Návrh usnesení - B7-0105/2011Návrh usnesení
B7-0105/2011

NÁVRH USNESENÍ o strategii Evropa 2020

9. 2. 2011

předloženého na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Martin Schulz, Stephen Hughes za skupinu S&D

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0097/2011

Postup : 2010/3013(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0105/2011
Předložené texty :
B7-0105/2011
Přijaté texty :

B7‑0105/2011

Usnesení Evropského parlamentu o strategii Evropa 2020

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“,

 

–    s ohledem na sdělení Komise „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“,

 

–    s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. června 2010,

 

–    s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v březnu 2000, 2001, 2005, 2006, 2007 a v prosinci 2009,

 

–    s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o správě ekonomických záležitostí a na usnesení z téhož dne o strategii EU 2020,

 

–    s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi,

 

    s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o stálém krizovém mechanismu,

 

–    s ohledem na článek 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 

–    s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mnohé členské státy se stále potýkají s rostoucí nezaměstnaností, kdy je více než 23 milionů lidí je bez práce, a situace se ještě zhorší v důsledku slabého růstu ve většině členských států a v ostatních klíčových oblastech světa, což vyvolává obrovské sociální a lidské problémy,

 

B.   vzhledem k tomu, že krize dramaticky odhalila slabiny stávajícího systému řízení eurozóny a nedostatek společných koncepcí a nástrojů vedl ke krizi důvěry a nákladnému politickému váhání v členských státech,

 

C.  vzhledem k tomu, že vytvoření stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny a současné legislativní návrhy Komise na reformu Paktu stability a růstu a na vytvoření postupu dohledu nad makroekonomickou nerovnováhou jsou nezbytným, ale stále nedostatečným opatřením na cestě k  plnohodnotné hospodářské a měnové unii,

 

D.  vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 by měla Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní silnější díky vytvoření pracovních míst a inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, který je založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti; zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj; splnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvýšení úrovně vzdělání a podpory sociálního začleňování, zejména snižováním chudoby,

 

E.   vzhledem k tomu, že v Lisabonské smlouvě je jasně stanoveno, že Unie vymezuje a provádí svou vnější činnost ve snaze podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýtit chudob a povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky,

 

1.   vyjadřuje své hluboké zklamání, pokud jde o první roční analýzu růstu; vyjadřuje politování nad tím, že tato ekonomická analýza a politická doporučení, která obsahuje, nesplňují očekávání komplexní a vyvážené dlouhodobé strategie EU na překonání současné krize a návrat k silnému a udržitelnému hospodářského růstu a na co nejrychlejšímu postup na cestě k důstojným pracovním místům a plné a kvalitní zaměstnanosti;

 

2.   zdůrazňuje, že konzistentnější a koherentnější strategie je základním předpokladem k posílení politické odpovědnosti za strategii na vnitrostátní úrovni a zajištění jejího plnění a dosažení konkrétních výsledků;

 

3.   domnívá se, že pro nadcházející roky potřebuje EU inteligentnější a inovativnější strategii hospodářské politiky – strategii, která také zlepší stav veřejných účtů a obnoví zaměstnanost, ale současně zajistí sociální spravedlnost, zabezpečí adekvátní úroveň veřejných investic a zachová financování vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení a kvalitních veřejných služeb;

 

4.   vyjadřuje své obavy, pokud jde o jakékoli iniciativy na vytvoření nových nástrojů pro intenzivnější koordinaci hospodářských politik členských států eurozóny mimo rámec Společenství; domnívá se, že strategie EU 2020 a stávající legislativní návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí, které jsou v současné době projednávány, by měly zajistit lepší koordinaci v rámci Smlouvy; varuje, že útoky na pracovněprávní předpisy a kolektivní vyjednávání ještě více naruší důvěru občanů v evropský projekt a jeho podporu;

 

5.   zdůrazňuje, že EU a vlády členských států budou muset vrátit fiskální politiku zpět na cestu udržitelného rozvoje a zároveň ochránit krátkodobý hospodářský růst a zaměstnanost v době nízké míry investic, vysoké nezaměstnanosti a znepokojivě nízkého potenciálu růstu v nadcházejících letech v mnoha částech Evropy; domnívá se, že cesta k urychlené fiskální konsolidaci strukturálního rozpočtového salda až na 1 % HDP ročně, jak navrhuje Komise, neumožní tyto úkoly splnit, pokud nebudou existovat inovativní způsoby financování; vyzývá k diferencovanějšímu a obezřetnějšímu přístupu k fiskální konsolidaci podle jednotlivých zemí;

 

Hlavních cíleřízení strategie EU 2020

 

6.   vyjadřuje politování nad rozporem mezi deklarovanými cíli strategie EU 2020, které byly schváleny v červnu, a dostupnými prostředky k dosažení všech pěti hlavních cílů a stěžejních iniciativ; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na přezkum stávajícího finančního rámce a vypracovala podstatné návrhy na vytvoření nových vlastních zdrojů, bez nichž nebude možné cíle strategie EU 2020 splnit;

 

7.   vyjadřuje své obavy, pokud jde o dalších deset opatření navržených Komisí a nedostatečnou konzistentnost s dosažením pěti hlavních cílů strategie EU 2020 schválených Evropskou radou, které se týkají míry zaměstnanosti, podmínek pro výzkum a vývoj, snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení úrovně vzdělání, podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě; připomíná svou dřívější výzvu k vytvoření konzistentní a koherentní strategie udržitelného rozvoje, která by kombinovala ekonomické, sociální a environmentální politické programy; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou roční analýzu růstu a předložila skutečně konzistentní přístup vycházející z pěti hlavních cílů, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v červnu 2010;

 

8.   považuje analýzu ročního růstu a rámec evropského semestru za klíčového nástroje intenzivnější koordinace hospodářských politik; zdůrazňuje však, že by neměly nahrazovat ani snižovat význam stávajících nástrojů stanovených Smlouvou, zejména hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, na nichž se Parlament významně podílí a musí s ním být konzultovány; vyjadřuje silné znepokojení nad tendencí podceňovat každoroční diskusi o těchto nástrojích a varuje, že to vážně narušuje schválený cíl Komise a Rady zvyšovat kontrolu a demokratickou odpovědnosti;

 

9.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly klíčovou úlohu Evropského parlamentu v procesu evropského semestru, který by měl být zformulován v rámci interinstitucionální dohody s cílem ustavit a dát formální podobu demokratické a účinné cestě vpřed;

 

10. domnívá se, že dosažení stanovených cílů strategie EU 2020 si nemůže dovolit zanedbávat potenciál a nové významné příjmy z inovativních nástrojů financování, a proto vyzývá Komisi, aby navrhla rozsáhlý a ambiciózní systém eurobondů s cílem vytvořit účinný štít na ochranu eura a zemí eurozóny jako celku, dosáhnout vysoce likvidního trhu s veřejnými dluhopisy a co nejnižší úrovně úrokových sazeb, a vytvoření celoevropské daně z finančních transakcí k omezení spekulací a škodlivých způsobů obchodování na finančních trzích, snížení nadměrného kolísání cen, vytvořila pobídky pro finanční sektor k dlouhodobým investicím s přidanou hodnotou pro reálnou ekonomiku a k přiměřenému příspěvku na náklady krize a udržitelnost veřejných financí;

 

11. požaduje dlouhodobou investiční strategii založenou na větší koordinaci cílů stanovených v rámci rozpočtu EU a jednotlivých členských států, zejména v průběhu evropského semestru; dále žádá, aby Evropská investiční banka a Evropská bankou pro obnovu více podporovaly investice do infrastruktury, zelených technologií, inovací a malých a středních podniků za předpokladu, že politiky těchto dvou bank jsou slučitelné s politikami EU a že jejich činnosti budou podřízeny demokratické kontrole Parlamentu; vyzývá k vytvoření evropského rámce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru;

 

12. domnívá se, že realistická strategie pro růst a zaměstnanost na úrovni EU musí najít rovnováhu mezi zajištěním fiskální disciplíny a stimulací růstu; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu formálního propojení mezi balíčkem týkajícím se správy ekonomických záležitostí, který se v současné době projednává, a strategií EU 2020; domnívá se rovněž, že strategie růstu a zaměstnanosti nesmí být narušena stávající krátkodobou orientací na fiskální konsolidaci a musí být plně uznána v rámci Paktu stability a růstu, a to řádným zohledněním veřejných investic v jeho cílech; žádá rovněž Komisi, aby zajistila plnou účast všech sociálních partnerů v evropském semestru, aby se zvýšila odpovědnost členských států v celém procesu;

 

13. připomíná, že vysoké míry zaměstnanosti a sociálního začlenění by mělo být dosaženo vysokou kvalitou zaměstnanosti; je hluboce znepokojen přístupem Komise, který je proti sociální ochraně, vysoké úrovni zaměstnanosti a silnému růstu; domnívá se, že pro plné dosažení cílů strategie EU 2020 jsou naléhavě zapotřebí legislativní iniciativy na ochranu práv pracovníků;

 

14. zdůrazňuje, že během posledních deseti let, v dobách hospodářského růstu, měly mzdy ve většině členských států tendenci růst pomaleji než produktivita; požaduje proto záruku adekvátních a důstojných mezd a posílení systémů sociální ochrany jako způsobu obnovy, který vytvoří dlouhodobý silný udržitelný růst; domnívá se, že plošné daňové pobídky na podporu zaměstnanosti nejsou udržitelné, a proto musí být zaměřeny na ohrožené skupiny, podniky s nízkým ziskem a na vytváření dlouhodobé kvalitní zaměstnanosti;

 

15. uznává, že prohloubení jednotného trhu má v rámci strategie EU 2020 zásadní význam pro překonání finanční a hospodářské krize, vytýčení cesty k udržitelnému růstu, zaměstnanosti, sociálnímu začleňování a větší konkurenceschopnosti; připomíná ambice Aktu o jednotném trhu zajistit holistickým přístupem větší ekonomickou výkonnost a posílenou sociální dimenzi a současně obnovit důvěru postavením občana do centra jednotného trhu; vyjadřuje politování nad tím, že analýza ročního růstu nezvolila v otázkách jednotného trhu podobný přístup;

 

16.  vyzývá Komisi, aby vedl proces, který prostřednictvím druhého akčního plánu finančních služeb učiní evropský regulační a kontrolní rámec pro finanční služby globálním referenčním bodem pro opatření stanovující správnou rovnováhu mezi transparentností a efektivitou trhu, proti novým finančním kolapsům a spekulativním bublinám a zároveň zajistí, aby finanční sektor plnil svoji funkci získávat kapitál a dosahovat ekonomického rozvoje; domnívá se, že poučení z této krize, pokud jde o bezpodmínečnou veřejnou podporu ohroženým soukromým subjektům, nebylo dosud plně vyvozeno, a vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu důsledků státních podpor poskytnutých v souvislosti s finanční krizí;

 

Stěžejní iniciativy pro inteligentníudržitelný růst podporující začlenění

 

17. bere na vědomí stěžejní iniciativy přijaté Komisí za účelem dosažení hlavních cílů strategie EU 2020; vyjadřuje politování nad nedostatečnou soudržností a nad tím, že se všechny tyto iniciativy do určité míry překrývají se stávajícími nástroji a návrhy; zdůrazňuje, že soubor těchto iniciativ by bylo možné realizovat jen pomocí konkrétních a soudržných legislativních návrhů;

 

18. zdůrazňuje, že zásadní význam pro snížení nezaměstnanosti a předcházení dlouhodobému vyloučení mají solidní systémy sociální podpory, investice do aktivních politik v oblasti trhu práce a příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny; vítá „Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa“, ale varuje, že flexikuritu nelze uplatnit ve státech s malými možnostmi posílení systémů sociální ochrany z důvodu omezení rozpočtu a makroekonomické nerovnováhy, a domnívá se, že snížení segmentace pracovního trhu lze dosáhnout zajištěním odpovídajícího zabezpečení pro všechny pracovníky nehledě na to, jaký mají druh pracovní smlouvy, a zejména pro zranitelné skupiny; zdůrazňuje, že veškeré reformy trhu práce musí být zaváděny v podmínkách, kdy bylo dosaženo vysoké míry sociálního konsenzu podloženého dohodami se sociálními partnery na úrovni členských států a EU; vyjadřuje značné znepokojení nad případným dopadem obchodních dohod podepsaných na základě způsobu dodávek č. 4 Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS) na evropské pracovní trhy, a vyzývá proto Komisi, aby před uzavřením jakékoli obchodní dohody provedla posouzení dopadů, do něhož budou zahrnuti sociální partneři na úrovni EU i členských států;

 

19. vítá návrhy Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ale žádá konkrétnější opatření pro zajištění sociálního začlenění, zejména posílení sociální otevřené metody koordinace jakožto integrované strategie se zapojením zúčastněných stran na celostátní a místní úrovni, obzvláště osob, které čelí chudobě a sociálnímu vyloučení; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly přístup založený na právech, který bude uplatňovat Listinu základních práv a horizontální sociální doložku (článek 9 SFEU) s cílem zajistit, aby všechny politiky přispívaly k plnění cíle snížení chudoby, místo aby jeho dosažení bránily;

 

20. podporuje přístup, jehož pomocí bude jako jedna ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 vybrána nová cílená a soudržná průmyslová politika; vítá výslovný závazek dosáhnout upevnění průmyslové základny Evropské unie; poukazuje na potřebu odvětvově zaměřené průmyslové politiky, která by dokázala udržitelným způsobem oživit stěžejní odvětví evropského průmyslu, zejména tím, že obsáhne nejrůznější politiky v oblasti inovací, financování výzkumu, ukázkových projektů, právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž, pravidel jednotného trhu, obchodní politiky a povinností v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrhy zaměřené na dosažení přechodu průmyslu na model nízkouhlíkového a udržitelného hospodářství;

 

21  zdůrazňuje, že udržitelného rozvoje evropského průmyslu lze dosáhnout pouze v intenzivním dialogu se zaměstnanci; průmyslová politika koncipovaná pro budoucnost potřebuje inovace, promyšlenou restrukturalizaci, procesní zlepšení a vypracování kvalifikačních norem a pro to vše je účast zaměstnanců prospěšná;

 

22. vítá návrhy týkající se „Digitální agendy“, ale připomíná svůj dřívější požadavek na předložení komplexního akčního plánu s časovým harmonogramem a cíli, který by v zájmu otevřené a prosperující digitální společnosti zajistil rychlé a hmatatelné výsledky, pokud jde o neutralitu sítě a jednotný trh pro internetový obsah a služby, a který by sloužil k překonání rozdílů v přístupu k digitálním technologiím;

 

23. domnívá se, že inovace jsou nezbytné pro rozvíjející se a vznikající odvětví, která mohou mít pro konkurenceschopnost trhů rozhodující význam, a že jsou také klíčovým hybným faktorem v tradičních průmyslových odvětvích, podílejícím se na budování silné a konkurenceschopné Evropy;

 

24. vítá stěžejní iniciativu „Inovace v Unii“, která je pro dosažení cílů strategie EU 2020 rovněž klíčová; domnívá se, že ambiciózní úsilí „inovací v Unii“ by mělo být podpořeno navýšením financování výzkumu; podtrhuje, že hlavní projekty v oblasti výzkumu a vývoje, klíčové investice do energetické infrastruktury, nová pravomoc EU v oblasti vesmírné politiky a financování politiky EU v oblasti inovací vyžaduje solidní, důvěryhodnou a udržitelnou finanční pomoc EU; vyjadřuje však své znepokojení nad nejasností vazby mezi inovačními partnerstvími a Evropským inovačním a technologickým institutem;

 

25. vítá stěžejní iniciativu nazvanou „Evropa méně náročná na zdroje“ a s ní související analýzy potřeb nezbytných k tomu, aby dlouhodobé strategie v oblastech jako energetika, změna klimatu, výzkum a inovace, průmysl, doprava, zemědělství, rybolov a environmentální politika přinesly kýžené výsledky, pokud jde o účinné využívání zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala ambiciózní návrh v oblasti účinného využívání zdrojů zaměřený na splnění závazných cílů a konkrétních kritérií;

 

26. zdůrazňuje význam propojení boje proti změně klimatu se závazkem snížit naši celkovou energetickou stopu a současně usilovat o zachování přírodních zdrojů vzhledem k tomu, že ekologicky inovativní technologie a alternativní řešení pro nízkouhlíkovou energii závisejí na nedostatkových zdrojích;

27. podtrhuje význam opatření na podporu a rozvoj účinného využívání zdrojů a udržitelné výroby a spotřeby v rámci provádění strategie Evropa 2020 s ohledem na zachování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje potřebu začlenění efektivního měření využití zdrojů a jejich produktivity;

28. připomíná klíčovou úlohu skutečně společné, účinné a udržitelné evropské energetické politiky v rámci strategie EU 2020; zdůrazňuje, že energie musí být v EU spotřebovávána mnohem účinněji a její celková spotřeba musí klesnout; vyzývá proto Komisi, aby zavedla závazný cíl energetických úspor do roku 2020 ve výši 20 %; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy právních předpisů s cílem dále snížit emise vyprodukované v EU;

29. vyzývá Komisi, aby vypracovala skutečně pokrokovou energetickou politiku pro EU v období do roku 2050, která bude řešit celou řadu výzev, jako zabezpečení dodávek, energetické úspory, udržitelnost, ale také práva spotřebitele a chudobu; podtrhuje, že cíl dosáhnout do roku 2050 podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 95 % by měl být pro energetickou politiku EU jednou ze stěžejních priorit a že je v rámci strategie EU 2020 nutné zajistit zdvojnásobení ročních kapitálových investic za tímto účelem; žádá úplně přepracování a modernizaci evropských energetických sítí s cílem zvýšit vstupy energií z obnovitelných zdrojů, snížit energetické ztráty a zvýšit kontrolu ze strany spotřebitele uplatňováním inteligentních řešení; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení těchto cílů je nezbytné zvýšit evropskou, vnitrostátní i regionální finanční podporu, a vyzývá Komisi k tomu, aby předložila konkrétní návrhy, jak řešit nedostatek financí s ohledem na infrastrukturu sítí;

 

30. vyzývá Komisi, aby urychlila revizi směrnice o zdanění energie s cílem učinit emise CO2 a obsah energie jedno ze základních kritérií zdanění energetických produktů a vytvořila tak významné pobídky motivující k přechodu na bezuhlíkové, udržitelné a obnovitelné zdroje energie a postupně převedla daňovou zátěž ze sektoru práce na činnosti, které znečišťují životní prostředí, produkují velké množství emisí skleníkových plynů nebo využívají značný objem zdrojů;

 

31. připomíná, že EU musí masivně investovat do dopravní infrastruktury, jako je TEN-T, čímž se podpoří hospodářský růst, zlepší sociální a územní soudržnost a vytvoří udržitelný a interoperabilní dopravní systém; poukazuje na potřebu změnit při revizi hlavních směrů TEN-T orientaci toků nákladní a osobní dopravy směrem k udržitelným dopravním tokům;

 

32. připomíná svůj dřívější požadavek vytvoření programu v oblasti výzkumu a vývoje pro odvětví dopravy, v němž by jako priorita mělo být stanoveno snížení produkce uhlíku v odvětví dopravy, zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce a bezpečnosti a spolehlivosti dopravy a zdokonalení řízení dopravy;

 

33. připomíná význam hlavních cílů pro oblast vzdělávání a odborné přípravy v zájmu posílení zaměstnanosti, podpory celoživotního učení a pomoci při hledání zaměstnání, zejména v případě mladých lidí; pro splnění těchto cílů by se opatření měla zaměřit na to, jakým způsobem by bylo možné mladé lidi dostatečně finančně podpořit, a na usnadnění přechodu ze studia a odborné přípravy do zaměstnání; lituje nedostatku návrhů v tomto směru;

 

34. vítá stěžejní iniciativu „Mládež v pohybu“; trvá na tom, že finanční pomoci by se mělo dostávat všem mladým lidem, což by přispělo k sociálnímu začleňování;

 

35. trvá na tom, že rovnost pohlaví je klíčová pro dosažení ambiciózních cílů strategie EU 2020; žádá proto maximální uplatnění žen na pracovního trhu, a to tak, že nejprve bude do roku 2020 dosaženo 75% zaměstnanosti žen, a rovněž plné zapojení pracujících žen do odborného vzdělávání, zejména v souvislosti s tzv. zelenými pracovními místy v zájmu vytvoření nového, udržitelného hospodářství; žádá rovněž legislativní program pro odstranění stávajících rozdílů v platech žen a mužů, a to každoročně o 1 %, takže v roce 2020 by se v tomto směru dosáhlo cíle 10% snížení; trvá na tom, aby strategie EU 2020 obsahovala rovněž cíl snížení chudoby u žen v EU, neboť 17 % žen spadá do kategorie žen žijících v chudobě, přičemž se jedná zejména o svobodné matky, přistěhovalkyně a starší ženy;

 

36. připomíná, že strategie EU 2020 a politika soudržnosti jsou zásadním způsobem propojeny a že potřeba dostatečného financování stěžejních iniciativ by neměla vést k tomu, že se sníží finanční prostředky určené na politiku soudržnosti; domnívá se především, že větší soudržnost má zásadní význam pro to, aby Evropa dlouhodobě hospodářsky a sociálně prospívala;

 

37. bere na vědomí záměr Komise posílit evropskou obchodní agendu a zejména se zaměřit na uzavření probíhajících vícestranných a dvoustranných obchodních jednání; připomíná, že multilateralismus musí být i nadále první prioritou EU; je pevně přesvědčen o tom, že je zapotřebí efektivní a reformovaný rámec pro multilaterální obchodování jako předpoklad vytvoření vyváženějšího a spravedlivého ekonomického systému, který by byl součástí nového globálního řízení sloužícího celosvětovému rozvoji; požaduje, aby veškeré obchodní dohody dodržovaly zásadu zvláštního a diferencovaného zacházení uplatňovanou vůči rozvojovým zemím;

 

38. zdůrazňuje potřebu transformace obchodní politiky EU, která by se měla stát skutečným prostředkem vytváření pracovních míst, omezení chudoby a celosvětového udržitelného rozvoje; pevně věří, že soulad vnitřních a vnějších aspektů politik EU je nezbytný a že vypracování nové obchodní politiky musí odpovídat solidní průmyslová politika zaměřená na vytváření pracovních míst s cílem zajistit hospodářský růst, který dále povede k vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst;

 

39. žádá Komisi, aby připravila zahájení otevřeného dialogu s Evropským parlamentem a občanskou společností, zejména o sociálních a environmentálních normách a reformě WTO; dále požaduje, aby veškeré bilaterální a regionální obchodní dohody EU, o kterých se jedná, zahrnovaly právně závazná sociální a environmentální ustanovení, zejména ustanovení o uplatňování základních pracovních norem a dalších aspektů týkajících se důstojných pracovních podmínek, které stanovila Mezinárodní organizace práce; žádá rovněž, aby veškeré mezinárodní obchodní dohody uzavírané EU obsahovaly závaznou doložku o sociální odpovědnosti podniků;

 

40. domnívá se, že budoucí investiční politika EU musí podporovat investice, které jsou udržitelné, uznává, že vlády mají právo na regulaci ve veřejném zájmu, a podporuje kvalitní pracovní podmínky v podnicích, do nichž se investuje;

 

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské komisi a Evropské radě.