NÁVRH USNESENÍ o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí

14. 9. 2010

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Fiorello Provera, Nikolaos Salavrakos et Niki Tzavela za skupinu EFD

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0518/2010

B7‑0518/2010

Usnesení Evropského parlamentu o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 174 Lisabonské smlouvy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti a článek 170 této smlouvy o transevropských sítích,

–   s ohledem na protokol č. 9 o službách obecného zájmu,

–   s ohledem na protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o strukturálně znevýhodněných regionech (ostrovy, horské oblasti, řídce osídlené oblasti) v kontextu politiky soudržnosti a jejich institucionálních výhledech (2002/2119(INI)),

–   s ohledem na zprávu Evropského parlamentu ze dne 16. října 1998 o nové strategii pro horské oblasti (A4-0368/98),

–   s ohledem na zprávu Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech (2008/2066 (INI)),

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2007 o ostrovech a přírodních a hospodářských omezeních v kontextu regionální politiky (2006/2106(INI)),

–   s ohledem na body 15, 16 a 46 usnesení Evropského parlamentu o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti (2007/2148(INI)),

–   s ohledem na zprávu Výboru regionů o činnosti Společenství ve prospěch horských oblastí (2003/C128/05),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. června 2008 („Zelená kniha: Na cestě k politice Evropské unie pro hory – evropská vize horských masivů“ CdR 23/2008),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. března 2002 o problémech ostrovních regionů v Evropské unii v kontextu rozšíření (2002/C 192/10),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Lepší začlenění do vnitřního trhu jako klíčový činitel soudržnosti a růstu pro ostrovy (2009/C 27/26),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Budoucnost horských oblastí v Evropské unii“ (CES 1025/2002),

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 21. září 2010 o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských, ostrovních a řídce osídlených oblastí,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že nutnost věnovat zvláštní pozornost horským oblastem, ostrovům a řídce osídleným oblastem je uvedena výslovně v Lisabonské smlouvě, a to jednak v článku 174, jenž stanoví cíl územní soudržnosti vedle soudržnosti hospodářské a sociální, a jednak v článku 170 o transevropských sítích,

B.  vzhledem k tomu, že těmto územím se zvláště věnuje protokol č. 9 o službách obecného zájmu a jednotném trhu,

C. vzhledem k tomu, že jak Evropský parlament, tak i Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů mnohokrát upozorňovaly orgány Společenství na to, že tato ustanovení je třeba promítnout do konkrétních kroků v oblasti práva a politik Evropské unie, přičemž je ovšem nutno vždy dodržet zásady proporcionality a subsidiarity,

D. vzhledem k tomu, že ačkoli Lisabonská smlouva připouští, že tyto oblasti jsou často těžce a trvale znevýhodněny z geografického nebo demografického hlediska, neznamená to, že by současně nedisponovaly mnoha možnostmi a velkým potenciálem díky své geografické poloze, přírodním zdrojům, životnímu prostředí a bohatému kulturnímu dědictví,

E.  vzhledem k tomu, že těchto možností a tohoto potenciálu je třeba využít v kontextu udržitelného rozvoje v souladu s cíli strategie EU 2020,

F.  vzhledem k tomu, že je třeba využívat všech nástrojů a politik Společenství ke zvýšení atraktivity těchto regionů, podporovat jejich hospodářský rozvoj a zajišťovat jejich obyvatelům důstojné životní podmínky, pročež je nutno zlepšit vzájemné propojení a koordinaci komunitárních, vnitrostátních a regionálních politik,

G. vzhledem dále k tomu, že mnohé z těchto regionů se nacházejí na vnitřních nebo vnějších hranicích Evropské unie a jsou tedy zvláště vystaveny tlakům jednotného trhu, stejně jako různým rizikům (nejrůznější nezákonné obchodování, ekologické hrozby pocházející zvnějšku atd.),

H. vzhledem k tomu, že v zájmu účinného a sociálně spravedlivého oživení jednotného trhu (Montiho zpráva) a úspěšného provádění politiky sousedství musí Evropská unie zabránit tomu, aby se tato území vylidňovala a vznikaly nepřijatelné sociálně-ekonomické rozdíly,

I.   vzhledem k tomu, že naším cílem je zde nastínit obecný rámec, který lze uplatnit jednak na tato území jako celek a jednak na celý soubor komunitárních politik, zejména pak na ty politiky, které mají silný teritoriální dopad (regionální politika, státní podpory, zemědělství a rozvoj venkova, rybolov, doprava, energie, životní prostředí),

1.  doporučuje Komisi, aby nová ustanovení článku 174 Lisabonské smlouvy uplatnila v rámci přípravy nového finančního výhledu;

2.  žádá proto Komisi, aby co nejdříve vypracovala studii o zvláštních nákladech, které obyvatelům a podnikům v těchto oblastech vznikají při výstavbě a správě infrastruktury, případně pokud jde o jejich přístup ke zboží a službám;

3.  doporučuje přijmout opatření – jako je například využívání makroregionálních, tj. multiregionálních, nadnárodních a přeshraničních strategií – k tomu, abychom pochopili situaci horských a přímořských oblastí, resp. funkčních oblastí, a porozuměli zvláštní situaci ostrovů nebo horských údolí na nižší než regionální úrovni;

4.  doporučuje rovněž, aby se činnosti přeshraniční spolupráce, mající za cíl podporovat udržitelný místní rozvoj, přizpůsobily realitě těchto území s ohledem na různé geografické, hospodářské, kulturní a historické faktory;

5.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly dopady různých geografických a demografických parametrů zkoumány souborně, což umožní posoudit situace, kdy se určitý region potýká s více omezujícími teritoriálními faktory současně (hornaté ostrovy, horské oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva atd.), případně kdy jsou tyto faktory zvláště závažné (velmi malé ostrovy, souostroví);

6.  domnívá se, že vzhledem ke značné odlišnosti situace v jednotlivých „zvláštních“ územích nesmí EU přistupovat ke všem z nich stejným způsobem, nýbrž musí vytvořit rámec, který v souladu se zásadou subsidiarity zaručí určitou flexibilitu a umožní řešit dané problémy případ od případu;

7.  žádá Komisi, aby do příslušné legislativy vložila ustanovení, která umožní reagovat na problémy ostrovů, horských regionů a řídce osídlených oblastí případ od případu s potřebnou flexibilitou;

8.  připomíná, že vypracování a provádění vhodných opatření vyžaduje úzkou spolupráci mezi státními a komunitárními orgány, stejně jako mezi regionálními a místními orgány, které zajišťují každodenní správu těchto oblastí a zastupují zájmy jejich obyvatel, a to v rámci víceúrovňové správy a v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.