Návrh usnesení - B7-0229/2011Návrh usnesení
B7-0229/2011

NÁVRH USNESENÍ o čtvrté konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích (9.–13. května 2011)

30. 3. 2011

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Eleni Theocharous, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Michèle Striffler, Maurice Ponga, Alf Svensson za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0228/2011

Postup : 2011/2599(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0229/2011
Předložené texty :
B7-0229/2011
Přijaté texty :

B7‑0229/2011

Usnesení Evropského parlamentu o čtvrté konferenci Organizace spojených národů o nejméně rozvinutých zemích (9.–13. května 2011)

Evropský parlament,

–   s ohledem na kritéria pro určení nejméně rozvinutých zemí definovaná Výborem OSN pro plánování rozvoje (CDP),

–   s ohledem na Pařížskou deklaraci pro nejméně rozvinuté země ze září 1990,

–   s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) nazvanou „Nejméně rozvinuté země“ – Zpráva za rok 2002 – Únik z pasti chudoby,

–   s ohledem na bruselský akční program pro nejméně rozvinuté země přijatý na třetí konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích v květnu 2001,

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o provádění akčního programu pro nejméně rozvinuté země na desetiletí 2001–2010 (A/65/80),

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 63/227 z roku 2009 o provádění bruselského akčního programu pro nejméně rozvinuté země na desetiletí 2001–2010,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/213 z roku 2010 o čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích,

–   s ohledem na iniciativu EU „Vše kromě zbraní“,

–   s ohledem na výsledky zasedání OSN na vysoké úrovni o rozvojových cílech tisíciletí ze září 2010,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise ze dne 16. února 2011 o postoji EU v souvislosti se čtvrtou konferencí OSN o nejméně rozvinutých zemích,

–   s ohledem na dohodu z Cotonou a související protokoly o obchodu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v roce 1971 uznala Organizace spojených národů nejméně rozvinuté země jako „nejchudší a nejslabší segment“ mezinárodního společenství, a vzhledem k tomu, že počet nejméně rozvinutých zemí se od vytvoření této kategorie zemí téměř zdvojnásobil, a to z 25 na 49 zemí,

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství vytvořilo od roku 1981 tři akční programy na mobilizaci celosvětové podpory socioekonomického rozvoje nejméně rozvinutých zemí,

C. vzhledem k tomu, že výsledkem třetí konference OSN o nejméně rozvinutých zemích byl desetiletý program, v němž jsou definována opatření, která mají nejméně rozvinuté země a jejich rozvojoví partneři provést, aby snížili extrémní chudobu a vleklý hladomor, a to pomocí cílených zásahů ve vzájemně provázaných oblastech,

D. vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN svolalo v souvislosti se skončením bruselského programu čtvrtou konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích, jež se má konat v Istanbulu a jejímž účelem je výměna osvědčených postupů a zkušeností, pojmenování politik a výzev, s nimiž se budou nejméně rozvinuté země potýkat v příštím desetiletí, a stanovení potřebných opatření,

E.  vzhledem k tomu, že za poslední desetiletí se z kategorie nejméně rozvinutých zemí vymanily pouze tři země – Botswana, Kapverdy a Maledivy,

F.  vzhledem k tomu, že navzdory některým rozsáhlým politickým reformám se nedokázaly nejméně rozvinuté země vypořádat s nedostatkem správních a finančních zdrojů, jímž trpí,

G. vzhledem k tomu, že vlivem finanční a hospodářské krize i krize v oblasti potravinového a energetického zabezpečení se potvrdila extrémní zranitelnost nejméně rozvinutých zemí vůči vnějším otřesům a že tyto krize ještě více poznamenaly jejich lidský rozvoj,

H. vzhledem k tomu, že polovina obyvatelstva nejméně rozvinutých zemí, které čítá více než 800 milionů lidí, nemůže uplatňovat svá základní práva a uspokojit své základní potřeby, pokud jde o potravinové zabezpečení a soběstačnost; vzhledem k tomu, že v nejméně rozvinutých zemích se spájí mnoho faktorů chudoby, včetně nedostatečné vzdělávací, zdravotní a sociální infrastruktury a vysoké zranitelnosti vůči přírodním katastrofám,

I.   vzhledem k tomu, že v období od roku 2000 do roku 2010 vzrostl index lidského rozvoje z 0,34 na pouhých 0,39 a že průměrné nejméně rozvinuté země vykazují odpovídající vývoj pouze u dvou ze sedmi ukazatelů rozvojových cílů tisíciletí,

J.   vzhledem k tomu, že přestože došlo k navýšení oficiální rozvojové pomoci, zůstává i nadále hluboko pod cílem 0,2 % stanoveným bruselským akčním programem a většina nejméně rozvinutých zemí nadále čelí extrémní chudobě, nedostatku výrobních kapacit a rostoucí nezaměstnanosti,

K. vzhledem k tomu, že ekonomická stagnace pramení především z politické nestability, občanských nepokojů, slabé správy věcí veřejných a korupce, a vzhledem k tomu, že přibližně jedna třetina nejméně rozvinutých zemí je nebo byla zasažena násilným konfliktem,

L.  vzhledem k tomu, že v ustanoveních Lisabonské smlouvy i v rozhodnutí schváleném Radou v květnu 2005 je obsažena soudržná politika zahrnující oblasti obchodní a rozvojové spolupráce, změny klimatu, dopravy, energetiky, potravinového zabezpečení, migrace i společná zemědělská a rybářská politika,

M. vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje předpokládá podporu v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy, prosazování demokracie a právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod, které jsou nedílnou součástí rozvojové politiky EU,

1.  vítá rozhodnutí Valného shromáždění OSN uspořádat v květnu 2011 čtvrtou konferenci o nejméně rozvinutých zemích, která bude pro mezinárodní společenství příležitostí stvrdit celosvětové odhodlání řešit potřeby nejméně rozvinutých zemí a přistoupit k dodatečným opatřením v jejich prospěch;

2.  žádá komplexní posouzení bruselského akčního programu a domnívá se, že nový program musí přinést konkrétní výsledky, že musí obsahovat jasné cíle a ukazatele a opírat se přitom o účinné a transparentní monitorovací a kontrolní mechanismy;

3.  zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by ze zásady měla být dostupná všem rozvojovým zemím, ale že zvláštní pozornost by měla být věnována nejméně rozvinutým zemím, protože jedním z předních cílů zůstává vymýcení chudoby;

4.  připomíná cíl vymanit se z kategorie nejméně rozvinutých zemí a poukazuje na rámec stanovený na summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí konaném v září 2010, s jehož pomocí se má urychlit postup směřující k vymýcení chudoby, dosáhnout udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, řádné správy věcí veřejných a vybudování kapacit;

5.  potvrzuje význam dosažení cíle oficiální rozvojové pomoci určené nejméně rozvinutým zemím ve výši 0,15 až 0,20 % HND, přičemž je za tímto účelem třeba uvolnit domácí zdroje a využít coby doplňkové opatření také netradičních finančních mechanismů;

6.  domnívá se, že EU jako nejvýznamnější dárce rozvojové pomoci musí i nadále zaujímat přední místo v podpoře nejméně rozvinutých zemí, a to tím, že přijme společný postoj a zdokonalí mechanismy spolupráce se svými partnery z okruhu nejméně rozvinutých zemí, tak aby podpořila oboustrannou odpovědnost a vzájemné závazky;

7.  připomíná, že dlouhodobým cílem rozvojové spolupráce musí být vytvoření podmínek pro udržitelný hospodářský rozvoj; zdůrazňuje proto nutnost určit potřeby a strategie, diverzifikovat hospodářství a připravit je na liberalizaci zvyšováním produkce, nabídky a obchodních kapacit a zvýšením schopnosti nejméně rozvinutých zemí přilákat investory;

8.  zdůrazňuje, že je úkolem vlád nejméně rozvinutých zemí, aby zajistily přechod na diverzifikovanější výrobu; vyzývá EU, aby podporovala partnery při budování vlastních kapacit pro zajištění promyšleného procesu rozvojového řízení, neboť je nezbytné, aby za rozvojový proces odpovídaly samy nejméně rozvinuté země;

9.  zdůrazňuje nezbytnost nových opatření, která by nejméně rozvinuté země začlenila do celosvětové ekonomiky a zlepšila jejich přístup na trhy EU; vyzývá Komisi, aby zvýšila svou pomoc v oblasti obchodu, díky níž by nejchudší země byly schopny zvládnout konkurenční prostředí, které vznikne liberalizací trhu;

10. znovu opakuje, že iniciativa EU „Vše kromě zbraní“, jež pro zboží z nejméně rozvinutých zemí umožňuje volný, bezkvótový přístup, by měla i nadále tvořit základ vztahů EU s nejméně rozvinutými zeměmi; zdůrazňuje, že tento systém byl završen novými, jednoduššími a vůči rozvoji vstřícnějšími pravidly původu v rámci systému všeobecných preferencí EU, což by mělo usnadnit obchod směřující z nejméně rozvinutých zemí;

11. domnívá se, že své trhy by měly výrobkům z nejméně rozvinutých zemí s využitím podobných iniciativ otevřít všechny vyspělé země a většina zemí, které prošly prudkým rozvojem;

12. je si vědom toho, že iniciativa „Vše kromě zbraní“ nenaplnila zcela své původní cíle, a proto se kvalita a objem obchodu směřujícího z nejméně rozvinutých zemí na trh EU očekáváním ani nepřiblížily, zejména z důvodu nedostatku přiměřeného souvisejícího obchodu a přístavních infrastruktur; je zastáncem rozvoje takových infrastruktur, které jsou klíčovým předpokladem zvýšení obchodních kapacit;

13. zdůrazňuje význam regionálního obchodu a regionální integrace, které jsou klíčovými faktory pro to, aby měly trhy nejméně rozvinutých zemí lepší perspektivu a mohly se rozrůstat; v této souvislosti zdůrazňuje, že významným prvkem ve snaze podpořit růst a usnadnit kapacitu obchodu mohou být vyvážené a komplexní dohody o hospodářském partnerství;

14. zdůrazňuje význam regionální spolupráce a většího zapojení všech zúčastněných stran, včetně vnitrostátních a regionálních činitelů, parlamentů jednotlivých států, občanské společnosti a soukromého sektoru;

15. žádá, aby se prioritou v nejméně rozvinutých zemích stalo potravinové zabezpečení a výrobní kapacita v zemědělství, a to pomocí účinných opatření v oblasti nestability cen, regulace cen surovin, ochrany nejméně rozvinutých zemí a omezování jejich zranitelnosti;

16. připomíná, že nezbytným předpokladem účinnosti rozvojových politik jsou mír a bezpečnost a že EU by ve snaze řešit otázky stability v nejméně rozvinutých zemích měla uplatňovat koordinovanější přístup a podporovat úsilí získat kapacity na vytvoření mírumilovných a demokratických států podporujících začleňování;

17. vyzývá EU a její partnery z okruhu nejméně rozvinutých zemí, aby rozvíjeli spolupráci při prosazování řádné správy věcí veřejných, demokracie, lidských práv a rovnosti pohlaví;

18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.