Návrh usnesení - B7-0052/2011Návrh usnesení
B7-0052/2011

NÁVRH USNESENÍ o situaci křesťanů s ohledem na svobodu vyznání

17. 1. 2011

předložené na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Willy Meyer, Ilda Figueiredo, Bairbre de Brún, Takis Hadjigeorgiou, Kyriacos Triantaphyllides, Nikolaos Chountis za skupinu GUE/NGL

Postup : 2011/2521(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0052/2011
Předložené texty :
B7-0052/2011
Přijaté texty :

B7‑0052/2011

Usnesení Evropského parlamentu o situaci křesťanů s ohledem na svobodu vyznání

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení,

–   s ohledem na článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech OSN a článek 10 Listiny základních práv EU,

–   s ohledem na Deklaraci OSN z roku 1981 o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

–   s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) proti „hanobení náboženství“,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2011 způsobil teroristický útok na kostel koptských křesťanů v Alexandrii smrt 21 lidí a zranění desítek dalších, a to jak z křesťanské, tak z muslimské komunity,

B.  vzhledem k tomu, že dne 24. prosince 2010 došlo k útokům na několik kostelů v Maiduguri a dne 25. prosince došlo k bombovému útoku v nigerijském městě Jos, což způsobilo smrt 38 civilistů a zranilo desítky dalších osob,

C. vzhledem k tomu, že dne 25. prosince 2010 vybuchla v křesťanském kostele v Jolo (Filipíny) nálož a tento útok si vyžádal několik zraněných,

D. vzhledem k tomu, že dne 25. prosince 2010 ukončil turecký okupační režim křesťanskou mši slouženou pro enklávu kyperských Řeků, kteří zůstali odděleni od své komunity, ve vesnicích Rizokarpaso a Ayia Triada na poloostrově Karpas v okupované části Kypru,

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech OSN a článku 10 Listiny základních práv EU má každý „právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání“; vzhledem k tomu, že „toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů“,

F.  vzhledem k tomu, že několik rezolucí UNHRC vyzývá „všechny státy, aby do své vnitrostátní právní úpravy začlenily v souladu s mezinárodními lidskoprávními nástroji veškerá vhodná opatření s cílem bojovat proti nenávisti, diskriminaci, nesnášenlivosti a násilným, zastrašujícím a nátlakovým činům motivovaným náboženskou nesnášenlivostí, včetně útoků na místa, která mají náboženský význam, a aby podporovaly pochopení, toleranci a úctu v otázkách souvisejících se svobodou náboženství či vyznání“,

1.  důrazně odsuzuje bombové útoky na kostel Dvou svatých v Alexandrii a útoky v Nigérii a na Filipínách; důrazně odsuzuje všechny druhy násilí, diskriminace i nesnášenlivosti na základě náboženství či vyznání namířené proti věřícím, odpadlíkům od víry a nevěřícím;

2.  vyjadřuje svou soustrast rodinám osob zabitých a zraněných v průběhu nedávných útoků proti náboženským komunitám; vyzývá příslušné vlády, aby tyto útoky vyšetřily a zajistily, aby nezůstaly nepotrestány;

3.  odsuzuje turecký okupační režim, který v obsazené části Kypru násilně přerušil vánoční mši, kterou tam na první svátek vánoční slavilo zbývajících 300 křesťanů; zdůrazňuje, že se jedná o porušení základního lidského práva na výkon svobody vyznání, Evropské úmluvy o lidských právech a třetí vídeňské dohody (1975), která řeší otázku životních podmínek enklávy kyperských Řeků v okupované části Kypru;

4.  opětovně zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem, které zaručují mezinárodní právní akty; opět připomíná, že podporuje zásadní pojetí vzájemné provázanosti všech lidských práv;

5.  odsuzuje účelové využívání náboženství v nejrůznějších politických konfliktech; podporuje všechny iniciativy na podporu dialogu a vzájemné úcty mezi náboženskými komunitami; vyzývá všechny vlády a náboženské autority, aby podporovaly toleranci a úctu ke svobodě vyznání a iniciativně vystupovaly proti nenávisti; žádá vlády, aby zaručily svobodu náboženství a vyznání; připomíná, že podporuje sekularismus jakožto hodnotu;

6.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.