Návrh usnesení - B7-0379/2011Návrh usnesení
B7-0379/2011

NÁVRH USNESENÍ o změně maďarské ústavy

29. 6. 2011

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0316/2011
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu

Renate Weber, Sophia in 't Veld, Sarah Ludford, Sonia Alfano, Cecilia Wikström, Alexander Alvaro, Norica Nicolai, Nathalie Griesbeck, Gianni Vattimo za skupinu ALDE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0379/2011

Postup : 2011/2655(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0379/2011
Předložené texty :
B7-0379/2011
Rozpravy :
Přijaté texty :

B7‑0379/2011

Usnesení Evropského parlamentu o změně maďarské ústavy

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 2, 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), Listinu základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), která pojednává o dodržování, ochraně a prosazování základních práv,

–   s ohledem na novou maďarskou ústavu, přijatou dne 18. dubna 2011 Národním shromážděním Maďarské republiky, kterou podepsal prezident Maďarska dne 25. dubna 2011 a která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „nová ústava“),

–   s ohledem na stanovisko č. CDL(2011)001 a CDL(2011)016 Benátské komise pro demokracii prostřednictvím práva Rady Evropy, z nichž se první týká tří právních oblastí vyplývajících z procesu přípravy nové maďarské ústavy a druhé nové maďarské ústavy,

–   s ohledem na návrh usnesení č. 12490 o závažných překážkách v oblasti právních předpisů a lidských práv v Maďarsku, který byl předložen dne 25. ledna 2011 v Parlamentním shromáždění Rady Evropy,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva č. 30141/04 (Schalk a Kopf vs. Rakousko), a zejména jeho obiter dicta,

–   s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení, které předložil Evropský parlament k nové maďarské ústavě, a na prohlášení Rady a Komise o změně maďarské ústavy a s ohledem na diskuzi, která se konala dne 8. června,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, jednoznačném dodržování základních práv a svobod, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a vzhledem k uznávání právní síly uvedených práv, svobod a zásad, což dále dokazuje připravované přistoupení EU k ECHR,

B.     vzhledem k tomu, že přestože příprava a schválení nové ústavy spadá do působnosti členských států, členské státy, ať už současné nebo ty, které se nacházejí v procesu přistoupení k EU, a EU mají povinnost zajistit, aby byl obsah ústavy a postup jejího schvalování v souladu s hodnotami EU, Listinou základních práv, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a aby text a duch přijaté ústavy nebyl s těmito hodnotami a nástroji v rozporu; vzhledem k tomu, že to zcela jasně dokládá skutečnost, že řada současných členských států EU musela přepracovat a pozměnit svou ústavu, aby si zajistily přistoupení k EU, nebo přizpůsobit svou ústavu požadavkům smluv EU vyplývajícím z přistoupení, především na žádost Komise EU,

C.     vzhledem k tomu, že Benátská komise s politováním konstatovala, že „proces vytváření ústavy, včetně návrhu a konečného schválení nové ústavy, byl poznamenán nedostatečnou transparentností, nedostatky v dialogu mezi parlamentní většinou a opozicí, nedostatečnou možností vedení vhodné veřejné diskuze a velmi omezenou časovou lhůtou“[1] a že ústava je „všeobecně přijímaným rámcem obvyklých demokratických postupů ... (který je) základním předpokladem zcela úspěšného a legitimního procesu vytváření ústavy“[2], který „by se měl zakládat na co nejširším konsenzu v maďarské společnosti“[3],

D.     vzhledem k tomu, že ústavu široce kritizovaly maďarské, evropské i mezinárodní nevládní a jiné organizace, včetně zástupců vlád členských států, a že tato ústava byla schválena pouze na základě hlasů poslanců vládnoucích stran, a proto v souvislosti s ní chyběl uvedený politický a společenský konsenzus,

E.      vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí obavy ohledně omezeného systému kontrolních a vyvažujících mechanizmů, které vyjádřila Benátská komise, zejména ohledně ustanovení týkajících se pravomocí parlamentní většiny, podrývání vlivu Ústavního soudu a fungování soudů a soudců coby nezávislých garantů právního státu, což může ohrozit nezávislost maďarského soudnictví,

F.      vzhledem k tomu, že v ústavě není jednoznačně uvedena řada práv a povinností, které je Maďarsko na základě svých mezinárodních závazků povinno dodržovat a prosazovat, jako je zákaz trestu smrti, zákaz diskriminace na základě sexuální orientace, ukládání celoživotního trestu odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění a pozastavení či omezení základních práv na základě zvláštních právních nařízení,

G.     vzhledem k tomu, že hodnoty zakotvené v nové ústavě a nejasné formulace základních pojmů jako je „rodina“ a právo na život od okamžiku početí, vedou k riziku diskriminace určitých skupin společnosti, zejména národnostních, náboženských a sexuálních menšin, neúplných rodin, osob žijících v registrovaném partnerství a žen,

H.     vzhledem k tomu, že nová ústava výslovně nezaručuje, že Maďarsko bude respektovat územní celistvost jiných států, a nedostatek takových záruk a zároveň nejasná formulace preambule, zejména částí týkajících se závazků maďarského státu vůči občanům maďarské národnosti žijícím v zahraničí, by mohla vytvořit legislativní základ pro aktivity, které by sousední země mohly vnímat jako vměšování se do svých vnitřních záležitostí, což by mohlo vést ke zvýšení napětí v regionu,

I.       vzhledem k tomu, že ústava poskytuje preambuli právní význam, což by mohlo mít právní a politické důsledky a vést k právní nejistotě, a vzhledem k tomu, že začlenění Listiny základních práv Evropské Unie do nové ústavy by mohlo vést k překrývání kompetencí mezi maďarskými a mezinárodními soudy, jak se zdůrazňuje ve stanovisku vydaném Benátskou komisí,

J.      vzhledem k tomu, že ústava požaduje schválení více než 30 tzv. základních zákonů, které je také nutné přijmout ústavní dvoutřetinovou většinou, což povede k celé řadě problémů, pokud jde o institucionální systém Maďarska, uplatňování základních práv a také kulturní, náboženské, sociálně-ekonomické a finanční politiky, což z jejich schválení činí v podstatě součást ústavního procesu, a vzhledem k tomu, že ústava poskytuje preambuli právní význam, což by mohlo mít právní a politické důsledky a vést k právní nejistotě,

K.     vzhledem k tomu, že podle ústavy bude muset být řada otázek, jako např. konkrétní předpisy v rámci rodinného práva a základní předpisy týkajících se daňového a důchodového systému, které obvykle spadají do kompetence vlády či do běžného rozhodování zákonodárného orgánu, upravena prostřednictvím základních zákonů, což svazuje ruce jakékoli budoucí vládě, která nebude mít dvoutřetinovou většinu, a omezuje význam budoucích voleb a dalších možností dvoutřetinové většiny upevnit své politické preference, přičemž regulace konkrétních a podrobných pravidel prostřednictvím základních zákonů může ohrozit zásadu demokracie,

 

L.     vzhledem k tomu, že kulturní, náboženská, socioekonomická a finanční politika by neměla být pevně stanovena prostřednictvím základního práva, jak zdůrazňuje Benátská komise,

 

M.    vzhledem k tomu, že neparlamentní orgán, Rada pro rozpočet, která má omezenou demokratickou legitimitu, bude mít právo vetovat schválení všeobecného rozpočtu Národním shromážděním, což může vést k rozpuštění Národního shromáždění ze strany hlavy státu, a tím silně omezit prostor pro činnost demokraticky zvoleného zákonodárného sboru; vzhledem k tomu, že dobře fungující systém čtyř parlamentních komisařů bude změněn na systém sestávající z jednoho všeobecného ochránce lidských práv a dvou poslanců, jenž nemůže zaručit stejnou úroveň ochrany práv a který nebude zahrnovat pravomoci předchozího komisaře pro ochranu osobních údajů a svobodu informací; pravomoci tohoto komisaře budou převedeny na orgán, jehož fungování nebylo upřesněno,

 

N.    vzhledem k tomu, že souběžně se schválením nové ústavy vláda Maďarska a vládní strany přistoupily k rozsáhlým změnám na klíčových postech, jako je nový nejvyšší státní zástupce, předseda Nejvyššího kontrolního úřadu, předseda Rady pro rozpočet; vzhledem k tomu, že podle nové ústavy bude stávající funkční období předsedy Nejvyššího soudu ukončeno a maďarský parlament, v němž mají vládní strany dvoutřetinovou většinu, bude volit Rady pro fiskální záležitosti přímo, a vzhledem k tomu, že vládní strany před nedávnem navrhly a zvolily pět členů Ústavního soudu,

 

O.    vzhledem k tomu, že se Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo vypracovat zprávu o ústavě, která bude vycházet i ze stanoviska Benátské komise,

 

P.     vzhledem k tomu, že volební program vládních stran nehovořil o navrhování a schvalování nové ústavy,

 

Q.     vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že „by byl rád, kdyby se maďarská vláda snažila získat rady a doporučení v rámci své země i od Rady Evropy nebo OSN“, a že se domnívá, že Maďarsko jako členský stát Evropské unie by se mělo obrátit na evropské instituce a požádat je o radu a přehodnocení ústavy,

 

R.  vzhledem k tomu, že ministerský předseda Maďarska Viktor Orbán prohlásil, že je ochoten ústavu k tomuto přehodnocení předložit,

1.  vyzývá maďarské orgány, aby se zabývaly řadou závažných problémů, obav a doporučení, které ve svých stanoviscích uvedla Benátská komise, a aby tato doporučení přijaly buď formou novelizace ústavy, základních právních předpisů, běžných právních předpisů, nebo na základě výkladu ústavy, jak uvedla Komise; naprosto sdílí kritický pohled Benátské komise týkající se mlhavé formulace ústavy, pokud jde o klíčové oblasti, jako je soudnictví a základní práva občanů, a o vysoký počet kulturních, náboženských, sociálně-ekonomických a finančních strategií, které se budou schvalovat dvoutřetinovou většinou prostřednictvím základních zákonů, zatímco by se o nich mělo hlasovat na základě většinového hlasování zvolených zákonodárců; souhlasí s připomínkami Komise, které se týkají preambule ve vztahu k výkladu ústavy;

2.  vyzývá maďarské orgány, aby se v rámci nadcházející přípravy návrhu a schvalování základních zákonů, jak je stanoveno v ústavě, aktivně snažily dosáhnout široké dohody, zajistit větší transparentnost, skutečné zapojení všech politických stran a celé společnosti a rozsáhlou veřejnou diskuzi;

3.  vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, tak aby v souladu s mezinárodními závazky Maďarska jednoznačně chránila veškerá základní občanská a sociální práva, zakazovala trest smrti, ukládání celoživotního trestu odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění a diskriminaci na základě sexuální orientace a aby jasně stanovila, že občané Maďarska získávají základní práva při narození, aniž by byli vázáni jakýmikoli povinnostmi;

4.  vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, zejména její preambuli, tak aby zajišťovala stejná práva všem občanům bez ohledu na to, k jaké náboženské, sexuální, národnostní či jiné společenské skupině patří, a odrážela tak článek 21 Listiny základních svobod, a aby obsahovala jednoznačnější prohlášení o odluce církve od státu a o svobodě tisku jakožto právu jednotlivců, nikoli jako povinnosti státu;

5.  vyzývá maďarské orgány, aby novelizovaly ústavu, včetně její preambule, tak aby jednoznačně zajišťovala, že Maďarsko bude respektovat územní celistvost jiných států, pokud jde o občany maďarské národnosti žijící v zahraničí;

6.  vyzývá maďarské orgány, aby znovu potvrdily nezávislost soudnictví tím, že jasně zajistí nezávislosti vedoucích pracovníků v rámci systému soudnictví, bez výjimek obnoví právo Ústavního soudu na kontrolu právních předpisů vztahujících se k rozpočtu, jak požadují právní předpisy a judikatura vztahující se k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a přehodnotí ustanovení o nižším povinném důchodovém věku soudců;

7.  vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby budoucí základní zákony upravovaly otázky, jako jsou potraty, rodinná politika, daňový a důchodový systém a další otázky v rámci obecné kulturní, náboženské, mravní, sociálně-ekonomické a finanční politiky, tak aby budoucí vlády a demokraticky zvolení zákonodárci mohli o těchto otázkách rozhodovat, aniž by tyto politiky byly zakotveny v ústavě a v příliš podrobných základních zákonech; vyzývá maďarskou vládu, aby přehodnotila stávající mandát Rady pro rozpočet;

8.  vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby začlenění Listiny základních práv do ústavy nevedlo k problémům s jejím výkladem a k překrývání kompetencí mezi maďarskými soudy, Ústavním soudem a Evropským soudním dvorem;

9.  vyzývá maďarské orgány, aby zajistily, aby reorganizace systému parlamentních komisařů nevedla ke snížení stávající úrovně záruk, pokud jde o ochranu a prosazování práv v oblasti ochrany národnostních menšin, ochranu osobních informací, transparentnost informací významných pro veřejnost a nezávislost příslušných orgánů; vyzývá maďarské orgány, aby zajistily právní náhradu za zrušení možnosti podat u Ústavního soudu žalobu ve veřejném zájmu (tzv. „actio popularis“) např. tím, že zachovají možnost podání nepřímé žaloby pomocí prostředníka, jako je veřejný ochránce práv nebo jiné příslušné orgány;

10. vyzývá Evropskou komisi, aby na základě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Listiny základních práv, litery a ducha Smluv a právních přepisů Unie provedla důkladné a zevrubné hodnocení a analýzu maďarské ústavy a nadcházejícího schválení základních zákonů;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a parlamentům členských států, Agentuře pro základní práva, OBSE a Organizace spojených národů.