NÁVRH USNESENÍ o vyhošťování Romů z Francie
6. 9. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Renate Weber, Sophia in 't Veld, Marielle De Sarnez, Cecilia Wikström, Niccolò Rinaldi, Sonia Alfano, Ramon Tremosa i Balcells, Leonidas Donskis, Olle Schmidt, Metin Kazak, Luigi de Magistris, Alexander Alvaro, Nathalie Griesbeck za skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0493/2010
B7‑0503/2010
Usnesení Evropského parlamentu o vyhošťování Romů z Francie
Evropský parlament,
– s ohledem na lidská práva a základní svobody, zásady rovnosti a nediskriminace, právo na důstojnost, soukromí a ochranu osobních údajů, práva dítěte, práva příslušníků menšin, jak je uznávají mezinárodní a evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména Úmluva OSN o právech dítěte, Rámcová úmluva Rady Evropy z roku 1994 o ochraně národnostních menšin, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a související judikatura Evropského soudu pro lidská práva,
– s ohledem na Smlouvy EU, a zejména na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii, články 10, 18, 19, 45 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie a články 8, 19, 21, 24, 45, 47, 51 a násl. Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a zejména na definici přímé a nepřímé diskriminace, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva,
– s ohledem na sdělení Komise o sociální a ekonomické integraci Romů v Evropě (KOM(2010)0133), zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva a na závěry Rady o podpoře začlenění Romů ze dne 7. června 2010,
– s ohledem na svá předchozí usnesení mimo jiné o Romech, rasismu a xenofobii, o opatřeních proti diskriminaci a o volném pohybu, zejména ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii, ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii, ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, ze dne 13. prosince 2007 o boji s nárůstem extremismu v Evropě, ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu, ze dne 10. července 2008 o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu a ze dne 25. března 2010 o druhém evropském summitu o romské otázce,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v návaznosti na incident, v jehož důsledku byl zabit francouzský kočovník policejním příslušníkem a jenž je nyní předmětem vyšetřování, francouzská vláda na své mimořádné schůzi dne 28. července, kterou svolala za účelem projednání „problémů způsobených chováním některých kočovníků a Romů“, rozhodla o tom, že přibližně 300 nedovolených tábořišť, v nichž pobývají Romové a kočovníci, bude do tří měsíců uzavřeno a že Romové budou vyhoštěni do svých zemí původu, zejména Rumunska a Bulharska,
B. vzhledem k tomu, že francouzské orgány tvrdí, že jde o „dobrovolné“ a „humanitární“ navrácení do vlasti výměnou za náhradu ve výši 300 EUR na dospělou osobu a 100 EUR na dítě, avšak podle tiskových zpráv a zjištění Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace „ne všichni jednotlivci“ „svobodně a plně“ souhlasili s navrácením nebo byli seznámeni se svými právy, přičemž někteří Romové tvrdí, že jim bylo vyhrožováno zatčením nebo násilným vystěhováním, nebudou-li s navrácením do vlasti souhlasit, a vážnou kritiku vyvolaly také postupy uplatňované státními orgány, při nichž byli muži odlučováni od žen a dětí,
C. vzhledem k tomu, že 95 % z téměř 400 000 Romů žijících ve Francii má francouzské státní občanství, a nemohou být tedy vyhoštěni nebo přinuceni odejít ze země, a vzhledem k tomu, že Francie navrací Romy do země původu již několik let, mimo jiné v počtu téměř 10 000 v roce 2009 a více než 8 000 v roce letošním,
D. vzhledem k tomu, že v srpnu bylo zrušeno 128 tábořišť a 979 Romů bylo navráceno z Francie do Bulharska a Rumunska – z toho 151 násilně a 828 dobrovolně,
E. vzhledem k tomu, že s cílem zabránit návratu Romů do Francie byli příjemci náhrady pro navrácení do vlasti požádáni, aby podepsali formulář, a byly jim vzaty otisky prstů s tím, že navrátí-li se do Francie, neobdrží další náhradu,
F. vzhledem k tomu, že francouzská vláda dále uvedla, že jelikož se nezdařilo začlenit romskou menšinu, Rumunsko a Bulharsko by neměly vstoupit do schengenského prostoru, pokud „nepřijmou svou odpovědnost“ vůči Romům, což je v rozporu s technickým hodnocením plnění závazků ze strany Rumunska a Bulharska, jež bylo podpořeno všemi členskými státy v schengenské pracovní skupině; vzhledem k tomu, že Komise tento návrh francouzské vlády rovněž zamítla,
G. vzhledem k tomu, že přestože kroky francouzské vlády vyvolaly rozsáhlou vlnu kritiky na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni ze strany nevládních organizací, vlád, institucí a náboženských představitelů a organizací, zejména OSN (Výboru pro odstranění rasové diskriminace), Rady Evropy (Komise proti rasismu a nesnášenlivosti, komisaře pro lidská práva, předsedy parlamentního shromáždění) a orgánů EU, francouzská vláda ve vyhošťování pokračuje, přičemž podporu jí vyjadřuje pouze italský ministr vnitra, který v minulosti sám navrhl a uplatnil podobná opatření,
H. vzhledem k tomu, že francouzské orgány svolaly na 6. září schůzku v Paříži, na niž pozvaly italského, německého, britského, španělského a řeckého ministra vnitra a později také Belgii a Evropskou komisi spolu s Kanadou a USA, aby zde projednali „přistěhovalectví“ a otázky spojené s volným pohybem spadající do působnosti EU, avšak ostatní členské státy pozvány nebyly, a vzhledem k tomu, že italský ministr vnitra oznámil, že má v úmysl prosadit přísnější pravidla EU v oblasti přistěhovalectví a volného pohybu, zejména pokud jde o Romy,
I. vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb občanů EU a jejich rodinných příslušníků je základním právem zakotveným ve Smlouvách EU a je upraveno směrnicí 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, která je předmětem zprávy Komise a pokynů určených členským státům ke správnému uplatňování uvedené směrnice,
J. vzhledem k tomu, že Komise má coby strážkyně Smluv povinnost zajistit, aby v EU byly dodržovány, chráněny a prosazovány Smlouvy a právní předpisy EU, lidská práva i základní svobody, a pohotově a důrazně zakročit proti jednoznačným případům jejich porušování, jakmile k němu dojde,
K. vzhledem k tomu, že k vyhošťování dochází na pozadí výroků francouzských vládních činitelů, jež poukazují na spojitost mezi Romy, přistěhovalci a zločinností a v nichž se rovněž objevily návrhy, aby byl zbaven francouzské státní příslušnosti každý občan cizozemského původu, který ohrozí život příslušníka policie; vzhledem k tomu, že v celé EU stoupá počet rasově motivovaných nenávistných trestných a násilných činů vůči Romům,
L. vzhledem k tomu, že správní soud města Lille potvrdil dřívější rozhodnutí soudu ze dne 27. srpna, kterým se zrušují příkazy k deportaci sedmi Romů, jelikož státní orgány neprokázaly, že tito Romové „ohrožovali veřejný pořádek“,
M. vzhledem k tomu, že ačkoli organizace UNICEF a komisař Rady Evropy pro lidská práva vyzvali západoevropské státy k zastavení nuceného navracení Romů do Kosova, Německo se chystá vrátit do Kosova asi 12 000 Romů, z nichž polovinu tvoří děti, včetně dětí narozených v Německu; vzhledem k tomu, že Švédsko vyhostilo přibližně 50 Romů za „žebrání“, přestože žebrání není ve Švédsku trestné; vzhledem k tomu, že v červenci vyhostilo Romy ve zkráceném řízení Dánsko; vzhledem k tomu, že další státy uplatňují obdobné politiky nebo oznámily zavedení nových omezujících opatření, jako např. Itálie,
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad opatřeními přijatými francouzskými orgány a orgány dalších členských států, která jsou zaměřena na Romy a kočovníky a umožňují jejich navracení do zemí původu, a naléhavě je žádá, aby okamžitě upustily od hromadného vyhošťování Romů; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby vznesly stejný požadavek;
2. zdůrazňuje, že tato opatření představují porušení Smluv a právních předpisů EU, protože se jedná o diskriminaci na základě rasy a etnického původu a o porušení směrnice 2004/38/ES o volném pohybu občanů a jejich rodinných příslušníků v EU, a že hromadné vyhoštění je zakázáno Listinou základních práv a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod;
3. připomíná, že směrnice 2004/38 velmi přesně vymezuje případy, kdy je možné vyhostit občana Unie – jedná se zejména o případy, kdy představuje hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost nebo představuje nepřiměřenou zátěž pro systém sociální pomoci; rozhodnutí o vyhoštění musí být posuzována a přijímána na individuálním základě, přičemž je nutno brát v úvahu osobní situaci (článek 28), musí být uplatněny procesní záruky (článek 30), musí být zaručen přístup k soudnímu a správnímu řízení o pozastavení výkonu rozhodnutí a opravných prostředcích (článek 31), zdůvodnění vyhoštění občanů tím, že představují nepřiměřenou zátěž pro systém sociální pomoci hostitelského státu, není samo o sobě dostatečné k jejich automatickému vyhoštění (bod odůvodnění 16 a článek 14), jakékoli omezení volného pohybu a pobytu z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví nesmí být uplatněno k hospodářským účelům, musí být přiměřené a musí být založeno výlučně na osobním chování dotyčného jednotlivce, a ne na obecné prevenci, a osobní chování dotyčného jednotlivce musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti (článek 27), sankce stanovené členskými státy musí být účinné a přiměřené (článek 36) a dotyčným osobám musí být k opuštění území poskytnut alespoň jeden měsíc;
4. konstatuje, že vyhoštění se zaměřují zejména na Romy jako na společenství obecně považované za hrozbu pro veřejný pořádek a bezpečnost nebo za zátěž pro sociální pomoc a jsou vykonávána v mimořádně krátkých časových lhůtách za okolností, mezi něž patří veřejná stigmatizace a použití síly a zastrašování; za takových okolností nelze přiměřeným a náležitým způsobem přesně posoudit situaci jednotlivých osob případ od případu; nejsou uplatňovány a zaručeny materiální a procesní záruky; je porušována podmínka přiměřenosti; opatření mohla být přijata z hospodářských důvodů nebo jako obecná prevence; směrnice nepředpokládá žádný postup, na jehož základě by bylo možné přistoupit ke zprostředkovanému či dobrovolnému navrácení občanů EU do členského státu původu výměnou za finanční „náhradu“, což by také bylo v rozporu s duchem a literou Smluv, neboť svoboda pohybu je základním právem, jež nelze zcizit, prodávat ani kupovat, a mohlo by to vést k diskriminaci občanů EU; podle rumunských úřadů navíc žádná z navrácených osob nikdy ve Francii ani v Rumunsku žádný zločin nespáchala a francouzské soudy zamítly rozhodnutí úřadů o vyhoštění Romů založená na tom, že představují „hrozbu pro veřejný pořádek“;
5. zdůrazňuje dále, že shromažďování otisků prstů vyhoštěných Romů je protiprávní a je v rozporu s Listinou základních práv EU (čl. 21 odst.1 a 2), Smlouvami a právními předpisy EU, zejména se směrnicí 38/2004 a směrnicí 43/2000 a představuje diskriminaci na základě etnického původu či státní příslušnosti;
6. vítá prohlášení, které dne 25. srpna vydala místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za spravedlnost, základní práva a občanství a v němž vyjadřuje „obavu“ z vyhošťování Romů z Francie a uvádí, že „nikdo by neměl být vyhoštěn jen proto, že je Rom“, a zároveň vyzývá „všechny členské státy, aby dodržovaly společně dohodnutá pravidla EU týkající se volného pohybu, nediskriminace a společných hodnot Evropské unie, která je „společenstvím hodnot a základních práv“, a zejména, aby dodržovaly základní práva, včetně práv lidí, kteří jsou příslušníky menšin“, a vyzývá Komisi, aby začala neprodleně jednat na základě Smluv a zajistila jejich dodržování, jakož i dodržování právních předpisů EU;
7. vítá „komplexní analýzu“ situace ve Francii, kterou ohlásila komisařka, jakož i ověření toho, zda jsou přijímaná opatření v souladu s právními předpisy EU, dále vítá výměnu informací mezi Komisí a francouzskými orgány i pracovní seminář, který navrhuje předseda Komise a francouzské orgány, a žádá, aby byl do těchto opatření zapojen; vyzývá, aby se monitorování zaměřilo na všechny členské státy;
8. vyzývá k vytvoření evropské strategie pro romskou menšinu, která bude obsahovat „konkrétní a na budoucnost zaměřená opatření ke zlepšení společenské integrace Romů“ a „opatření zaměřená na bydlení, přístup na trh práce, ke vzdělávání a zdravotní péči“, která přispějí ke „zlepšení situace Romů“; vyzývá Komisi, Radu, členské státy a jejich národní vlády a regionální a místní orgány, aby za Romy přijaly společnou odpovědnost a přispěly k této strategii a aby přijaly příslušná integrační opatření na své úrovni odpovědnosti, zejména pak pokud se jedná o členské státy původu a členské státy určení; zdůrazňuje, že integrační politiky mohou být úspěšné pouze tehdy, pokud jsou založeny na dvousměrném začleňovacím procesu, zahrnují Romy a společnost jako celek a jejich součástí je vzájemné uznávání a dodržování práv a povinností;
9. sdílí stanovisko místopředsedkyně Evropské komise odpovědné za spravedlnost, základní práva a občanství ohledně „rétoriky, která byla v minulých týdnech používána v některých členských státech“ a jež byla „otevřeně diskriminační a částečně pobuřující“, a souhlasí s její výzvou, aby otázku romské integrace řešili politici „opatrně a odpovědně“; odmítá tvrzení, v nichž jsou menšiny a přistěhovalci spojováni s kriminalitou, protože taková tvrzení upevňují negativní stereotypy, které přispívají ke stigmatizaci a diskriminaci Romů;
10. připomíná, že volný pohyb občanů je záležitostí EU a že tedy tyto otázky musí být na základě zásady loajální spolupráce projednávány v rámci orgánů EU, a nikoli na uzavřených schůzkách, kam jsou pozvány pouze některé vlády členských států; z tohoto důvodu považuje schůzku, kterou Francie svolala, za nevhodnou, a domnívá se, že by se jí Komise, belgické předsednictví a ty členské státy, které byly pozvány, neměly účastnit; vyzývá k tomu, aby záležitosti, které spadají do příslušnosti EU, byly projednávány na řádných institucionálních fórech, jež jsou za tímto účelem stanoveny ve Smlouvách; vítá výzvu místopředsedkyně Evropské komise odpovědnou za spravedlnost, základní práva a občanství, kterou adresovala francouzským orgánům, aby zahájily dialog se všemi členskými státy EU, aby „přijaly – v souladu se Smlouvami a Listinou základních práv EU – naši společnou odpovědnost za Romy“, a nabídku Komise, že se stane prostředníkem mezi členskými státy a bude sledovat a vyhodnocovat dosažený pokrok;
11. vyzývá francouzské orgány, aby dodržovaly francouzské právní předpisy, podle nichž musí všechna města, která mají více než 5000 obyvatel, vyčlenit pro kočovníky schválená tábořiště, neboť francouzský výbor pro rovné příležitosti a proti diskriminaci (HALDE) zjistil, že pouze 25 % měst, které tuto povinnost mají, ji splnilo, což vede k tomu, že stále více kočovníků pobývá v neschválených tábořištích;
12. připomíná francouzským orgánům jejich povinnost vyplývající z mezinárodních právních předpisů na ochranu lidských práv naplnit práva všech osob včetně Romů a kočovníků mimo jiné na přiměřené bydlení a zdůrazňuje, že jim musí být poskytnuto přiměřené alternativní bydlení, které bude také podporovat jejich usazení a začlenění; naléhavě vyzývá Francii, aby z francouzských právních předpisů odstranila veškerá ustanovení, která kočovníky diskriminují, jako je povinnost mít cestovní povolení a omezení volebních práv;
13. znovu opakuje svou výzvu členským státům, aby přezkoumaly a zrušily právní předpisy a politiky, které přímo či nepřímo diskriminují Romy na základě rasy a etnického původu, a vyzývá Radu a Komisi, aby sledovaly, zda členské státy uplatňují Smlouvy a směrnice týkající se opatření proti diskriminaci a na podporu volného pohybu, zejména v souvislosti s Romy, a aby v opačném případě přijaly nezbytná opatření;
14. vyzývá k tomu, aby EU a členské státy uvolnily dostatek finančních prostředků na projekty zaměřené na integraci Romů, na sledování toho, jakým způsobem jsou tyto prostředky rozdělovány mezi členské státy, jak jsou využívány, zda jsou projekty řádně uskutečňovány, a na hodnocení jejich účinnosti, a vyzývá Komisi a Radu, aby v této věci předložily zprávu spolu s příslušnými návrhy;
15. pověřuje svůj příslušný výbor, aby po konzultaci s Agenturou pro základní práva a nevládními organizacemi a subjekty, které se zabývají lidskými právy a romskými záležitostmi, tuto otázku dále sledoval a připravil zprávu o situaci Romů v Evropě, jež bude založena na předchozích usneseních a zprávách;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a OSN.