Postup : 2011/2599(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0230/2011

Předložené texty :

B7-0230/2011

Rozpravy :

PV 06/04/2011 - 14
CRE 06/04/2011 - 14

Hlasování :

PV 07/04/2011 - 6.4
CRE 07/04/2011 - 6.4

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0149

NÁVRH USNESENÍ
PDF 133kWORD 78k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0228/2011
30. 3. 2011
PE459.765v01-00
 
B7-0230/2011

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích


Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o čtvrté konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích  
B7‑0230/2011

Evropský parlament,

–   s ohledem na čtyři desetiletí rozvoje, která vyhlásila OSN a která jsou věnována soběstačnému hospodářskému rozvoji a sociálnímu pokroku (1961–1970), snižování rozdílů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi (1970–1980), vytvoření nového mezinárodního hospodářského řádu založeného na spravedlnosti (1980–1990), uplatňování logicky provázaného souboru propojených, konkrétních a účinných politických opatření ve všech oblastech rozvoje a nových priorit zaměřených na urychlení hospodářského rozvoje, snížení extrémní chudoby, zdokonalení mezinárodního systému financí a obchodu, vytvoření stabilního makroekonomického řízení, upevnění mezinárodní spolupráce usilující o rozvoj a zvláštnímu úsilí ve prospěch nejméně rozvinutých zemí (1990–2000),

–   s ohledem na Deklaraci OSN o právu na rozvoj z roku 1986,

–   s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí (2000–2015) a cíl snížit do roku 2015 chudobu o polovinu,

–   s ohledem na předchozí konference OSN o nejméně rozvinutých zemích,

–   s ohledem na čtvrtou konferenci OSN o nejméně rozvinutých zemích, která se bude konat ve dnech 9.–13. května 2011 v tureckém Istanbulu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že 48 zemí je v současnosti klasifikováno jako nejméně rozvinuté země, přičemž 33 zemí se nachází v Africe, 14 v Asii a 1 v Latinské Americe; 16 zemí je vnitrozemských a 12 tvoří malé ostrovy,

B.  vzhledem k tomu, že od zavedení této kategorie ze strany OSN v roce 1971 stoupl počet nejméně rozvinutých zemí z 25 na 49 v roce 2011, přičemž z kategorie nejméně rozvinutých zemí postoupily pouze tři země – Botswana v roce 1994, Kapverdy v roce 2007 a Maledivy v lednu 2011,

C. vzhledem k tomu, že některé africké země bohaté na nerosty a ropu jsou také klasifikovány jako nejméně rozvinuté země,

D. vzhledem k tomu, že na předchozích konferencích o nejméně rozvinutých zemích se členské země OSN zavázaly k uplatňování doporučení z těchto konferencí, ale že tento svůj závazek nesplnily; vzhledem k tomu, že doporučení konference OSN o nejméně rozvinutých zemích lze splnit pouze tehdy, jestliže bude náležitá pozornost věnována otázkám, které jsou pro nejméně rozvinuté země velmi důležité, např. logické provázanosti politiky obchodu, zemědělství, rybolovu, investic a politiky v oblasti změny klimatu,

E   vzhledem k tomu, že snahy o dosažení rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vymýcení chudoby je nutné považovat za součást širšího programu konference OSN,

F.  vzhledem k tomu, že nedostatečná logická provázanost politiky ve prospěch rozvoje v oblasti obchodu, investic, zemědělství a spekulací s cenami komodit na úrovni jednotlivých států i na mezinárodní úrovni se negativně odrazila na možnosti nejméně rozvinutých zemí dosáhnout trvalého rozvoje a vedla v těchto zemích k dalšímu prohloubení chudoby,

G. vzhledem k tomu, že v důsledku nedávné mnohostranné celosvětové krize spojené se změnou klimatu, finanční nestabilitou, nedostatkem potravin a energie, která se přidala ke stávajícím strukturálním problémům, jako je zadlužení, vázaná pomoc a nespravedlivé obchodní podmínky, došlo v nejméně rozvinutých zemích k dalšímu zhoršení situace,

H. vzhledem k tomu, že finanční liberalizace, včetně spekulativních a nestabilních finančních toků, nad nimiž mají nejméně rozvinuté země jen minimální kontrolu, vedla k výrazné nestabilitě na mezinárodní úrovni, která má mimořádně negativní dopad na hospodářství rozvojových zemí,

I.   vzhledem k tomu, že zemědělství tvoří základ mnoha ekonomik nejméně rozvinutých zemí a zaměstnává až 90 % pracovní síly, přesto v těchto zemích dochází v důsledku odkupování zemědělské půdy zahraničními investory k problémům se zajištěním potravin, a proto by měli dárci respektovat tyto priority a podporovat je,

J.   vzhledem k tomu, že každá z nejméně rozvinutých zemí by si měla stanovit priority a hledat řešení, která jsou vhodná z hlediska situace v té které zemi, a to na základě demokratického zapojení obyvatel do rozhodování,

1.  domnívá se, že z toho, že se nepodařilo uskutečnit doporučení předchozích konferencí OSN o nejméně rozvinutých zemích, je nutné se poučit a pozměnit paradigma rozvojové politiky tak, aby se orientovalo na sociální spravedlnost, přerozdělování bohatství v rámci nejméně rozvinutých zemí a mezi jednotlivé státy a bylo možno podpořit sociální soudržnost a zabránit konfliktům;

2.  vyzývá všechny industrializované země obecně, a zejména členské státy EU, jež zaostávají v plnění svého závazku, kterým je dosažení cílové hodnoty 0,7 % z rozpočtu do roku 2015, aby tento závazek splnily;

3.  domnívá se, že IV. konference OSN by se měla zaměřit na logickou provázanost politiky ve prospěch rozvoje jako na důležitý faktor posunu v politice, a to jak na úrovni jednotlivých států, tak i na mezinárodní úrovni; vyzývá proto, aby veškeré politické oblasti, jako je obchod, rybolov, životní prostředí, zemědělství, změna klimatu, energetika, investice a finance, byly vytvářeny s cílem splnit potřeby nejméně rozvinutých zemí v oblasti trvalého rozvoje, aby bylo možno bojovat proti chudobě a zajistit jejich občanům slušný příjem a živobytí;

4.  požaduje po EU, aby zajistila soulad mezi SZP a politikou trvalého rozvoje nejméně rozvinutých zemí a ukončila praxi provádění dumpingu, jako např. dotovaný vývoz, jelikož to má negativní vliv na zajištění potravin a na systémy udržitelného zemědělství v nejméně rozvinutých zemích;

5.  vyzývá k tomu, aby na vnitrostátní, regionální i mezinárodní úrovni došlo k zavedení regulačních opatření, včetně regulace cen, s cílem zabránit nadměrným spekulacím v oblasti komodit, což je důležitý krok k vyřešení otázky spekulací s komoditami, zejména s potravinami a energií; 

6.  vyzývá EU a jiné rozvinuté země, aby odstranily strukturální překážky, které nejméně rozvinutým zemím znemožňují uplatnit jejich základní právo na trvalý rozvoj, a to tím, že provedou reformu mezinárodního hospodářského pořádku, k níž patří: reforma WTO, regulace mezinárodního obchodu, zavedení závazného mechanizmu zabraňujícího nezákonnému odlivu kapitálu a daňovým únikům z nejméně rozvinutých zemí a uplatnění politiky zaručující plnou transparentnost mezinárodních finančních transakcí;

7.  je toho názoru, že aby nejméně rozvinuté země mohly splnit základní potřeby svých občanů a byly méně závislé na zahraniční pomoci, je pro ně velmi důležité zajistit si daňové příjmy; domnívá se, že je nutné se přednostně věnovat daňové stránce rozvoje tím, že budou vytvořeny účinné a realizovatelné daňové systémy, které by zajistily trvalý zdroj financování rozvojových potřeb;

8.  zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na vytvoření mezinárodního prostředí, které by vedlo k naplnění sociálních a hospodářských práv obyvatel nejméně rozvinutých zemí: zajištění potravin, vody, bydlení a trvalé obživy a přístupu ke zdravotnictví a vzdělání s cílem vymanit se z krajní chudoby;

9.  vyzývá k uplatnění deklarace OSN z roku 1986 o právu na rozvoj, v níž se uvádí, že „státy mají povinnost vzájemně spolupracovat na rozvoji a odstraňování překážek rozvoje (...), uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti, tak aby byl podpořen nový mezinárodní hospodářský řád založený na svrchované rovnosti, vzájemné závislosti a společném zájmu“;

10. vyzývá nejméně rozvinuté země, které pronajaly svou zemědělskou půdu zahraničním investorům na úkor místního zajištění potravin, aby svou politiku přehodnotily a poskytly svému obyvatelstvu bezpečný přístup k půdě, vodě a jiným životně důležitým zdrojům;

11. naléhavě vyzývá OSN a EU, aby se při příležitosti IV. konference OSN o nejméně rozvinutých zemích vážně zabývaly negativními důsledky skupování zemědělské půdy, jako je vyvlastňování drobných zemědělců a neudržitelné využívání půdy a vodních zdrojů;

12. je přesvědčen, že schválení nového amerického zákona o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů představuje významný pokrok v boji proti nelegální těžbě surovin v Africe, která přispívá ke vzniku občanských válek a konfliktů; zastává názor, že OSN by měla přijít s podobným návrhem, který by zajistil možnost dohledání původu nerostných surovin na světovém trhu;

13. vyzývá k odpuštění dluhů nejméně rozvinutým zemí, protože se jedná o nehorázné dluhy, které způsobili diktátoři proti zájmu obyvatel těchto zemí, a trvá na tom, že jakékoliv odepsání dluhu by se nemělo započítávat do oficiální rozvojové pomoci;

14. vyzývá k začlenění systematického hodnocení rizika změny klimatu do všech aspektů politického plánování a rozhodování, včetně oblasti obchodu, zemědělství, zajištění potravin atd., a požaduje, aby se výsledky tohoto hodnocení použily při vytváření jasných pokynů ohledně politiky spolupráce v zájmu trvalého rozvoje;

15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení generálnímu tajemníkovi OSN, Radě a Komisi.

 

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí