Návrh usnesení - B7-0248/2011Návrh usnesení
B7-0248/2011

NÁVRH USNESENÍ o používání sexuálního násilí v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě

4. 4. 2011

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Eva-Britt Svensson, Sabine Lösing, Patrick Le Hyaric, Nikolaos Chountis, Cornelia Ernst, Ilda Figueiredo, Marisa Matias, Jacky Hénin, Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0244/2011

Postup : 2011/2661(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0248/2011
Předložené texty :
B7-0248/2011
Přijaté texty :

B7‑0248/2011

Usnesení Evropského parlamentu o používání sexuálního násilí v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě

Evropský parlament,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1888 (2009) o sexuálním násilí páchaném na ženách a dětech v ozbrojených konfliktech, která zdůrazňuje odpovědnost všech států za ukončení beztrestnosti a za trestní stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně sexuálního a jiného násilí vůči ženám a dívkám,

–   s ohledem na skutečnost, že v březnu 2010 byl jmenován zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při ozbrojených konfliktech,

–   s ohledem na hlavní směry EU týkající se všech forem násilí a diskriminace vůči ženám a dívkám a obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů,

–   s ohledem na nový subjekt OSN zaměřený na rovnost žen a mužů (UN Women),

–   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a na deklaraci 3318 Valného shromáždění OSN o ochraně žen a dětí za mimořádných událostí a za ozbrojených konfliktů ze dne 14. prosince 1974, a zejména na bod 4 této deklarace, který požaduje účinná opatření, jež zabrání perzekuci a mučení žen, násilí na nich páchanému a ponižujícímu zacházení s ženami,

–   s ohledem na misi „EUSEC RD Congo“ pro reformu bezpečnostního sektoru zřízenou v červnu 2005 (společná akce Rady 2005/355/SZBP ze dne 2. května 2005 o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice (DRK)),

–   s ohledem na společnou akci Rady 2009/769/SZBP ze dne 19. října 2009, kterou se mění společná akce 2007/405/SZBP o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečném zločinu[1],

–   s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na Čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10)[2] a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15),

–   s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý v roce 1998, a zejména jeho články 7 a 8, které považují znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství a nucenou sterilizaci nebo jakoukoli formu sexuálního násilí za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a staví je na roveň mučení a závažným válečným zločinům bez ohledu na to, zda jsou tyto činy páchány soustavně během mezinárodních či vnitřních konfliktů,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že se ženy aktivně účastní povstání na podporu demokracie, práv a svobod v severní Africe a na Blízkém východě,

B.  vzhledem k tomu, že absolventka práv Ímán al-Ubajdíová byla dne 26. března vyvlečena z hotelu v Tripolisu bezpečnostními silami a zadržena poté, co oznámila mezinárodním novinářům, že byla znásilněna libyjskými vojáky loajálními plukovníkovi Muammaru Kaddáfímu,

C. vzhledem k tomu, že v Egyptě demonstrantky uvádějí, že poté, co byly dne 9. března zatčeny na náměstí Tahrír, je vojáci podrobili zkoušce panenství a následně je mučili a znásilňovali, přičemž zkoušky panenství byly prováděny a fotografovány za přítomnosti vojáků, a vzhledem k tomu, že některé egyptské ženy budou souzeny vojenskými soudy, protože při zkoušce panenství neuspěly,

D. vzhledem k tomu, že znásilňování a sexuální otroctví, které je součástí široce rozšířené a systematické praxe, je podle Ženevské úmluvy považováno za zločin proti lidskosti a válečný zločin; vzhledem k tomu, že znásilnění se nyní rovněž považuje za jednu ze složek zločinu genocidy, pokud je pácháno s cílem úplně nebo částečně zničit určitou skupinu; vzhledem k tomu, že by EU měla podporovat úsilí o ukončení beztrestnosti pachatelů sexuálního násilí na ženách a dětech,

E.  vzhledem k tomu, že v období mezi 30. červencem a 4. srpnem 2010 došlo v Konžské demokratické republice v hornické oblasti ve východním Kongu ke hromadnému znásilnění a v loňském roce bylo ve východním Kongu ohlášeno nejméně 8300 znásilnění a v první čtvrtině roku 2010 ohlásilo znásilnění nejméně 1 244 žen, což je v průměru 14 znásilnění denně,

F.  vzhledem k tomu, že se prokázal disproporční a jedinečný dopad ozbrojených konfliktů na ženy; vzhledem k tomu, že zapojením, prevencí a ochranou se posílí úloha žen při budování míru a prevenci konfliktů, bude se předcházet válkám a konfliktům a zlepší se ochrana žen a dětí v regionech sužovaných válkou a konflikty,

G. vzhledem k tomu, že plnění závazků přijatých v rezolucích Rady bezpečnosti OSN č. 1820, 1888, 1889 a 1325 je společným úkolem a společnou odpovědností každého členského státu OSN, ať už jde o stát zasažený ozbrojeným konfliktem, dárcovský stát nebo jakýkoli jiný stát; zdůrazňuje v této souvislosti, že v prosinci 2008 byly přijaty obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace a obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, které představují silný politický signál toho, že tyto otázky jsou pro Unii prioritou,

H. vzhledem k tomu, že práva žen a jejich porušování se stále častěji používají ke zdůvodňování a ospravedlňování vojenských operací; vzhledem k tomu, že vojenské zásahy nepomáhají zaručit dodržování práv žen, ale spíše zvyšují násilí vůči ženám a vedou k většímu porušování jejich práv,

I.   vzhledem k tomu, že předcházet a zabránit násilí vůči ženám lze pouze prevencí konfliktů, zprostředkováním a uplatňováním občanskoprávních opatření v konfliktních situacích,

J.   vzhledem k tomu, že EU by měla v rámci své vnější činnosti přednostně uplatňovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1820 a 1325 a obecné zásady EU týkající se násilí proti ženám a dětem, což jí umožní náležitě podpořit organizace občanské společnosti činné v zemích a regionech zasažených či ovlivněných ozbrojenými konflikty; vzhledem k tomu, že by Evropský parlament měl toto uplatňování sledovat,

K. vzhledem k tomu, že Africká unie nedávno vyjádřila odhodlání vymítit násilí vůči ženám ve válce a konfliktních situacích a jmenovala zvláštního zástupce pro ženy, mír a bezpečnost,

1.  vyzývá Komisi a vlády členských států, aby jednoznačně zavrhly používání sexuálních útoků, zastrašování a útoky na ženy v severní Africe a na Blízkém východě;

2.  doporučuje, aby bylo zahájeno nezávislé vyšetřování s cílem přivést pachatele sexuálního násilí před soud podle jurisdikce Mezinárodního trestního soudu;

3.  vyzývá EU a její členské státy, aby přestaly jakkoli podporovat režimy používající ozbrojené síly, včetně režimů vysílajících do ozbrojených konfliktů nezletilé vojáky, které systematicky porušují lidská práva nebo se dopouštějí sexuálního násilí;

4.  naléhá na členské státy EU, aby definitivně upustily od používání vojenské síly v mezinárodních konfliktech a válkách, a žádá o okamžité ukončení civilně-vojenské spolupráce;

5.  odsuzuje nedávné plány členů NATO poskytnout protivládním povstalcům v Libyi zbraně, protože to zvýší násilí a bude to mít nepředvídatelné následky pro civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti;

6.  vyzývá k ukončení mise EUPOL v Konžské demokratické republice, která společně s misí EUSEC DR Congo nesporně přispěla k eskalaci násilí a zhoršení situace v zemi tím, že poskytovala výcvik vojenským a policejním složkám, které páchaly zločiny na vlastním civilním obyvatelstvu a zejména na ženách a dětech;

7.  vyzývá členské státy EU, aby trvale aktivně podporovaly – politicky i finančně – plné uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti č. 1325 a ustavení institucí a mechanismů pro kontrolu uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 na půdě EU a OSN s cílem zajistit uplatňování této rezoluce na všech mezinárodních úrovních;

8.  pevně věří, že změny, které probíhají v severní Africe a na Blízkém východě, musí vést k ukončení diskriminace žen a k jejich plnému začlenění do společnosti za rovnocenných podmínek s muži, a v souladu s Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

9.  zdůrazňuje, že by měla být uznána úloha žen v revolucích a že je obecně třeba chránit práva žen v nových demokratických a právních strukturách těchto společností;

10. zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat zvláštní opatření a akce pro rovnost žen a mužů s cílem zastavit násilí vůči ženám a efektivní a systematický přístup založený na rovnosti pohlaví v oblastech, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně vymýcení chudoby žen, boje proti negramotnosti žen, podpory zaměstnanosti žen, zajištění přístupu žen k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a dosažení rovného zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, vládám členských států, Komisi a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.