NÁVRH USNESENÍ o evropské strategii hospodářského a sociálního rozvoje nejsevernějších, přeshraničních a horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí
15. 9. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Oldřich Vlasák za skupinu ECR
B7‑0522/2010
Usnesení Evropského parlamentu o evropské strategii hospodářského a sociálního rozvoje nejsevernějších, přeshraničních a horských regionů, ostrovů a řídce osídlených oblastí
Evropský parlament,
– s ohledem na hlavu XII Smlouvy o fungování Evropské unie, a zejména na článek 174 této smlouvy,
– s ohledem na nedávný vývoj v souvislosti s programem územní soudržnosti, a to zejména na:
o nařízení, kterými se řídí strukturální fondy v období 2007–2013,
o rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost[1],
o sdělení Komise ze dne 6. října 2008 o zelené knize o územní soudržnosti - učinit z územní rozmanitosti přednost,
o své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti,
o pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Regiony 2020 – posouzení budoucích výzev pro regiony EU“ (SEK(2008)2868),
o sdělení Komise ze dne 15. června 2009 nazvané „Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti“,
o sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů 2007–2013“ (SEK(2010)360),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že zásada územní soudržnosti byla upevněna v nařízeních o strukturálních fondech na období 2007–2013 a je jedním z nových klíčových cílů Evropské unie, jež byly zavedeny Smlouvou o fungování Evropské unie, přičemž se zaměřuje na zajištění harmonického rozvoje snižováním regionálních rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na zmírňováním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů,
B. vzhledem k tomu, že podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovým přechodem a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny v důsledku přírodních nebo demografických podmínek, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony,
C. vzhledem k tomu, že horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti čelí následkem regionální integrace, špatné přístupnosti, demografických změn, změn klimatu, migrace nebo dodávek energie zvláštním výzvám,
D. vzhledem k tomu, že přeshraniční regiony mohou mít při překonávání nevýhod plynoucích z jejich okrajového a izolovaného charakteru z evropské integrace větší prospěch, což platí zejména pro regiony při bývalé vnější hranici EU; lepší koordinace a společný přístup mohou nejen podnítit nový rozvojový potenciál, ale mohou také výrazně zlepšit přístupnost těchto regionů a pohyb uvnitř nich, efektivnost fungování veřejných služeb a mohou také pomoci překonávat „jizvy historie“ tím, že budou podporovat národnostní, sociální a kulturní usmiřování přeshraničních společenství,
1. vítá začlenění územní soudržnosti jakožto nového cíle Unie,
2. domnívá se, že společná evropská účast s cílem přispět k rozvoji nejsevernějších, ostrovních a horských regionů by měla být především založená na získávání dostatečných znalostí a zavedení nového způsobu vnímání těchto oblastí jako nedílné součásti evropského území a ne jen jako málo významné národní okrajové oblasti;
3. domnívá se, že evropská účast má své opodstatnění obzvláště v případě přeshraničních regionů, neboť zlepšení úrovně územní soudržnosti v těchto regionech a překonání dřívějšího rozdělení Evropy jsou důležité pro dosažení skutečného úspěchu v oblasti evropské integrace;
4. vyzývá Komisi, aby se podrobněji zabývala studií s názvem „Území se zvláštními zeměpisnými charakteristikami“ a předložila konkrétní návrh, jak začlenit tento nový cíl do struktury politiky soudržnosti po roce 2014 a také do nových mechanismů lepší horizontální a vertikální koordinace s ostatními politikami;
5. vyzývá Komisi, aby zohlednila skutečnost, že v souladu se zásadou subsidiarity by evropská účast neměla zasahovat do pravomocí příslušných národních vlád, regionálních a místních orgánů, ani je nahrazovat, a měla by v prvé řadě přinášet výsledky prostřednictvím poskytování know-how v oblasti strategického rozvoje, projektů územní spolupráce a zvyšování vnitřní i transevropské mobility;
6. vyzývá Komisi, aby pracovala na vhodnějších a teritoriálně rozlišených statistických ukazatelích, které poskytnou komplexnější údaje o úrovni rozvoje těchto regionů; cílem je odhadnout, do jaké míry mohou být problémy rozvoje těchto zvláštních území účinně řešeny pomocí společného evropského přístupu a stanovit ukazatele, které pomohou lépe nastavit nástroje budoucí politiky soudržnosti tak, aby mohly čelit výzvám;
7. vyzývá Komisi, aby se zaměřila především na zlepšování efektivnosti a strategického zaměření současných nástrojů politiky soudržnosti a ostatních iniciativ (například evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), územní spolupráce a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a intervence Fondu soudržnosti nebo politika transevropské dopravní sítě (TEN)) a aby předtím, než navrhne jakékoliv nové specializované nástroje a zdroje, odstranila všechny stávající překážky a nesoulady v souvislosti s jednotným trhem, které mají nepříznivý dopad na dotčené oblasti;
8. vyzývá Komisi, aby vytvořila prostředí spolupráce mezi členskými zeměmi a příslušnými regionálními a místními orgány a umožnila jim tak v celém procesu zastávat důležitou roli;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám členských států, orgánům regionální a místní správy a hospodářským a sociálním partnerům.
- [1] Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11.