Návrh usnesení - B7-0621/2010Návrh usnesení
B7-0621/2010

    NÁVRH USNESENÍ o dohodě ACTA

    17. 11. 2010

    předložené na základě prohlášení Komise
    v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    Helmut Scholz, Eva-Britt Svensson, Marie-Christine Vergiat, Miloslav Ransdorf, Cornelia Ernst za skupinu GUE/NGL

    Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0617/2010

    Postup : 2010/2935(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B7-0621/2010
    Předložené texty :
    B7-0621/2010
    Rozpravy :
    Hlasování :
    Přijaté texty :

    B7‑0621/2010

    Usnesení Evropského parlamentu o dohodě ACTA

    Evropský parlament,

    –       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 8 této listiny,

    –       s ohledem na Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,

    –       s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o transparentnosti a stavu jednání o dohodě ACTA,

    –       s ohledem na své písemné prohlášení 0012/2010 o nedostatku transparentnosti při vedení jednání o dohodě proti padělání (ACTA),

    –       s ohledem na prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které bylo schváleno dne 14. listopadu 2001,  

    –       s ohledem na názory evropského inspektora ochrany údajů ohledně současných jednání, která Evropská unie vede o dohodě proti padělání, a na dopis, který zaslala pracovní skupina pro ochranu údajů Evropské komisi,

    –       s ohledem na spor č. DS409 vedený v rámci WTO, Evropská unie a členský stát – Zabavení generických léčiv nacházejících se v režimu tranzitu,

    –       s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

    A.     vzhledem k tomu, že dohoda ACTA byla nejdříve představena jako dohoda proti padělání, ale poté se posunula směrem k ochraně patentů, obchodních značek a autorských práv, přičemž Evropská komise vedla jednání, aniž by k tomu měla mandát,

    B.     vzhledem k tomu, že dohoda ACTA vyvolala v Evropském parlamentu i mezi občany velké znepokojení týkající se otázek, jako je dodržování základních práv, ochrana soukromí a údajů, respektování významné úlohy svobodného internetu a zabezpečení úlohy poskytovatelů služeb a zabezpečení přístupu k lékům,

    C.     vzhledem k tomu, že právní základ dohody ACTA dosud nebyl přes jasný požadavek EP stanoven,

    D.     vzhledem k tomu, že Komise dále jedná o dohodě ACTA, ačkoli nemá odpovídající mandát poskytující právní základ, a bez ohledu na skutečnost, že hlavní problémy, na něž Evropský parlament upozornil ve svém usnesení ze dne10. března 2010, nebyly řešeny,

    E.     vzhledem k tomu, že 11. a závěrečné kolo jednání o obchodní dohodě proti padělání bylo dne 2. října 2010 v japonském Tokiu uzavřeno a Komise oznámila možné ukončení jednání,

    F.     vzhledem k tomu, že kromě EU se jednání účastnilo pouze 10 zemí vlastnících většinu patentů, obchodních značek, práv k duševnímu vlastnictví a zeměpisných označení na světě a dále pouze dvě rozvojové země (Maroko a Mexiko),

    G.     vzhledem k tomu, že jasným záměrem jednajících stran je uvalit již uzavřenou a sjednanou dohodu ACTA na rozvíjející se a rozvojové země, pravděpodobně prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod, aniž by jim poskytly možnost k projednávanému znění nějak přispět,

    H.     vzhledem k tomu, že ne všechny dokumenty z jednání byly zveřejňovány, jak to požadoval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2010, a to až do 6. října 2010, kdy bylo zveřejněno z větší části konečné znění, a poté Komise informovala Parlament,

    I.      vzhledem k tomu, že Komise se při odůvodnění, že o dohodě ACTA se jedná jako o obchodní dohodě a nikoli jako o vymahatelné smlouvě, odvolala na rozhodnutí veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv vyjádřil názor, že v důsledku„uzavření dohody ACTA bude EU možná skutečně muset navrhnout a schválit určité právní předpisy. V tomto případě by tato dohoda představovala jediný či hlavní důvod, na němž by se zakládaly tyto předpisy, a občané by měli zřejmý zájem na tom, aby byli o dohodě ACTA informováni.“,

    J.      vzhledem k tomu, že Komise jakožto strážkyně Smluv musí při jednáních o mezinárodních dohodách, které mají vliv na právní předpisy v EU, dohlížet na dodržování acquis communautaire, z čehož vyplývá, že je nesmí měnit,

    K.     vzhledem k tomu, že Komise při rozpravách v plénu opakovaně uvedla, že obchodní dohoda proti padělání řeší pouze otázky vymáhání a neobsahuje ustanovení upravující podstatu práv k duševnímu vlastnictví v rámci EU,

    L .    vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES poskytuje harmonizovaný právní rámec pro autorská práva a práva související a přísný a účinný systém na jejich ochranu; vzhledem k tomu, že článek 5 této směrnice přináší vyčerpávající přehled výjimek a omezení, a tím členské státy omezuje v poskytování nových výjimek a omezení; vzhledem k tomu, že dohoda ACTA se snaží dále zvýšit úroveň ochrany držitelů práv tím, že poskytuje rozsáhlejší kompetence pro vymáhání autorských práv, nezabývá se však možností rozšířit stávající výjimky a omezení a může omezit možnost rozhodování vnitrostátních soudů při pružném výkladu stávajících výjimek; vzhledem k tomu, že technický pokrok znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání tvůrčích děl a skutečná vyváženost zájmů mezi držiteli těchto práv a uživateli vyžaduje nové metody, které by zajistily liberální přístup k těmto dílům pomocí digitálních technologií; vzhledem k tomu, že Komise pracuje na tvorbě legislativního návrhu, který se týká „osiřelých děl“, s cílem umožnit digitalizaci a šíření kulturních statků v Evropě;

    M.    vzhledem k tomu, že jakákoli dohoda, které EU o ACTA dosáhne, musí být v souladu s právními závazky EU, pokud jde o dodržování právních předpisů na ochranu soukromí a údajů, jak je stanoveno zejména ve směrnici 95/46/ES, ve směrnici 2002/58/ES a v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora,

    N.     vzhledem k tomu, že se smluvní strany dohody ACTA zavázaly k dodržování povinností uvedených v článku 7 dohody TRIPS, aby tím přispěly k propagaci technických inovací; vzhledem k tomu, že základní politiky EU související s interoperabilitou vycházejí z ustanovení v acquis communitaire, která v některých případech umožňují metody zpětných technik,

    Patenty

    O.     vzhledem k tomu, že komisař pro obchod uvítal stanovisko Parlamentu poskytnuté během plenárního zasedání dne 20. října 2010 ke zbývající otázce – zda do oddílů o občanskoprávním vymáhání zařadit patenty; vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA tvrdili, že „tato dohoda nebude bránit přeshraničnímu tranzitu legálních generických léčiv“; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení a písemném prohlášení prohlásil, že jakákoli opatření zaměřená na posílení pravomocí přeshraničních inspekcí a zabavování zboží by neměla ohrožovat celosvětový přístup k legálním, dostupným a bezpečným lékům; vzhledem k tomu, že nařízení Rady EU 1383/2003, o jehož ustanoveních se diskutuje v rámci sporu vedeného v rámci WTO, poskytuje opatření zaměřená na dodržování právních předpisů na hranicích v případě zboží nacházejícího se v režimu tranzitu; vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany, jako např. podniky ve farmaceutickém odvětví, výrobci generických léčiv a světoví aktéři v oblasti zdravotnictví vystupují proti zařazení patentů do dohody ACTA a varují před možnými škodlivými účinky pro technické inovace, přístup k lékům a generické konkurenci,

    P.     vzhledem k tomu, že v EU nejsou pro patenty žádné právní předpisy,

    Q.     vzhledem k tomu, že legitimní kvalita generických léčiv nesmí být ohrožena bojem proti úmyslnému porušování obchodních značek v obchodním měřítku; vzhledem k tomu, že uplatňování občanskoprávního vymáhání v dohodě ACTA na patenty by mohlo ztěžovat přístup k legálním dostupným lékům; tvrdí, že uvedený nárůst odškodného nebo jiných nápravných prostředků za možné porušování práv k duševnímu vlastnictví odradí výrobce a třetí strany zapojené do výroby, prodeje nebo distribuce dostupných generických léčiv, zejména pokud se tato ustanovení uplatňují na zboží v tranzitu; je znepokojen tím, že uplatňování ustanovení o občanskoprávním vymáhání na patenty v dohodě ACTA by mohlo být proti obecnému zájmu a mohlo by zvýšit riziko investic, nejistotu na trhu a ohrozit technické inovace, zejména v odvětví, kde lze těžko určit porušení nebo při uplatňování vymáhání patentů na živé věci, domácí výrobky nebo tradiční léky; zastává proto názor, že by Komise měla podpořit výslovné a naprosté vynětí patentů z oblasti působnosti oddílu dohody o občanskoprávním vymáhání,

    Přístup k lékům

    R.     vzhledem k tomu, že významní obchodní partneři, kteří v současné době nejsou smluvními stranami dohody ACTA (např. Brazílie, Indie, Čína), ujistili radu WTO pro obchodní aspekty práv duševního vlastnictví (TRIPS), že dohoda ACTA může být v rozporu s dohodou TRIPS nebo s jinými dohodami WTO, může představovat riziko pro právo a postup WTO fungováním mimo právní rámec WTO, může ohrožovat rovnováhu mezi právy, povinnostmi a přizpůsobivostí, které byly pečlivě vyjednány v různých dohodách WTO, může narušit obchod nebo vytvářet obchodní překážky a ohrožovat vyváženost zavedenou do TRIPS a prohlášení z Dauhá o TRIPS a veřejném zdraví z roku 2001, jak pro veřejné zdraví, tak i pro obchodování s generickými léčivy,

    Základní práva

    S.     vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 prohlásila, že „činnost Unie v oblasti základních práv musí být naprosto vzorná“ a že „Unie musí jít v tomto ohledu příkladem“; vzhledem k tomu, že Komise na plenárním zasedání dne 20. října 2010 prohlásila, že dohoda ACTA „ještě nebyla parafována“ a že „Komise jakožto vyjednavač má nezadatelné právo určit, v kterém okamžiku jsou jednání po formální stránce ukončena a kdy může být dohoda parafována“,

    T.     vzhledem k tomu, že jakákoli dohoda, jíž EU o ACTA dosáhla, musí být v souladu s právními závazky, které EU má, pokud jde o právní předpisy na ochranu soukromí a údajů, jak je stanoveno zejména ve směrnici 2009/46/ES, směrnici 2002/58/ES (naposledy změněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009), ve směrnici 2009/136/ES a směrnici 2009/140/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací a v jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora,

    U.     vzhledem k tomu, že Komise je vázána interinstitucionální dohodou z roku 2010 a nepodporuje samoregulační a spoluregulační mechanismy, když se jedná o základní práva, jako je právo na svobodu projevu,

    V.     vzhledem k tomu, že Komise dne 19. října 2010 vydala sdělení o hodnocení dopadu,

    Obchodní měřítko

    W.    vzhledem k tomu, že čl. 2.14 odst. 1 dohody ACTA obsahuje definici obchodního měřítka: „Pro účely tohoto oddílu akty prováděné v obchodním měřítku zahrnují alespoň akty prováděné jako obchodní činnost za účelem přímé hospodářské nebo obchodní výhody“,

    X.     vzhledem k tomu, že v poznámce pod čarou 9 dohody ACTA se uvádí: „Všechny strany dohody pokládají úmyslný dovoz nebo vývoz padělaných výrobků chráněných obchodními značkami nebo pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy podle tohoto článku. Strana dohody může plnit povinnosti vztahující se na vývoz a dovoz pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, nebo padělaných výrobků chráněných obchodními značkami tím, že považuje distribuci, prodej nebo nabídky k prodeji padělaných výrobků chráněných obchodními značkami nebo pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy“,

    Trestněprávní vymáhání a sankce

    Y.     vzhledem k tomu, že se oddíl „trestněprávní vymáhání práva“ dohody ACTA týká ustanovení o trestním řízení, trestní odpovědnosti, trestných činech, vymáhání trestněprávních předpisů a postizích; vzhledem k tomu, že předsednictví Rady jménem členských států jednalo o ustanoveních týkajících se trestněprávního vymáhání v dohodě ACTA,

     

    Práva k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí

    Z.     vzhledem k tomu, že směrnice o elektronickém obchodu a písemné prohlášení 0012/2010 vajadřují názor, že poskytovatelé internetových služeb by neměli být odpovědní za údaje, které předávají nebo zveřejňují prostřednictvím svých služeb do míry, jež by vyžadovala předchozí dohled nebo filtrování těchto údajů; vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů ve svém stanovisku k dohodě ACTA varuje před tím, že poskytovatelé internetových služeb by mohli „do svých smluv se zákazníky vložit ustanovení, která povolují sledování jejich údajů a ukončení předplacených služeb“,

    AA.  vzhledem k tomu, že čl. 1. 2 dohody uvádí, že strany dohody „mohou určit vhodný způsob, jak uplatňovat ustanovení této dohody v rámci vlastního právního systému a praxe.“

    BB.   vzhledem k tomu, že porušováním práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí se zabývají vnitrostátní soudní orgány,

    Výbor ACTA

    CC.  vzhledem k tomu, že institucionální ustanovení dohody ACTA dávají výboru ACTA pravomoc, která se mj. vztahuje na uplatňování a fungování této dohody, její změnu, účast nevládních subjektů a na rozhodnutí o pravidlech a postupech, kterými se tento výbor řídí; vzhledem k tomu, že článek 21 SFEU Unii nařizuje, aby se zasazovala o rozvoj demokracie,

    1.      je rozhodně proti tomu, aby EK dále vyjednávala o dohodě ACTA a má v úmyslu ji parafovat, aniž by měla právní základ a mandát, k němuž by mohl Parlament vyjádřit své stanovisko, a aniž by řešila ostatní obavy, které Evropský parlament vyslovil ve svém usnesení ze dne 10. března 2010;

    2.      znovu připomíná, že boj proti padělání je nutný, avšak tento legitimní úmysl by se neměl směšovat s ostatními záměry proti poškozování obchodu (zeměpisná označení, práva duševního vlastnictví, ...) a nepotřebuje nový obchodní nástroj, nýbrž posílená opatření a koordinaci;

    3.      pokládá za nepřijatelné, že tato jednání vedlo několik bohatých zemí, které vlastní většinu práv duševního vlastnictví, zeměpisných označení a patentů, a pouze dvě rozvojové země, což vylučuje a oslabuje existující mnohostranné instituce, jako je Světová organizace duševního vlastnictví;

    4.      odmítá metodu, která spočívá v jednání o obchodní dohodě s několika zeměmi a zbytek zemí vyzývá, aby se později připojily k dohodě, o níž nejednaly, nebo, což je ještě horší, je nutí, aby se k dohodě ACTA připojily v budoucnu tím, že se vytvoří spoje s dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami;

    5.      domnívá se, že dohoda ACTA, a to i ve verzi posledního konsolidovaného zveřejněného znění, je i nadále vážným ohrožením občanských svobod a základních práv, rozvoje a přístupu ke generickým léčivům, a že Komise zdaleka neposkytuje EP potřebné odpovědi na vyslovené obavy;

    6.      vyzývá Komisi a Radu, aby před tím, než budou dále jednat o jakékoli dohodě, vyjasnily právní základ; žádá Komisi, aby objasnila rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí pokud jde o oddíl dohody ACTA týkající se trestněprávního vymáhání, a to i ve vztahu k jejímu parafování; trvá na tom, aby bylo Parlamentu před parafováním dohody ACTA doloženo, že je právní základ jednání o této dohodě plně v souladu s Lisabonskou smlouvou;

    7.      bere na vědomí rozhodnutí veřejného ochránce práv a zastává názor, že občané mají zřejmý zájem být o případech, jež se dotýkají veřejného zájmu, informováni a sledovat jejich vývoj, zejména pokud dohoda ACTA vyžaduje přijetí právních předpisů; pokládá skutečnost, že veřejnost kritizuje utajení jednání o dohodě ACTA, za jednoznačnou známku toho, že uplatňovaný postup vyjednávání je politicky neudržitelný; připomíná Komisi, že je v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování EU povinna podporovat „řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti“ a jednat „co nejotevřeněji“; pověřuje Komisi, aby před parafováním dohody umožnila občanům EU vyjádřit názory na znění dohody a řádně je zohlednila;

    8.      bere na vědomí opakovaná prohlášení Komise, že vymáhání ustanovení dohody ACTA, zejména ustanovení týkajících se postupu vymáhání autorských práv v digitálním prostředí, jsou plně v souladu s acquis communitaire a že touto dohodou nebudou zavedeny ani osobní prohlídky ani tzv. postup „třikrát a dost“; žádný signatář dohody ATCA, konkrétně ani EU, nemůže získat mandát k zavedení režimu „třikrát a dost“ nebo podobného mechanismu prostřednictvím této dohody;

    9.      naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala k tomu, že Evropskému parlamentu poskytne včas před parafováním dohody písemný důkaz o tom, že ACTA neomezuje harmonizaci výjimek a omezení pro autorská práva a práva související v EU; domnívá se, že dohoda ACTA, pokud bude uzavřena, by omezovala možnost budoucího rozšíření výjimek a omezení nad to, co je uvedeno ve směrnici 2001/29/ES; předem by vyloučila budoucí politické možnosti a soudní rozhodnutí o rozšíření přístupu k tvůrčím dílům s ohledem na technický pokrok prostřednictvím výjimek; omezila by legislativní možnosti v případě osiřelých děl a zabránila by členským státům zavést právní předpisy, které by rozšířily přístup k osiřelým dílům chráněným autorským právem a které by omezily nápravné prostředky při porušení práv k těmto dílům;

    10.    vyzývá Komisi, aby potvrdila, že dohoda ACTA nebude nyní ani v budoucnosti měnit právní předpisy EU týkající se základních práv a ochrany údajů, a pokračující úsilí EU o harmonizaci opatření k prosazování práv k duševnímu vlastnictví ani elektronický obchod;

    11.    vyzývá Komisi, aby včas před zahájením parlamentárního postupu souhlasu výslovně potvrdila, že ustanovení dohody ACTA nebudou mít vliv na acquis communautaire, zejména na ustanovení obsažená ve směrnici o softwaru č. 91/250/EHS a směrnici o informační společnosti č. 2001/29/ES a jejich provádění ze strany členských států, které umožňuje v některých případech metody zpětných technik u počítačových programů a obcházení technických ochranných opatření s cílem umožnit interoperabilitu, a tím podpořit hospodářskou soutěž a inovace;

    Patenty

    12.    odmítá zahrnutí patentů do oddílu dohody ACTA o občanskoprávním vymáhání, zejména s ohledem na výrobu, prodej a distribuci dostupných generických léčiv; vyzývá proto Komisi, aby podpořila výslovné a naprosté vynětí patentů z oblasti působnosti oddílu dohody o občanskoprávním vymáhání;

    Přístup k lékům

    13.    bere na vědomí, že dohodnutý návrh znění ze dne 2. října 2010 v preambuli uvádí, že dohoda ACTA má „poskytovat účinné a přiměření prostředky doplňující dohodu TRIPS pro vymáhání práv k duševnímu vlastnictví s řádným zohledněním rozdílů v jednotlivých právních systémech a praxi“ zemí, které se dohody ACTA účastní; uznává, že „zásady stanovené v prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatém dne 14. listopadu 2001 WTO na její 4. ministerské konferenci konané v katarském Dauhá představují základy, na nichž je dohodnuté znění z 2. října 2010 vystavěno, a proto se domnívá, že jakékoli prosazování dohody ACTA by mělo tyto zásady splňovat;

    14.    bere na vědomí určitá zlepšení v návrhu znění dohody ACTA, které poskytují lepší zabezpečení soukromí, veřejného zdraví a některých ochran podle dohody TRIPS; žádá Komisi, aby posoudila, zda jsou záruky obsažené v dohodě ACTA vymahatelné i ve vztahu k vynucovacím opatřením; žádá Komisi, aby poskytla důkaz, že dohoda ACTA nebude členským státům bránit v zavedení právních předpisů, které omezují nápravné prostředky při porušení práv, včetně, ale ne pouze, v případech, jako je rozšířený přístup k osiřelým dílům, na něž se vztahují autorská práva, nebo napomáhat vyváženosti podle dohody TRIPS, která má zaručit plný rozsah budoucích politických možností; žádá Komisi, aby vyhodnotila, zda bude dohoda ACTA ve skutečnosti závaznou dohodou a zda její článek 1.2 poskytuje obecnou flexibilitu pro prvky, které mohou být v rozporu s dohodou ACTA ve vnitrostátních právních předpisech; žádá Komisi, aby předložila mechanismy, které umožní stranám dohody flexibilně přijmout oprávněné výjimky z povinností podle dohody ACTA, které jsou konzistentní s cíli a zásadami dohody TRIPS a prohlášení z Dauhá o TRIPS a veřejném zdraví z roku 2001;

    Základní práva

    15.    zdůrazňuje, že ochrana soukromí a údajů by měla být základní hodnotou Evropské unie, jak je uznáno v článku 8 EÚLP a v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU, jež je nutno dodržovat ve všech politikách a předpisech přijatých EU podle článku 16 SFEU;

    16.    pověřuje Komisi, aby před parafováním dohody Parlamentu předložila právní analýzu významu, zákonnosti a vymahatelnosti postupů, jichž se ACTA snaží dosáhnout, pokud jde o spolupráci mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, zejména s odkazem na to, zda úsilí o spolupráci v rámci podnikatelského společenství neomezí základní práva občanů, včetně práva na soukromí, práva na svobodu projevu a práva na řádné soudní řízení;

    17.    připomíná Komisi, aby včas před parafováním dohody provedla hodnocení dopadu, jak bude provádění dohody ACTA ovlivňovat základní práva a ochranu údajů, současné snahy EU o harmonizaci opatření na vymáhání práv k duševnímu vlastnictví a elektronický obchod, a na závěr zdůrazňuje, že Komise musí včas konzultovat výsledky tohoto hodnocení s Parlamentem;

    18.    trvá na tom, aby Komise urychleně jednala v souladu se sdělením ze dne 19. října 2010, pokud jde o hodnocení dopadu na základní práva;

    Zeměpisná označení

    19.    pokládá za politováníhodné, že dohoda v čl. 1.X nedefinuje „padělaná zeměpisná označení“, neboť toto opomenutí by mohlo vést k nejasnostem nebo by přinejmenším mohlo zkomplikovat úlohu správních a soudních orgánů při výkladu a uplatňování dohody ACTA;

    Obchodní měřítko

    20.    konstatuje, že definice obchodního měřítka v dohodě ACTA (čl. 2.14 odst. 1) přesahuje definici přijatou dne 25. dubna 2007 při hlasování o pozměňovacích návrzích ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví – 2005/0127(COD);

    21.    s ohledem na to, že předsednictví Rady jednalo o oddíle dohody ACTA o trestněprávním vymáhání jménem členských států, žádá Komisi a Radu, aby Parlamentu předložily přesný výklad pojmu „obchodní měřítko“, jak je uvedeno v čl. 2.14 odst. 1 dohody; žádá, aby Komise a Rada znovu potvrdily, že čl. 2.14 odst. 1 nebude vyžadovat žádné změny acquis communitaire, a to zejména s ohledem na hlasování v Evropském parlamentu o navržených pozměňovacích návrzích ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví – 2005/0127(COD); žádá, aby byl v čl. 2.14 odst. 1 byl zaveden pojem „de minimis exception“;

    22.    domnívá se, že není vhodné rozšiřovat trestněprávní odpovědnost v poznámce pod čarou, jak tomu je v poznámce pod čarou 9 konsolidovaného znění;

    23.    domnívá se, že žádný stát by neměl být povinen zahajovat trestněprávní řízení a sankce za neoprávněné kopírování filmových děl při představení filmových děl, která jsou obecně přístupná široké veřejnosti;

    24.    domnívá se, že strany dohody by neměly mít povinnost trestně stíhat natáčení videokamerou;

    Trestněprávní vymáhání a sankce

    25.    konstatuje, že dohoda ACTA umožňuje soudním orgánům vydat příkaz (např. soudní příkaz v článku 2.X) proti jedné straně nebo proti třetí straně; konstatuje, že pravomoc vydat soudní příkaz přesahuje směrnici o prosazování práv k duševnímu vlastnictví, v níž je umožněn soudní příkaz pouze „s cílem zamezit hrozící porušení práva“; kromě toho musí být třetí strany podle této směrnice zapojeny do porušení, aby se na ně mohl případně vztahovat soudní příkaz;

    26.    žádá evropského inspektora ochrany údajů, aby se k poslednímu znění dohody ACTA vyjádřil;

     

    Práva k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí

    27.    rozhodně odmítá skutečnost, že Komise pravděpodobně přijímá čl. 2.18 odst. 3, který dává mandát (tj. usiluje) ke spolupráci stran v rámci podnikatelského společenství, „aktivně řešit“ porušení;

    28.    je hluboce znepokojen zveřejněním informací držitelům práv (č. 2.18 odst. 4) a to nikoli nutně soudními orgány („příslušné orgány“); žádá Komisi, aby objasnila kompatibilitu těchto ustanovení s článkem 15 směrnice o elektronickém pirátství, zejména v případě občanskoprávního vymáhání;

    Výbor ACTA

    29.    domnívá se, že úloha výboru ACTA, jak je uvedena v návrhu, není jasná a že není jasné, že bude fungovat otevřeným, zahrnujícím a transparentním způsobem; pověřuje Komisi, aby před parafováním jakékoli dohody objasnila úlohu výboru ACTA a jeho řízení, zejména s ohledem na zapojení Evropského parlamentu a na postup pro zavádění změn dohody;

    30.    zdůrazňuje, že jakékoli změny dohody musí projít veřejnou kontrolou všech zúčastněných stran a musí mít souhlas Parlamentu; žádá Komisi, aby před přijetím nebo navržením jakýchkoli změn současného znění ve výboru ACTA konzultovala s Radou a Evropským parlamentem, a to postupem, který zaručí transparentnost, parlamentní kontrolu a zapojení veřejnosti;

    Podmínky EP pro udělení souhlasu

    31.    připomíná, že aby dohoda ACTA vstoupila v platnost, je nutný souhlas Parlamentu a případně ratifikace členských států; vyzývá Komisi a Radu, aby nenavrhovaly žádné provizorní uplatňování dohody před tím, než EP udělí souhlas; připomíná Komisi a Radě, že si Parlament vyhrazuje právo neposkytnout souhlas s dohodou ACTA, což činí jakýkoli souhlas s dohodou ACTA podmíněným plnou spoluprácí ohledně tohoto usnesení;

    32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům států, které jsou stranami jednání o dohodě ACTA.