NÁVRH USNESENÍ o rostoucích cenách potravin
9. 2. 2011
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Mairead McGuinness, Albert Deß, Gay Mitchell, Jean-Paul Gauzès, Michel Dantin, Béla Glattfelder, Elisabeth Jeggle, Peter Jahr, Filip Kaczmarek, Sandra Kalniete, Jarosław Kalinowski, Giovanni La Via, Astrid Lulling, Véronique Mathieu, Mariya Nedelcheva, Rareş-Lucian Niculescu, Georgios Papastamkos, Maria do Céu Patrão Neves, Czesław Adam Siekierski, Michèle Striffler, Artur Zasada, Sławomir Witold Nitras za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0114/2011
B7‑0117/2011
Usnesení Evropského parlamentu o rostoucích cenách potravin
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 33 Smlouvy o ES,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě,
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o společné zemědělské politice a o zajišťování potravin ve světě,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (KOM(2008)0450),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Řešení problému rostoucích cen potravin – pokyny k opatřením EU“ (KOM(2008)0321),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2007 o rostoucích cenách krmiv a potravin a na své usnesení ze dne 22. května 2008 o rostoucích cenách potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích,
– s ohledem na Maputské prohlášení o zemědělství a zajištění potravin podepsané v roce 2003, v němž se vlády afrických zemí zavázaly, že minimálně 10 % svých ročních vnitrostátních rozpočtových prostředků věnují na zemědělství,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ceny potravin mezi lety 2010 a 2011 rostly nepřetržitě po dobu sedmi měsíců a dosáhly své nejvyšší úrovně od roku 1990, kdy organizace FAO začala ceny potravin sledovat,
B. vzhledem k tomu, že nárazová zvýšení cen komodit se stala pro světovou ekonomiku destabilizujícím faktorem a vyvolala v roce 2008 nepokoje v řadě rozvojových zemí a zcela nedávno v Alžíru, Tunisku a Egyptě,
C. vzhledem k tomu, že Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že počet podvyživených osob v roce 2010 celosvětově klesl na 925 milionů osob ve srovnání s více než miliardou osob v roce 2009, přičemž hladem trpí ještě více osob než před světovou hospodářskou krizí,
D. vzhledem k tomu, že podle údajů organizace FAO si odhadovaný nárůst počtu obyvatel na celém světě ze současných 7 miliard na 9,1 miliardy do roku 2050 vyžádá 70% zvýšení zemědělské výroby,
E. vzhledem k tomu, že v důsledku tlaku na přírodní zdroje je problémem produkovat více potravin z méně zdrojů, s důrazem na udržitelnou produkci,
F. vzhledem k tomu, že se v Evropské unii stále vyskytuje chudoba a hlad; vzhledem k tomu, že 79 milionů lidí v EU stále žije pod hranicí chudoby (60 % průměrného příjmu v zemi, v níž daná osoba žije); vzhledem k tomu, že poslední zimu obdrželo 16 milionů občanů EU prostřednictvím charitativních organizací potravinovou pomoc,
G. vzhledem k tomu, že celosvětové zásoby potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň, ale v poslední době došlo k jejich mírnému navýšení,
H. vzhledem k tomu, že zajištění dodávek potravin pro evropské občany, poskytování potravin spotřebitelům za rozumné ceny a zabezpečení přiměřených příjmů zemědělských podniků představuje ústřední cíle společné zemědělské politiky (SZP) od jejího počátku a i v současnosti zůstávají klíčovými cíli EU,
I. vzhledem k tomu, že kolísání cen v zemědělství je trvalého rázu, neboť ceny nepřiměřeně reagují na malé změny úrovně produkce, což je velmi často důsledkem spekulace,
J. vzhledem k tomu, že celosvětová produkce potravin může být pravidelně ohrožována řadou faktorů, jako jsou škůdci a nemoci, dostupnost přírodních zdrojů a přírodní katastrofy, což v roce 2010 ukázaly období sucha a požáry v Rusku a obrovské záplavy v Pákistánu,
K. vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu bude výskyt přírodních katastrof častější, čímž se zhorší zajišťování potravin;
L. vzhledem k tomu, že kolísání cen potravin a komodit, která se před nedávnem projevila, vyvolala obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců,
M. vzhledem k tomu, že při analýze cen potravin a jejich vývoje je nutno vzít v potaz celý dodavatelský řetězec; vzhledem k tomu, že potravinářské odvětví je roztříštěné a dodavatelský řetězec, který zahrnuje mnoho mezičlánků, je dlouhý a velmi složitý,
N. vzhledem k tomu, že sdělení Komise (nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ KOM 2009/0591) poukazuje na závažné problémy v dodavatelském řetězci, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky (včetně pozdních plateb), jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce, které úzce souvisí se zvýšeným zaměřením na vstupní, velkoobchodní a maloobchodní odvětví,
O. vzhledem k tomu, že příjmy zemědělců v roce 2009 po dekádě stagnace příjmu výrazně klesly v důsledku obtížných podmínek na trhu a rostoucích výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že příjmy v zemědělství jsou výrazně nižší (odhadem o 40 % na pracovní jednotku) než ve zbývajících odvětvích hospodářství a příjem na obyvatele ve venkovských oblastech je výrazně nižší (přibližně o 50 % na pracovní jednotku) než v městských oblastech,
P. vzhledem k tomu, že podle tiskového prohlášení vydaného Eurostatem v květnu 2010 se zaměstnanost v zemědělství v EU od roku 2000 snížila o 25 % (ze 14,9 milionů pracovních míst na plný úvazek na 11,2 milionů),
1. potvrzuje, že globální zajišťování potravin je pro EU nanejvýš naléhavou otázkou, a požaduje, aby se okamžitě přistoupilo k dalším krokům vedoucím k zajištění dodávek potravin pro občany EU i na globální úrovni; zdůrazňuje, že potraviny by měly být spotřebitelům dostupné za rozumné ceny a zároveň by měla být zemědělcům zajištěna odpovídající životní úroveň;
2. domnívá se, že reforma SZP musí zohlednit současnou situaci, zabezpečit silný první pilíř pro podporu příjmů zemědělských podniků, pokračování zemědělské činnosti ve venkovských oblastech a zajištění opatření na podporu trhu;
3. zdůrazňuje, že silné a udržitelné zemědělství v celé EU a prosperující a udržitelné venkovské prostředí, zajišťované silnou SZP, jsou klíčovými podmínkami pro zajištění potravin;
4. zdůrazňuje význam SZP jakožto prostředku zajištění produkce potravin v EU; je přesvědčen, že SZP zajišťuje občanům EU spolehlivé dodávky potravin již od svého zavedení v roce 1962; zdůrazňuje, že tuto úlohu by mělo zemědělství Společenství hrát i v budoucnu;
5. potvrzuje, že EU má povinnost zabezpečit pro své občany zajištění potravin a že v tomto ohledu má zásadní význam zachování zemědělské činnosti v EU; upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady na produkci a kolísáním cen, což omezuje možnosti zemědělců na zachování produkce; upozorňuje na náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby plnili nejpřísnější normy na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky; zdůrazňuje, že zemědělci musí za tyto dodatečné náklady a za to, že společnosti poskytují veřejné statky, obdržet kompenzace;
6. zdůrazňuje, že právo na potraviny je základním lidským právem a že je naplněno tehdy, když jsou všem lidem za všech okolností fyzicky a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich stravovací potřeby a preference a umožní jim vést aktivní a zdravý život;
7. je si vědom toho, jak velkou výzvu představuje pro zajišťování potravin změna klimatu, především kvůli častějším a závažnějším klimatickým událostem, jako jsou sucha, záplavy, požáry a bouře; bere na vědomí jednostranná opatření přijatá zeměmi či regiony zasaženými meteorologickými jevy a řetězovou reakci, kterou tato opatření vyvolala na světových trzích;
8. poukazuje na to, že zemědělství je ve většině rozvojových zemích klíčovým odvětvím a je vysoce závislé na primárních komoditách, které jsou obzvláště zranitelné vůči výkyvům cen;
9. vyzývá EU, aby podpořila opatření zaměřená na rozvoj venkova zvyšující investice do zemědělské výroby a zabezpečení potravin a soustřeďující se zejména na naléhavé potřeby hladovějících, drobnou zemědělskou výrobu a programy sociální ochrany;
10. vyzývá země EU a rozvojové země, aby podporovaly vlastnictví půdy jako nástroj pro omezování chudoby a zabezpečení dodávek potravin tím, že budou posílena vlastnická práva a zemědělci, malé podniky a místní komunity budou moci snáze získat úvěr; zdůrazňuje zásadní význam nových investic do zvýšení kapacit drobných zemědělců, technologií pro hospodárnější nakládaní s vodou a obnovení živin v půdě;
11. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet zemědělství v rozvojovém světě a poskytovat přiměřenou část zámořské rozvojové pomoci EU (ODA) na zemědělství; lituje, že od osmdesátých let minulého století došlo k dramatickému poklesu výše rozvojové pomoci určené na zemědělství, a vítá skutečnost, že se uznává potřeba tento trend zvrátit; vyzývá Komisi, aby se ve své rozvojové pomoci přednostně zaměřovala na zemědělství, včetně pomoci zemědělcům k přístupu na trhy;
12. poukazuje na to, že je nutné zavést v rozvojových zemích lepší metody zemědělské výroby, včetně nízkonákladových technologií, zajistit zemědělský výzkum a posílit produktivitu – to vše za účelem posílení udržitelnosti a zmírnění negativních následků nedostatečného zabezpečení potravin;
13. poukazuje na to, že humanitární potravinová pomoc by měla odpovídat potřebám, problémům a strukturálním omezením v rozvojových zemích; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité, aby potravinová pomoc zohlednila místní výrobní, distribuční, dopravní a marketingové kapacity těchto zemí a přispěla tak k vybudování základů pro jejich dlouhodobé zabezpečení potravinami;
14. připomíná, že bezpečnost zásobování energií a zajišťování potravin jsou velmi úzce propojeny; uznává, že energetické náklady jsou klíčovým faktorem určujícím míru ziskovosti zemědělství, jež je převážně závislé na ropě; podporuje opatření, jež budou zemědělce motivovat k vyšší energetické účinnosti a k využívání alternativních zdrojů energie; připomíná, že je zapotřebí důslednější podpora výzkumu a vývoje a poradenských služeb;
15. zastává však názor, že zvýšené úsilí o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a o dosažení cílů pro rok 2020 musí zohledňovat dopady na produkci potravin a zásobování potravinami; zdůrazňuje křehkost rovnováhy, co se týče řešení potravinového a palivového problému;
16. s obavami sleduje strmé zvyšování zemědělských nákladů na vstupu, které rostou rychleji než ceny zemědělských komodit; je znepokojen tím, že by dramatický nárůst nákladů na vstupy mohl způsobit jejich menší využívání, což by mohlo vést ke snížení objemu produkce zemědělských podniků, která by v každém případě zhoršila potravinovou krizi v EU a ve světě; zdůrazňuje, že nezbytné se naléhavě zabývat dodávkami a cenou vstupů zemědělských podniků;
17. zdůrazňuje význam výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, který slouží k podpoře zajišťování potravin; požaduje, aby se investice do výzkumu nezaměřovaly pouze na jednotlivé nové technologie, ale i na komplexní systémy zemědělské produkce sloužící k dlouhodobému zajišťování potravin; zdůrazňuje v tomto ohledu průkopnickou úlohu, kterou by na tomto poli mohla hrát například technologická platforma EU na podporu výzkumu ekologického zemědělství;
18. domnívá se, že v souladu se Smlouvou o ES je ve veřejném zájmu EU udržet přiměřenou hladinu výrobních a spotřebitelských cen a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména pokud jde o strategické zboží, jako jsou zemědělské a potravinářské produkty;
19. je přesvědčen, že v prostředí, kde se spotřebitelům díky hospodářské soutěži nabízejí potraviny za konkurenceschopné ceny, musí být i zemědělcům zaručeny stabilní příjmy prostřednictvím cen, které pokrývají jejich výrobní náklady a náležitou odměnu za jejich práci, a to zejména proto, aby byly zajištěny dodávky kvalitních potravin;
20. vyjadřuje své znepokojení nad nízkými příjmy zemědělských podniků v EU; konstatuje, že snížené příjmy mají v důsledku zvýšení výrobních nákladů a kolísání cen negativní dopad na schopnost zemědělců udržet výrobu; domnívá se, že pokud se tyto problémy nebudou dostatečně řešit, zajištění dodávek potravin bude ohroženo;
21. poukazuje na problémy, kterým čelí zemědělci v době extrémního kolísání trhu a cen; upozorňuje na obtíže, na něž narážejí zemědělci, když se snaží o plánování v době extrémního kolísání; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla stálá a důrazná opatření pro řešení kolísání na zemědělských trzích; vyjadřuje přesvědčení, že půjde o klíčový prvek k zajištění toho, aby zemědělská výroba v Evropské unii zůstala zachována;
22. zdůrazňuje, že nelze přijmout účinná opatření proti velkým výkyvům cen bez intervenčních nebo strategických zásob; domnívá se proto, že v budoucí SZP musí být posílena úloha mechanismů řízení trhu;
23. konstatuje, že mezi faktory nejvíce ovlivňující mechanismus promítání cen a rozdíly mezi výrobními a spotřebitelskými cenami patří: zvyšující se koncentrace v rámci celého zásobovacího řetězce, stupeň zpracování produktu, nárůsty cen spojené s jinými vnějšími nákladovými faktory a spekulace na trhu se zemědělskými komoditami;
24. domnívá se, že je nutné plně pochopit a uceleně a komplexně řešit faktory, které přispívají ke zvyšování cen zemědělských surovin; zdůrazňuje, že problém zvyšování cen zemědělských surovin si vyžaduje jednotné politické řešení a vypracování komplexní strategie pro tuto oblast;
25. bere na vědomí nedávné sdělení Komise o výzvách v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin a vítá pozornost, jakou Komise tomuto tématu doposud věnovala; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že se Komise spoléhá na toky informací jako řešení problému kolísání na trzích; je přesvědčen, že je nezbytný silnější přístup k řešení tohoto problému, zejména s ohledem na rostoucí transparentnost na komoditních trzích;
26. domnívá se, že finanční a zemědělské trhy jsou dnes více propojené než kdykoli předtím; zastává názor, že kolísání cen a zajišťování potravin již nelze vyřešit pouze přijímáním opatření na evropské úrovni a že by Evropa měla v této oblasti spolupracovat se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi;
27. vyzývá země G20, aby koordinovaly vytváření preventivních mechanismů bránících nadměrným výkyvům cen a aby usilovaly o vypracování předpisů, které by byly zvláště určeny na překonání potravinových a zemědělských krizí; vyzývá země G20, aby zajistily soulad předpisů vztahujících se na potravinářské a zemědělské komodity a aby navázaly spolupráci se zeměmi, které nejsou členy G20;
28. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s připravovanou revizí směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu předložila vhodné návrhy na řešení problémů na trzích s potravinářskými a zemědělskými komoditami;
29. v této souvislosti podporuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, který by měl zajistit transparentnější obchodování připomíná, že finanční nástroje by měly sloužit hospodářství a pomáhat zemědělské výrobě překonávat krize a nepříznivé klimatické jevy; zároveň nelze povolit, aby spekulace ohrožovaly jinak výkonné zemědělské podniky;
30. zdůrazňuje, že podle současných plánů má být evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) přisouzena významná úloha při vykonávání dohledu nad komoditními trhy; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost udělit ESMA více pravomocí s cílem zabránit manipulacím a zneužívání komoditních trhů;
31. je toho názoru, že by bylo přínosné vytvořit cílený celosvětový systém potravinových zásob (nouzových zásob na omezení hladu a zásob určených k regulaci cen komodit), který by umožnil jednodušší obchodování ve světovém měřítku při prudkému nárůstu cen, zamezil stále přítomnému protekcionismu a zmírnil tlak na světové potravinové trhy;
32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.