NÁVRH USNESENÍ o přípravě pracovního programu Komise na rok 2012
29. 6. 2011
v souladu s čl. 35 odst. 3 jednacího řádu
Lothar Bisky za skupinu GUE/NGL
B7‑0386/2011
Usnesení Evropského parlamentu o přípravě pracovního programu Komise na rok 2012
Evropský parlament,
– s ohledem na přílohu IV rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, která Parlamentu dává právo navrhnout Komisi, aby do svého pracovního programu na nadcházející rok zahrnula jeho návrhy a komentáře,
– s ohledem na nový prvek revidované rámcové dohody, který zavádí vypracování souhrnné zprávy, jež nejen obsahuje priority Parlamentu, ale zahrnuje i hodnocení pracovního programu Komise v aktuálním roce,
– s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů ze dne 7. června 2011,
– s ohledem na své předchozí usnesení o pracovním programu Evropské komise na rok 2011 ze dne 15. prosince 2010,
– s ohledem na čl. 35 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie se nachází v kritické situaci, co se týče její finanční a hospodářské stability, jelikož se projevují dramatické důsledky světové hospodářské a finanční krize u některých jejích členských států a členů eurozóny, zejména Řecka, Portugalska a Irska, jež čelí vysokým rozpočtovým schodkům a spekulacím na svou platební schopnost na světových finančních trzích,
B. vzhledem k tomu, že všechna opatření Rady, Komise a Evropské centrální banky zaměřená na stabilizaci této situace, zejména pak zpřísnění paktu stability, navíc zhoršila situaci, protože neodstranila její hlavní příčinu, tedy finanční spekulace, ale navíc zavedla politiky striktních úsporných opatření v členských státech spojené s zásadním snížením mezd, sociálních dávek a veřejných výdajů obecně, jako kdyby krize byla pouze důsledkem nevhodných politik na vnitrostátní úrovni,
C. vzhledem k tomu, že se vůči úsporným opatřením zvedla ohromná a stále narůstající vlna odporu veřejnosti spojená s masovými protesty, generálními stávkami a různými dalšími formami odporu,
D. vzhledem k tomu, že od roku 2009 roste v EU v důsledku hluboké hospodářské a finanční krize již tak mimořádně vysoká míra chudoby, jež v jednom z nejbohatších regionů světa dosáhla nebývalou výši 84 milionů lidí včetně 19 milionů dětí, vzhledem k tomu, že bohatství vzrostlo a je vyšší než před světovou krizí, ale zároveň také vzrostlo jeho nerovnoměrné rozdělení,
1. kritizuje skutečnost, že pracovní program Komise na rok 2011 ještě prohloubil neoliberální politiku EU, jež ani nezabránila krizi, ani nevedla ke slibovaným zlepšením v oblasti zaměstnanosti, snížení chudoby, energetické účinnosti, rozvoji výzkumu a vývoje, ale pod záminkou reforem posílila politiky liberalizace, omezila veřejné služby a oslabila systémy sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že tato cesta vede k nárůstu sociální polarizace a podrývá stabilitu našich společností;
Růst a zaměstnanost
2. odmítá zásady a předpisy týkající se hospodářské správy, neboť náležitě nezohledňují hlubokou nerovnováhu uvnitř EU; kritizuje skutečnost, že tyto návrhy mají sloužit k posílení preventivních a nápravných opatření zdiskreditovaného Paktu stability a růstu, který může uvrhnout hospodářství mnohých členských států do hluboké recese a mít velmi negativní důsledky pro většinu evropských ekonomik;
3. zdůrazňuje potřebu zrušit Pakt stability a růstu a zároveň vytvořit Pakt zaměstnanosti a růstu, jenž posílí veřejné investice;
4. znovu se ostře ohrazuje vůči novému rámci Unie pro finanční dohled; hluboce lituje skutečnosti, že se nedotýká skutečných zdrojů finančního rizika;
5. kritizuje neochotu EU regulovat a omezovat zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, jež značnou měrou přispěly k vypuknutí krize tím, že na makroúrovni zvyšovaly obezřetnostní rizika; upozorňuje na to, že soukromé kapitálové fondy nesou odpovědnost za rozprodávání aktiv, za nesčetné případy ztráty zaměstnání a likvidaci mnoha podniků v EU; rozhodně kritizuje skutečnost, že nové právní předpisy EU pro zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy mají za cíl tyto škodlivé produkty standardizovat a poskytnout jim právní jistotu místo toho, aby je omezily;
6. zdůrazňuje, že je třeba zpřísnit pravidla pro ratingové agentury a zlepšit celosvětový dohled nad nimi; žádá, aby byl zřízen evropský veřejný orgán s cílem překonat střety zájmů, které narušují průběh ratingu;
7. důrazně kritizuje skutečnost, že v rámci záchranných balíčků EU-MMF Komise a Rada přijaly opatření, jež vedou k tomu, že se výplata finančních prostředků uskuteční za podmínky, že budou provedeny škrty v minimálních mzdách, sníží se „nepružnost“ mezd, sníží se nároky na důchod, napomůže se vytvoření flexibilnějších pracovních trhů a „více se sladí mzdy s produktivitou na podnikové úrovni, a to rovněž prostřednictvím reformy systémů arbitráže a kolektivního vyjednávání“; upozorňuje, že tyto politiky představují závažné porušování práv na sociální dialog a na kolektivní vyjednávání;
8. zdůrazňuje, že jakákoli finanční podpora členským státům musí být propojena se zásadami evropského sociálního modelu, musí se zcela odklonit od škrtů ve veřejném sektoru, zmrazování mezd v důsledku deflace atd., a musí být poskytována v určitém časovém sledu, aby se zabránilo cyklickému opakování fiskálních úsporných opatření;
Zaměstnanost a sociální věci
9. důrazně požaduje, aby v souvislosti s další změnou Smluv bylo do primárního práva EU zavedeno ustanovení o sociálním pokroku;
10. varuje Komisi před navržením dalšího přezkumu směrnice o pracovní době s cílem zmírnit její ustanovení v souladu s jejím sdělením o druhé fázi konzultace se sociálními partnery;
11. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zahájila řízení pro porušení právních předpisů s těmi členskými státy, které plně neprovedly judikaturu Evropského soudního dvora o pracovní pohotovosti a náhradní době odpočinku, a rovněž s těmi členskými státy, které nedodržují právní předpisy týkající se pracovní doby v silniční dopravě;
12. zdůrazňuje, že evropská strategie zaměstnanosti a integrované hlavní zásady zaměstnanosti pro další období 2013–2016 nesmí vycházet z koncepce flexikurity, ale z koncepce „důstojné práce“, která by měla být jejím ústředním vztažným bodem a měla by se soustředit především na podporu kvality práce, zlepšení sociálního zabezpečení a sociálního začlenění, posílení stávajících práv a zavádění nových práv zaměstnanců, lepší řízení sociálních rizik a sladění pracovního a soukromého života; trvá na tom, aby členské státy přijaly účinná opatření na odstranění nejistého a nestandardního zaměstnávání;
13. trvá na tom, že rozvoj schopností a dovedností během života lze nejlépe podpořit politikami aktivní strategie na trhu práce a celoživotního vzdělávání založenými na právech, ochranou celkového zdraví a zajištěním bezpečnosti na pracovišti, univerzálním zavedením a rovným uplatňováním sociálních a zaměstnaneckých práv, zajištěním rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zkvalitněním pracovních míst a zlepšením pracovního prostředí, a nikoli přístupem zaměřeným na „podporu mobility pracovních sil“ a na prosazování tzv. zásady flexikurity; trvá na tom, že program pro rozvoj dovedností a vytváření pracovních míst v EU musí být úzce propojen s účinnými opatřeními v oblasti nabídky a poptávky s cílem podpořit ekologické a sociální hospodářství a příslušné průmyslové a regionální politiky usilující o udržitelný rozvoj a nesmí představovat pouhou strategii „předvídání změn“; vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství dala podnět ke strategii, jež podpoří vytváření pracovních míst v „zeleném“ a „bílém“ hospodářství udržitelných z hlediska životního prostředí a společnosti;
14. zdůrazňuje důležitost sociálních a pečovatelských služeb, zdravotnictví a vzdělávání při snižování rozdílů v dovednostech, posilování sociálního začlenění lidí a boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; poukazuje na jejich potenciál vytvářet nová pracovní místa vyzývá k významným a udržitelným investicím do těchto klíčových služeb a infrastruktur a do jejich rozvoje; očekává, že akční plán Komise se zaměří na vyřešení nedostatku pracovníků ve zdravotnictví;
15. vyzývá Komisi, aby předložila návrh evropské záruky pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU ihned v okamžiku, kdy ztratí práci, zajistila nabídku vhodné a dobře placené práce odpovídající jeho kvalifikaci a dovednostem, odbornou přípravu, další vzdělávací program nebo kombinaci práce a vzdělávání, a akční plán Společenství zaměřený na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;
16. ve vztahu k novému nařízení o Evropském sociálním fondu na období 2014–2020 navrhuje, aby byly zdvojnásobeny finanční zdroje vyhrazené pro Evropský sociální fond, s cílem náležitě financovat jeho stále narůstající úkoly v oblasti boje proti chudobě a sociálního začlenění, nových dovedností a pracovních míst, vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy;
Doprava
17. odmítá jakoukoli další privatizaci a liberalizaci odvětví dopravy s cílem dotvořit oblast jednotného trhu, dokud nebude jasné, jakým způsobem všechny návrhy přiostří sociální problémy ve všech dopravních odvětvích, jež čelí sociálnímu dumpingu;
18. vyjadřuje své znepokojení nad „letištním balíčkem“, jenž má posílit hospodářskou soutěž prostřednictvím ustanovení podporujících funkční bloky vzdušného prostoru a program SESAR; domnívá se, že praxe prokázala, že privatizace a hospodářská soutěž nevedou ke zvýšení bezpečnosti a k posílení práv cestujících, ale naopak vedou ke snížení bezpečnosti a ke zhoršení sociálních práv pracovníků v tomto odvětví;
19. odmítá koncepci vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, která má pod záminkou vytvoření vnitřního trhu a přepracování stávající směrnice za cíl zavést do veřejné dopravy hospodářskou soutěž a podpořit privatizaci a rozdělení kompetencí v odvětví železniční dopravy, které vyžaduje rozdělení pracovních pozic a také fragmentaci příslušných poznatků týkající se bezpečnosti železničního provozu;
20. zdůrazňuje, že rozšíření kompetencí Evropské agentury pro železnice by mohlo řešit problémy s bezpečností a zvýšit spolehlivost certifikace vozového parku pouze tehdy, pokud bude založeno na osvědčených postupech a ustanoveních již vytvořených vnitrostátními bezpečnostními orgány, přičemž se na vysoké úrovni sjednotí jejich požadavky, což by nemělo být na překážku železniční dopravě;
Reforma společné zemědělské politiky
21. domnívá se, že současná reforma společné zemědělské politiky musí upřednostnit vyplácení spravedlivých cen malým, středním a rodinným zemědělským podnikům, musí zajistit transparentní potravinový řetězec a zasadit se o zastavení ničivé kupní síly nadnárodních podniků; pomoc by měla být co nejúžeji vázána na produkci a spravedlivě rozdělena mezi výrobce a země a bude podléhat stropům a modulaci, hlavním cílem společné zemědělské politiky by mělo být zvýšení produkce potravin na celých územích členských států EU za účelem zabezpečení jejich dodávek, ale zároveň i zachování nejlepších možných životních podmínek zvířat a dodržování nejvyšších možných norem v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin; jakákoli reforma společné zemědělské politiky by navíc měla brát ohled na třetí státy a nevytvářet překážky jejich zemědělskému hospodářství;
Reforma společné rybářské politiky
22. znovu opakuje, že nová společná rybářská politika by měla podporovat modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zajistit jeho socioekonomickou životaschopnost, udržitelnost zdrojů, udržení a vytváření nových pracovních příležitostí a zlepšení životních podmínek zaměstnanců v tomto odvětví;
23. trvá na zavedení opatření na zvýšení příjmů z prvního prodeje ryb a zvýšení platů zaměstnanců a na zavedení mechanismu podpor nebo náhrad pro ty zaměstnance odvětví rybolovu, kteří jsou postiženi hospodářskými a sociálními důsledky plánů obnovy, víceletého řízení a opatření na ochranu ekosystémů;
24. znovu zdůrazňuje, že je potřeba, aby společná rybářská politika zohlednila zvláštní charakteristiky drobného a pobřežního rybolovu, analyzovala, do jaké míry stávající nástroje odpovídají potřebám odvětví a vhodně je přizpůsobila;
25. požaduje opatření na zajištění státní suverenity ve výlučné ekonomické oblasti členských států a jejich rybolovných zdrojů, která budou umožňovat minimální řízení; zastává názor, že by pro loďstva každého členského státu měla být zachována oblast výlučného prostoru o rozsahu 12 mil, a navrhuje, aby byla zvážena možnost jejího rozšíření do přiléhajících oblastí odpovídajících oblastem kontinentálních šelfů;
26. odmítá jakoukoli formu privatizace rybolovných zdrojů včetně převoditelnosti rybolovných kvót, které by mělo za následek obchodování s kvótami v členských státech, což by postihlo tradiční rybolov;
Změna klimatu
27. zdůrazňuje, že světová hospodářská krize nemůže a nesmí být používána jako omluva nečinnosti nebo k popírání klimatické spravedlnosti; znovu opakuje, že vybudování udržitelného hospodářství představuje hlavní východisko ze současné krize; žádá proto transformaci průmyslu pomocí zelených inovací do podoby zaručující udržitelný růst, podporu technologií šetrných k životnímu prostředí, snížení energetické závislosti a zajištění zaměstnanosti a sociální a hospodářské soudržnosti v rozvinutých i rozvojových zemích;
28. vyzývá, aby byla bezodkladně přijata ambiciózní opatření v oblasti klimatu a energetiky, s cílem zamezit vzniku dalších nákladů spojených se změnou klimatu; proto žádá Komisi, aby navýšila 40% cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 a aby navýšila cíl pro rok 2050 alespoň na 95 % oproti úrovni roku 1990 s cílem omezit celosvětový průměrný nárůst teploty na 1,5 °C nad úroveň před počátkem industrializace;
29. vyzývá k tomu, aby byl do roku 2020 stanoven závazný cíl zajišťovat 20 % spotřeby energie v EU z obnovitelných zdrojů; požaduje konkrétní závazná opatření stanovující pokyny pro posilování energetické účinnosti z obnovitelných zdrojů;
30. vyzývá Komisi, aby vyvinula iniciativu s cílem přezkoumat mechanismus čistého rozvoje a systém obchodování s emisemi, jež v současné době vážně ohrožují cíl snížení emisí CO2 v EU a na celém světě; trvá na tom, že by členské státy měly účinně snižovat emise a nespoléhat se přitom na nástroje trhu ani na mechanismy flexibility;
31. naléhavě vyzývá Komisi, aby vedle ambiciózních cílů v oblasti zmírňování dopadů představila plány, kterými EU a rozvinuté země pomohou rozvojovým zemím při zavádění udržitelných a účinných technologií prostřednictvím přiměřené finanční a technické pomoci a pomoci v oblasti budování technologických kapacit, aniž by je nutili k pořizování nákladných patentů;
32. lituje skutečnosti, že byl snížen význam návrhu na přezkoumání nařízení o fluorovaných skleníkových plynech, jenž byl původně plánován jako legislativní návrh na prosinec 2011 a jenž je nyní zařazen jako nelegislativní součást průběžného programu Komise; naléhavě žádá Komisi, aby předložila revidované znění nařízení o fluorovaných plynech, jakož i návrhy na rychlé zahájení postupného ukončování výroby a spotřeby částečně fluorovaných uhlovodíků, urychlila postupné ukončování výroby a spotřeby hydrochlorfluoruhlovodíků (HCFC) ve formě různých produktů a způsobů využití a aby zajistila, že z vyřazených výrobků a zařízení budou získávány a likvidovány skleníkové plyny poškozující stratosférickou ozonovou vrstvu;
33. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, které budou řešit otázku emisí jiných než CO2 z letecké dopravy a emise CO2 z námořní dopravy, zejména pak formou opatření, která zahrnou emise z námořní dopravy do závazku EU snížit skleníkové plyny;
Politika v oblasti životního prostředí
34. vyžaduje posouzení nařízení REACH, které by mělo vést k legislativním návrhům v rámci postupu spolurozhodování, včetně přezkumu oblasti působnosti tohoto nařízení (do roku 2012), přezkumu rozšíření oblasti působnosti pokud jde o povinné požadavky týkající se látek narušujících endokrinní systém (do roku 2013), a přezkumu, pokud jde o povinnost posoudit chemickou bezpečnost určitých látek, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, a vypracovat o tom zprávu (do roku 2014);
35. vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o odstraňování azbestu, včetně návrhu týkajícího se kontrolované likvidace azbestových vláken a dekontaminace nebo likvidace vybavení, které obsahuje azbestová vlákna, za účelem jejich úplného odstranění; z tohoto důvodu připomíná své usnesení o programu REACH ze dne 7. května 2009, přesněji bod 8 tohoto usnesení;
36. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že návrh přezkumu směrnice Rady 98/93/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě, jež byl původně zařazen do pracovního programu Komise na rok 2011, byl vyňat z průběžného programu bez udání jakéhokoli nového termínu;
37. trvá na tom, aby byly učiněny kroky v návaznosti na sdělení o nedostatku vody a suchu a aby byl k této problematice zaujat ambicióznější přístup, než uvádí pracovní program Komise na rok 2011; vzhledem ke vzájemné provázanosti sucha, lesních požárů a desertifikace vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice podobné směrnici o záplavách a aby prosazovala přijetí politiky EU zabývající se nedostatkem vody, suchem a přizpůsobováním se změně klimatu; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy předložila a provedla legislativní návrhy a iniciativy týkající se ochrany lesů a protipožární ochrany; vyzývá Komisi, aby předložila směrnici o náročnosti budov z hlediska spotřeby vody v souvislosti s plánem na zachování vodních zdrojů Evropy;
38. zdůrazňuje skutečnost, že nebylo dosaženo cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti stanovených do roku 2010 a že jsou již znatelné sociální a hospodářské dopady úbytku biologické rozmanitosti a zhoršení ekosystémových služeb; zdůrazňuje, že pouze 17 % stanovišť a druhů a 11 % klíčových ekosystémů v EU je v dobrém stavu; domnívá se, že strategie EU do roku 2020 týkající se biologické rozmanitosti neposkytuje žádná zásadní řešení na ochranu biologické rozmanitosti a kvůli nedostatku konkrétních závazků nedosahuje svého cíle; znovu zdůrazňuje, že je důležité do roku 2020 zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb v EU, a žádá, aby byla ochrana biologické rozmanitosti integrována i do ostatních politik EU a aby byla dostatečně financována;
Bezpečnost potravin
39. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se zákazu uvádění potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh,
40. trvá na přezkoumání nařízení č. 882/2004 o úředních kontrolách v celém potravinovém řetězci; vyjadřuje politování nad tím, že Komise od uveřejnění zprávy o celkovém fungování úředních kontrol (KOM(2010)441) nepředložila žádný návrh právního předpisu;
Občan je prioritou
41. bere na vědomí úspěšnost současných programů v oblasti vzdělávání, mládeže a občanství a vyzývá Komisi, aby vyčlenila značný objem prostředků z rozpočtu s cílem uspokojit narůstající zájem o účast, a zajistit tak všem socioekonomickým skupinám spravedlivější přístup k těmto programům;
42. zdůrazňuje, že veřejné financování je zásadní pro zajištění vysoce kvalitního vzdělávání, k němuž budou mít všichni občané stejný přístup, a proto vyzývá členské státy, aby hojně investovaly do oblasti veřejného vzdělávání; poukazuje na skutečnost, že tyto investice je třeba spojit s stejně důležitými investicemi do sociálních politik, jejichž účelem bude vymýcení diskriminace v rámci přístupu do systému a zaručení stejných výsledků všem občanům, zejména co se týče zaměstnanosti;
43. konstatuje, že provádění Boloňského procesu v členských státech vedlo ke snížení kvality univerzitních diplomů a k následnému neuspokojujícímu profesnímu začleňování absolventů; vyjadřuje pevné přesvědčení, že modernizace vyššího vzdělávání by se měla zaměřit na kvalitu a celosvětové vědecké poznatky, které lze účinně a jednoduše aktualizovat prostřednictvím celoživotního vzdělávání; domnívá se proto, že je zásadní veřejné financování, k němuž budou mít všichni občané stejný přístup, a vyzývá členské státy, aby hojně investovaly do oblasti veřejného vzdělávání; poukazuje na skutečnost, že tyto investice je třeba spojit s stejně důležitými investicemi do sociálních politik, jejichž účelem bude vymýcení diskriminace v rámci přístupu do systému a zaručení stejných výsledků všem občanům, zejména co se týče zaměstnanosti;
44. připomíná důležitost současných programů v oblasti audiovizuálních politiky a kultury s ohledem na tvůrčí a inovační schopnosti; vyjadřuje politování nad rozpočtovými škrty v těchto oblastech, jež provedlo několik členských států, a domnívá se, že silně zakořeněná tradice veřejného financování umění v celé Evropě má skutečně pozitivní vliv na rozmanitost, přístupnost a kvalitu umění, ke kterému mají občané přístup;
45. vyjadřuje své přesvědčení, že kulturní rozmanitost představuje neodmyslitelný globální statek, a je pevně přesvědčen o tom, že kultura by neměla podléhat pravidlům volného obchodu, jelikož kulturní statky jsou nositeli dalších hodnot, které nelze vyjádřit tržními cenami; vyzývá Komisi, aby dohlédla na zavádění a dodržování zásad stanovených Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005;
46. vyjadřuje politování nad silnou komercializací sportu a zdůrazňuje, že evropskou dimenzí sportu by mělo být zaměření na sport jako prostředek osobního rozvoje, propagace zdravějšího životního stylu a podpory vzájemného porozumění a sociálního začlenění; domnívá se, že v oblasti sportu hraje klíčovou roli dobrovolnictví;
Občanské svobody
47. vyjadřuje politování nad skutečností, že opatření přijatá a prováděná v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva a Stockholmského programu vedla k vytvoření přehnaného přístupu k bezpečnosti a omezování základních práv, včetně práva na soukromí a svobodu projevu; odmítá nepřiměřenou povahu bezpečnostních opatření, která měla za následek ještě větší dohled a profilování, porušování zásady nedotknutelnosti lidské osobnosti – jednotlivce nebo kolektivu – a která neřeší základní příčiny násilných akcí;
48. znovu vyjadřuje svůj nesouhlas s represivním přístupem politik EU v oblasti přistěhovalectví; žádá proto nové iniciativy, které by měly být více zaměřeny na legální možnosti vstupu pro migranty a vypracování listiny práv pro všechny migranty a které budou podporovat zlegalizování pobytu pro migranty již žijící a pracující v EU;
49. vítá návrh nového komplexního právního rámce EU na ochranu osobních údajů a zdůrazňuje, že by měla být odstraněna současná nesoudržnost režimů ochrany údajů mezi předchozími pilířovými strukturami a měly by být potvrzeny klíčové zásady ochrany údajů, jako jsou omezení účelu, proporcionalita, transparentnost, informativní sebeurčení, minimalizace údajů, uchovávání údajů a právo na přístup k údajům;
Práva žen a rovnost žen a mužů
50. žádá, aby byla vypracována komplexní strategie boje proti násilí na ženách, směrnice zaměřená proti násilí na ženách a aby byl vyhlášen evropský rok boje proti násilí na ženách, o což Evropský parlament již žádal; tato strategie by se měla zaměřit na všechny druhy násilí na ženách; neměly by existovat oddělené akční plány např. pro mrzačení ženských pohlavních orgánů, ale všechny různé druhy násilí na ženách by měly být zahrnuty do jedné účinné zastřešující strategie vycházející z pohledu práv žen a z pekingské akční platformy a dalších příslušných dokumentů OSN; zdůrazňuje potřebu v budoucnu zajistit a navýšit prostředky na program Daphne;
51. domnívá se, že z pohledu rovnosti žen a mužů se v migrační a azylové politice EU projevují vážné nedostatky a že je třeba se vypořádat s několika problémy, jako je právo na sloučení rodiny a právo na azyl z důvodu pronásledování na základě pohlaví;
52. poukazuje na to, že v řadě členských států se v důsledku hospodářské krize a úsporných opatření ve veřejném sektoru nadále zvyšuje nezaměstnanost a zhoršuje sociální situace, která různým způsobem postihuje mladé i starší lidi, muže i ženy, a jejich rodiny, a proto vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby posílily svůj závazek a přijaly konkrétní opatření k odstranění chudoby a k boji proti sociálnímu vyloučení, zejména chudoby mezi ženami a jejích přímých důsledků pro děti, jelikož chudoba a sociální vyloučení představují porušování lidských práv a týkají se přinejmenším jednoho evropského občana ze šesti;
53. připomíná, že je nutné, aby se EU silněji zavázala k provádění rezolucí Rady bezpečnosti č. 1325 a 1820, které představují dva klíčové nástroje přístupu k problematice postavení žen a mužů v dobách války a míru; je třeba je uplatňovat na všech úrovních politiky EU, zejména pak při vytváření nástrojů a provádění činností v rámci Evropské služby pro vnější činnost a společné bezpečnostní a obranné politiky;
Práva duševního vlastnictví
54. vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategický dokument o právech duševního vlastnictví, v němž by se zabývala všemi aspekty těchto práv, včetně jejich provádění; zdůrazňuje, že veškerá opatření přijatá za účelem prosazování práv duševního vlastnictví musí respektovat Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně článků 10, 8 a 6, a musí být nezbytná, úměrná a přiměřená v rámci demokratické společnosti;
55. vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 18 odst. 1 směrnice 2004/48/ES vypracovala zprávu o uplatňování této směrnice, včetně posouzení účinnosti přijatých opatření a hodnocení jejího dopadu na inovace a rozvoj informační společnosti;
56. žádá Komisi, aby uznala nekomerční sdílení souborů spojené s režimy alternativní odměny, včetně vytvoření nové výjimky či omezení práv zpřístupňování a rozmnožování;
Zahraniční věci
57. kritizuje skutečnost, že plánování vnějších činností je po zřízení Evropské služby pro vnější činnost ještě méně transparentní, jelikož Evropská služba pro vnější činnost nepodléhá kontrole ze strany Parlamentu; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu od příštího roku současně se svým pracovním programem předkládala politický program společné zahraniční a bezpečnostní politiky;
58. se znepokojením konstatuje, že rok 2010 ukázal, že v oblasti demokratické kontroly a předchozích konzultací s Evropským parlamentem o vnější činnosti EU nedošlo ke zlepšení; vyzývá Komisi, aby plně zpřístupnila všechny související informace;
59. vítá demokratická hnutí v severní Africe a na Blízkém východě a v souvislosti s nimi vyzývá Komisi, aby od základu přehodnotila svůj přístup k těmto regionům a zabývala se opatřeními na podporu obchodu s těmito regiony, jež budou založena na potřebách většiny obyvatelů;
Bezpečnost a obrana
60. EU má mít civilní povahu, a proto by měla být jasně oddělena od NATO, je třeba okamžitě ukončit civilně-vojenskou spolupráci a všechny náklady na obranu je třeba využívat k civilním účelům;
Mezinárodní obchod
61. bere na vědomí, že Komise konečně předložila návrh přezkumu nařízení o systému všeobecných preferencí, že dodržela kompromis, který vedl k prodloužení platnosti nařízení s ohledem na spolurozhodovací právo Parlamentu, a že začlenila do nového návrhu příslušná ustanovení o aktech v přenesené pravomoci; ostře odsuzuje skutečnost, že návrh nového nařízení nesplňuje požadavky Parlamentu týkající se revidovaných pravidel původu a zejména doplňkové technické pomoci; trvá na tom, aby byla posílena role Parlamentu při rozhodování o přijímajících zemích; zdůrazňuje, že na rozdíl od návrhu Komise by systém všeobecných preferencí EU měl mít ambicióznější rozměr a že by z tohoto systému neměla být vyloučena žádná rozvojová země pouze proto, že dosáhla průměrného ročního příjmu na jednoho obyvatele vyššího než 4 000 dolarů;
62. konstatuje, že v souvislosti s veřejnými zakázkami v zahraničí Parlament očekává, že Komise předloží nový nástroj, který zejména malým a středním podnikům zaručí symetrii a transparentnost postupů zadávání veřejných zakázek v průmyslově vyspělých zemích i největších rozvíjejících se ekonomikách, přičemž bude plně zohledněna potřeba zvlášť a jinak přistupovat k rozvojovým zemím a multifunkčnost politik zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je z kapitol mezinárodních obchodních dohod o zadávání veřejných zakázek třeba vyloučit jakákoli ustanovení, která by mohla ohrozit přístup k veřejným službám či omezit jejich rozvoj;
63. bere na vědomí, že Komise oznámila svůj úmysl předložit sdělení o obchodu a rozvoji; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní politika EU by v zájmu všech občanů hlavně měla přispívat k udržitelnému sociálnímu, ekologickému a hospodářskému rozvoji, který je založen na poctivém obchodu a hospodářském rozvoji v souladu s nejvyššími zdravotními a ekologickými normami, vytvářením řádných pracovních příležitostí, sociálními normami, lidskými právy a kulturní rozmanitostí;
64. podporuje úsilí Komise zaměřené na začleňování kapitol o udržitelnosti do všech momentálně vyjednávaných obchodních dohod; vyzývá ke zrušení všech obchodních dohod a zastavení jejich vyjednávání se zeměmi, které porušují základní demokratická, lidská a pracovní práva; důrazně trvá na tom, že je třeba Parlament a občanskou společnost více zapojit do probíhajících jednání a definování mandátů pro vyjednávání dohod o investicích s Čínou, uskupením Mercosur, Ruskem a Ukrajinou;
65. vyzývá Komisi, aby do svého pracovního programu zařadila rozhodnou činnost zaměřenou proti rostoucím spekulacím s potravinami a dalšími základními komoditami i proti následné nestabilitě cen potravin a dalšího základního zboží; připomíná, že je nutné dodržet právo na potraviny a potravinovou soběstačnost;
Rozvoj
66. naléhavě vyzývá Komisi, aby do svého legislativního návrhu o důraznější evropské reakci na katastrofy zahrnula potřebu zachovat formální rozdíl mezi mandátem armádních a humanitárních subjektů; požaduje, aby byly rozvíjeny a rozšiřovány pouze civilní kapacity civilní ochrany a humanitární pomoci s cílem optimalizovat koordinaci a provádění úkolů při řízení katastrof na úrovni EU, a umožnit tak v případě katastrof a naléhavých událostí poskytování efektivní civilní pomoci; požaduje, aby byly navýšeny prostředky a vytvořeny kapacity a zdroje s cílem zajistit, aby humanitární pomoc a civilní ochrana zůstaly čistě civilními úkoly;
67. vítá obě sdělení Komise na téma zajišťování potravin a potravinové pomoci; připomíná, že je třeba vypracovat rámec EU pro činnost v oblasti potravin a zajišťování výživy, který bude založený na právu na potravu, lépe se vypořádá se základními příčinami hladu a nedostatečného zajištění potravin a který bude zaveden soudržným a koordinovaným způsobem; vyzývá k tomu, aby byla v rámci opatření EU uznána koncepce potravinové soběstačnosti, jež je definovaná jako schopnost země nebo regionu demokraticky uplatňovat své vlastní zemědělské a potravinové politiky, priority a strategie; naléhavě vyzývá k tomu, aby pomocí cíleně vyvíjené činnosti účinně řešily finanční spekulace s obilovinami a potravinami;
68. naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativu, která pomocí právně závazných opatření na úrovni EU přinese transparentnost do těžebních odvětví a která bude zároveň splňovat závazky v oblasti soudržnosti rozvojových politik; zdůrazňuje, že by strategie EU v oblasti surovin neměla omezovat oprávněné zájmy rozvojových zemí; vyzývá Komisi, aby do svých návrhů legislativních opatření zaváděla ustanovení posilující přímou odpovědnost a povinnosti zajišťovat péči, jež mají evropské podniky při své činnosti v rozvojových zemích;
Rozpočet
69. hluboce lituje skutečnosti, že návrh Komise neupřednostňuje sociální a územní soudržnost s cílem vhodně reagovat na potřeby, které zapříčinila současná sociální, hospodářská a finanční krize, ani účinně neřeší svízelnou situaci, v níž se nachází několik členských států; v této souvislosti trvá na potřebě posílit synergie mezi různými programy EU a činností zaměřenou na vypořádání se s důsledky krize a na zvýšení zaměstnanosti a růstu společně s rozvojem technologií účinně využívajících zdroje;
70. opakovaně vyjadřuje své stanovisko, že v důsledku úsporných opatření EU a členských států došlo k poklesu veřejných investic a k rozkladu klíčových veřejných služeb; trvá na tom, že je třeba tento trend zvrátit, a pevně věří, že je třeba garantovat posílení investic na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; zastává názor, že je třeba dospět ke shodě ohledně revize víceletého finančního rámce, pokud má zohlednit dodatečné potřeby financování ITER; zdůrazňuje, že financování ITER nesmí ohrozit ani výsledky víceletých programů v oblasti výzkumu a vývoje, ani financování činností zaměřených na řešení důsledků krize a posilování růstu a zaměstnanosti, zejména pak zaměstnanosti mladých lidí;
71. hluboce lituje skutečnosti, že Komise směrem k uprchlíkům neustále vysílá negativní zprávy tím, že zásadním způsobem navyšuje prostředky vyčleněné pro Fond pro vnější hranice a Evropský návratový fond; opakuje, že EU musí posílit podporu mobility lidí na jižním okraji Středomoří a zaujmout k nim přívětivý postoj, zejména v souvislosti s lidovým povstáním a nadějí na revoluci a modernizaci v arabsky mluvících zemích, což lze realizovat zejména prostřednictvím zásadního navýšení podpory Fondu pro integraci uprchlíků a Fondu pro rozvoj a spolupráci;
72. připomíná, že EU potřebuje silnou parlamentní složku, jež by zlepšila demokratickou charakteristiku a transparentnost rozpočtového procesu EU, a zdůrazňuje, že Evropský parlament musí být zapojen do budoucích jednání o víceletém finančním rámci co se týče výdajů i co se týče široké diskuse o přezkumu systému zdrojů;
Ústavní záležitosti
73. vítá výsledek jednání mezi Parlamentem a Komisí o rejstříku transparentnosti a vyhlídky na jeho rychlé zavedení společně s nadějí, že se v budoucnosti zapojí i Rada; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zavedení povinnosti registrace všech zástupců zájmových skupin v tomto rejstříku a aby při nadcházejícím přezkumu rejstříku zavedla důraznější pravidla o zveřejňování finančních údajů;
74. připomíná Komisi nutnost zrevidovat její Kodex chování komisařů a zejména pak potřebu účinně se vypořádat s tzv. syndromem otočných dveří; navíc požaduje, aby byla zpřísněna ustanovení týkající se prohlášení o finančních zájmech komisařů;
75. znovu připomíná Komisi její závazek k větší transparentnosti a přístupu k dokumentům a žádá ji, aby bez dalších odkladů vytvořila nové návrhy změny nařízení (ES) č. 1049/2001;
76. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.