutý a nelidský trest kamenování, aby zrušil trest smrti a aby – jako první krok k zavedení moratoria na popravy, k němuž vyzvaly rezoluce Valného shromáždění OSN č. 62/149 a 63/168 – zakázal bičování a zrušil trestnost „cizoložství“;

6.  naléhavě vyzývá íránské orgány, aby ukončily vysílání veřejných přiznání v televizi;

7.  vyzývá íránské orgány, aby okamžitě propustily všechny osoby, které jsou vězněny pouze za účast na poklidných protestech a za své přání využít svého základního lidského práva na svobodu projevu, a zejména znovu opakuje svou žádost o propuštění sedmi vedoucích představitelů víry Bahá´í;

8.  vyzývá íránské orgány, aby umožnily Mezinárodnímu červenému kříži přístup ke všem zatčeným a povolily organizacím na ochranu lidských práv monitorovat situaci v zemi;

9.  vyzývá Radu a členské státy, aby vyvinuly tlak na OSN, aby jmenovala zvláštního vyslance, který by zhodnotil situaci politických vězňů a zajistil, aby íránské orgány dodržovaly mezinárodní procesní standardy a své závazky v oblasti lidských práv;

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.

Právní upozornění - Ochrana soukromí