Návrh usnesení - B7-0521/2011Návrh usnesení
B7-0521/2011
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o budoucnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

20. 9. 2011

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Pervenche Berès, Marian Harkin za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci


Postup : 2011/2794(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0521/2011
Předložené texty :
B7-0521/2011
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B7‑0521/2011

Usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Evropský parlament,

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1], na jejímž základě byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[2],

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[3],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[4],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011)0500),

–   s ohledem na výroční zprávy Komise o využívání EGF,

–   s ohledem na konference zúčastněných stran o budoucnosti EGF, jež v lednu a březnu 2011 pořádala Evropská komise a jichž se zúčastnily členské státy a zástupci sociálních partnerů,

–   s ohledem na svá usnesení o uvolnění prostředků z EGF, jež přijal od ledna 2007, včetně připomínek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) k jednotlivým žádostem,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[5] včetně stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) ze dne 24. června 2010,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“[6],

–   s ohledem na jednání zvláštní pracovní skupiny výboru EMPL o EGF,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že EGF byl zřízen na podporu opatření zaměřených na pracovníky, jež jsou v důsledku globalizace či finanční a hospodářské krize v Evropské unii zasaženi hromadným propouštěním nejvíce, a jeho cílem je jejich znovuzačlenění na pracovní trh;

B.  vzhledem k tomu, že ve velké většině případů byly prostředky z EGF uvolněny v souvislosti s propouštěním způsobeným finanční a hospodářskou krizí;

C. vzhledem k tomu, že Komise navrhuje prodloužit dočasnou výjimku, jež umožňuje využití EGF na podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, až do konce roku 2013;

D. vzhledem k tomu, že EGF byl navržen jako nástroj rychlého zásahu pro případy hromadného propouštění, jehož snahou je předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti v obtížných podmínkách na pracovním trhu; vzhledem k původnímu účelu EGF jakožto nástroje pro okamžité zmírnění naléhavých a neočekávaných problémů na pracovním trhu způsobených propuštěním velkého počtu pracovníků z velkých podniků či malých a středních podniků působících v konkrétním odvětví a konkrétní oblasti; znovu přitom opakuje, že dlouhodobé cíle Evropy 2020 zvýšit zaměstnanost a míru zaměstnatelnosti podporuje Evropský sociální fond (ESF);

E.  vzhledem k tomu, že zdlouhavý postup uvolňování prostředků z EGF byl shledán podstatným nedostatkem uvedeného nařízení;

F.  vzhledem k tomu, že některé členské státy se v souvislosti s využitím EGF potýkaly s potížemi, neboť nemohly zajistit odpovídající vnitrostátní financování;

G. vzhledem k tomu, že EGF přispívá k prosazení inovativních opatření na zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků;

H. vzhledem k tomu, že současné nařízení o EGF prokázalo, že je natolik pružné, aby mohlo být uplatňováno v různých systémech pracovního trhu a kontextech celé EU;

I.   vzhledem k tomu, že EGF financuje opatření, jež doplňují opatření financovaná ESF, a příspěvky na odbornou přípravu a rekvalifikaci;

1.  připomíná, že EGF byl zřízen proto, aby demonstroval solidaritu Evropy s pracovníky, jichž se dotknulo hromadné propouštění v důsledku globalizace, a že v roce 2009 byl v rámci plánu obnovy rozšířen rovněž na případy propouštění v důsledku finanční a hospodářské krize;

2.  uznává přínos EGF jakožto nástroje rychlého zásahu, jehož oblast působnosti je omezena na spolufinancování aktivních opatření na trhu práce, jež pomáhají pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání, znovu se zapojit do pracovního trhu; rovněž zdůrazňuje, že fond by se měl v budoucnu zaměřit na udržitelnost politik v oblasti trhu práce; vybízí členské státy, aby využívaly Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k plnění evropských cílů a k podpoře nových kvalifikací, včetně těch potřebných pro nová udržitelná a kvalitní „zelená“ pracovní místa;

3.  vyjadřuje uspokojení nad skutečností, že EGF dokázal v období 2009–2010 pomoci asi 10 % veškerých propuštěných pracovníků v EU, a konstatuje, že 40 % pracovníků, jimž byla v roce 2009 určena pomoc EGF, bylo s úspěchem opětovně začleněno na trh práce i navzdory negativním vlivům, jež měla na trh práce finanční a hospodářská krize;

4.  podporuje návrh Komise pokračovat v EGF nad rámec stávajícího víceletého finančního rámce a žádá naléhavé vysvětlení situace, v níž se nacházejí zemědělci a pracovníci se smlouvami na dobu určitou;

5.  žádá, aby byl obnovený EGF úzce spojen s evropským rámcem pro restrukturalizaci, jehož je zapotřebí pro předvídání a zvládání přechodných období;

6.  domnívá se, že největší přínos obnoveného EGF by spočíval v účinné podpoře odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků za účelem jejich opětovného zapojení do pracovního procesu v obtížných situacích pracovního trhu, které jsou důsledkem nepředvídatelných restrukturalizací podniků či odvětví, jež způsobují nebo zhoršují nesoulad kvalifikací s požadavky na dané pracovní místo; zdůrazňuje, že takový nástroj by významně doplňoval opatření financovaná z ESF, jež jsou cílená především na přizpůsobení se globálním výzvám s ohledem na udržitelně rostoucí ekonomiku; dále zdůrazňuje, že tento nástroj by na jedné straně zajistil solidaritu EU s pracovníky nepříznivě dotčenými restrukturalizací a na druhé straně to, že všechny členské státy by mohly mít prospěch z jeho včasného a na míru šitého zásahu, jehož cílem je předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti;

7.  domnívá se, že zavedení postupů rychlejší intervence, díky nimž by byly prostředky EGF uvolňovány účinněji a včasněji, je hlavní výzvou budoucnosti;

8.  bere na vědomí úsilí Komise předložit schůdná řešení toho, jak zkrátit postup předkládání žádostí a uvolnění prostředků na nejvýše 6 měsíců od data podání žádosti až po poukázání finančních prostředků danému členskému státu, a to v souladu s legislativním a rozpočtovým postupem, jenž je v současné době pro EGF stanoven; poukazuje ovšem na nedostatečný pokrok, jehož bylo za 4 roky využívání fondu dosaženo, a naléhavě žádá členské státy, aby urychlily jeho využívání tím, že se přednostně zaměří na opatření, která jsou pro jeho využití relevantní, aniž by tím přitížily problémům rozpočtů členských států;

9.  navrhuje proto vytvoření samostatné rozpočtové položky pro EGF jakožto nástroje Společenství, jenž by umožňoval rychlejší a účinnější postup pro vyplácení záloh žadatelským členským státům, a to do 2 měsíců od registrace jejich žádosti;

10. naléhavě žádá, aby budoucí EGF kladl silný důraz na inovace v souladu s cíli strategie Evropa 2020, a žádá Komisi, aby předložila návrhy, díky nimž by mohly být v rámci EGF řešeny rovněž krize na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, které vedou ke značné ztrátě pracovních míst;

11. zdůrazňuje, že Komise musí zajistit soudržnost a slučitelnost opatření s cíli strategie Evropa 2020 a použít část svého rozpočtu na technickou pomoc k podpoře a šíření osvědčených postupů a vzájemného učení mezi členskými státy;

12. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi zásahy v rámci EGF a opatřeními cílenými na podniky a odvětví v oblasti pravidel hospodářské soutěže v EU a průmyslové politiky;

13. žádá, aby budoucí nařízení o EGF dosáhlo zlepšení v tom směru, že zajistí, aby fond v nadnárodních společnostech nepodněcoval k morálnímu hazardu;

14. trvá na tom, aby sociální partneři a místní veřejné orgány byli významně zapojeni do postupu předkládání žádostí a především do přípravy koordinovaného balíčku opatření; znovu připomíná, že sociální partneři by se měli podílet na sledování jeho provádění a hodnocení výsledků pro pracovníky;

15. naléhavě žádá Komisi, aby prošetřila způsoby, jak zabránit tomu, aby finanční prostředky EGF nadnárodní společnosti nevyužívaly ke snižování nákladů spojených se sociálně odpovědnou restrukturalizací a k obcházení svých povinností;

16. naléhavě žádá Komisi, aby zjistila, proč některé členské státy dosud EGF nevyužily, ačkoli v nich došlo k hromadnému propouštění, a aby navrhla vhodná řešení, jež zajistí, aby finanční prostředky EGF byly rozdělovány v souladu s cílem Unie podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy (článek 3 Smlouvy o EU);

17. zdůrazňuje, že EGF by měl i nadále financovat pouze ta aktivní opatření trhu práce, jež doplňují opatření stanovená vnitrostátními právními předpisy v případech, kdy dojde k hromadnému propouštění; dále navrhuje, aby finanční podpora EGF byla v budoucnu vždy spojena s opatřeními na odbornou přípravu či rekvalifikace, jež jsou rovněž financovány z EGF, a aby nenahrazovala finanční podporu poskytovanou na základě vnitrostátních právních předpisů či právních předpisů Společenství nebo kolektivních smluv;

18. dále navrhuje, aby podíl spolufinancování EGF byl v souladu s podílem uplatňovaným v rámci strukturálních fondů v jednotlivých členských státech;

19. vyzývá k tomu, aby v žádostech byly uváděny informace o zdrojích spolufinancování;

20. naléhavě žádá Komisi, aby proces provádění sledovala pozorně, a zajistila tak, aby výsledky opatření byly prospěšné stejnou měrou pro všechny pracovníky, a aby vytvořila databázi osvědčených postupů a modelů;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí