NÁVRH USNESENÍ o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě
3. 11. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Elmar Brok, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Francisco José Millán Mon, Arnaud Danjean, Elena Băsescu, Karl-Heinz Florenz za skupinu PPE
Sarah Ludford, Sharon Bowles, Olle Schmidt, Marietje Schaake za skupinu ALDE
Charles Tannock za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0608/2010
B7‑0608/2010
Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA[1],
– s ohledem na svá usnesení o Transatlantické hospodářské radě a usnesení ze dne 22. října 2009 o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady[2],
– s ohledem na výsledek summitu EU a USA, který se konal dne 3. listopadu 2009 ve Washingtonu,
– s ohledem na zprávu o pokroku, kterou na svém čtvrtém zasedání dne 27. října 2009 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců a na zasedání rady v New Yorku ve dnech 4.–9. prosince 2009 a v Madridu ve dnech 4.–6. června 2010,
– s ohledem na společné prohlášení EU a USA o posílení transatlantické spolupráce v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti ze dne 28. října 2009,
– s ohledem na společné prohlášení EU a USA o boji proti terorismu ze dne 3. června 2010,
– s ohledem na závěry summitů G-20 konaných v Torontu ve dnech 26. a 27. června 2010 a v Soulu ve dnech 21.–23. října 2010,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že transatlantické vztahy jsou jedinečné a mají široký záběr, zahrnující mj. vzájemné pevné odhodlání prosazovat demokracii, právní stát a lidská práva, bojovat proti terorismu a předcházet šíření zbraní hromadného ničení; vzhledem ke společným zájmům a hodnotám, které EU a USA sdílejí, k potřebě, aby si EU a USA naslouchaly, a k připravenosti Evropského parlamentu naslouchat prezidentovi USA a Kongresu USA,
B. vzhledem k tomu, že vztahy EU a USA hrají stěžejní roli při snaze zajistit, aby byly řešeny celosvětové problémy a lidstvo reagovalo na nové výzvy,
C. vzhledem k tomu, že EU a US ve všech koutech světa bok po boku pracují na naplňování společné agendy vycházející ze sdílených dějin, kultury, zájmů a hodnot, a že vztahy EU a USA musí hrát stěžejní roli při snaze zajistit, abychom se s celosvětovými problémy a novými výzvami vyrovnávali v rámci mezinárodního práva a stávajících mnohostranných institucí, zejména OSN, OBSE a NATO,
D. vzhledem k tomu, že oba transatlantičtí partneři společně tvoří polovinu světové ekonomiky a jejich partnerská výměna ve výši 4,28 bilionu USD je největším, nejlépe integrovaným a nejdéle trvajícím ekonomických vztahem na světě a klíčovým tahounem celosvětové hospodářské prosperity a že síla a pevnost transatlantických vztahů má ještě větší důležitost vzhledem k současné celosvětové finanční a hospodářské krizi,
E. vzhledem k tomu, že oba partneři jsou pevně odhodláni spolupracovat v zájmu podpory růstu a vytváření pracovních míst ve svých ekonomikách a že Evropský parlament i nadále prosazuje, aby byl do roku 2015 dobudován transatlantický trh bez jakýchkoli překážek, jehož dosažení – společně s dokončením jednotného trhu v EU – bude základním prvkem pro znovunastartování globálního hospodářského růstu a oživení,
F. vzhledem k tomu, že rozvojové země přispěly k dopadům změny klimatu vlivem lidské činnosti nejmenší měrou, nicméně pociťují její nejzávažnější důsledky, a že negativní průvodní jevy změny klimatu ohrožují mezinárodní investice do zmírňování chudoby, a v důsledku toho hrozí, že se nepodaří naplnit rozvojové cíle tisíciletí; rovněž s ohledem na potřebu pokračovat v dialogu o iniciativě transatlantického partnerství pro rozvoj,
Summit EU a USA
1. trvá na tom, že je důležité, aby EU a vláda USA zintenzívnily svůj strategický dialog, spolupráci a koordinaci při řešení celosvětových problémů a regionálních konfliktů;
2. vyzývá oba partnery, aby prosazovali dodržování principů demokracie a lidských práv ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii;
3. pokládá za nutné, aby se na summitu EU a USA obě partnerské strany ujaly vůdčí úlohy při plnění závazků skupiny G-20;
4. zdůrazňuje význam spolupráce EU a USA při domluvě na konkrétních cílech, které mají být splněny, ve snaze konečně na Konferenci OSN o změně klimatu (COP-16) v Cancúnu uzavřít mezinárodní dohodu vycházející z vědeckých důkazů a zahrnující přiměřenou úroveň financování pro zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se tomuto jevu v rozvojových zemích;
5. vítá nový přístup vlády USA vůči Izraeli a vyzývá k oživení evropsko-amerického partnerství ve věci řešení izraelsko-palestinského konfliktu; vítá v této souvislosti zahájení přímých jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou oznámené ve Washingtonu 2. září 2010; připomíná, že je třeba dalších jednání, které v dohodnutém časovém horizontu povedou k řešení v podobě dvou států – Státu Izrael a nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu – žijících vedle sebe v míru a bezpečí; zdůrazňuje, že celkového příměří, které je základním zájmem všech stran v regionu i EU, musí být dosaženo na základě příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, madridských principů, včetně „země za mír“, tzv. cestovní mapy, dohod, kterých již dříve strany konfliktu dosáhly, a Arabské mírové iniciativy, a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se mírového procesu aktivně účastnil blízkovýchodní Kvartet, a to s patřičným zřetelem k důležitosti Arabské mírové iniciativy a trvalé spolupráce s partnery z řad arabských zemí;
6. zdůrazňuje, že nejistota ohledně charakteru íránského jaderného programu ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; vyjadřuje své zklamání nad tím, že Írán i nadále odmítá plně spolupracovat a agenturou MAAE, což se projevuje tím, že brání agentuře v práci, odmítá ji vpustit do klíčových jaderných zařízení a vetuje inspektory, kteří byli jmenováni; vyzývá íránské vedení, aby splnilo závazky Íránu vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; žádá, aby Teherán ratifikoval a v praxi uplatnil dodatkový protokol k dohodě o bezpečnostních opatřeních, a vyzývá USA a EU, aby koordinovaly svou zahraniční politiku v zájmu dosažení tohoto cíle;
7. i když si je vědom, že únikem tajných vojenských dokumentů vzniká riziko ohrožení vojáků rozmístěných v zemi, je velmi znepokojen nedávno se objevivšími závažnými tvrzeními, že v Iráku bylo údajně tolerováno mučení; žádá, aby byla tato otázka předmětem jednání v rámci summitu EU a USA s cílem zahájit nezávislé transatlantické vyšetřování;
8. důrazně vyzývá Korejskou lidově demokratickou republiku, aby dostála svým závazkům v rámci šestistranných rozhovorů, včetně úplného a ověřitelného zničení veškerého jaderného arzenálu a zastavení stávajících jaderných programů; vyzývá Korejskou lidově demokratickou republiku, aby bezezbytku splnila veškeré příslušné povinnosti v souvislosti s nešířením jaderných zbraní a s jaderným odzbrojením, znovu potvrzuje svou rozhodnou podporu šestistranným rozhovorům a je i nadále odhodlán dosáhnout uspokojivého a komplexního řešení těchto otázek diplomatickými prostředky;
9. zdůrazňuje význam NATO jako základního pilíře transatlantické bezpečnosti a naléhavě vyzývá ke strategické spolupráci mezi USA a členskými státy EU s cílem reagovat na globální bezpečnostní výzvy; vítá návrh nového strategického konceptu, který má být přijat na summitu NATO v Lisabonu ve dnech 19.–20. listopadu 2010; soudí, že relevantní vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být předmětem jednání v rámci dialogu s Ruskem a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členy EU; zdůrazňuje důležitost SBOP a hodnotu posílené evropské obranné kapacity pro zlepšení transatlantické bezpečnosti;
10. konstatuje, že se objevuje stále více různých problémů, které jsou společné pro EU i USA; naléhavě vyzývá oba partnery, aby dali podnět k vytvoření komplexní společné strategie, v jejímž rámci by byla posuzována a vypracovávána všechna opatření transatlantické politiky s cílem vytvořit jednotnou koherentní a široce koncipovanou strategii umožňující se těmito otázkami efektivně zabývat;
11. vítá skutečnost, že americký prezident Barack Obama a ruský prezident Dmitrij Medvěděv podepsali dne 8. dubna 2010 v Praze novou smlouvu START, a očekává její ratifikaci oběma stranami;
12. naléhavě vyzývá k tomu, aby EU a USA zvýšily úsilí při jednání s Tureckem, Řeckem a Kyprem s cílem dosáhnout trvalého urovnání kyperského problému na základě dvouzónového a dvoukomunitního federálního uspořádání znovusjednoceného ostrova; poznamenává, že pokud se kyperskou otázku nepodaří vyřešit, nebudou mít EU a USA na čem vytvořit pevné vzájemné partnerství a snaha samotné EU vytvořit společnou bezpečnostní a obrannou politiku bude zmařena; zdůrazňuje strategický význam Turecka v rámci vztahů EU a USA a skutečnost, že cíl v podobě zlepšení stability ve východním Středomoří, na Blízkém východě a na jižním Kavkaze se nejlépe podaří uskutečnit na základě nové bezpečnostní smlouvy mezi EU, USA a Tureckem;
13. je si vědom překrývajících se obchodních a politických zájmů EU a USA v Latinské Americe, kde má EU strategická partnerství s Mexikem a s Brazílií a dohody o volném obchodu s Chile a s Mexikem a právě sjednává takovou dohodu s Kolumbií; sdílí znepokojení USA nad vzestupem autoritářství v zemích jako Venezuela a přetrvávající diktaturou na Kubě; doufá v pokračující spolupráci s USA v jejich sousedství vzhledem k rozsáhlým investicím EU v tomto regionu a k pevným historickým vazbám k němu;
Zasedání TEC a její posílení
14. je přesvědčen, že Transatlantická hospodářská rada (TEC) je tím nejvhodnějším mechanismem pro usměrňování transatlantických ekonomických vztahů; vyzývá oba partnery, aby využili veškerý potenciál TEC k překonání stávajících překážek ekonomické integrace a k dosažení transatlantického trhu zcela bez překážek do roku 2015, což bude pozitivní reakcí na současnou hospodářskou a sociální krizi;
15. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nacházející zasedání TEC usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému zkoušení třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení, dále aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména aby byly v USA přijímány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému, a aby s orgány USA projednala otázku normalizace, aby zřídily kulaté stoly nad problematikou norem se zaměřením na inovativní řešení a aby koordinovaly tuto činnost v mezinárodním měřítku;
16. považuje za nanejvýš důležité vést v rámci TEC dialog o nových potravinách a o používání nových technologií při výrobě potravin; zdůrazňuje obavy z klonování při chovu zvířat;
17. vyzývá ke spolupráci v rámci TEC ve všech záležitostech souvisejících s právním prostředím pro průmyslová odvětví – zejména pro malé a střední podniky –, jež by byla – pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem – založena na přístupu formulovaném iniciativou EU na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“):
18. zdůrazňuje, že je důležité využívat TEC také jako rámec pro makroekonomickou spolupráci mezi oběma partnery, a to s odkazem na jejich bezprecedentní spolupráci během krize, a vybízí příslušné měnové instituce, aby zesílily koordinaci své činnosti, zejména v oblasti dohledu a předcházení systémovým rizikům; uvědomuje si, jak zásadní úlohu hrají EU a USA ve světových finančních institucích, mj. v MMF, ve Světové bance a v Bance pro mezinárodní platby (BIS);
Úloha transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v TEC
19. znovu vyzývá vůdčí představitele EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní vliv zákonodárců na úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože zákonodárci nesou spolu s příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;
20. domnívá se, že je zásadní zajistit, aby se do dialogu zákonodárců a TEC zapojili klíčoví členové Kongresu a Evropského parlamentu, a předešlo se tak přijímání právních předpisů s nežádoucími dopady na transatlantický obchod a investice; doufá, že současný TLD bude moci být postupně povýšen na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak doporučuje Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 26. března 2009;
Bilaterální a mezinárodní obchod
21. je rozhodnut i nadále apelovat na zákonodárný orgán USA, aby přehodnotil 100% povinnou kontrolu nákladních kontejnerů, a vyzývá Komisi, aby tak učinila i v rámci TEC, je rovněž rozhodnut rozvíjet v souladu s normativním rámcem SAFE (Zjednodušení a zabezpečení obchodní výměny) Světové celní organizace spolupráci s USA na základě řízení rizik a vzájemného uznání obchodních partnerských programů EU a USA;
22. zdůrazňuje naléhavou potřebu uzavřít co nejdříve rozvojové kolo jednání v Dohá; uznává však požadavek nového, věcného návrhu, který vznesly rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Čína, Indie a Brazílie; žádá USA, aby společně s EU usilovaly o odstranění zbývajících překážek;
23. domnívá se, že přístup na trhy třetích zemí je společným problémem i zájmem EU a USA, a to zejména proto, že se ekonomika začne po finanční krizi zotavovat nejspíše v některých z nově rozvinutých zemí, jako jsou Brazílie, Indie a Čína, kde stále existují značné a diskriminační obchodní a netarifní překážky; je přesvědčen, že TEC může sehrát důležitou úlohu při podpoře společného přístupu EU a USA v jejich obchodních vztazích se třetími zeměmi; vyzývá TEC, aby usilovala o přístup, který bude ve větší míře společný, a o společnou strategii v případě dohod o volném obchodu uzavíraných USA a EU, a to s cílem standardizovat jejich ustanovení;
Rozvoj
24. připomíná, že mezinárodní závazky přijaté v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí, z nichž mnohé nejsou plněny ve stanovených termínech, lze splnit jedině v případě, že průmyslové země dostojí svým závazkům a do roku 2015 přispějí částkou ve výši 0,7 % svého HDP na oficiální rozvojovou pomoc; vyzývá proto EU, USA i ostatní mezinárodní dárce, aby respektovali své závazky a podnikly nezbytné kroky k urychlení procesu dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;
Hospodářská a finanční krize
25. připomíná, že dohoda Basilej II společně s chystanou revizí má být globálním standardem, a vybízí USA, aby dohodu Basilej II začaly urychleně uplatňovat; je velmi znepokojen skutečností, že omezení stanovená v různých vnitrostátních právních předpisech přijatých v reakci na krizi (zejména reforma Wall Street v USA a zákon o ochraně spotřebitele omezující uznávání externích ratingů) by měla za následek značnou roztříštěnost uplatňování tohoto globálního standardu; dále připomíná, že k zajištění rovných podmínek je nezbytné stanovit jasná souhrnná účetní pravidla, a vyzývá USA, aby přijaly mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS);
26. naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila transatlantický dialog s USA o finanční regulaci, a bere na vědomí skutečnost, že tato krize byla nejhorší celosvětovou recesí od velké hospodářské krize a že následkem této krize vlády po celém světě, zejména vlády EU a USA, spolupracovaly na ozdravení finančních trhů a institucí v nevídaném rozsahu;
27. má za to, že struktury ekonomického a finančního řízení, které fungovaly při nástupu krize, ať už v celosvětovém měřítku, v USA nebo v rámci EU, nezajistily celkovému finančnímu systému dostatek stability; je přesvědčen, že s narůstající vzájemnou závislostí hospodářského a finančního trhu je třeba posílit spolupráci na makroekonomických politikách a dohled nad hlavními ekonomikami; dále uznává, že je nutné, aby se EU zabývala otázkou svého zastoupení v Mezinárodním měnovém fondu;
28. vyzývá EU a USA, aby se společně s Čínou snažily urovnat všeobecné spory o směnných kurzech bez uplatňování ochranných nebo odvetných opatření; domnívá se, že v porovnání s USA členské státy EU čelí jiným tržním tlakům, zejména pokud jde o státní dluhopisy a existenci měnové unie;
29. připomíná, že Frankův a Doddův návrh zákona a program reformy právních předpisů v EU vycházejí z iniciativ skupiny G-20, a považuje za důležité, aby tato spolupráce pokračovala v celém průběhu zákonodárného procesu; konstatuje, že tato skutečnost je obzvláště zřejmá v právních předpisech týkajících se trhů s deriváty OTC; zdůrazňuje, že mnohé z těchto odchylek mají původ v rozdílné povaze zákonodárných orgánů a rozdílných úlohách orgánů dohledu v zákonodárném procesu;
Energetika, životní prostředí, doprava, průmysl, výzkum a věda
30. vítá vytvoření Rady pro energetiku EU-USA, která poskytne nový rámec k prohlubování transatlantického dialogu o záležitostech strategické energetiky, jako je zabezpečení dodávek energie nebo politika směřující k přechodu na zdroje energie s nízkým obsahem uhlíku, a zároveň posílí současnou vědeckou spolupráci v otázce energetických technologií; vítá parafování nové dohody Energy Star mezi EU a USA o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a dále vítá spolupráci na vývoji energetických technologií, jako jsou vodíkové technologie nebo projekt ITER v oblasti jaderné syntézy;
31. vyzývá TEC, aby rozvíjela spolupráci směřující ke společné vnější strategii ve věci surovin a energetiky, která podporuje diverzifikaci zdrojů energie, zásobovacích tras a infrastruktur a prosazuje energeticky účinné hospodářství, s cílem zvýšit bezpečnost dodávek energie, a dále ji vyzývá, aby pomohla při vytváření harmonizovaných kritérií udržitelnosti skladby zdrojů energie a aby zintenzívnila výzkum a vývoj, mj. v oblasti biopaliv;
32. poukazuje na to, že změna klimatu je globálním problémem, který nemá žádné paušální politické a technické řešení, ale že je možné kombinací dostupných možností a výrazným zvýšením účinnosti ve všech oblastech hospodářství a společnosti v rozvinutých i rozvojových zemích přispět k vyřešení problému dostupnosti a distribuce zdrojů a vytvořit podmínky pro třetí průmyslovou revoluci;
33. naléhavě vyzývá předsednictví EU, aby při nadcházejícím summitu v Cancúnu usilovalo o ambiciózní závazek z americké strany a o spolupráci USA při podpoře vazeb mezi systémem ETS v EU a regionálními či federálními systémy obchodování s emisemi v USA; v tomto směru připomíná, že je potřeba zajistit na všech nově se objevujících trzích ETS společné normy a nástroje srovnání s cílem vyhnout se právě na těchto nových trzích zbytečným regulačním překážkám;
34. vyzývá USA, aby umožnily plné a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti; připomíná jak Komisi, tak orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody;
35. naléhavě vyzývá TEC, aby stimulovala spolupráci v oblasti výzkumu za účelem lepšího využití možnosti vyplývající z rozšířené dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a USA, a to zejména rozšířením přístupu ke koordinovaným nabídkovým řízením v oblastech vzájemných strategických zájmů a zintenzívněním spolupráce na energetickém výzkumu, především pokud jde o Mezinárodní partnerství pro vodíkové hospodářství, Fórum pro vedoucí postavení v oblasti sekvestrace uhlíku a Johannesburskou koalici pro obnovitelnou energii;
Duševní vlastnictví a ochrana spotřebitele
36. zdůrazňuje význam úzké transatlantické spolupráce v oblastech digitální agendy, jako je digitální trh, svoboda na internetu na celém světě, neutralita, společné normy, transparentnost a právní stát ve vztahu k Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA);
37. považuje za nezbytné vytvořit strategii společného postupu EU a USA při vymáhání práv duševního vlastnictví s cílem bojovat proti rychle narůstajícímu světovému obchodu s padělanými a pirátskými výrobky; žádá vytvoření transatlantické pracovní skupiny bojující proti padělání jako potřebný projev politického odhodlání řešit problém nezákonných aktivit, které podrývají konkurenceschopnost inovativních a kreativních odvětví průmyslu, a zároveň respektovat občanské svobody, svobodu projevu, právo na soukromí a řádný soudní proces;
Policejní a justiční spolupráce, víza
38. trvá na tom, že EU musí o zařazení do režimu bezvízového styku vyjednávat jako jeden subjekt a zajistit tak, aby čtyři členské státy, na něž se tento režim nevztahuje – Bulharsko, Kypr, Polsko a Rumunsko – nemusely uzavírat s USA dvoustranné dohody, aby získaly postavení umožňující bezvízový styk; znovu opakuje, že Komise musí i nadále ve styku s USA na politické i technické úrovni zdůrazňovat význam, který EU přikládá tomu, aby byly všechny tyto čtyři zbývající členské státy EU zařazeny do režimu bezvízového styku co nejdříve;
39. zdůrazňuje atmosféru spolupráce mezi EU a USA v boji proti světovému terorismu, naléhavě vyzývá EU a USA, aby i nadále postupovaly ve vzájemné spolupráci při snaze ještě důsledněji potírat znovu se vzmáhající hrozbu terorismu, a připomíná své odhodlání v tomto směru a své pevné přesvědčení o nutnosti zajistit, aby bezpečnostní opatření nenarušovala ochranu občanských svobod a základních práv a důsledné respektování soukromí a ochrany osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a proporcionality;
40. vítá skutečnost, že se v dohodě mezi EU a USA o předávání bankovních údajů promítá ochota USA reagovat pozitivně na požadavky týkající se ochrany údajů, které vznesl Evropský parlament ve zprávě o dohodě SWIFT;
41. vyzývá Radu, aby urychleně schválila vyjednávací mandát pro dohodu mezi EU a USA o ochraně údajů a následně s patřičnou naléhavostí pokročila ve sjednávání dohody a na základě výsledku těchto jednání co nejdříve přijala příslušné právní akty;
42. žádá jak USA, tak EU, aby omezily shromažďování údajů a jejich zpracovávání na naprosté minimum, které je opravdu nezbytné pro dosažení bezpečnostních cílů, aby tak minimalizovaly ohrožení svobody a občanských svobod, a naléhavě vyzývá k tomu, aby požadavky na předávání údajů a další ujednání ve věci justice a vnitřních věcí byly obecně projednávány v mnohostranném rámci vztahů USA a EU, a nikoli dvoustranně s jednotlivými členskými státy;
43. zdůrazňuje své vážné znepokojení nad tzv. zákonem o podpoře cestování a jeho diskriminační povahou spočívající v tom, že se vztahuje pouze na návštěvníky v režimu bezvízového styku s USA, a také obavy, pokud jde o ochranu údajů, protože platby lze provádět pouze pomocí jedné ze čtyř hlavních kreditních karet, přičemž společnosti, které všechny tyto karty vydávají a spravují, sídlí v USA; žádá, aby otázka poplatku v rámci systému ESTA byla zařazena na pořad jednání příští schůzky ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA, která se uskuteční v prosinci;
44. vzhledem k nejnovějším událostem na obou stranách Atlantiku, které představují hrozbu pro harmonickou společnost se vší svou rozmanitostí, vyzývá k otevřenému dialogu mezi našimi vládami a společnostmi o tom, jak se můžeme všichni snažit o větší toleranci a respektování rozmanitosti v našich komunitách, a to v prostředí, ve kterém budou všichni respektovat základní lidská práva;
45. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců a spolupředsedům a sekretariátu Transatlantické hospodářské rady.