NÁVRH USNESENÍ o Světovém dni proti trestu smrti
21. 9. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Eduard Kukan, Andrzej Grzyb, Laima Liucija Andrikienė za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0541/2010
B7‑0541/2010
Usnesení Evropského parlamentu o Světovém dni proti trestu smrti
Evropský parlament,
– s ohledem na protokol č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se zrušení trestu smrti ze dne 28. dubna 1983,
– s ohledem na druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech ze dne 15. prosince 1989 usilující o zrušení trestu smrti,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o zrušení trestu smrti, zejména usnesení schválená EP dne 26. dubna 2007 o nutnosti okamžitého moratoria na vykonávání poprav v zemích, kde se trest smrti stále používá,
– s ohledem na předchozí usnesení EP, zejména usnesení ze dne 26. dubna 2009 o právech menšin a používání trestu smrti v Číně, usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o trestu smrti v Nigérii, usnesení ze dne 17. června 2010 o popravách v Libyi, usnesení ze dne 8. července 2010 o situaci na Korejském poloostrově a usnesení o Íránu ze dne 22. října 2009, 10. února 2010 a 8. září 2010,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007, která vyzývá k přijetí moratoria na uplatňování trestu smrti, a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 63/168 ze dne 18. prosince 2008, která vyzývá k uplatňování rezoluce Valného shromáždění č. 62/149 z roku 2007,
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 11. srpna 2010 o moratoriích na používání trestu smrti,
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 16. července 2010 o otázce trestu smrti,
– s ohledem na projev vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise, který přednesla na plenárním zasedání dne 16. června 2010 na téma politiky lidských práv a v němž připomněla, že zrušení trestu smrti na celém světě je pro EU prioritou,
– s ohledem na prohlášení předsedy EP Jerzyho Buzka ze dne 19. října 2009, v němž důrazně apeloval na zrušení trestu smrti,
– s ohledem na závěrečné prohlášení 4. světového kongresu proti trestu smrti konaného od 24. do 26. února 2010 v Ženevě, které obsahuje výzvu ke všeobecnému zrušení trestu smrti,
– s ohledem na revidované a aktualizované znění obecných zásad EU týkajících se trestu smrti přijaté Radou dne 16. června 2008,
– s ohledem na Světový den proti trestu smrti a na vyhlášení 10. října každého roku Evropským dnem proti trestu smrti,
– s ohledem na článek 2 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie se výrazně angažuje v boji za zrušení trestu smrti na celém světě a usiluje o všeobecné uznání této zásady,
B. vzhledem k tomu, že EU je předním institucionálním aktérem v boji proti trestu smrti na celém světě a její činnost v této oblasti je hlavní prioritou její vnější politiky v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že EU je zároveň i hlavním dárcem poskytujícím po celém světě podporu organizacím občanské společnosti, které usilují o zrušení trestu smrti,
C. vzhledem k tomu, že trest smrti je ten nejhorší druh krutého, nelidského a ponižujícího trestu, jaký lze uložit, který navíc porušuje právo na život zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a je mučením, které je pro státy dodržující lidská práva nepřijatelné,
D. vzhledem k tomu, že nejrůznější studie ukázaly, že trest smrti nemá žádný vliv na vývoj počtu násilných trestných činů,
E. vzhledem k tomu, že je prokázáno, že k trestu smrti jsou odsuzovány především znevýhodňované osoby,
F. vzhledem k tomu, že ustanovení protokolu č. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakazují členským státům Rady Evropy uplatňovat trest smrti,
G. vzhledem k tomu, že EU usiluje o dosažení moratoria na uplatňování trestu smrti třetími zeměmi a o následné zrušení tohoto trestu a ratifikaci příslušných mezinárodních nástrojů OSN či jiných nástrojů (zejména druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, který stanovuje zrušení trestu smrti),
H. vzhledem k tomu, že trest smrti je jednou z tematických priorit pro poskytování pomoci v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, prostřednictvím kterého bylo od roku 1994 financováno více než 30 projektů po celém světě souhrnnou částkou více než 15 milionů EUR,
I. vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí EP poskytovat svůj souhlas k uzavírání obchodních dohod a mezinárodních dohod se třetími zeměmi obecně,
J. vzhledem k tomu, že statut Mezinárodní trestního soudu, jakož i Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, Zvláštní soud pro Sierru Leone, zvláštní poroty pro závažné trestné činy ve východotimorském Dili a zvláštní soudní komory v Kambodži vylučují trest smrti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, což jsou ty nejzávažnější trestné činy, které vzbuzují obavy mezinárodního společenství a spadají pod pravomoc těchto soudů,
K. vzhledem k tomu, že v letech 2007 a 2008 přijalo Valné shromáždění OSN historické rezoluce č. 62/149 a 63/168, které vyzývají k uvalení moratoria na výkon poprav na celém světě a jejichž konečným cílem je zrušení trestu smrti, a v tomto ohledu zdůrazňuje skutečnost, že se počet zemí, které tyto rezoluce podporují, zvýšil, a že rezoluce č. 63/169 byla přijata drtivou většinou, kdy 106 členů bylo pro, 46 proti a 34 se zdrželo hlasování,
L. vzhledem k tomu, že Čtvrtý světový kongres proti trestu smrti, který se sešel v Ženevě v únoru 2010, vyzval státy, které trest smrti fakticky neuplatňují, aby jej zrušily zákonem, a státy, které jsou pro zrušení trestu smrti, aby začlenily téma všeobecného zrušení trestu smrti do svých mezinárodních vztahů, a mezinárodní a regionální organizace, aby podpořily všeobecné zrušení prostřednictvím přijetí usnesení o moratoriu na popravy,
M. vzhledem k tomu, že 154 států světa zrušilo trest smrti de jure nebo de facto, z čehož 96 států zrušilo trest smrti za jakýkoli trestný čin, 8 jej zachovalo pouze pro výjimečné zločiny spáchané například v době války, 6 zavedlo moratorium na výkon poprav a 44 jej zrušilo de facto (tj. jde o země, které nejméně v posledních 10 letech neprovedly žádnou popravu, nebo země, které se zavázaly trest smrti nepoužívat),
N. vzhledem k tomu, že více než 100 států, které dosud zachovávají trest smrti, zakázalo popravy mladistvých zločinců, vzhledem k tomu však, že určitý počet zemí i nadále popravuje dětské pachatele, což je hrubé porušení mezinárodního práva a zejména čl. 6 odst. 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; zdůrazňuje zejména, že Írán zadržuje nejvyšší procento mladistvých,
O. vzhledem k tomu, že v současnosti jsou po celém světě desítky potvrzených případů evropských státních příslušníků, kteří se nacházejí v cele smrti a hrozí jim poprava, zdůrazňuje v tomto ohledu, že je naléhavě třeba upevnit a posílit evropskou reakci na možné popravy evropských státních příslušníků,
P. vzhledem k tomu, že dne 23. března 2010 prezident Státní dumy Ruské federace Boris Gryzlov na setkání v Moskvě se členy monitorovací komise parlamentního shromáždění Rady Evropy prohlásil, že Rusko nepodepsalo šestý protokol k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se trestu smrti s ohledem na teroristické hrozby v jeho zemi,
Q. vítaje, že dne 11. února 2010 Parlament Kyrgyzstánu přijal druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o lidských a občanských právech týkající se zrušení trestu smrti a že dne 21. května 2010 byl prozatímní vládou Kyrgyzstánu zveřejněn konečný návrh ústavy, který mimo jiné zakazuje trest smrti a který byl nyní přijat,
R. vzhledem k tomu, že trest smrti byl zachován ve 43 zemích světa[1], přičemž na světě bylo nejvíce poprav vykonáno v Číně, Íránu a Iráku; vzhledem k tomu. že pouze v Číně bylo vykonáno přibližně 5 000 poprav, což představuje 88 % všech poprav na světě, v Íránu bylo popraveno nejméně 402 osob a v Iráku nejméně 77,
S. vzhledem k tomu, že v Íránu se stále uděluje trest smrti ukamenováním, což je v rozporu s druhým opčním protokolem k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech,
T. vzhledem k tomu, že prezidentská rada Iráku nedávno schválila trest smrti v případě nejméně 900 vězňů, mezi nimiž jsou také ženy a děti,
U. konstatuje, že jak Parlamentní shromáždění Rady Evropy, tak Evropská unie opakovaně naléhaly na Bělorusko, aby zrušilo trest smrti; vzhledem k tomu, že podrobnosti o trestu smrti jsou v Bělorusku tajné a že podle trestního zákoníku se poprava vykonává zastřelením a neveřejně, přičemž správa vězeňského zařízení o jejím výkonu informuje soudce, který posléze informuje příbuzné, a tělo popravené osoby není předáno příbuzným a není jim ani sděleno místo, kde byla pohřbena,
V. vzhledem k tomu, že trest smrti existuje ve 38 z 50 států, které tvoří Spojené státy americké, i když ve 4 z nich nebyla poprava vykonána od roku 1976; vzhledem k tomu, že počet poprav v roce 2009 vzrostl na 52, a to v důsledku ukončení faktického moratoria, které bylo v platnosti od září 2007 do května 2008, ačkoli počet trestů smrti, které byly ve Spojených státech amerických uděleny, sedmý po sobě jdoucí rok klesl na 106;
W. vítaje, že některé státy včetně Montany, New Jersey, New Yorku, Severní Karolíny a Kentucky přijaly opatření proti trestu smrti, která zahrnují moratorium na výkon poprav nebo zrušení tohoto trestu, a zároveň odsuzuje popravy Teresy Lewisové z Virginie a Hollyho Wooda z Alabamy, které byly vykonány, přestože existují důkazy o tom, že oba dva byli mentálně zaostalí, a připomínaje případy Mumii Abu-Jamala v Pennsylvánii a Troye Davise v Georgii, kteří na výkon trestu smrti čekají,
1. opakuje, že je již dlouhou dobu proti trestu smrti v jakémkoli případě a za jakýchkoli okolností, a znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá ke zvýšení lidské důstojnosti a k postupnému rozvoji lidských práv;
2. odsuzuje všechny popravy bez ohledu na to, kde k nim dochází; důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly uplatňování rezoluce OSN o všeobecném moratoriu na trest smrti s cílem dosáhnout jeho úplného zrušení ve všech státech, v nichž se trest smrti dosud uplatňuje; vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly opatření s cílem postupně používání tohoto trestu omezit a zároveň trvaly na tom, aby byl vykonáván v souladu s minimálními mezinárodními normami;
3. naléhavě vyzývá EU, aby v rámci úsilí o zrušení trestu smrti využívala všechny své nástroje v oblasti diplomacie, pomoci a spolupráce;
4. vyzývá státy, které uplatňují trest smrti, aby uvalily okamžité moratorium na výkon poprav; dále vyzývá země, jako je Čína, Egypt, Írán, Malajsie, Súdán, Thajsko a Vietnam, aby vydaly oficiální statistiky o používání trestu smrti na svém území;
5. vybízí státy, které trest smrti nezrušily, aby dodržovaly ochranná opatření chránící práva osob, jimž hrozí trest smrti, jak stanovují ochranná opatření Ekonomické a sociální rady OSN; vyzývá Radu a Komisi, aby naléhaly na zbývající země, které dosud nepodepsaly a neratifikovaly druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, aby tak učinily, a také na členské státy, které dosud nepodepsaly protokol č. 13 k Evropské úmluvě o lidských právech o trestu smrti, aby jej podepsaly;
6. vyzývá státy OBSE, konkrétně Spojené státy a Bělorusko, aby přijaly okamžité moratorium na výkon poprav;
7. vyzývá Kazachstán a Lotyšsko, aby změnily ustanovení ve svých právních předpisech, která dosud umožňují za některé trestné činy udělovat za výjimečných okolností trest smrti;
8. důrazně vybízí členské státy EU, aby na 65. zasedaní Valného shromáždění OSN předložily v rámci meziregionální aliance novou rezoluci o trestu smrti;
9. vyzývá účastnící se země, v nichž se trest smrti dosud zachovává, aby přiměly Úřad pro demokratické instituce a lidská práva a mise OBSE, aby ve spolupráci s Radou Evropy prováděly osvětovou činnost zaměřenou proti udělování trestu smrti, jež by byla zaměřena zejména na sdělovací prostředky, pracovníky orgánů činných v trestním řízení, politické činitele a širokou veřejnost;
10. naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zejména s ohledem na zřízení ESVČ vytvořily pokyny pro komplexní a účinnou evropskou politiku v oblasti trestu smrti s ohledem na desítky potvrzených případů, kdy evropským občanům hrozí trest smrti ve třetích zemích – tyto pokyny by měly zahrnovat důrazné a posílené mechanismy, pokud jde o systém identifikace osob, poskytování právní pomoci, právní intervenci EU a diplomatická zastoupení;
11. i nadále podporuje činnost nevládních organizací, které usilují o zrušení trestu smrti, včetně organizací jako jsou Hands Off Cain, Amnesty International, Penal Reform International, Světová koalice proti trestu smrti a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva, Sant’Egidio a Reprieve;
12. vyzývá k tomu, aby otázka trestu smrti byla sledována a aby orgány jednotlivých zemí byly upozorňovány na konkrétní případy a rovněž aby byly zvažovány případné iniciativy a účelové mise v zemích, v nichž se trest smrti dosud zachovává, s cílem dosáhnout toho, aby vládní orgány uvalily moratorium na výkon poprav a následně tento trest zcela zrušily;
13. žádá Radu a Komisi, aby při uzavírání dohod se zeměmi, které dosud udělují trest smrti nebo nepodepsaly moratorium s cílem trest smrti zrušit, tyto země k takovému kroku rozhodně nabádaly;
14. žádá, aby vysoká představitelka EU / místopředsedkyně Komise a členské státy i nadále vystupovaly jednomyslně a uvědomily si, že hlavním politickým obsahem tohoto usnesení musí být přijetí celosvětového moratoria, které představuje zásadní krok ke zrušení trestu smrti;
15. připomíná, že úplné zrušení trestu smrti zůstává i nadále jedním z hlavních cílů politiky EU v oblasti lidských práv; tohoto cíle může být dosaženo pouze na základě úzké spolupráce mezi státy, která bude zaměřena na společnou činnost, vzdělávání a osvětu a bude účinná a účelná;
16. vyzývá v tomto ohledu k regionální spolupráci; například Mongolsko v lednu 2010 formálně uvalilo na trest smrti moratorium a jako pozitivní důsledek tohoto kroku posuzuje několik zemí, v nichž se trest smrti dosud používá, ústavnost tohoto trestu;
17. vyzývá Radu a Komisi, aby Světový a Evropský den proti trestu smrti využily mimo jiné k upozornění na případy Sakine Muhammadí Áštíáníové, Zahry Barhámíové, Mumii Abu-Jamala, Troye Davise, Olega Griškovcova, Andreje Burdyka a Ibráhíma Hamídího;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Vysoké představitelce, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských států OSN.
- [1] Afghánistán, Bahrajn, Bangladéš, Bělorusko, Botswana, Čad, Čína, Egypt, Etiopie, Guinea, Indie, Indonésie, Irák, Írán, Japonsko, Jemen, Jordánsko, Katar, Konžská demokratická republika, Kuba, Kuvajt, Libanon, Libye, Malajsie, Nigérie, Omán, Pákistán, Rovníková Guinea, Saudská Arábie, Severní Korea, Singapure, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Súdán, Svatý Kryštof a Nevis, Sýrie, Thajsko, Tchaj-wan*, Uganda, Vietnam a Zimbabwe.