NÁVRH USNESENÍ o právním státě v Rusku
9. 2. 2011
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Kristiina Ojuland, Graham Watson, Marietje Schaake, Leonidas Donskis, Ramon Tremosa i Balcells za skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0101/2011
B7‑0110/2011
Usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Rusku
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem, která vstoupila v platnost v roce 1997 a jejíž platnost vypršela v roce 2007, ačkoliv se do uzavření probíhajících jednání o nové dohodě stále uplatňuje,
– s ohledem na předcházející zprávy a usnesení Evropského parlamentu o Rusku a o vztazích mezi EU a Ruskem, zejména na usnesení o vraždách obránců lidských práv v Rusku přijaté v září 2009 a usnesení o summitech EU-Rusko, zejména usnesení z června 2010 o summitu v Rostově na Donu,
– s ohledem na výroční zprávu o lidských právech ve světě v roce 2009 přijatou v prosinci 2010,
– s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech,
– s ohledem na partnerství pro modernizaci, které bylo zahájeno na summitu EU-Rusko v květnu 2010 v Rostově na Donu, a na závazek ruského politického vedení, že se dodržování právního státu stane základem pro modernizaci Ruska,
– s ohledem na druhý rozsudek nad Michailem Chodorkovským a Platonem Lebeděvem vynesený dne 30. prosince 2010 při druhém soudním řízení týkajícím se majetku Jukosu a na četná prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Catherine Ashtonové, předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka a předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa,
– s ohledem na zatčení Borise Němcova a přibližně dalších 70 osob po demonstraci opozice dne 31. prosince 2010 v Moskvě,
– s ohledem na teroristický útok na letišti Domodědovo dne 24. ledna 2011, při kterém bylo zabito 35 osob a mnoho dalších zraněno,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je i nadále oddaná dalšímu prohlubování a rozvoji vztahů mezi EU a Ruskem a zásadám zakotveným v partnerství pro modernizaci, jež se zakládá na hlubokém závazku dodržovat demokratické zásady, základní a lidská práva a právní stát,
B. vzhledem k tomu, že velice známé případy uvedené výše jsou právě za hranicemi Ruska nejznámějšími příklady systematické neschopnosti ruského státu dodržovat právní stát a zajišťovat občanům spravedlnost,
C. vzhledem k tomu, že ruská protiteroristická opatření jsou často kritizována, protože jsou příliš krutá a despotická,
1. vyjadřuje svou soustrast rodinám obětí teroristického útoku, ke kterému došlo dne 24. ledna na letišti Domodědovo, a solidaritu osobám zraněným při tomto útoku; zdůrazňuje, že je třeba, aby ruské orgány reagovaly na tento útok zákonnou a přiměřenou cestou a umožnily ruskému soudnímu systému pracovat svobodně a nezávisle při stíhání a odsouzení osob odpovědných za tento útok;
2. konstatuje, že útok na letišti Domodědovo vyvolal veřejnou debatu o činnosti letištní policie, že prezident Medveděv kritizoval policejní složky za nedostatek přiměřených opatření a za to, že vymáhají peníze od cestujících, kteří přilétají ze střední Asie;
3. vyjadřuje lítost nad rozsudkem vyneseným dne 30. prosince 2010 ve druhém trestním řízení proti Michailu Chodorkovskému a Platonu Lebeděvovi, na jehož základě byli oba muži odsouzeni k dlouhému pobytu ve vězení, o který jim byly prodlouženy předchozí rozsudky; zdůrazňuje, že v souvislosti s tímto a předchozími soudními řízeními proti Chodorkovskému, Lebeděvovi a Jukosu se objevily závažné pochybnosti týkající se soudnictví a že proces proti Jukosu a jeho bývalému vedení považuje značná část ruské populace za politický;
4. vyzývá k nezávislému soudnímu přezkumu v rámci probíhajícího odvolacího řízení proti soudnímu rozsudku vynesenému nad Chodorkovským a Lebeděvem a k oficiálnímu prošetření údajného politického zasahování do nezávislosti soudního procesu v tomto případu, mimo jiné s ohledem na prohlášení, která státní úředníci pronesli mimo soudní síň před vynesením rozsudku;
5. vyjadřuje politování nad zatčením Borise Němcova a dalších osob dne 31. prosince 2010 poté, co se zúčastnili tzv. demonstrace Strategie 31, dobou strávenou ve vazbě a obviněním z porušování veřejného pořádku a odsuzuje je; zdůrazňuje, že ruské orgány musí podporovat a dodržovat svobodu shromažďování a právo na svolávání pokojných protestů;
6. opakovaně vyzývá ruské soudní orgány, aby pokročily ve vyšetřování smrti ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel 16. listopadu 2009; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tento případ je stále ještě význačným příkladem závažných nedostatků soudního systému této země; vyjadřuje politování nad tím, že zatímco obhájci lidských práv často čelí drsnému zacházení a při soudním projednávání jejich případů je ignorován trestní zákoník Ruské federace (např. paragraf 72 v případu vedoucího střediska pro lidská práva Memorial Olega Orlova, který byl obviněn z pomluvy), původcům tohoto agresivního chování vůči obhájcům lidských práv, nezávislým novinářům a právníkům, které někdy skončí i zabitím, je příliš často zajištěna beztrestnost;
7. připomíná svou výzvu Radě, aby v případě, že příslušné ruské orgány nevykročí pozitivním směrem a nezačnou spolupracovat a vyšetřovat případ Sergeje Magnitského, trvala na tom, aby ruské orgány postavily odpovědné osoby před soud, a zvážila uvalení zákazu vstupu do EU pro ruské úředníky zapojené do tohoto případu, a vybízí úřady EU činné v trestním řízení, aby spolupracovaly s cílem obstavit bankovní účty a další majetek těchto ruských úředníků ve všech členských státech EU; vyzývá vysokou představitelku, aby informovala Evropský parlament o tom, jaká další represivní opatření a sankce mohou být v tomto nebo v jiných případech použity proti ruským úředníkům a politikům odpovědným za závažné a systematické porušování lidských práv a neúspěšné prosazování právního státu;
8. upozorňuje zejména na situaci na severním Kavkaze, kde i nadále dochází k mimosoudním zabíjením a zmizením; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby chránily obhájce lidských práv, právníky a novináře na severním Kavkaze a aby jim poskytly odpovídající ochranu; očekává, že ruské orgány věnují zvláštní pozornost naléhavé potřebě posílit právní stát a dodržovat základní práva na severním Kavkaze;
9. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila Parlamentu hodnocení toho, zda jsou soudní opatření přijatá proti několika mezinárodním a ruským společnostem a jejich výkonnému vedení v Rusku slučitelná s požadavky vůči Rusku, pokud jde o jeho plné členství ve WTO;
10. vyzývá Radu a Komisi, aby se o případech uvedených v tomto usnesení zmínily při svých setkáních s ruskou vládou, zejména na nadcházejícím summitu EU-Rusko;
11. poukazuje na to, že Rusko se jako člen Rady Evropy plně zavázalo dodržovat společné evropské normy, pokud jde o demokracii, základní a lidské práva a právní stát, a vykonávat rozsudky Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá Rusko, aby zlepšilo vykonávání rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;
12. vyzývá Radu a Komisi, aby nabídly Rusku konkrétní pomoc a odborníky s cílem posílit nezávislost soudnictví a orgánů činných v trestním řízení a zlepšit schopnost soudního systému odolávat politickému a hospodářskému tlaku; zdůrazňuje ochotu přispět k vytvoření takového programu na podporu soudnictví a přispět k vzdělávání a odborné přípravě zaměstnanců orgánů činných v trestním řízení, prokurátorů a soudců;
13. opakovaně vyzývá k posílení dialogu mezi EU a Ruskem o lidských právech a k otevření tohoto procesu tak, aby se do něj mohl účinně zapojit Evropský parlament, Státní duma, občanská společnost a organizace činné v oblasti lidských práv; připomíná místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce rozhodnutí Evropského parlamentu vytvořit v rámci rozpočtu fórum občanské společnosti na okraji summitů EU-Rusko, které se konají dvakrát ročně;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.