NÁVRH USNESENÍ o dohodě ACTA
17. 11. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Kader Arif a Véronique De Keyser za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0617/2010
B7‑0620/2010
Usnesení Evropského parlamentu o dohodě ACTA
Evropský parlament,
– s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování EU,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 8 této listiny,
– s ohledem na Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv ze strany Evropské unie,
– s ohledem na uzavření posledního kola jednání o obchodní dohodě proti padělatelství dne 2. října 2010,
– s ohledem na zveřejnění konečného znění dohody ACTA dne 15. listopadu 2010,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod (2008/2133(INI)),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o transparentnosti a stavu jednání o dohodě ACTA,
– s ohledem na své písemné prohlášení 0012/2010 o nedostatku transparentnosti při vedení jednání o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA),
– s ohledem na rozpravy v plénu o obchodní dohodě proti padělatelství, které proběhly 8. září a 20. října 2010,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která byla uzavřena mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí (2003/C 321/01),
– s ohledem na rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ke stížnosti č. 90/2009/(JD)OV, která se týká přístupu k dokumentům souvisejícím s dohodou ACTA,
– s ohledem na stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k současným jednání, která Evropská unie vede o obchodní dohodě proti padělatelství, a na dopis, který zaslala pracovní skupina pro ochranu údajů Evropské komisi,
– s ohledem na pracovní skupinu „Přátelé předsednictví“, která má za cíl vést diskusi o „jakýchkoli trestněprávních aspektech dohody ACTA, které mohou vyvstat“,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009,
– s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),
– s ohledem na závěry zasedání Rady EU, které bylo věnováno soudržnosti politik v zájmu rozvoje,
– s ohledem na spor vedený v rámci WTO č. DS409, Evropská unie a členský stát – Zabavení generických léčiv nacházejících se v režimu tranzitu,
– s ohledem na tiskovou zprávu WTO o zasedání rady TRIPS ve dnech 8.–9. června 2010,
– s ohledem na článek 110 jednacího řádu,
Lisabonská smlouva
A. vzhledem k tomu, že EU má výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky (SOP); vzhledem k tomu, že v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude muset vyslovit Parlament souhlas se zněním dohody ACTA dříve, než vstoupí v platnost v EU,
Současný stav jednání a vyjednávači
B. vzhledem k tomu, že v roce 2008 zahájily Evropská unie a další země OECD jednání o nové vícestranné dohodě, jejímž účelem bylo posílit vymáhání práv duševního vlastnictví a vést boj proti padělatelství (obchodní dohoda proti padělatelství – ACTA),
C. vzhledem k tomu, že poslední kolo jednání o této obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA) bylo uzavřeno v japonském Tokiu dne 2. října 2010,
D. vzhledem k tomu, že vyjednávači dohody ACTA zveřejnili její konsolidované znění dne 6. října 2010 a následně Komise informovala Parlament o výsledcích jednání; vzhledem k tomu, že Komise oficiálně zveřejnila konečné znění dohody ACTA dne 15. listopadu 2010; vzhledem k tomu, že technická schůzka, na které budou finalizovány právní detaily, se uskuteční v Sydney (ve dnech od 30. listopadu do 3. prosince (v případě potřeby až do 4. prosince) 2010),
E. vzhledem k tomu, že společně se zástupci Komise byli na jednotlivých kolech jednání o dohodě ACTA přítomni i zástupci Rady,
F. vzhledem k tomu, že se jednání účastnilo pouze 11 zemí (EU se počítá jako jedna země) a mezi nimi pouze dvě z rozvojových zemí (Maroko a Mexiko),
G. vzhledem k tomu, že si strany jednání kladou za cíl rozšířit dohodu ACTA na rozvojové a rozvíjející se země; vzhledem k tomu, že významní obchodní partneři, např. Indie, Brazílie a Čína, se na zasedání rady TRIPS nechali slyšet, že dohoda ACTA může být v rozporu s dohodou TRIPS a dalšími dohodami WTO,
H. vzhledem k tomu, že definice padělání v dohodě TRIPS se týká pouze úmyslného porušování obchodních značek na komerční úrovni (dohoda TRIPS, část III oddíl 4 článek 51)[1],
Acquis communautaire
I. vzhledem k tomu, že Komise má jako strážkyně Smluv povinnost dbát při sjednávání mezinárodních dohod s důsledky pro právní předpisy EU na soulad s acquis communautaire,
J. vzhledem k tomu, že Komise se v souvislosti s odůvodněním odvolala na rozhodnutí veřejného ochránce práv; že o dohodě ACTA se jedná jako o obchodní dohodě a nikoli jako o vymahatelné smlouvě; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv shledal, že „uzavření dohody ACTA může skutečně postavit EU před nutnost navrhnout a přijmout právní předpisy; v takovém případě by dohoda ACTA byla jediným nebo hlavním východiskem těchto právních předpisů, a občané by měli jednoznačný zájem se s dohodou ACTA seznámit“,
Základní práva
K. vzhledem k tomu, že jakákoli dohoda, jíž Evropská unie ve věci dohody ACTA dosáhne, musí být v souladu s právními závazky, které EU má, pokud jde o právní předpisy na ochranu soukromí a údajů, jak je stanoví zejména směrnice 95/46/ES, směrnice 2002/58/ES (naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009), směrnice 2009/136/ES a směrnice 2009/140/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací a judikatura Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora,
L. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 uvedla, že „činnost Unie v oblasti základních práv musí být naprosto vzorná“ a že „Unie musí jít v tomto ohledu příkladem“; vzhledem k tomu, že Komise na plenárním zasedání dne 20. října 2010 prohlásila, že dohoda ACTA „ještě nebyla parafována“ a že „Komise jakožto vyjednavač má nezadatelné právo určit, v kterém okamžiku jsou jednání po formální stránce ukončena a kdy může být dohoda parafována“,
M. vzhledem k tomu, že žádné ustanovení v dohodě ACTA nesmí být vykládáno jako vytvářející precedens nebo umožňující v současnosti nebo v budoucnosti odchylku od acquis, popř. měnící acquis tak, že by to mohlo vést k jeho oslabení, pokud jde o ochranu základních práv podle práva EU, a Komise a Rada by měly výslovně uvést, že s tímto principem souhlasí,
Zeměpisná označení
N. vzhledem k tomu, že Komise opakovaně potvrdila význam ochrany zeměpisných označení; vzhledem k tomu, že se strany dohodly, že dohoda ACTA bude obsahovat vymáhání všech kategorií duševního vlastnictví uvedených v části II dohody TRIPS, včetně zeměpisných označení,
Trestněprávní vymáhání a sankce
O. vzhledem k tomu, že v roce 2007 rozeslala Komise členským státům dotazník s cílem provést studii, která měla ověřit, zda jsou trestněprávní sankce zásadní pro zajištění účinného provádění právních předpisů společenství v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, jak požaduje čl. 83 odst. 2 Smlouvy o fungování EU,
P. vzhledem k tomu, že se oddíl „trestněprávní vymáhání práva“ dohody ACTA týká ustanovení o trestním řízení, trestní odpovědnosti, trestných činech, vymáhání trestněprávních předpisů a postizích; vzhledem k tomu, že ustanovení o trestněprávním vymáhání v dohodě ACTA sjednalo předsednictví Rady,
Q. vzhledem k tomu, že písemné prohlášení 12/2010 zdůrazňuje, že před zavedením trestněprávní sankce tam, kde již byla provedena občanskoprávní opatření, musí být provedeno posouzení ekonomických rizik a rizik z hlediska inovace,
R. vzhledem k tomu, že článek 2.14.1 dohody ACTA obsahuje definici obchodního měřítka: „pro účely tohoto oddílu zahrnují akty prováděné v obchodním měřítku alespoň akty prováděné jako obchodní činnost za účelem přímé hospodářské nebo obchodní výhody“,
S. vzhledem k tomu, že v poznámce pod čarou 9 v dohodě ACTA se uvádí: „Všechny strany dohody pokládají úmyslný dovoz nebo vývoz padělaných výrobků chráněných obchodními značkami nebo padělaných výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy podle tohoto článku. Strana dohody může plnit povinnosti vztahující se na vývoz a dovoz pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, nebo padělků výrobků chráněných obchodními značkami tím, že považuje distribuci, prodej nebo nabídky k prodeji padělků výrobků chráněných obchodními značkami nebo pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy“,
T. vzhledem k tomu, že znění článků 2.5.1 a 2.5.1a je nanejvýše znepokojivé a otevírá prostor pro opatření, která ohrožují právo občanů na ochranu soukromí a osobních údajů,
Přístup k lékům
U. vzhledem k tomu, že komisař pro obchod vyzval na plenárním zasedání dne 20. října 2010 Parlament, aby se vyjádřil ke zbývající otázce – zda do oddílů o občanskoprávním vymáhání zařadit patenty; vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA prohlásili, že „dohoda ACTA nebude na překážku přeshraničnímu tranzitu legálních generických léků“; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení a v písemném prohlášení prohlásil, že jakákoli opatření zaměřená na posílení pravomocí přeshraničních inspekcí a zabavování zboží by neměla ohrožovat celosvětový přístup k legálním, cenově dostupným a bezpečným lékům,
Práva duševního vlastnictví v digitálním prostředí
V. vzhledem k tomu, že směrnice o elektronickém obchodu zastává názor, že poskytovatelé internetových služeb by neměli být odpovědní za údaje, které předávají nebo zveřejňují prostřednictvím svých služeb do míry, jež by vyžadovala předchozí dohled nebo filtrování těchto údajů; vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů ve svém stanovisku k dohodě ACTA varuje, že poskytovatelé internetových služeb by mohli „vkládat do svých zákaznických smluv ustanovení umožňující sledovat data zákazníků a ukončit poskytování jimi předplacených služeb“,
W. vzhledem k tomu, že smluvní strany dohody ACTA se zavázaly k dodržování povinností uvedených v článku 7 dohody TRIPS, aby tím přispěly k podpoře technických inovací; vzhledem k tomu, že základní politiky EU týkající se interoperability se opírají o ustanovení acquis communautaire (zejména směrnice 91/250/EHS) podporující metody zpětných technik u počítačových programů a obcházení technických ochranných opatření,
X. vzhledem k tomu, že součástí znění dohody ACTA je i řada důležitých ochranných záruk, a to jak v preambuli, tak i v samotných ustanoveních dohody; vzhledem k tomu, že článek 1.2 dohody uvádí, že strany dohody „mohou určit vhodný způsob, jak uplatňovat ustanovení této Dohody v rámci vlastního právního systému a praxe“,
Y. vzhledem k tomu, že podle současných mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů autorská práva a práva s nimi související umožňují držiteli práv zabránit některých aktům, jako je reprodukce, pořizování záznamu, úpravy, šíření kopií a veřejné provozování díla (včetně zpřístupňování díla veřejnosti interaktivním způsobem); žádný z těchto aktů, na něž se vztahuje omezení, by neměl být zaměňován s právem zabránit užívání (např. četbě nebo sledování) určitého díla; jakýkoli pokus o rozšíření autorského práva na „užívání“ by zatemnilo rozdíl mezi duševním vlastnictvím a podmíněným přístupem; Komise nemůže uplatňovat přístup, kdy se kontrola přístupu ke službám směšuje s porušováním práv duševního vlastnictví,
Z. vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Kroesová před nedávnem v Avignonu prohlásila: „Některým zájmovým skupinám by vyhovovalo se vyhnout diskusi nebo zahalit diskusi o autorských právech do moralistických pouček, které leda tak démonizují miliony občanů. To však není dlouhodobě udržitelný přístup. [...] Namísto nefunkčního systému založeného na řadě kulturních Berlínských zdí se chci vrátit ke zdravému rozumu. Představuji si systém, která dává umělcům a tvůrcům prostor pro vytváření nových příležitostí, a nové formy podnikání, které lépe vyhovují digitálnímu věku“ a předseda vlády Spojeného království David Cameron ohlásil zásadní změny britské právní úpravy ochrany duševního vlastnictví, která by mj. měla nově obsahovat koncept „fair use“,
Výbor ACTA
AA. vzhledem k tomu, že podle institucionálních ujednání v dohodě ACTA má výbor ACTA mj. sledovat uplatňování a fungování dohody, navrhovat změny dohody, dbát na zapojení nevládních organizací a rozhodovat o pravidlech a postupech své činnosti; vzhledem k tomu, že podle článku 21 Smlouvy o fungování EU se má Unie zasazovat o rozvoj demokracie,
1. bere na vědomí snahu Komise o zvýšení transparentnosti a její odhodlání zajistit ochranu inovace a konkurenceschopnosti EU; naléhavě vyzývá v duchu revidované rámcové dohody Komisi, aby před parafováním dohody ACTA plně zohlednila stanovisko Evropského parlamentu;
Acquis communautaire
2. podporuje ambiciózní záměr Komise zajistit plné dodržování acquis communautaire;
3. vyzývá Komisi, aby včas před zahájením postupu souhlasu Parlamentu výslovně potvrdila, že ustanovení dohody ACTA nebudou mít vliv na acquis communautaire, zejména na ustanovení obsažená ve směrnici 95/46 („směrnice o ochraně údajů“), ve směrnici 91/250/EHS („směrnice o softwaru“), ve směrnici 2001/29/ES („směrnice o informační společnosti“), ve směrnici 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“), ve směrnici 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009 a ve směrnici č. 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví;
4. žádá Komisi, aby výslovně potvrdila, že nyní ani v budoucnosti nenavrhne v zájmu dosažení souladu s jakýmikoli nezávaznými ustanoveními dohody ACTA takovou změnu acquis, která by mohla vést ke snížení úrovně ochrany základních práv v EU;
Právní základ
5. vítá skutečnost, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byly výrazně rozšířeny pravomoci EP v oblasti SOP, a zejména že se všemi obchodními dohodami uzavíranými EU musí EP vyslovit souhlas;
6. žádá Komisi, aby vyjasnila rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí, pokud jde o oddíl dohody ACTA týkající se trestněprávního vymáhání, a to i ve vztahu k jejímu parafování; trvá na tom, aby bylo Parlamentu před parafováním dohody ACTA doloženo, že je právní základ jednání o této dohodě plně v souladu s Lisabonskou smlouvou;
7. žádá proto, aby byl informován o tom, na základě kterých právních argumentů se Rada a Komise neshodují na formátu smlouvy, a aby byl seznámen s mandátem, který byl dán vyjednavači;
Opatření na hranicích
8. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že působnost dohody bude omezena na stávající evropský systém prosazování práv duševního vlastnictví v boji proti padělání; výraz „neodůvodněně“ by proto měl být z článku 2.X vypuštěn;
9. je znepokojen obsahem článku 2.X oddílu 3, jenž uvádí, že dohoda se týká osobních zavazadel cestujících, a to i v případě, že převážené zboží není komerční povahy, pokud se smluvní strany nedohodnou, že je z působnosti dohody vyjmou; domnívá se, že tento článek přímo podněcuje k tomu, aby smluvní strany přijaly přísnější pravidla, pokud jde o kontrolu osobních zavazadel cestujících na hranicích, přičemž Komise naopak měla na mezinárodní úrovni prosazovat větší ochranu základních práv lidí, zejména práva na soukromí;
Trestněprávní vymáhání a sankce
10. naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejnila odpovědi uvedené v dotazníku, který byl rozeslán v roce 2007 s cílem ověřit, zda jsou trestněprávní sankce zásadní pro zajištění účinného provádění právních předpisů Společenství v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, a studii, kterou provedla, a aby odpovědi uvedené v dotazníku vzala v úvahu ještě před parafováním dohody;
11. konstatuje, že dohoda ACTA umožňuje soudním orgánům vydat příkaz (např. příkaz v článku 2.X) proti jedné ze stran nebo proti třetí straně; konstatuje, že pravomoc vydat soudní příkaz přesahuje působnost směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví, v níž je umožněn soudní příkaz pouze „s cílem zamezit hrozícímu porušení práva“; kromě toho musí být třetí strany podle této směrnice do daného porušení zapojeny, aby se na ně mohl tento soudní příkaz vůbec vztahovat;
12. konstatuje, že definice obchodního měřítka v dohodě ACTA (článek 2.14.1) jde nad rámec definice přijaté dne 25. dubna 2001 při hlasování o pozměněné směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestněprávních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví – 2005/0127(COD);
13. konstatuje, že definice obchodního měřítka v článku 2.14.1 není v souladu se zásadou proporcionality;
14. je přesvědčen, že není vhodné rozšiřovat trestněprávní odpovědnost v poznámce pod čarou, jak je tomu v poznámce pod čarou 9;
15. naléhavě vyzývá vyjednavače EU, aby hájili slovo „může“ v článku 2.14.3 („Každá strana může stanovit trestní řízení a sankce [...]“);
16. žádá proto Komisi, aby trvala na tom, aby ve výchozím znění bylo „shall“ nahrazeno „may“ a z důvodu jasnosti byla (rovněž) nahrazena formulace „aby nedošlo k porušení jakýchkoli práv duševního vlastnictví“ formulací „aby nedošlo k padělání“;
17. žádá Komisi, aby přesvědčivě vysvětlila a potvrdila, že všechna trestněprávní opatření obsažená v dohodě ACTA budou omezena na činnosti v obchodním měřítku a že jednotliví uživatelé, kteří se na těchto aktivitách nepodílejí, nemohou být a nebudou vystaveni trestnímu stíhání na základě dohody ACTA;
18. zdůrazňuje, že trestněprávní opatření by s ohledem na to, že neexistuje dostatečně vypovídající posouzení dopadu a v textu dohody ACTA nejsou ad hoc záruky zajišťující jejich přiměřenost, měla být ponechána v rozsahu, který stanoví dohoda TRIPS a acquis communautaire;
19. žádá evropského inspektora ochrany údajů, aby se k poslednímu znění dohody ACTA vyjádřil;
Zeměpisná označení
20. naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně pracovala na tom, aby prostřednictvím účinných postupů pro vymáhání dodržování dohody ACTA zajistila, aby se evropským produktům v rámci světového hospodářství dařilo;
21. vyjadřuje politování nad tím, že dohoda v článku 1.X nedefinuje „falešná zeměpisná označení“, neboť toto opomenutí může vyvolat nejasnosti či přinejmenším zkomplikovat úlohu správních a soudních orgánů při interpretaci a vymáhání dohody ACTA;
22. nesouhlasí s postojem Komise, která tvrdí, že dosáhla významného zlepšení, pokud jde o ochranu zeměpisných označení; domnívá se, že pokrok v této oblasti není dostatečný, neboť zeměpisná označení zůstanou bez ochrany ve všech zemích, které je neuznávají ve svých vnitrostátních právních předpisech;
Základní práva
23. zdůrazňuje, že ochrana soukromí a ochrana osobních údajů jsou základními hodnotami Evropské unie podle článku 8 EÚLP a článků 7 a 8 Listiny základních práv EU a je nutno je dodržovat ve všech politikách a předpisech přijatých EU podle článku 16 SFEU;
24. pověřuje Komisi, aby před parafováním dohody Parlamentu předložila právní analýzu významu, zákonnosti a vymahatelnosti postupů, jichž se ACTA snaží dosáhnout, pokud jde o spolupráci mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, zejména s ohledem na to, jak úsilí o spolupráci v rámci podnikatelské sféry nebude omezovat základní práva občanů, včetně práva na soukromí, práva na svobodu projevu a práva na řádné soudní řízení; připomíná Komisi, že interinstitucionální dohoda z roku 2003 jí zakazuje podporovat samoregulační a spoluregulační mechanismy, které by mohly ohrozit základní práva, jako je například právo na svobodu projevu;
25. žádá Komisi, aby včas před zahájením postupu souhlasu Parlamentu provedla posouzení dopadu ve věci toho, jak bude provádění dohody ACTA ovlivňovat základní práva a ochranu údajů, současné snahy EU o harmonizaci opatření na vymáhání práv duševního vlastnictví a elektronický obchod; dospívá k závěru, že Komise musí včas konzultovat výsledky tohoto posouzení s Parlamentem a případně se vrátit k jednacímu stolu, jestliže to budou výsledky posouzení dopadu vyžadovat;
Přístup k lékům
26. vítá skutečnost, že z oddílu dohody ACTA týkajícího se občanskoprávního vymáhání mohou být vyňaty patenty, protože v opačném případě by mohlo dojít k omezení přístupu k legálním, cenově dostupným lékům a lékům nezbytným k záchraně života; tvrdí, že výrazný nárůst odškodného nebo jiných nápravných prostředků za možné porušování duševního vlastnictví odradí konkurenci v oblasti generik a třetí strany zapojené do výroby, prodeje nebo distribuce dostupných generických léků, zejména pokud budou tato ustanovení uplatňována na zboží v tranzitu; je znepokojen tím, že uplatňování ustanovení o občanskoprávním vymáhání na patenty v dohodě ACTA by mohlo být proti obecnému zájmu z důvodu uplatňování vymáhání patentů na živé věci, domácí výrobky nebo tradiční léky a mohlo by zvýšit riziko investic, nejistotu na trhu a ohrozit technické inovace, zejména v odvětví, kde lze těžko stanovit, zda dochází k porušení dohody; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby patenty z oddílu o veřejnoprávním vymáhání vyňala;
27. vítá zlepšení v návrhu znění dohody ACTA, která skýtají lepší zabezpečení soukromí, veřejného zdraví a některých ochranných opatření podle dohody TRIPS; požaduje od Komise, aby posoudila, zda jsou záruky obsažené v dohodě ACTA vymahatelné i ve vztahu k ustanovením o vymáhání; žádá Komisi, aby předložila důkazy, že dohoda ACTA nebude členským státům bránit, aby zavedly právní předpisy, které omezují nápravná opatření při porušení práv v případech, jako je rozšířený přístup k osiřelým dílům, na něž se vztahují autorská práva, nebo využívání možností podle dohody TRIPS, které mají zaručit plný rozsah budoucích politických alternativ; žádá Komisi, aby vyhodnotila, zda bude dohoda ACTA ve skutečnosti závaznou dohodou a zda její článek 1.2 poskytuje obecnou flexibilitu pro prvky ve vnitrostátních právních předpisech, které mohou být s dohodou ACTA v rozporu; žádá Komisi, aby předložila mechanismy, které poskytnou stranám dohody flexibilitu, aby mohly přijmout oprávněné výjimky z povinností podle dohody ACTA, které jsou v souladu s cíli a zásadami dohody TRIPS a prohlášení z Dauhá o TRIPS a veřejném zdraví z roku 2001;
28. naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila záruky v oblasti zdraví nejen do preambule, ale také do textu dohody;
Práva duševního vlastnictví v digitálním prostředí
29. je přesvědčen, že „spolupráce“ mezi držiteli práv a zprostředkovateli v boji proti porušování práv duševního vlastnictví by měla být z dohody ACTA odstraněna, neboť by zprostředkovatele nutila zřídit monitorovací systémy a vedla by k mimosoudním vyrovnáním, což by zase ohrozilo právo koncových uživatelů na soukromí, ochranu údajů a řádné soudní řízení;
30. obává se, že příliš široká definice činností v „obchodním měřítku“ (čl. 2.14.1) ve spojení s povinností zajistit trestněprávní vymáhání a sankce v případech porušení práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí (čl. 2.18.1), včetně „návodu a napomáhání“, může smluvní strany dohody svést k tomu, aby přijaly právní předpisy, které v praxi povedou ke kriminalizaci soukromých uživatelů a zprostředkovatelů;
31. konstatuje, že dohoda (článek 2.18.3) poskytuje mandát k jisté formě spolupráce, a to v důsledku povinnosti smluvních stran porušení dohody „účinně řešit“;
32. je hluboce znepokojen tím, že jsou držitelům práv poskytovány informace (článek 2.18. 4), a to nikoli nutně soudními orgány („příslušné orgány“);
33. naléhavě vyzývá vyjednavače EU, aby do textu dohody ACTA znovu začlenili ustanovení 2.18.9, podle nějž: „postupy popsané v ustanoveních 1–8 budou provedeny, aniž je dotčen právní předpis smluvní strany, kterým se přijímá nebo zachovává v platnosti režim, který stanoví omezení odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a ruší všeobecnou odpovědnost za obsah, jež byl poskytovateli internetových služeb zveřejněn a uložen na základě žádosti uživatelů“;
34. je znepokojen všeobecnou neúčinností upozornění uvedeného v poznámce pod čarou 14, které zní takto: „aniž je dotčena působnost autorského práva nebo práv s ním souvisejících obsažených v právu smluvní strany ...“ a také poznámkou vyjednavače přidanou do poznámky pod čarou 15, podle níž nemá smluvní strana povinnost poskytnout mandát pro interoperabilitu, což se zdá být v rozporu s postojem formulovaným v nedávno přijaté digitální agendě;
Výbor ACTA
35. zastává názor, že výbor ACTA by měl jednat otevřeně, inkluzivně a transparentně; pověřuje Komisi, aby včas předtím, než bude Parlament rozhodovat o svém postoji v otázce souhlasu, předložila doporučení týkající se řízení výboru ACTA, zejména s ohledem na zapojení Evropského parlamentu a na postup přijímání změn dohody;
36. zastává názor, že Komise by měla usilovat o to, aby postupy a podmínky pro přistoupení k dohodě ACTA byly přiměřeně flexibilní a zohledňovaly úroveň rozvoje, potřeby a cíle kandidátských zemí, v souladu se závěry Rady týkající se koherence politik v zájmu rozvoje;
37. zdůrazňuje, že jakékoli změny této dohody musí projít veřejnou kontrolou všech zúčastněných stran a musí je schválit Parlament; žádá Komisi, aby před přijetím nebo navržením jakýchkoli změn současného znění ve výboru ACTA konzultovala věc s Radou a Evropským parlamentem, a to postupem, který zaručí transparentnost, parlamentní kontrolu a zapojení veřejnosti;
Plurilateralismus kontra multilateralismus
38. vyjadřuje politování nad tím, že globální dopad této dohody je z podstaty omezen skutečností, že země, které jsou hlavními původci padělaného zboží, nejsou stranami této dohody;
39. vyjadřuje politování nad tím, že tato jednání a dohoda poškozují multilaterální fóra (např. WIPO a WTO); zdůrazňuje, že výbor ACTA by se neměl stát novou mezinárodní organizací;
40. žádá Evropskou komisi, aby vyjasnila, zda má text závazný nebo dobrovolný charakter;
Podmínky EP pro vyslovení souhlasu
41. připomíná, že ke vstupu dohody ACTA v platnost je nutný souhlas EP; vyzývá Komisi a Radu, aby nenavrhovaly jakékoli provizorní uplatňování dohody předtím, než EP udělí souhlas; připomíná Komisi a Radě, že si Parlament vyhrazuje právo nevyslovit souhlas s dohodou ACTA; jakýkoli případný souhlas s dohodou ACTA podmiňuje plnou spoluprací na tomto usnesení;
42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům států, které jsou stranami jednání o dohodě ACTA.