Návrh usnesení - B7-0623/2010Návrh usnesení
B7-0623/2010

NÁVRH USNESENÍ o přezkumu pravidel horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže

18. 11. 2010

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0565/2010
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

Sharon Bowles za Hospodářský a měnový výbor

Postup : 2010/2761(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0623/2010

B7‑0623/2010

Usnesení Evropského parlamentu o přezkumu pravidel horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 101 odst. 1 a odst. 3, čl. 103 odst. 1 a čl. 105 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

–    s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě[1],

 

–    s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2658/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie specializačních dohod[2] (nařízení o všeobecné blokové výjimce pro specializační dohody, dále jen „specializační nařízení o blokové výjimce“),

 

–    s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji[3] (nařízení o všeobecné blokové výjimce pro dohody o výzkumu a vývoji, dále jen „nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj“),

 

–    s ohledem na návrh nařízení Komise o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie specializačních dohod (nařízení o nové blokové výjimce pro specializační dohody, dále jen „návrh nového specializačního nařízení o blokové výjimce“), který byl dne 4. května 2010 zveřejněn za účelem konzultací na internetových stránkách Komise,

 

–    s ohledem na návrh nařízení Komise o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o výzkumu a vývoji (nařízení o nové blokové výjimce pro výzkum a vývoj, dále jen „návrh nového specializačního nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj“), který byl dne 4. května 2010 zveřejněn za účelem konzultací na internetových stránkách Komise,

 

–    s ohledem na oznámení Komise ,,Pokyny o použitelnosti článku 81 Smlouvy o ES na dohody o horizontální spolupráci (dále jen „horizontální pokyny“)[4],

 

–    s ohledem na návrh sdělení Komise o pokynech o použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci (dále jen „návrh nových horizontálních pokynů“), který byl dne 4. května 2010 zveřejněn za účelem konzultací na internetových stránkách Komise,

 

–    s ohledem na příspěvky, které zaslaly jednotlivé zúčastněné strany Komisi během období vyhrazených pro veřejné konzultace a které byly zveřejněny na internetových stránkách Komise,

 

–    s ohledem na diskusi komisaře Almunii se členy Hospodářského a měnového výboru dne 6. července 2010,

 

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008 (2009/2173(INI))[5],

–   s ohledem na otázku Komisi ze dne 28. září 2010 o přezkumu pravidel horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže (O-131/2010 – B7‑0565/2010),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2010 končí doba platnosti stávajícího specializačního nařízení o blokové výjimce i nařízení o blokové výjimce pro výzkum a vývoj; vzhledem k tomu, že Komise zahájila proces přezkumu obou nařízení a jejich doprovodných pokynů,

B.  vzhledem k tomu, že od přijetí obou nařízení a horizontálních pokynů byly provedeny podstatné legislativní změny, zejména přijetí modernizačního balíčku v roce 2003, který zavedl potřebu vlastního hodnocení dohod ze strany podniků, které ji uzavřely,

C. vzhledem k tomu, že Komise získala během posledních let zkušenosti při provádění těchto pravidel a v současné době existuje nový soubor pravidel odvozených z rozhodnutí Komise a judikatury Dvora, jež je třeba kodifikovat,

D. vzhledem k tomu, že mezi osvědčené postupy také patří učit se ze zkušeností orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v členských státech EU i ze zkušeností mezinárodních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že by bylo vhodné – zejména v situaci současné hospodářské krize – pokusit se o vyjednání konvergentních pravidel hospodářské soutěže na světové úrovni při zohlednění toho, že mnoho dohod a postupů je upraveno v rámci několika právních režimů hospodářské soutěže,

1.  vítá skutečnost, že Komise zahájila dvě nové veřejné konzultace týkající se přezkumu pravidel hospodářské soutěže platných pro dohody o horizontální spolupráci; zdůrazňuje význam toho, aby byly v rozhodovacích procesech co nejvíce brány na vědomí a v potaz názory zúčastněných stran s cílem dosáhnout realistického a vyváženého regulačního rámce;

2.  vyzývá Komisi, aby na konci procesu přezkumu jasně uvedla, jakým způsobem zohlednila příspěvky zúčastněných stran;

3.  oceňuje, že Komise zaslala Parlamentu návrh pravidel včas; vyzývá Komisi, aby s Parlamentem i nadále aktivně spolupracovala v duchu otevřenosti; vítá ochotu k diskusi, kterou projevil komisař Almunia v souvislosti s debatou o návrhu pravidel se členy Hospodářského a měnového výboru;

4.  připomíná význam právní jistoty; oceňuje, že Komise připravila pro druhou veřejnou konzultaci často kladené otázky s cílem zdůraznit největší změny obsažené v návrhu pravidel; vyzývá Komisi, aby poté, co bude přijat nový regulační rámec v konečné podobě, sestavila shrnutí a nové často kladené otázky, v nichž by podrobně vysvětlila konečný rámec tržním aktérům;

5.  zdůrazňuje význam obou nařízení o blokových výjimkách v oblasti horizontální spolupráce pro analýzu dohod, jež spadají do jejich působnosti;

6.  konstatuje, že ačkoli přístup založený na vymezení „bezpečného přístavu“, který se zakládá na podílech na trhu, není dokonalý, odráží hospodářskou situaci a je poměrně snadno pochopitelný i aplikovatelný; souhlasí s tím, že horizontální dohody obvykle vyvolají více obav v souvislosti s hospodářskou soutěží než dohody vertikální, a proto chápe, že Komise zachovává restriktivnější přístup při stanovování prahové hodnoty pro podíl na trhu v případě horizontálních dohod;

7.  konstatuje však, že většina dohod o horizontální spolupráci nespadá do působnosti těchto dvou nařízení o blokových výjimkách; žádá Komisi, aby provedla analýzu toho, zda by pro zúčastněné strany a plnění cíle zachovat účinnou hospodářskou soutěž nebylo přínosné, kdyby byla vytvořena nová specifická nařízení o blokových výjimkách pro jiné zvláštní druhy horizontálních dohod kromě dohod o výzkumu a vývoji a specializačních dohod; v případě, že ano, vyzývá Komisi, aby usilovala o získání souhlasu Rady s přijetím těchto nových typů nařízení o blokových výjimkách po konzultacích s Parlamentem;

8.  domnívá se, že horizontální pokyny jsou pro podniky užitečným nástrojem pro analýzu a vlastní hodnocení prostřednictvím sofistikovaného hospodářského přístupu, který umožní určit, zda dohoda o horizontální spolupráci porušuje čl. 101 odst. 1 SFEU či nikoli;

9.  proto oceňuje, že nové horizontální pokyny odrážejí potřebu vlastního hodnocení zavedenou nařízením 1/2003 a poskytují jasné vedení pro komplexní případy, jako jsou společné podniky a dohody týkající se více než jednoho typu spolupráce; je toho názoru, že tento přístup by však neměl vést ke složitějšímu regulačnímu rámci;

10. v této souvislosti připomíná zásadu lepší regulace na základě vyšší kvality legislativních a regulačních předpisů, a to konkrétně používáním jasného a přesného jazyka; z tohoto důvodu upřednostňuje velmi jasné a pro čtenáře srozumitelné pokyny eventuelně obsahující konkrétnější případy, v souladu se žádostmi několika zúčastněných stran;

11. vítá novou kapitolu o výměně informací v rámci návrhu nových horizontálních pokynů; bere na vědomí, že se jedná o citlivou záležitost ve vztahu mezi účastníky hospodářské soutěže a že je pro podniky zásadní, aby mohly určit, které informace je možné sdílet, aniž by to mělo restriktivní dopady na hospodářskou soutěž, zejména ve stávajícím kontextu vlastního hodnocení dohod;

12. vítá revizi kapitoly věnované standardizaci v návrhu nových horizontálních pokynů a prostor věnovaný příslušným environmentálním hlediskům; připomíná jasné přínosy transparentního procesu stanovování norem; vítá proto v této souvislosti ustanovení zaměřená na řešení inherentní nejistoty panující v oblasti stávajících práv duševního vlastnictví a obchodních podmínek, které by byly přijaty pro jejich povolování; domnívá se, že to má zásadní význam pro předcházení sporům při přijímání norem;

13. zdůrazňuje význam dodržování práv duševního vlastnictví, což podstatným způsobem přispívá k inovaci; připomíná, že schopnost inovace je klíčovým prvkem při vytváření konkurenceschopné ekonomiky a plnění cílů EU 2020; podporuje předcházení jakémukoli zneužívání práv duševního vlastnictví, a to mj. prostřednictvím právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

14. nicméně se domnívá, že tato otázka musí být uvážena v širším základním regulatorním rámci a nikoli pouze v kontextu politiky hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že tato kapitola návrhu nových horizontálních pokynů by měla být považována za součást integrovaného regulačního rámce na ochranu práv duševního vlastnictví;

15. souhlasí s Komisí, že veškeré strany uzavírající dohodu v oblasti výzkumu a vývoje musí nejprve zveřejnit svá veškerá stávající a budoucí práva duševního vlastnictví, a sice do té míry, ve které jsou relevantní pro využívání výsledků dané dohody ostatními stranami;

16. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.