NÁVRH USNESENÍ o pracovním programu Komise na rok 2011
8. 12. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
József Szájer, Joseph Daul za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0688/2010
B7‑0689/2010
Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2011
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise představující její pracovní program na rok 2011 (KOM(2010)623/2),
– s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zejména na přílohu 4 k této dohodě,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že je důležité, aby dialog mezi Evropským parlamentem a Komisí probíhal v dostatečném předstihu, aby bylo možné zaměřit úsilí na stanovení klíčových strategických cílů EU na příští rok a následující roky,
B. vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje,
C. vzhledem k tomu, že evropské politiky a opatření prováděná ruku v ruce s členskými státy – v souladu se zásadou subsidiarity – mohou a musí mít reálný vliv při pomoci občanům předvídat a reagovat na rychle se měnící společnost,
ÚVOD
1. konstatuje, že tento pracovní program je prvním, který má být přijat v rámci nového programovacího cyklu, a zdůrazňuje, že dialog s Komisí je třeba prohloubit, aby se zlepšila zřejmá návaznost mezi politickými prioritami a rozpočtem, který je bude financovat na evropské úrovni;
2. naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala k plnění realistického a funkčního plánování, které musí být efektivní a musí být přeneseno do reality a naplňováno lépe než v minulosti; a požaduje jasnější časový plán týkající se nejvýznamnějších návrhů, jež mají být předloženy;
3. je pevně přesvědčen, že současné systematické politické hodnocení realizace pracovního programu Komise, které provádí EP, musí být dále rozvíjeno;
4. vyzývá Komisi, aby co nejdříve přizpůsobila acquis ustanovením článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a to podle jasně stanoveného harmonogramu;
OBNOVA HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU V ZÁJMU PRACOVNÍCH MÍST: URYCHLENÍ SMĚREM K 2020
5. domnívá se, že EU bude muset neprodleně řešit strukturální reformy, aby se zlepšila její konkurenceschopnost a byl znovu nastartován růst; úhelnými kameny této strategie jsou modernizace infrastruktury (včetně širokopásmového připojení), zvýšené úsilí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, politika, která zajišťuje v dostatečném rozsahu hospodárné energie, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, inovace a vývoj nových technologií a kvalita vzdělávání a odborné přípravy; je třeba prozkoumat a kvantifikovat dopady evropských právních předpisů na konkurenceschopnost, aby zákonodárci mohli přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti Evropy a nestanovovali pro hospodářské subjekty předpisy, jež je zbytečně zatěžují;
6. je přesvědčen, že evropské sociálně-tržní hospodářství je jedním z největších úspěchů Evropské unie a je hybnou silou hospodářského oživení; je nutno mu dát nové impulsy a zajistit jeho trvalou udržitelnost a zachovat přitom hodnoty, které jsou v něm zakotveny, a to dalším prováděním dlouhodobých politik, které jsou zaměřeny především na oblast zaměstnanosti, zajišťují větší stabilitu pracovních míst – a také flexibilitu a mobilitu – a dynamickou ekonomiku, která je schopna udržet v chodu sociální systémy;
7. zdůrazňuje, že politika soudržnosti představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů EU v reakci na hospodářskou krizi, a to tím, že podporuje investice do reálné ekonomiky; vítá v této souvislosti první hodnocení Komise o provádění opatření v oblasti politiky soudržnosti v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, které zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou tato politika hraje při neutralizaci dopadů krize;
Posílení správy ekonomických záležitostí a zahájení evropského semestru
8. vítá soubor návrhů týkajících se správy ekonomických záležitostí, naléhavě žádá, aby byly co nejdříve předloženy návrhy na vytvoření trvalých mechanismů k řešení krizí, je pro mírnou úpravu Smlouvy, která vytvoří právní základ pro takový mechanismus, nikoli pro zásadní novelu Smlouvy;
Finanční regulace: dokončení reformy
9. vítá ambicióznost pracovního programu Komise v oblasti regulace finančních služeb; je zajedno s cílem Komise, aby byl úplný program reforem schválen do konce roku 2011; připomíná, že konečným cílem reformy regulačního rámce finančních služeb je dosažení uspokojivé míry hospodářského růstu spolu s vytvářením pracovních míst;
Inteligentní růst
10. zdůrazňuje, že pokud jde o stěžejní iniciativu týkající se digitálního programu z roku 2010, bude v roce 2011 zahájeno provádění tohoto programu, a je přesvědčen, že evropský systém normalizace a jeho specifické zaměření na informační a komunikační technologie (IKT) má zásadní význam pro překonání současné roztříštěnosti jednotného trhu a pro podporu inovací v EU;
11. vyjadřuje politování nad tím, že je ohlášen jen velmi malý počet nelegislativních opatření na podporu znalostí a inovací, a nad naprostým nedostatkem iniciativ v rámci 8. RP po přezkumu v polovině období, a připomíná, jak je pro Evropský parlament důležité, aby měl možnost vyjádřit své vlastní priority před přijetím z 8. RP v roce 2012;
12. vyzývá k trvalé angažovanosti v oblasti práv duševního vlastnictví a vyjadřuje své uspokojení nad skutečností, že se Komise rozhodla předložit nový návrh, který se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví (a kolektivní správy autorských práv);
13. vítá hodnotící zprávu o roamingu; znovu opakuje, že je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi ochranou spotřebitelů a zájmem tohoto odvětví v EU;
14. zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřená úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, a podporuje iniciativu zaměřenou na dostupný / nákladově úsporný, bezpečný a účinný patentový systém EU a systém řešení sporů týkajících se patentů, který by podněcoval investice a výzkum;
15. je si vědom slabin a nedostatku strategických iniciativ navržených Komisí, jež měly být přijaty v roce 2011 v oblasti vzdělávání, kultury, mládeže, audiovizuálního odvětví a sportu;
16. zdůrazňuje význam, který je třeba přikládat novým víceletým programům v oblasti vzdělávání, kultury, audiovizuální tvorby, mládeže a občanství na období 2013–2020, jež by měly být předloženy v roce 2011; akce a opatření přijaté v těchto programech by měly reagovat na potřeby evropských občanů a měly by vycházet z odpovídajícího a účinného rozpočtového rámce; vyjadřuje znovu obavy nad tím, že iniciativa, jako je „Mládež v pohybu“, by mohla tyto populární programy zastínit a byla by tak kontraproduktivní;
17. zdůrazňuje, že je důležité přijmout opatření k tomu, aby se dostalo uznání přehlížené a neoficiální práci v oblasti mezigenerační solidarity, již vykonávají členové rodiny (především ženy) všech věkových kategorií pečující o starší a mladší příbuzné, kteří potřebují pomoc z právního, sociálního i ekonomického hlediska (zejména pokud jde o sociální zabezpečení, postavení v zaměstnání, příjmy a rovné příležitosti pro muže a ženy), jak uvádí zpráva o právech žen a rovnosti pohlaví, kterou přijal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví dne 8. prosince 2008;
18. zdůrazňuje, že Komise uznává identitu a specifický přínos církví a náboženských sdružení nebo komunit, filozofických a nekonfesních organizací, a proto má v úmyslu pokračovat s těmito církvemi, sdruženími a organizacemi v otevřeném, transparentním a pravidelném dialogu;
Udržitelný růst
19. domnívá se, že prioritou by mělo být řádné a funkční provádění stávajících právních nástrojů jako např. třetího energetického balíčku, a plně podporuje strategii pro rok 2050, inteligentní sítě a iniciativy zaměřené na bezpečnost dodávek;
20. vítá, že prioritou se stala energetická účinnost, neboť je to jeden z nákladově nejvíce efektivních způsobů, jak snížit emise CO2 a zvýšit bezpečnost dodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly účinná opatření, jež by zajistila, že cíl 20% zvýšení energetické účinnosti EU, který stanovily hlavy států, bude splněn;
21. zdůrazňuje, že vysokou prioritou je také zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se nutnosti zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslu a malých a středních podniků; je přesvědčen, že zadávání veřejných zakázek by mohlo být použito jako účinný nástroj k posílení evropského hospodářství šetrného k životnímu prostředí;
22. vítá skutečnost, že v návaznosti na přijetí stěžejních iniciativ pro odvětví průmyslu v roce 2010 se prioritou stalo prohloubení otevírání přístupu na trhy, z něhož budou mít prospěch jak společnosti v EU, tak spotřebitelé; a věří, že lepší „Small Business Act pro Evropu“ poskytne malým a středním podnikům, zejména inovativním malým a středním podnikům, důvěru a přístup k finančním prostředkům, aby se dokázaly na jednotném trhu prosadit;
23. znovu naléhavě žádá Komisi, aby přijala opatření, pokud jde o klimatické vlivy netýkající se problematiky emisí CO2, zejména emisí NOx, v odvětví letecké dopravy;
24. žádá Komisi, aby předložila návrh na začlenění otázky vodních zdrojů do dalších politik, zejména do zemědělské a strukturální politiky, a vzala přitom v úvahu, že vodní politika musí být založena na regionálních aspektech;
25. vítá klíčové priority, pokud jde o zveřejnění bílé knihy, a vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu přezkumu hlavních směrů TEN-T a svých modernizovaných mechanismů financování v souladu se strategií EU 2020 a přezkumem rozpočtu EU;
26. vyzývá Komisi, aby posílila sledovatelnost potravin a opatření k jejich označování a pro potřeby subjektů z EU je zjednodušila; a žádá o účinnější kontrolu při dovozu potravin;
27. očekává v souvislosti s legislativními návrhy, kterými bude provedena reforma společné zemědělské politiky pro období po roce 2013, že postoj Parlamentu, jenž byl původně formulován v Lyonově zprávě a který bude podrobněji definován v Dessově zprávě, bude komplexně zohledněn; trvá od počátku na tom, že reforma SZP musí vést k energické, spravedlivé, skutečně společné a multifunkční politice, která splňuje očekávání spotřebitelů i producentů a efektivně poskytuje „veřejné statky“, zejména bezpečnost potravin, a zaručuje potravinovou soběstačnost EU; poukazuje na to, že to bude první reforma SZP v historii, kdy bude Parlament mít v rozhodovacím procesu rovnoprávné postavení s Radou;
28. připomíná, že ve svém usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013[1], trval na tom, aby částky přidělené na SZP v rozpočtu na rok 2013 zůstaly minimálně v průběhu příštího finančního programového období zachovány;
29. požaduje, aby dovoz zemědělských produktů ze třetích zemí do EU byl povolen pouze tehdy, pokud byly vyrobeny v souladu s evropskými normami ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a minimálními sociálními standardy; trvá na tom, že uzavírání dvoustranných nebo vícestranných obchodních dohod by nemělo být na úkor zemědělských producentů v EU;
30. naléhavě žádá Komisi, aby s ohledem na nález uvedený ve zprávě Účetního dvora o reformě trhu s cukrem přezkoumala své postupy posouzení dopadů, aby zajistila, aby se při přípravě všech posudků, které budou rozhodující při posuzování dopadu budoucích dvoustranných obchodních dohod na klíčová odvětví hospodářství EU, používaly nejlepší a nejaktuálnější informace;
31. vítá nadcházející návrhy Komise týkající se provádění integrované námořní politiky, jako např. návrh rámce pro mořské územní plánování a komunikaci za účelem udržitelného růstu v pobřežních oblastech a námořní dopravě, jakož i sdělení o integraci námořního dohledu; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit, aby byly na úrovni rozpočtu Společenství zaručeny finanční prostředky pro zavedení integrované námořní politiky prostřednictvím přiměřeného příspěvku od všech odvětví, jichž se tato politika bude týkat;
Růst podporující začlenění
32. zdůrazňuje, že na úrovni EU je nutno vypracovat posuzování špičkových technologií (HTA), aby se předešlo zdvojování práce v této oblasti, orientované na dosažení konkrétní evropské přidané hodnoty;
33. znovu naléhavě žádá Komisi, aby zahájila globální a integrované iniciativy s cílem vybudovat společnost schopnou řešit problémy zdravé stárnoucí populace; považuje za prioritu věnovat větší pozornost interakci s ostatními politikami EU, pokud jde o otázky zdravotní prevence;
34. vyjadřuje své zklamání nad neexistencí návrhů na uznávání nemocí z povolání (viz usnesení A5-0310/2002), směrnice o ergonomii na pracovišti (viz usnesení A5-0310/2002); a návrhu o psychosociálních rizicích (šikana, násilí a obtěžování na pracovišti) a duševních nemocech;
35. vyzývá k účinnému provádění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků předtím, než bude proveden jakýkoli přezkum;
36. zdůrazňuje, že Evropský sociální fond, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský fond pro regionální rozvoj by měly být prováděny účinným a transparentním způsobem s cílem nadále podporovat zaměstnanost a tvorbu pracovních míst;
37. vyzývá k zařazení legislativního návrhu o statutu evropské vzájemné společnosti; jelikož vzájemné společnosti hrají v ekonomice Evropy důležitou roli, neboť s více než 180 miliardami EUR vybraného pojistného představují více než 20 % evropského trhu pojišťovacích služeb a poskytují služby více než 230 milionům evropských občanů prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb, domnívá se, že zvýšení právní jistoty na úrovni EU má pro přeshraniční spolupráci těchto společnosti i pro dobré fungování vnitřního trhu zásadní význam;
38. vyzývá k začlenění návrhu Evropské komise týkajícího se finančního podílu zaměstnanců na výnosech společnosti;
39. je pevně přesvědčen, že odstranění rozdílů v odměňování mužů a žen zůstává skutečnou výzvou, kterou je třeba vyřešit, a znovu opakuje požadavky, které zazněly v usnesení EP z roku 2008, jež bylo adresováno Komisi, totiž aby Komise předložila Parlamentu legislativní návrh na revizi stávajících právních předpisů týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, a to s ohledem na doporučení, která byla uvedena v příloze usnesení EP z roku 2008;
40. vybízí členské státy, aby zahájily dlouhodobé strukturální iniciativy ve prospěch rodin, včetně nároku na dodatečné příspěvky pro rodiče, zejména dodatečná opatření na podporu svobodných matek a daňové nebo sociální úlevy pro jesle a pro dobrovolné organizace, organizace fungující na bázi vzájemnosti a neziskové organizace; vybízí rovněž k výměně osvědčených postupů v rámci Evropské aliance pro rodiny a dalších příslušných fór a organizací; vyzývá členské státy, aby zavedly systémy pobídek, které pracujícím umožní čerpat „na plný“ nebo „na částečný úvazek“ dovolenou na péči o dítě a při návratu do podniku požívat stejných práv jako před jejím čerpáním;
41. zdůrazňuje, že existuje nezpochybnitelné propojení politiky soudržnosti se všemi třemi hlavními prioritami strategie EU 2020, které usnadní zajištění vyššího, inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a současně poskytne podporu harmonickému rozvoji ve všech 271 regionech Unie;
42. s ohledem na návrhy na příští víceletý finanční rámec a následující legislativní návrhy o struktuře politiky soudržnosti vztahující se k roku 2011 vyzývá k zachování rozpočtu, který bude přidělen na tuto politiku, ve stávající výši s cílem umožnit, aby byla efektivní při plnění svého ambiciózního úkolu: investic do budoucnosti Evropy;
Využití potenciálu jednotného trhu pro růst
43. trvá na zavedení testu vnitřního trhu (byl navržen v loňské hodnotící zprávě o vnitřním trhu), a soudí, že by mělo být zavedeno posouzení dopadu všech hlavních nových legislativních opatření týkajících se čtyř svobod;
44. žádá o modernizaci legislativního rámce pro zadávání veřejných zakázek v EU, a to prostřednictvím harmonizace směrnic a dohody o veřejných zakázkách, a vyzývá k předložení přehlednějšího harmonogramu pro příští rok;
45. znovu zdůrazňuje význam projektu smluvního práva a vypracování fakultativního nástroje; pro revitalizaci jednotného trhu jsou rozhodující iniciativy v oblasti občanského práva; čím lépe dokáže občanské právo fungovat přes hranice, tím efektivněji – a tedy z hlediska nákladů úsporněji – může fungovat jednotný trh; podporuje opatření Komise, pokud jde o civilní soudnictví, a vyzývá k tomu, aby byly nástroje občanského práva více uzpůsobeny požadavkům elektronického soudnictví;
46. vítá iniciativu Komise, pokud jde o vytvoření alternativního mechanismu řešení sporů, a znovu opakuje, že jakákoli iniciativa v oblasti kolektivního domáhání se práv musí být v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 26. března 2009 o Bílé knize o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES;
47. vyjadřuje politování nad malým pokrokem v oblasti práva obchodních společností, které by mělo být více v souladu s požadavky trhu, což se týká zejména čtrnácté směrnice o převodu sídla společností a případného zjednodušení pravidel o statutu evropské společnosti;
48. domnívá se, že stále se zvyšující počet případů porušování ochranných značek na internetu vyžaduje opatření ze strany Evropské komise s cílem posílit důvěru spotřebitelů a společností, které provozují svou činnost na internetu, a bojovat proti padělání; domnívá se, že značce by se mělo dostat stejné ochrany jak na internetu, tak i mimo něj;
49. naléhavě žádá revizi směrnice Rady 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, která již měla být hotova, s cílem přizpůsobit a aktualizovat stávající právní předpisy v souvislosti s novými metodami, jež se používají k rezervaci dovolené a všech druhů cest;
50. je přesvědčen, že nový legislativní rámec, v němž Komise navrhuje sladit 10 stávajících směrnic se souborem opatření týkajících se zboží a s Lisabonskou smlouvou, by měl být také prioritou pro boj proti byrokracii, která brzdí růst a prosperitu v Evropě tím, že zabraňuje podnikům a občanům plně rozvinout jejich potenciál v rámci jednotného trhu;
51. zdůrazňuje, že revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (GPSD) vyžaduje jasnější časový plán, o němž má být rozhodnuto v souladu s revizí NLF; je toho názoru, že neexistence souladu mezi směrnicí GPSD a NLF v oblasti dozoru nad trhem způsobuje problémy a neúčinnost, a to jak ve vztahu k vnitrostátním správním orgánům, tak k obchodním partnerům z třetích zemí;
PLNĚNÍ PROGRAMU PRO OBČANY: SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO
52. důrazně podporuje veškeré iniciativy související s bezpečností hranic a lepším řízením migračních toků;
53. vyjadřuje politování nad tím, že sdělení o sdílení břemene bylo zařazeno do přílohy II (případné zvažované iniciativy), a to i přes svůj význam a opakované výzvy Parlamentu, aby byla v této věci přijata konkrétní opatření;
54. domnívá se, že zvyšující se počet trestných činů vyžaduje více komunitních plánů, pokud jde o organizovanou trestnou činnost a bezpečnost kybernetického prostoru;
55. za nejvyšší prioritu považuje budoucí směrnici o právech a podpoře obětí trestných činů a žádá Komisi, aby co nejdříve poskytla podrobnější informace o svých představách, které se této zásadní otázky dotýkají;
56. po přijetí Lisabonské smlouvy je naprosto nezbytná revize právního rámce Europolu a Eurojustu, a proto vyjadřuje politování nad tím, že tato revize je navržena až na období 2012–2013;
57. zdůrazňuje potřebu ambiciózní politiky v oblasti základních práv poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, a co největšího zefektivnění uplatňování základních práv stanovených v Listině; žádá Komisi, aby zajistila slučitelnost každé právní iniciativy se základními právy, jakož i záruku, že členské státy budou při provádění právní předpisů Unie dodržovat ustanovení Listiny;
58. žádá Komisi, aby zintenzívnila své informační aktivity ohledně role a pravomocí Unie v oblasti základních práv a ohledně právních opravných prostředků, které mají občané k dispozici;
59. znovu opakuje své pevné přesvědčení, že je nutné zachovat a rozvíjet komplexní politiku práv cestujících v Evropě;
60. vítá iniciativy zaměřené na boj proti podvodům a korupci a zdůrazňuje význam vytvoření mechanismu ke sledování a hodnocení tohoto boje, jenž by posuzoval úsilí o potlačení korupce v EU;
EVROPA VE SVĚTĚ: PROSAZOVÁNÍ NAŠEHO VLIVU NA SVĚTOVÉ SCÉNĚ
61. zdůrazňuje, že nové iniciativy by byly vítány v těchto oblastech:
- role EU v oblasti boje proti terorismu za účelem omezení šíření zbraní hromadného ničení,
- rozvoj evropského obranného průmyslu a ambice evropské obranné politiky v dlouhodobém horizontu (2020),
- odzbrojení a globální správa veřejných záležitostí,
- strategie vůči zemím skupiny BRIC,
- přezkum Středomořské unie z pohledu současné patové situace,
- oživení činnosti Transatlantické hospodářské rady a případně také přezkum společné strategické bezpečnosti po provedení nového strategického přezkumu NATO;
Komplexní obchodní politika
62. čeká na další pokrok při překonávání mrtvého bodu v jednáních rozvojového kola z Dohá, a to včetně problematiky práv duševního vlastnictví, a hodlá i nadále vyvíjet tlak na Komisi, aby o tento pokrok usilovala, zejména v souvislosti s nadcházející ministerskou konferencí v březnu;
63. očekává, že v platnost vstoupí některé dohody o volném obchodu, především s Jižní Koreou, a že budou dokončena jednání o dalších dohodách o volném obchodu a dohodách o přidružení s mnoha mezinárodními partnery, a domnívá se, že vyvážené a komplexní dohody by mohly skutečně zlepšit obchodní příležitosti pro společnosti z EU na celém světě;
64. domnívá se, že Evropská unie by měla posílit své obchodní propojení s velkými hráči ve světě, zejména v USA, Číně a Japonsku, a to s využitím stávajících prostředků a nástrojů spolupráce, a rozšiřovat je při každé vhodné příležitosti;
65. žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o omezování obchodních bariér pro mezinárodní toky obchodu a investic a aby prosazovala iniciativy zaměřené na otevírání obchodu; v tomto ohledu očekává legislativní iniciativu o přístupu společností a zboží z třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami (MASP) ve třetím čtvrtletí roku 2011;
66. žádá Komisi, aby v návaznosti na politiku životního prostředí a rozvojovou politiku učinila prioritou politiku přístupu k surovinám, a to v zájmu zajištění spravedlivých dodávek pro společnosti v EU;
67. zdůrazňuje, že dovozy ze třetích zemí by měly být uváděny na trh EU pouze tehdy, pokud jsou v souladu s evropskými normami ochrany spotřebitele; při mezinárodních jednáních by Komise měla vyvíjet na naše obchodní partnery tlak, aby dodržovali evropské environmentální a sociální normy;
Rozšíření EU, politika sousedství, rozvojová politika a humanitární pomoc
68. podporuje rozšíření a balíčky EPS na rok 2011, jak bylo navrženo v příloze 2 CWP (případné zvažované iniciativy);
69. konstatuje, že pokrok v jednáních bude záviset na dalším pokroku, jehož dosáhly kandidátské země, se zvláštním důrazem na dodržování zásad právního státu; zdůrazňuje však, že v souladu se závěry zasedání Evropské rady v prosinci 2006 závisí i nadále přistoupení k EU na důsledném splnění všech kodaňských kritérií a na integračních možnostech EU;
70. zdůrazňuje význam dokončení přístupových jednání s Chorvatskem;
71. vyzývá Komisi, aby dala větší prioritu zajištění dostatku potravin v celé Africe; zdůrazňuje potřebu posílit odvětví zemědělství v Africe udržitelným způsobem, a to zejména pokud jde o drobné zemědělce; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila chudým obyvatelům v Africe větší přístup k úvěrům a finančním službám;
72. naléhá na Komisi, aby prosazovala opatření na podporu rozšíření afrického obchodu v rámci kontinentu, včetně modernizovaných podpůrných balíčků pro regionální hospodářská společenství a pro zlepšování infrastruktury v celém africkém kontinentu;
73. vyzývá Komisi, aby předkládala každý rok až do roku 2015 zprávu o pokroku, pokud jde o rozvojové cíle tisíciletí, a aby navrhla konkrétní opatření k urychlení pokroku a sdílení zdrojů s cílem dosáhnout všech rozvojových cílů tisíciletí do cílového roku 2015;
OD VSTUPŮ K DOPADŮM: CO NEJLÉPE VYUŽÍVAT POLITIKY EU
Moderní rozpočet pro budoucnost Evropy
Víceletý finanční rámec / vlastní zdroje
74. uvádí, že VFR na období po roce 2013 musí odrážet větší rozsah evropských politik podle Lisabonské smlouvy a potřebu odpovídajícího financování strategie EU 2020; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrh na investování do silné a konkurenceschopné Evropy, vytváření pracovních míst, posílení růstu a zajištění bezpečnosti pro evropské občany;
75. připomíná, že přijetí nařízení o VFR na období po roce 2013 vyžaduje souhlas Evropského parlamentu; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila bez zbytečného odkladu přijetí jasně formulované interinstitucionální dohody o způsobech zapojení a účasti Evropského parlamentu při přípravě a projednávání příštího VFR, jak stanoví článek 312 Smlouvy o fungování EU;
76. naléhavě žádá Komisi, aby předložila v červnu 2011 po přijetí postoje Evropského parlamentu k novému VFR ambiciózní nástin návrhu rozhodnutí o zásadní revizi systému vlastních zdrojů, včetně návrhů na nové vlastní zdroje, na základě článku 311 Smlouvy o fungování EU;
Rozpočtová kontrola
77. žádá Komisi, aby poskytla definici obsahu hodnotící zprávy zavedené Lisabonskou smlouvou s cílem:
- zajistit, aby hodnocení využívání finančních prostředků Unie na základě dosažených výsledků zohlednilo připomínky Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria,
- umožnit strategičtější horizontální pohled s využitím zjištění z různých hodnocení, jež byla provedena,
- umožnit širší politicko-strategický pohled na výkonnost Komise ve vztahu k jejím vysokým politickým cílům, jak je stanoveno v roční politické strategii;
78. zdůrazňuje, že oznamování nesrovnalostí ze strany členských států a Komise musí být posíleno v oblasti politiky soudržnosti; žádá Komisi, aby přijala nezpochybnitelný závazek, že posílí spolupráci jak s členskými státy v oblasti politiky soudržnosti, tak při oznamování nesrovnalostí ze strany členských států a generálních ředitelství, která se zabývají vymáháním finančních prostředků, aby mohl být vytvořen jednotný systém výkaznictví o nesrovnalostech a vymáhaných prostředcích;
Prosazování inteligentní regulace a pokračující činnost
79. je pevně přesvědčen, že správné a včasné provedení evropských směrnic v právních předpisech jednotlivých členských států a jejich uplatňování je důležité zejména proto, aby občané nepojali nedůvěru v opatření přijatá EU; to vyžaduje účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy a jejich odhodlání nalézt politickou dohodu;
80. naléhá na zdokonalení procesu zjednodušování právních předpisů EU a zdůrazňuje, že posouzení dopadu před přijetím právního předpisu musí být využíváno nestranně a účinněji, i pokud jde o aspekty jeho provádění v budoucnu; rozhodně podporuje trvalé úsilí Komise, pokud jde o projekt inteligentní regulace, zaměřený na snížení administrativní zátěže; vítá skutečnost, že Komise bude věnovat v rámci posuzování dopadů větší pozornost aspektům konkurenceschopnosti, a zdůrazňuje význam hodnocení kumulativních účinků kombinovaných právních předpisů na konkurenceschopnost („kontroly účelnosti“);
ZÁVĚR
81. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijatý text, P7_TA-PROV(2010)0286.