NÁVRH USNESENÍ o pracovním programu Komise na rok 2011
8. 12. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Daniel Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE
B7‑0690/2010
Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2011
Evropský parlament,
– s ohledem na pracovní program Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623), který byl přijat dne 27. října 2010 a předseda Komise jej představil a byl předmětem rozpravy na druhém dílčím zasedání Parlamentu v listopadu,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na strategii EU 2020,
– s ohledem na usnesení EP o strategii EU 2020,
– s ohledem na novou rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí přijatou dne 20. října 2010,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že současná hospodářská, sociální a environmentální krize více než kdy dříve vyžaduje silné evropské vedení a posílenou spolupráci na úrovni EU,
B. vzhledem k tomu, že tuto krizi nelze překonat tím, že se opět uplatní politiky, které ji způsobily; vzhledem k tomu, že by bylo příhodné nově promyslet náš model směrem k širšímu politickému konceptu, který by umístil člověka a ochranu životního prostředí do popředí utváření politik a zaměřil by se na vytváření dobrých životních podmínek a poskytování těch nejlepších příležitostí pro všechny,
C. vzhledem k tomu, že výkon Evropské komise musí být hodnocen podle výzvy, jíž je překonání této trojité krize, vůči vymezení úlohy Evropské unie na celosvětové úrovni prostřednictvím politik v oblasti lidských práv, rozvoje, obchodu a zahraničních věcí a vůči úsilí učinit z Evropské unie demokratičtější oblast, přístupnou svým občanům a zaručující jejich občanská práva a zajišťující transparentnost a demokratickou kontrolu, přičemž každá z těchto položek vyžaduje nové myšlenky a rozhodnou akci,
D. vzhledem k tomu, že současná patová situace s ohledem na jednání o rozpočtu je pro budoucí iniciativy Komise neblahým znamením, které tak vyzdvihuje potřebu silnějšího vedení ze strany Komise,
E. vzhledem k tomu, že fungování hospodářské a měnové unie bylo pod obzvláště silným tlakem z důvodu dřívějších selhání týkajících se dodržování základních pravidel a kvůli skutečnosti, že stávající postupy pro dohled a koordinaci nebyly dostatečně komplexní,
F. vzhledem k tomu, že krize poukázala na potřebu výraznějších, rozsáhlejších a komplexnějších reforem v oblasti finanční regulace a dohledu s cílem posílit dohled a transparentnost, omezit vystavování se rizikům, zamezit finančním „bublinám“, zracionalizovat zdroje a nasměrovat je do reálné ekonomiky a podporovat zodpovědné a udržitelné finanční služby,
Udržitelný rozvoj a posílená zaměstnanost
1. vítá zavedení „evropského semestru“, jakožto koordinačního nástroje, který napomůže předcházení budoucím krizím, avšak vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl Evropský parlament do tohoto procesu skutečně a účinně zapojen;
2. domnívá se, že celosvětová hospodářská krize zpochybnila stávající mechanismy dohledu nad hospodářskou politikou a koordinací v EU a ukázala několik z jeho nedostatků;
3. je přesvědčen, že finanční turbulence v eurozóně nemohou být z dlouhodobého hlediska vyřešeny pouhým „přeléváním“ nového dluhu do vysoce zadlužených ekonomik v kombinaci se zrychlenými plány fiskální konsolidace; domnívá se, že v současném mezinárodním a evropském kontextu existuje riziko, že uvízneme v deflační dluhové pasti; je přesvědčen, že dlouhodobé řešení vyžaduje vyřešení problému základní insolventnosti a neudržitelného dluhu; je neobyčejně znepokojen sociálními dopady agresivních konsolidačních opatření v celé EU, a především ve zranitelných členských státech eurozóny;
4. vítá balíček návrhů týkající se hospodářské správy, jakožto výchozí bod pro jednání mezi spolutvůrci norem EU; domnívá se, že kromě toho, že je třeba více se zaměřit na fiskální udržitelnost a přísnější dodržování pravidel, je také klíčové rozšířit působnost koordinace hospodářské politiky s cílem lépe zohlednit širší makroekonomický vývoj, např. stávající nevyrovnanost běžných účtů a nahromaděný soukromý dluh; v této souvislosti se domnívá, že je nezbytné vyřešit problém jak nadměrných deficitů, tak nadměrných přebytků;
5. je přesvědčen, že silnější rámec EU pro hospodářskou správu vyžaduje stálý mechanismus řešení krize státního dluhu, který by obsahoval pravidla pro sdílení dluhu, včetně doložky o kolektivním ujednání věřitelů (CAC), podíl na nákladech na vyřešení krize ze strany věřitelů a akcionářů, „euroobligace“ umožňující vydávat veřejné dluhopisy jakožto prostředek, jak snížit rozdíly mezi úroky požadovanými po jednotlivých státech a navýšit likviditu, a dále koordinovaný přístup k makroekonomickému vyvažování a posílení synergií mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států, jakožto proticyklický doplněk usnadňující udržitelnou fiskální konsolidaci;
6. vítá očekávaný legislativní podnět zabývající se řízením bankovní krize a jejím řešením; naléhavě žádá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy ohledně komplexních ex ante pravidel sdílení závazků s cílem zajistit, aby se držitelé obligací a věřitelé podíleli na nákladech jakékoli restrukturalizace;
7. bere na vědomí legislativní návrh předpokládaný v revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) a revizi směrnice o zneužívání trhu; domnívá se, že tyto návrhy by měly usilovat o posílení transparentnosti trhu, drastické snížení podílu tzv. OTC (tj. mimoburzovních) transakcí na trhu a řádné vyřešení problému spekulace s komoditami;
8. bere na vědomí očekávanou revizi směrnice o kapitálových požadavcích; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla řádně vyřešena otázka úplné konsolidace subjektů vedených mimo rozvahu; je toho názoru, že je třeba řešit problém finančních institucí, které jsou „příliš velké na to, aby zbankrotovaly“, a kapitálové požadavky, požadavky týkající se likvidity a proticyklické ochranné rezervy by proto měly být úměrné velikosti, míře rizika a obchodnímu modelu dané finanční instituce; domnívá se, že jakékoli přechodné období či uplatňování zásady ancienity ve prospěch bankovního sektoru při uplatňování nových standardů by měly být podřízeny uplatňování omezení týkajících se vyplácení dividend a bonusů a stanovení ctižádostivých cílů s ohledem na poskytování úvěrů aktérům reálné ekonomiky;
9. s politováním konstatuje, že pracovní program Komise na rok 2011 nepředpokládá návrh celounijní daně z finančních transakcí; připomíná, že EP ve svém usnesení výboru CRIS vyzval k zavedení takové daně na úrovni EU, pokud nedojde k jejímu přijetí na základě mezinárodního konsenzu, neboť tato daň by nejen napomohla stabilizaci finančních trhů, ale byla by také zdrojem značného příjmu;
10. s politováním konstatuje, že Komise se nezavázala navrhnout změnu směrnice o zdanění energie, která by stanovovala minimální sazbu daní z CO2;
11. zdůrazňuje, že navrhovaný plán na dosažení energetické účinnosti do roku 2020 musí stanovit správnou cestu směrem k tomu, aby se EU do roku 2050 stala plně energeticky účinnou ekonomikou založenou na obnovitelných zdrojích; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby navrhovaná cestovní mapa do roku 2050 stanovila ctižádostivý rámec, který by snižoval emise skleníkových plynů v EU do roku 2050 o nejméně 90–95 % a předpokládal nezbytné nástroje a investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie, sítí a energetické účinnosti;
12. konstatuje, že většina strategických iniciativ pro rok 2011, které se týkají energie, jsou nelegislativní povahy; vítá nicméně legislativní návrhy týkající se energetické účinnosti a úspor energie, které musí vést ke snížení naší celkové spotřeby energie do roku 2020 o nejméně 20 %; naléhavě vybízí Komisi, aby tyto legislativní akty předložila v dostatečném předstihu před létem 2011 s cílem realizovat dostupná snížení nákladů pro spotřebitele a uznat, že energetická účinnost je nejlevnějším způsobem, jak snížit závislost na dovozu a zaručit konkurenceschopnost EU;
13. s politováním konstatuje, že obrovský potenciál pro úspory, který má energetická účinnost ve stávajícím odvětví stavebnictví, dosud nebyl využit, a vyzývá k vypracování ctižádostivé evropské stavebnické iniciativy, která by mohla být zahájena jakožto součást souboru strategických iniciativ do června 2011 s cílem podpořit dosažení zastavěné plochy o nulové spotřebě energie v EU do roku 2050 a dospět k tomuto cíli;
14. kritizuje skutečnost, že program Komise na rok 2011 v současnosti neuvádí nařízení o informování o transferu produktů pro účely jaderné energetiky uvnitř Společenství, a připomíná, že problémy jaderné bezpečnosti se nevyřeší tím, že se zavádění předpisů odloží na později;
15. bere na vědomí ctižádostivý cíl Komise předložit cestovní mapu pro Evropu, která by účinně zacházela se zdroji, a energetickou cestovní mapu na období do roku 2050; připomíná, že tyto cestovní mapy musí odrážet politická rozhodnutí, která jsou utvářena požadavky kladenými změnou klimatu a potřebou konkurenceschopnosti a zavedení udržitelné ekonomiky;
16. vítá legislativní podnět na podporu zavádění inteligentních sítí; domnívá se, že zvýšení energetické účinnosti a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie způsobují, že je nezbytné, aby EU modernizovala svou stávající infrastrukturu rozvodných sítí; naléhavě vybízí Komisi, aby tuto legislativu přijala v roce 2011;
17. s politováním konstatuje, že některé iniciativy v oblasti environmentální legislativy v dokumentu chybí, zejména revize vnitrostátních emisních stropů a rámcové směrnice o hluku, revize legislativy týkající se právní odpovědnosti za škody na životním prostředí, studií dopadu a environmentálních inspekcí, což by bylo odpovědí na nedostatky, které se projevily po úniku ropných látek z plošiny Horizon a po katastrofě s červeným bahnem v Maďarsku;
18. je velmi zklamán pokračujícím zpožděním při předkládání návrhu o označování energetické účinnost automobilů, a žádá tudíž Komisi, aby urychleně nalezla nové způsoby, jak omezit klimatické dopady dopravy;
19. připomíná, že je nezbytné revidovat směrnici o vysílání pracovníků s cílem zaručit, aby byly v celé EU uplatňovány určité minimální podmínky a byl nad tímto uplatňováním vykonáván dohled;
20. opět potvrzuje své odhodlání dosáhnout globálního přístupu s ohledem na směrnici o pracovní době a zaručit, aby se na všechny pracovníky v Evropě uplatňovala stejná pravidla v oblasti pracovní doby, a byly tak vytvořeny rovné podmínky pro všechny;
21. vyjadřuje politování nad nedostatečnou legislativní iniciativou, pokud jde o sociální služby obecného zájmu; zdůrazňuje význam sociálních služeb a potřebu respektovat různé způsoby jejich zajišťování a potvrzuje, že je nezbytné přijmout v této oblasti jednoznačnější právní rámec;
22. bere na vědomí závazek posílit hospodářskou správu a finanční regulaci, avšak připomíná, že hospodářská a finanční krize také vedla k vážné sociální krizi a k vysoké míře nezaměstnanosti; vybízí tudíž Komisi, aby předložila konkrétní návrhy a legislativu s cílem řešit také sociální aspekty této krize;
23. s politováním konstatuje, že Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení dosud nepřinesl žádné výsledky, pokud jde o změnu programu Komise z nepřiměřeně intenzivního zaměření se na hospodářský růst na úkor sociálního začleňování, inkluzivního růstu, sociální spravedlnosti a důstojných pracovních a životních podmínek;
24. naléhavě vybízí Komisi, aby předložila legislativu vytvářející vyvážený systém kolektivního odškodnění; vybízí dále Komisi, aby se zaměřila na unijní aspekty jednotného trhu a dodržovala zásadu subsidiarity, především pokud jde o koncese na služby;
25. vítá, že Komise hodlá předložit návrh na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), a připomíná, že je třeba doplnit CCCTB zavedením minimální sazby této daně;
26. s politováním konstatuje, že ačkoli Komise uznává, že je naléhavě třeba zabývat se hospodářským oživením v souvislosti s účinným využíváním zdrojů, pracovní program na rok 2011 předkládá jen velmi málo iniciativ v rámci Unie inovací a Integrované průmyslové politiky; vítá nicméně iniciativu týkající se partnerství pro inovaci a zdůrazňuje, že je třeba toto partnerství podpořit prostřednictvím ambiciózních cílů v oblasti účinného využívání energie a zdrojů;
27. vítá ambiciózní záměr předložit strategii a akční plán usilující o vytvoření udržitelné ekonomiky založené na biologických zdrojích; zdůrazňuje, že jakákoli politika v této oblasti musí usilovat o omezení ztráty biologické rozmanitosti, zajištění udržitelné správy biotického materiálu a ochránění služeb ekosystému, včetně produkce potravin;
28. vyzývá k tomu, aby v rámci nového víceletého finančního rámce a programů EU v oblasti výzkumu a inovací byly finanční prostředky prioritně poskytovány programům usilujícím o dosažení větší účinnosti při využívání zdrojů a energie; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly tyto programy snadněji dostupné pro malé podniky a výzkumné ústavy;
Svoboda, bezpečnost a právo
29. žádá, aby v budoucnosti hrála základní práva zastřešující a rámcovou úlohu, navzdory rozdělení tohoto rezortu ve stávající Komisi mezi justici a bezpečnost;
30. s politováním konstatuje omezené zaměření na práva občanů EU v dlouhém seznamu návrhů v oblasti spravedlnosti, základních práv a občanství; v této souvislosti připomíná, že do prostoru svobody, bezpečnosti a práva spadají všechny osoby žijící pod jurisdikcí EU bez ohledu na jejich státní občanství;
31. vítá návrhy na zavedení komplexního právního rámce pro bezpečnost osobních údajů, ale považuje zavedení tohoto nástroje za základní předpoklad, a to ještě před přijímáním jakýchkoli dalších právních předpisů s dopadem na osobní údaje jednotlivců; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl takový komplexní právní rámec zaveden před přijetím navrhovaného balíčku týkajícího se „inteligentních hranic“ a iniciativ EUROSUR (evropský systém kontroly hranic), PNR (systém jmenné evidence cestujících) a EU-TFTP (program EU pro sledování financování terorismu); je znepokojen dopady využívání moderních technologií při správě hranic na ochranu osobních údajů žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců na území EU; zdůrazňuje setrvalé ohrožování těchto individuálních práv při uplatňování readmisních dohod EU a pokračující nedostatečné vyhodnocování způsobu, jímž EU uplatňuje zásadu nenavracení;
32. vzhledem k tomu, že probíhá revize mandátu stávající agentury pro správu hranic FRONTEX spočívající v operačních i technických účelech kontroly hranic, považuje navrhované nástroje na kontrolu hranic a jejich sledování za nepřiměřené;
33. s politováním konstatuje nelegislativní povahu návrhu na interní unijní mechanismus solidarity týkající se žadatelů o azyl, přičemž zatím nelze očekávat, že by v budoucnu členské státy přijaly v této věci závazek; připomíná, že současný unijní systém, vycházející z nařízení Dublin II omezuje práva uprchlíků na to, že jejich žádost o azyl je v zemi, v níž se rozhodnou předložit svou žádost, projednána na základě lepší možnosti integrovat se do společnosti, jazykových schopností, rodinných vazeb a/nebo přítomnosti příslušného společenství;
34. zdůrazňuje, že jakákoli revize postupů při zápisu na seznam a výmazu ze seznamu údajných teroristických skupin musí poskytnout záruky základních a procesních práv;
35. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné upřednostňovat nástroje týkající se harmonizace trestního práva a postupů;
36. s politováním konstatuje, že neexistuje specifický nástroj, který by zaváděl hodnocení dopadů veškerých navrhovaných právních předpisů EU na základní práva a odpovídal závazku Komise v této věci;
37. s hlubokým politováním konstatuje nedostatečnou angažovanost Komise při zavádění rovného zacházení a boji proti diskriminaci v souladu s článkem 21 Listiny základních práv EU;
38. s hlubokým politováním konstatuje absenci legislativních podnětů usilujících o provádění evropské strategie pro Romy a konstatuje, že Komise omezuje tuto strategii na nelegislativní rámec pro vnitrostátní strategie a v této souvislosti se vyhýbá otázce rozšířené diskriminace Romů;
39. s politováním konstatuje, že navzdory slibným prohlášením nebyla rovnost žen a mužů vzata řádně v potaz, a v této souvislosti Komisi naléhavě žádá, aby revidovala platnou legislativu týkající se uplatňování zásady rovné mzdy pro muže a ženy, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 18. listopadu 2008; bere na vědomí záměr Komise konzultovat s evropskými sociálními partnery budoucí legislativní opatření týkající se lepšího sladění pracovního a soukromého života, a vyzývá tudíž Komisi, aby vypracovala legislativní návrh o otcovské dovolené a dovolené za účelem péče o rodinné příslušníky;
Evropa ve světě
40. s politováním konstatuje, že pracovní program hodlá pouze pokračovat ve stávající obchodní politice spočívající ve vyjednávání dohod o volném obchodu se skupinou třetích zemí; tyto dohody usilují o co nejširší liberalizaci obchodních vztahů mimo rámec jakékoli koordinované průmyslové politiky EU;
41. zůstává i nadále skeptickým vůči prohlášením o zavedení legislativního nástroje, který by třetí země přinutil otevřít své trhy v oblasti veřejných zakázek, a to zejména v případě rozvíjejících se ekonomik; považuje odvetná opatření proti zemím, které EU dosud neotevřely svůj trh s veřejnými zakázkami, za nesprávný politický signál v okamžiku, kdy probíhá celosvětová hospodářská krize, pokud nejsou tato opatření součástí širšího rámce koordinované průmyslové politiky EU a revize modelu volného obchodu;
42. podporuje zásady všeobecnosti, rozlišování a podmíněnosti, které jsou základem evropské politiky sousedství; upozorňuje nicméně, že v rámci této politiky by všem těmto zásadám měl být přikládán stejný význam; v této souvislosti lituje, že podmíněnost je při vyjednávání se zeměmi evropské politiky sousedství stále více zatlačována do pozadí;
43. považuje rozšíření za hlavní prioritu vnější činnosti EU; v tomto ohledu vítá úsilí zaměřené na začlenění zemí západního Balkánu do EU, avšak upozorňuje na skutečnost, že aby bylo rozšíření úspěšné, je třeba vyvinout další úsilí, především s ohledem na konsolidaci demokratických institucí, ochranu menšin, posílení spolupráce v regionu, vyřešení bilaterálních sporů, vzájemné uznání a dobré sousedské vztahy; vyzývá tudíž Komisi, aby posílila nástroj předvstupní pomoci s cílem usnadnit přeshraniční spolupráci, rozvinout přeshraniční výměny a posílit kontakty mezi lidmi; vyzývá EK, aby urychleně začlenila Kosovo do procesu liberalizace vízové povinnosti, počínaje rozhovory o vízech;
44. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory příslibům nedošlo k žádnému pokroku v otázce ukončení izolace tureckého společenství na Kypru; vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí o přijetí nařízení o přímém obchodování a usnadnění hospodářského rozvoje severní části ostrova s cílem snížit současný rozdíl v hospodářské úrovni a připravit cestu pro komplexní a udržitelné mírové uspořádání;
45. vítá návrh Komise, že v reakci na celosvětové a evropské problémy zváží možnost zavedení daně z finančních aktivit; domnívá se, že jakákoli iniciativa v oblasti zdanění bank by měla doplňovat zavedení daně z finančních transakcí a neměla by vylučovat jiné zdanění; s politováním konstatuje, že Komise podporuje myšlenku daně z finančních transakcí výhradně na celosvětové úrovni; je toho názoru, že daň z finančních transakcí, příjmy z níž by měly být určeny na plnění rozvojových cílů a na problém změny klimatu, by měla být nejprve zavedena na úrovni EU;
46. naléhavě vybízí Komisi, aby svou budoucí obchodní politiku pojala tak, aby byla plně v souladu a plně soudržná s hlavním cílem zmírnění chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí; obzvláště Komisi vyzývá, aby neuplatňovala paušální přístup k obchodu, ale naopak se zavázala k dodržování zásady respektování specifických rozvojových strategií;
47. naléhavě vybízí Komisi, aby usilovala o rozvíjení spravedlivého obchodu s rozvojovými zeměmi, tj. aby do všech svých politik aktivně začleňovala sociální zodpovědnost podniků, zejména v rámci obchodních dohod, a aby vymezila jednoznačné právní povinnosti podniků s ohledem na lidská práva a účinné způsoby, jak mohou být pohnány k odpovědnosti v případě jejich porušování;
48. připomíná, že daňové ráje, stanovování nepřiměřených cen v obchodním vztazích a nezákonný odliv finančních prostředků představují pro rozvoj chudých zemí obrovskou překážku; s politováním konstatuje, že nepředkládá žádné nové iniciativy, které by se těmito problémy řádně zabývaly; obzvláště vybízí Komisi, aby se zabývala širokým spektrem ukazatelů a metod, které tento problém nepřiměřených cen v obchodu řeší, mj. „metod měření srovnatelného zisku“ uplatňovaných v USA, aby zavedla mechanismus sankcí uplatňovaných na nespolupracující jurisdikce – odpovídající zákonu USA o zabránění zneužívání daňových rájů – a na finanční instituce, které v daňových rájích působí;
49. vyzývá Evropskou komisi, aby na všech úrovních úzce spolupracovala s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a aby společně s ní a pod záštitou místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky zajistila koherentnost a soudržnost vnější činnosti EU, a to i s ohledem na vnější rozměr interních politik; je přesvědčen, že koherentnost a vzájemná soudržnost různých politických oblastí si žádá společné plánování, a vybízí tudíž Komisi a ESVČ, aby v budoucnu předložily společný roční pracovní program, který by současně plně respektoval jejich odlišné oblasti zodpovědnosti a rozhodovací postupy; vyzývá Komisi a ESVČ, aby plně využily potenciální synergii mezi svými útvary a zabránily zdvojení;
50. připomíná význam návrhu Komise týkajícího se vztahu mezi ESVČ a útvary Komise pro civilní ochranu a humanitární pomoc; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité ponechat odpovědnost za plánování reakcí na pohromy a jejich uplatňování na Komisi, přičemž se současně vytvoří silné koordinační struktury pro spolupráci s ESVČ s cílem zaručit soudržnost vnější činnosti EU;
51. vítá návrh Komise zřídit evropskou kapacitu a evropské středisko pro reakci na mimořádné situace, což představuje první krok na cestě k integraci kapacit členských států; je přesvědčen, že přislíbené zdroje a silná koordinace v rámci EU jsou zásadními prvky rychlejší, spolehlivější a účinnější reakce EU na přírodní pohromy, přičemž určitá specializace jednotlivých členských států v kombinaci s evropskými jednotkami, které by zaplnily zbývající mezery, by dále posílila evropský systém reakce na přírodní pohromy; zdůrazňuje nicméně, že abychom se vyhnuli problému „pasažérů na černo“, je zásadní, aby primární odpovědnost nesly i nadále členské státy, neboť koordinace a kapacity na úrovni EU nemohou nahradit vytvoření přiměřených struktur a poskytnutí zdrojů na vnitrostátní úrovni;
52. připomíná, že reakce na přírodní pohromy je primárně civilní povahy, což vylučuje využití bojových jednotek, a že je třeba respektovat globální koordinační úlohu Spojených národů v oblasti humanitární pomoci;
Provádění politik EU
53. zdůrazňuje, že nový víceletý finanční rámec, včetně návrhů týkajících se různých oblastí politik, musí zajistit, aby výdaje rozpočtu odpovídaly politickým prioritám EU v oblasti přechodu k udržitelné ekonomice, zejména pokud jde o priority výzkumu, které by se měly zaměřit na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, a prostředky by tedy neměly být masivně investovány do fosilních paliv či do nepřiměřeně nákladných a nepříliš užitečných projektů, jako je ITER;
54. je přesvědčen, že struktura rozpočtu EU a způsob jeho financování jsou zastaralé a nejsou dostatečné, pokud hodlá EU řádně reagovat na zásadní výzvy, jako je změna klimatu, a uplatnit strategii EU 2020, kterou přijaly všechny její orgány; upozorňuje, že reforma výdajové i příjmové stránky rozpočtu EU s cílem nabídnout komplexní reakci na stávající hospodářskou, sociální a environmentální krizi a ukončit krátkozrakou debatu o „čistých plátcích“, která pomíjí širší přínosy výdajů EU a odpovídajících politik, měla být provedena již dávno;
55. bere na vědomí záměr Komise předložit do června 2011 legislativní návrhy týkající se nového víceletého finančního rámce po roce 2013 a nového rozhodnutí o vlastních zdrojích, avšak připomíná, že EP ustavil zvláštní dočasný výbor SURE, který pověřil vypracováním stanoviska před tím, než Komise přijme své legislativní návrhy; připomíná, že na základě článků 312 a 311 Smlouvy musí EP souhlasit s finančním rámcem a je konzultován s ohledem na nové rozhodnutí o vlastních zdrojích, přičemž čl. 312 odst. 5 a článek 324 Smlouvy zavádějí strukturovaný dialog s cílem podpořit konzultace a dohodu a usnadnit přijetí a uplatňování rozpočtových ustanovení Smluv; zdůrazňuje, že včasné zapojení Parlamentu je přínosné i pro Radu, neboť napomáhá tomu, aby v pozdější fázi nedošlo v rozpočtovém rozhodovacím procesu k patové situaci; zdůrazňuje tudíž, že je třeba zavést nezbytné postupy a pracovní metody s cílem zajistit konstruktivní spolupráci mezi orgány v souladu se Smlouvami;
56. zdůrazňuje, že diskuse o reformě výdajové a příjmové stránky rozpočtu EU nelze vzájemně oddělit, a vyzývá k vedení otevřeného a upřímného dialogu mezi orgány ohledně finančního rámce po roce 2013 a nového rozhodnutí o vlastních zdrojích, a to dialogu bez otázek, které by byly tabu, a bez předem vymezených postojů, který by probíhal v průběhu celého procesu vedoucího k přijetí těchto nástrojů;
57. vyzývá Komisi, aby z uplatňování práva Unie učinila skutečnou politickou prioritu, a splnila tak svou povinnost „strážkyně Smlouvy“;
58. zdůrazňuje, že hodnocení dopadů by měla ve stejné míře vyhodnocovat environmentální, sociální i hospodářský rozměr a měla by být prováděna u všech důležitých legislativních návrhů;
59. naléhavě vybízí Komisi, aby si uvědomila, že životaschopnost jejího pracovního programu na rok 2011 je nicméně podmíněna její schopností hrát vůdčí úlohu a povzbudit členské státy k tomu, aby směřovaly ke sdílené strategii přesahující úroveň současných naléhavých otázek.