NÁVRH USNESENÍ o obchodní dohodě proti padělání (ACTA)
16. 11. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Carl Schlyter, Eva Lichtenberger, Sandrine Bélier, Malika Benarab‑Attou, Judith Sargentini, Franziska Keller, Jan Philip Albrecht, Michail Tremopoulos, Christian Engström, Margrete Auken za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0617/2010
B7‑0617/2010
Usnesení Evropského parlamentu o obchodní dohodě proti padělání (ACTA)
Evropský parlament,
– s ohledem na konsolidované znění obchodní dohody proti padělání ze dne 15. listopadu 2010,
– s ohledem na Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o transparentnosti a stavu jednání o dohodě ACTA,
– s ohledem na své písemné prohlášení 0012/2010 o nedostatku transparentnosti při vedení jednání o dohodě proti padělání (ACTA),
– s ohledem na rozpravu o obchodní dohodě proti padělání, která proběhla v plénu dne 20. října 2010,
– s ohledem na rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ke stížnosti č. 90/2009/(JD)OV, která se týká přístupu k dokumentům souvisejícím s dohodou ACTA,
– s ohledem na prohlášení švédské ministryně spravedlnosti o dohodě ACTA ze dne 21. října 2010,
– s ohledem na názory evropského inspektora ochrany údajů ohledně současných jednání, která Evropská unie vede o obchodní dohodě proti padělání, a na dopis, který zaslala pracovní skupina pro ochranu údajů Evropské komisi,
– s ohledem na směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu, směrnici 2001/29/ES o informační společnosti a sdělení Komise o digitální agendě pro Evropu,
– s ohledem na zprávu Přehodnocení kreativních práv pro éru internetu, kterou předložil Výboru pro kulturu, vědu a vzdělání Rady Evropy (dokument č. 12101 ze 7. ledna 2010),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která byla uzavřena mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí (2003/C 321/01),
– s ohledem na závěry zasedání Rady EU, které bylo věnováno soudržnosti politik v zájmu rozvoje,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1383/2003,
– s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),
– s ohledem na prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které WTO schválila dne 14. listopadu 2001,
– s ohledem na spor vedený v rámci WTO č. DS409, Evropská unie a členský stát – Zabavení generických léčiv nacházejících se v režimu tranzitu,
– s ohledem na spor vedený v rámci WTO č. DS362, Čína – Opatření ovlivňující ochranu a vymahatelnost práv duševního vlastnictví,
– s ohledem na připomínky členů WTO ohledně dohody ACTA, které vznesli na zasedání Rady pro dohodu TRIPS v rámci WTO ve dnech 26.–27. října 2010,
– s ohledem na novou zprávu WTO, která byla zveřejněna na zasedání Rady pro dohodu TRIPS ve dnech 8.–9. června 2010,
– s ohledem na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu uzavřenou ve Vídni dne 23. května 1969,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA zdůraznili, že k zajištění trvalého hospodářského růstu ve všech odvětvích na celém světě je nezbytné účinné vymáhání práva duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA dne 6. října zveřejnili text dohody, který byl z větší části finalizován, a Komise o tom poté informovala Parlament a jeho příslušný výbor; vzhledem k tomu, že zbývající strany přijaly souhrnnou dohodu vzešlou z jednacího kola v Tokiu, která řeší výhrady ke znění dohody ACTA, jež po jednání v Tokiu zůstaly otevřené, přičemž tento text byl zveřejněn dne 15. listopadu,
B. vzhledem k tomu, že Komise opakovaně potvrdila význam ochrany zeměpisných označení; vzhledem k tomu, že se strany dohodly na tom, že dohoda ACTA zajistí vymahatelnost zeměpisných označení jak v obecných částech, tak i v částech věnovaných občanskoprávní, celní a digitální problematice,
C. vzhledem k tomu, že se Komise ve snaze zdůvodnit, že se o dohodě ACTA jedná jako o obchodní dohodě, nikoli jako o smlouvě zaměřené na prosazování práva, odvolává na rozhodnutí veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že „v důsledku uzavření dohody ACTA bude EU možná skutečně muset navrhnout a schválit určité právní předpisy. V tomto případě by tato dohoda představovala jediný či hlavní důvod, na němž by se zakládaly tyto předpisy, a občané by měli zřejmý zájem na tom, aby byli o dohodě ACTA informováni“; vzhledem k tomu, že se některé vlády domnívají, že si dohoda ACTA vyžádá novelizaci jejich právních předpisů, která povede k tomu, že policie bude mít k prosazování práva duševního vlastnictví z vlastního podnětu větší pravomoci,
D. vzhledem k tomu, že institucionální ustanovení v rámci dohody ACTA dávají výboru dohody pravomoc, která se mj. vztahuje na uplatňování a fungování této dohody, její změnu, účast nevládních subjektů a na rozhodnutí o pravidlech a postupech, kterými se tento výbor řídí; vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o EU Unii nařizuje, aby se zasazovala o rozvoj demokracie,
E. vzhledem k tomu, že Vídeňská úmluva o smluvním právu upozorňuje na význam přípravné činnosti zaměřené na výklad smluv; vzhledem k tomu, že prohlášení Komise o určitých částech dohody ACTA, zejména o opatřeních „třikrát a dost“, jsou v rozporu s těmi několika přípravnými texty, které jsou veřejně k dispozici,
F. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 prohlásila, že „činnost Unie musí být, pokud jde o dodržování lidských práv, naprosto vzorná“ a že „Unie musí jít v tomto ohledu příkladem“; vzhledem k tomu, že Komise na plenárním zasedání dne 20. října 2010 prohlásila, že dohoda ACTA „ještě nebyla parafována“ a že „Komise jakožto vyjednavač má nezadatelné právo určit, v kterém okamžiku jsou jednání po formální stránce ukončena a kdy může být dohoda parafována“,
G. vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2001/29/ES je poskytnout harmonizovaný právní rámec pro oblast autorských a souvisejících práv; vzhledem k tomu, že v článku 5 této směrnice je uveden vyčerpávající seznam možných výjimek a omezení, přičemž tento článek omezuje možnost členských států stanovovat nové výjimky a omezení, což Rada Evropy označila za „chybu“; vzhledem k tomu, že dohoda ACTA se nezabývá možností rozšíření stávajících výjimek a omezení a může omezit rozhodovací pravomoc soudů členských států volně vykládat stávající výjimky; vzhledem k tomu, že technický pokrok znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání tvůrčích děl a že skutečná vyváženost zájmů mezi držiteli těchto práv a uživateli vyžaduje nové metody, které by zajistily flexibilnější přístup k těmto dílům pomocí digitálních technologií; vzhledem k tomu, že Komise pracuje na tvorbě legislativního návrhu, který se týká „osiřelých děl“, s cílem umožnit digitalizaci a šíření kulturních statků v Evropě,
H. vzhledem k tomu, že se smluvní strany dohody ACTA dohodly na tom, že se oddíl „Občanskoprávní vymáhání“ bude na patenty vztahovat na bázi dobrovolnosti; vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA tvrdili, že „tato dohoda nebude bránit přeshraničnímu tranzitu legálních generických léčiv“; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení a písemném prohlášení uvedl, že by se žádná opatření zaměřená na posílení pravomocí přeshraniční inspekce a při zabavování zboží neměla vztahovat na přístup všech zemí k legálním, finančně dostupným a bezpečným léčivým přípravkům; vzhledem k tomu, že nařízení Rady EU 1383/2003, o jehož ustanoveních se diskutuje v rámci jednoho sporu vedeného u WTO, poskytuje opatření zaměřená na prosazování dodržování právních předpisů na hranicích v případě zboží nacházejícího se v režimu tranzitu; vzhledem k tomu, že obchodní společnosti, výrobci generických léčiv a zastánci práv pacientů na celém světě se staví proti tomu, aby byly do dohody ACTA zařazeny i patenty, a varují před možnými nepříznivými vlivy tohoto kroku na technické inovace, přístup k lékům a hospodářskou soutěž v oblasti generických léčiv;
I. vzhledem k tomu, že se Parlament ve svém písemném prohlášení domnívá, že poskytovatelé internetových služeb by neměli nést odpovědnost za data přenášená nebo shromažďovaná prostřednictvím jejich služeb do té míry, že by byl nutný předchozí dohled nebo filtrování těchto dat; vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů ve svém stanovisku k dohodě ACTA varuje před tím, že poskytovatelé internetových služeb by mohli „do svých smluv se zákazníky vložit ustanovení, která povolují sledování jejich údajů a ukončení předplacených služeb“,
J. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 10. března vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že před zahájením jednání o dohodě ACTA nebyl stanoven její právní základ; vzhledem k tomu, že se oddíl „Trestněprávní vymáhání“ dohody ACTA týká ustanovení o trestním řízení, trestní odpovědnosti, trestných činech, vymáhání trestněprávních předpisů a postizích; vzhledem k tomu, že předsednictví Rady vyjednalo ustanovení o vymáhání trestněprávních předpisů v dohodě ACTA; vzhledem k tomu, že definice „obchodního měřítka“ v rámci trestněprávních opatření v dohodě ACTA je širší než výklad tohoto pojmu ze strany WTO v případě prosazování práva v Číně,
K. vzhledem k tomu, že smluvní strany dohody ACTA se zavázaly k dodržování povinností uvedených v článku 7 dohody TRIPS, aby tím přispěly k propagaci technických inovací; vzhledem k tomu, že základní politiky EU týkající se interoperability se zakládají na ustanoveních právních předpisů EU, která podporují reverzní inženýrství,
L. vzhledem k tomu, že v posledních verzích dohody ACTA byly jak do preambule, tak i do věcných ustanovení začleněny důležité záruky; vzhledem k tomu, že ustanovení dohody ACTA mohou i nadále omezovat uplatňování zákonem daných výjimek podle právních přepisů jednotlivých zemí, vyžadují změny zákonů, tak aby odpovídaly vyšším normám při vymáhání škod a jiných postihů, a brání vytváření pravidel týkajících se odpovědnosti za škodu s cílem omezit možnost použití prostředků nápravy v případě porušení právních předpisů; vzhledem k tomu, že v článku 1.2 této dohody je stanoveno, že „každá strana může svobodně rozhodnout o vhodném způsobu uplatňování ustanovení této dohody v rámci svého vlastního právního systému a praxe“; vzhledem k tomu, že neexistují obecná ustanovení, která by smluvní straně umožňovala nedbat konkrétních povinnosti vyplývajících z dohody ACTA,
M. vzhledem k tomu, že cílem stran jednání je rozšířit dohodu ACTA na obchodní partnery z rozvojových a rychle se rozvíjejících se zemí; vzhledem k tomu, že významní obchodní partneři na zasedání Rady k dohodě TRIPS v rámci WHO tvrdili, že dohoda ACTA může být v rozporu s dohodou TRIPS a dalšími dohodami WTO, představovat riziko pro právní předpisy a postupy WTO coby nástroj uplatňovaný mimo právní rámec WTO, narušovat rovnováhu práv, povinností a odchylek, které byly pečlivě vyjednány v různých dohodách WTO, vytvářet překážky obchodu nebo jej deformovat a negativně ovlivňovat odchylky upravené v dohodě TRIPS a v prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví z Dauhá, pokud jde například o veřejné zdraví a obchod s generickými léčivy,
1. oceňuje, že Komise usiluje o větší transparentnost jednání o dohodě ACTA a zasazuje se o ochranu inovací a konkurenceschopnosti EU; uznává, že má-li být zajištěna vedoucí úloha EU ve znalostní ekonomice, je nezbytné pečlivě nastavit rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a společnosti jako celku; vítá konstruktivní spolupráci Komise a Parlamentu v duchu revidované rámcové dohody;
2. podporuje úsilí Komise o zajištění důsledného vymáhání dodržování acquis communautaire v oblasti zeměpisných označení, avšak vyjadřuje politování nad tím, že v této věci dosud nebylo dosaženo významnějších výsledků; naléhavě vyzývá Komisi, aby se aktivně zasadila o zajištění úspěchu evropských výrobků v rámci světového hospodářství tím, že budou účinně vymáhána práva spojená se zeměpisnými označeními v rámci dohody ACTA a že k těmto právům bude přistupováno stejně jako k ostatním právům duševního vlastnictví;
3. bere na vědomí rozhodnutí veřejného ochránce práv a zastává názor, že občané mají zřejmý zájem být o případech, jež se dotýkají veřejného zájmu, informováni a sledovat jejich vývoj, zejména pokud dohoda ACTA vyžaduje přijetí právních předpisů; pokládá skutečnost, že veřejnost kritizuje utajení jednání o dohodě ACTA, za jednoznačnou známku toho, že uplatňovaný proces vyjednávání je politicky neudržitelný; připomíná Komisi, že je v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování EU povinna podporovat „řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti“ a jednat „co nejotevřeněji“; žádá Komisi, aby zajistila, že před parafováním dohody budou mít občané EU možnost se k jejímu znění vyjádřit a jejich podněty budou řádně zváženy;
4. zastává názor, že výbor ACTA by měl jednat otevřeně, inkluzivně a transparentně; žádá Komisi, aby před parafováním dohody vydala doporučení pro demokratické řízení výboru ACTA, zejména pokud jde o účast zainteresovaných stran, a navrhla konkrétní postupy pro případ, že bude dohoda měněna, včetně opatření, která zajistí transparentnost, umožní zapojení veřejnosti v souladu s povinnostmi EU, jež vyplývají z článku 15 Smlouvy o fungování EU, a vymezí úlohu Parlamentu;
5. vyzývá Komisi, aby zpřístupnila veškerou relevantní přípravnou práci, a umožnila tak Parlamentu přijmout informované politické rozhodnutí o významu znění dohody;
6. trvá na tom, aby Komise dohodu ACTA nepodepisovala, dokud nebude dokončeno a zveřejněno posouzení dopadu dohody ACTA na základní práva v souladu se sdělením Komise ze dne 19. října 2010;
7. žádá Komisi, aby v dostatečném předstihu před parafováním dohody ACTA písemně doložila příslušným výborům, že tato dohoda nebude bránit sjednocování výjimek a omezení v oblasti autorských a souvisejících práv v EU, nebude bránit možnosti budoucího rozšíření seznamu výjimek a omezení uvedeného ve směrnici 2001/29/ES, nevyloučí budoucí strategická a soudní rozhodnutí rozšířit s ohledem na technický pokrok přístup k tvůrčím dílům prostřednictvím výjimek, neomezí legislativní možnosti zvažované Komisí ve věci „osiřelých děl“ ani nezabrání členským státům, aby zavedly právní předpisy s cílem rozšířit přístup k „osiřelým dílům“ chráněným autorským právem, které by omezovaly nápravná opatření v případě porušování autorských práv u těchto děl;
8. konstatuje, že patenty nepochybně zůstanou v oblasti působnosti několika oddílů dohody ACTA; konstatuje, že uplatňování opatření občanskoprávního vymáhání patentových práv v dohodě ACTA by mohlo výrazně zkomplikovat přístup k legálním, cenově dostupným lékům na záchranu života, vést k opožděnému uvádění generických léčiv na trh a narušovat hospodářskou soutěž; trvá na tom, že výrazné navýšení odškodnění a přísné postihy v případě porušení práv duševního vlastnictví povedou k větší právní nejistotě a odradí výrobce a třetí osoby zapojené do výroby, prodeje nebo distribuce generických léčiv, jako jsou výrobci účinných složek farmaceutických výrobků, humanitární organizace, ti, kdo financují zdravotní programy, a orgány pro kontrolu léčiv, zejména budou-li tato ustanovení uplatňována na zboží v režimu tranzitu;
9. konstatuje, že v případě napadení patentových práv se často jedná o obchodní spory, a je znepokojen skutečností, že uplatňování ustanovení občanskoprávního vymáhání podle dohody ACTA na patenty může zvýšit investiční riziko, tržní nejistotu a ohrozit technické inovace, především v odvětvích, kde se porušování práv obtížně prokazuje, zpomalit šíření zelených technologií, které jsou nezbytnou součástí celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu, ohrozit účinnou výměnu poznatků, rozvoj hospodářství veřejných statků a životaschopnost veřejného vlastnictví a posunout rovnováhu v neprospěch veřejného zájmu, pokud jde o vymáhání patentových práv k živým věcem, domorodým výrobkům a tradičním léčivům; žádá Komisi, aby se před parafováním dohody zabývala vážnými obavami uvedenými v tomto dokumentu, jež se týkají možnosti uplatňovat na patenty občanskoprávní předpisy, a aby v této věci následně předložila Parlamentu zprávu;
10. žádá Komisi, aby před parafováním dohody předložila Parlamentu právní analýzu významu, zákonnosti a vymahatelnosti požadovaných politik dohody ACTA v oblasti spolupráce mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, zejména s ohledem na to, jakým způsobem bude zajištěno, aby spolupráce mezi obchodními subjekty neomezovala základní práva občanů, včetně práva na soukromí, práva na svobodu slova a práva na řádný soud; připomíná Komisi, že jí interinstitucionální dohoda z roku 2003 zakazuje podporovat samoregulační a spoluregulační mechanismy, které by mohly ohrozit základní práva, jako je například právo na svobodu slova; žádá Komisi, aby posoudila, zda může dohoda ACTA obecně změnit stávající rovnováhu, kterou vytvářejí právní předpisy EU mezi zákonnými povinností poskytovatelů internetových služeb chránit osobní údaje konečných uživatelů a povinností předávat tyto údaje držitelům práv duševního vlastnictví či správním nebo soudním orgánům;
11. znovu poukazuje na své hluboké znepokojení nad nedostatečností právního základu, které vyjádřil již 10. března; žádá Komisi, aby objasnila rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí u oddílu „Trestněprávní vymáhání“ dohody ACTA, a to i s ohledem na parafování této dohody; trvá na tom, aby bylo Parlamentu před parafováním dohody ACTA doloženo, že je právní základ jednání o této dohodě plně v souladu s Lisabonskou smlouvou; žádá Radu a Komisi, aby před parafováním dohody zajistily právní posouzení toho, zda definice pojmu „obchodní měřítko“ odpovídá rozhodnutí WTO ohledně Číny, zda je plně v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity, jež jsou uplatňovány v EU, a zda neomezí využívání výjimek členských států ve vztahu k opatřením trestněprávního vymáhání;
12. žádá Komisi, aby v dostatečném předstihu před parafováním dohody ACTA výslovně potvrdila, že ustanoveními této dohody nejsou dotčena ustanovení acquis communautaire – například ustanovení směrnice 91/250/EHS o počítačových programech a směrnice 2001/29/ES o informační společnosti a jejich provádění v členských státech, které v některých případech povoluje reverzní inženýrství počítačových programů a obcházení technických ochranných opatření s cílem umožnit interoperabilitu a tím podpořit hospodářskou soutěž a inovace;
13. vítá ta vylepšení návrhu dohody ACTA, která poskytují více záruk z hlediska ochrany soukromí, veřejného zdraví, a některá z ochranných opatření stanovených v dohodě TRIPS; žádá Komisi, aby posoudila, zda jsou záruky obsažené v dohodě ACTA vymahatelné i ve vztahu k vynucovacím opatřením; vyzývá Komisi, aby doložila, že dohoda ACTA nezabrání členským státům nebo Unii v uplatňování odchylek stanovených v dohodě TRIPS, aby byla v plné šíři zaručena možnost přijímat v budoucnu strategická rozhodnutí; žádá Komisi, aby zajistila právní posouzení toho, zda bude dohoda ACTA v praxi závazná a zda v článku 1.2 stanovuje obecnou odchylku pro jakýkoli prvek vnitrostátního práva, který může být s dohodou ACTA v rozporu; vyzývá Komisi, aby předložila mechanismy, které smluvním stranám umožní v odůvodněných případech uplatňovat výjimky z povinností stanovených dohodou, jež jsou k dispozici v textu dohody nebo v postupech výboru ACTA;
14. zastává názor, že Komise by měla v souladu se závěry Rady ohledně soudržnosti politik ve prospěch rozvoje dbát na to, aby byly postupy a podmínky přistoupení k dohodě ACTA náležitě flexibilní a zohledňovaly stupeň rozvoje, potřeby a cíle přistupujících zemí; žádá Komisi, aby Parlament informovala o možném dopadu dohody ACTA na zahraniční a rozvojovou politiku EU se zvláštním ohledem na její úlohu v rámci WTO a Světové organizace duševního vlastnictví a na ustanovení TRIPS plus obsažená v dohodě ACTA;
15. stejně jako 10. března vyzývá Komisi, aby před parafováním dohody ACTA vyhodnotila dopad jejího provádění na základní práva a ochranu údajů, na dlouhodobé úsilí EU o harmonizaci opatření v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví a na elektronický obchod; dále s ohledem na primární cíl dohody, kterým je boj proti šíření padělatelství a pirátství, žádá, aby byly posouzeny potenciální náklady na nasměrování prostředků na občanskoprávní vymáhání práv prostřednictvím mezinárodního rámce ACTA;
16. připomíná Komisi a Radě, že to, zda Parlament udělí souhlas s dohodou ACTA, závisí na plné a rovnocenné spolupráci s Parlamentem, na splnění všech požadavků obsažených v tomto usnesení, zejména pokud jde o parafování dohody, a na tom, zda budou názory Parlamenty řádně zohledněny;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům států, které jsou stranami jednání o dohodě ACTA.