NÁVRH USNESENÍ o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě
9. 11. 2011
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Reinhard Bütikofer, Raül Romeva i Rueda, Jan Philipp Albrecht, Tarja Cronberg, Ulrike Lunacek za skupinu Verts/ALE
B7‑0578/2011
Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě (P7_TA(2010)0396),
– s ohledem na zprávu o pokroku, kterou na své páté schůzi v prosinci 2010 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), a na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců (TLD), které se konalo dne 1. července 2011 v Budapešti,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství je založeno na základních společných hodnotách, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, a rovněž na společných cílech, jako je sociální pokrok a začlenění, otevřené a integrované hospodářství, udržitelný rozvoj a řešení konfliktů mírovými prostředky, a je základním kamenem bezpečnosti a stability v evropsko-atlantické oblasti;
B. vzhledem k tomu, že EU a USA hrají klíčovou úlohu v celosvětovém kontextu a sdílí odpovědnost za přispívání k řešení hospodářských a finančních krizí, změny klimatu, řešení konfliktů a odzbrojení, vymýcení chudoby a plnění rozvojových cílů tisíciletí, ochrany a prosazování lidských práv a právního státu, boje proti terorismu a šíření jaderných zbraní, a to na základě mezinárodního práva a multilaterálních institucí, zejména pak systému OSN, vyzývá ostatní partnery, aby s nimi při tomto úsilí spolupracovali;
C. vzhledem k tomu, že Transatlantická hospodářská rada (TEC) a Transatlantická rada pro energetiku usilují o zajištění lepšího fungování transatlantického trhu, který usnadňuje udržitelný hospodářský rozvoj a sociální spravedlnost;
D. vzhledem k tomu, že EU a USA sdílí odpovědnost za vypracování společného odpovídajícího globálního závazku v rámci nadcházející 17. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Durbanu s cílem úspěšně bojovat proti změně klimatu;
Výzvy v oblasti řízení životního prostředí na celosvětové úrovni
1. v souvislosti s mezinárodní správou záležitostí týkajících se životního prostředí vítá spolupráci USA a EU, jejímž účelem je učinit v souladu s Montrealským protokolem pokrok při řešení vlivu částečně fluorovaných uhlovodíků na změnu klimatu; vyzývá obě strany, aby v souvislosti se summitem Rio +20 předložily konkrétní návrhy na inovativní zdroje financování určené na podporu opatření v rozvojových zemích, aby bylo dosaženo cílů vyplývajících z úmluv přijatých v Riu, zejména pokud jde o ochranu klimatu a biologické rozmanitosti, přizpůsobení se nevyhnutelné změně klimatu a o přechod na ekologické hospodářství;
2. domnívá se, že řízení životního prostředí na celosvětové úrovni je nezbytné nadále posilovat a doporučuje, aby byl Program OSN pro životní prostředí přeměněn na specializovanou agenturu OSN; dále vyzývá EU a USA, aby projednaly vytvoření mezinárodního soudního dvora pro environmentální záležitosti;
3. uznává, že stávající závazky přijaté v rámci Kodaňské dohody a potvrzené cancúnskými dohodami ani z daleka nestačí k tomu, aby byl splněn cíl spočívající v omezení celkového nárůstu průměrné globální roční teploty při zemském povrchu na 2 ºC, zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby v souvislosti s řešením problému emisí skleníkových plynů bylo dosaženo pokroku na celosvětové úrovni; vyzývá USA a EU, aby se na durbanské konferenci o klimatu zasloužily společnými silami o přijetí podrobného mandátu k uzavření jednání o celosvětové komplexní dohodě o klimatu do roku 2015;
Zahraniční věci a bezpečnost
4. zdůrazňuje, že „arabské jaro“ připravilo půdu pro dlouho očekávaný proces reforem v oblasti Středomoří a Blízkého východu; zdůrazňuje, že pro tuto oblast je zapotřebí, aby EU a USA intenzivně usilovaly o vypracování účinné strategie, která usnadní přechod dotčených zemí k plně rozvinuté fungující demokracii; vyzývá v této souvislosti EU a USA, aby zlepšily koordinaci, posílily společný přístup a rozvíjely součinnost, jež povedou k naplnění oprávněné touhy osob, jež se statečně postavily autoritářskému režimu, a aby se přitom vyvarovaly zdvojování a soupeření, jež by mohlo úspěch tohoto procesu zmařit;
5. zdůrazňuje v této souvislosti, že klíčovým prvkem pro stabilitu a mírový rozvoj celé oblasti je vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu; vyzývá USA a EU, aby dostály svým slibům a závazkům a vynaložily veškeré nezbytné úsilí o to, aby obnovení mírového procesu probíhalo podle ohlášeného harmonogramu Čtyřky a přineslo trvalé a celkové urovnání, které stanoví životaschopný palestinský stát existující bok po boku se Státem Izrael, mezi nimiž budou bezpečné a garantované hranice; vyzývá zejména k tomu, aby EU a USA přijaly společnou iniciativu s cílem přesvědčit izraelskou vládu, aby změnila své rozhodnutí urychlit postavení 2000 jednotek na Západním břehu a odepřít vydání celních příjmů, jež dluží palestinské národní samosprávě za přijetí Palestiny do organizace UNESCO;
6. vyjadřuje znepokojení nad novu zprávou MAAE, která ukazuje, že íránský program jaderné technologie obsahuje vojenský prvek; zdůrazňuje hrozbu vlny jaderného zbrojení na Blízkém východě; odsuzuje provokace, k nimž dochází na všech stranách, a zdůrazňuje, že mezinárodní a regionální činitelé by měli spolupracovat na tom, aby k takovému vývoji nedocházelo;
7. je přesvědčen o tom, že nebezpečnou a kontraproduktivní náklonnost vlád k jaderným technologiím určeným jak k civilnímu, tak vojenskému použití, může zastavit pouze komplexní mezinárodní diplomatické úsilí, jehož součástí bude i opatření vedoucí k jadernému odzbrojení; vyzývá všechny státy, jež vlastní jaderné zbraně, aby podpořily návrh generálního tajemníka OSN na přijetí Úmluvy o jaderných zbraních; vážně podporuje plány, jejichž záměrem je vytvořit z Blízkého východu a Evropy oblasti bez jaderných zbraní a které jsou krokem k jejich úplnému odstranění;
8. zdůrazňuje, že transatlantická bezpečnost úzce souvisí s bezpečnostními a obrannými politikami EU a je podporovaná organizací OBSE i NATO; naléhavě žádá oba partnery, aby se vážně věnovali smluvně podloženému odzbrojování a nešíření jaderných zbraní a také přísnější kontrole zboží dvojího užití; vyzývá USA a EU, aby se ponaučily z „arabského jara“ a zabývaly se vytvořením celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), jež by zabránila tomu, aby zbraně byly prodávány do zemí s nedemokratickými a diktátorskými režimy; naléhavě žádá zejména USA, ale také členské státy EU, aby nepodporovaly protokol k Úmluvě o konvenčních zbraních, který by umožnil užívání kazetových munic;
9. vyzývá USA a členské státy EU, aby konference o vytvoření Blízkého východu oblastí bez zbraní hromadného ničení, která se bude konat v roce 2012, byla jejich přičiněním úspěšná; naléhavě žádá USA, aby stáhlo své taktické jaderné zbraně z evropského území a splnilo tak jednu z podmínek vytvoření Evropy bez jaderných zbraní a aby ratifikovalo Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek; vyjadřuje hluboké znepokojení nad politikou USA, jež se vyznačuje snahou prosadit Indii novým členem Skupiny jaderných dodavatelů, ačkoli Indie odmítá dodržovat mezinárodní normy, jakou je například Smlouva o nešíření jaderných zbraní;
10. vyzývá všech 21 členských států EU, jež jsou členy NATO, a USA, aby upustily od myšlenky vyjádřit na summitu NATO, který se bude konat v roce 2012 v Chicagu, souhlas s vytvořením protiraketového štítu; upozorňuje zejména na následky, jež by mohly nastat v případě, že z této iniciativy bude vyloučeno Rusko;
Transatlantická hospodářská spolupráce a TEC
11. zdůrazňuje, že bližší transatlantické partnerství za účelem lepšího fungování transatlantického trhu a založené na principu sociálně tržního hospodářství je důležitým nástrojem k vyvážení globálních obchodních vztahů a k řešení globálních hospodářských a sociálních krizí;
12. vyzývá obě strany, aby vzaly na vědomí, že existuje spojitost mezi obchodní politikou na jedné straně a vyhlídkami na dosažení globální finanční stability a nastavením spravedlivého směnného kurzu mezi hlavními ekonomikami na straně druhé; doporučuje oběma stranám, aby spolupracovaly v příslušných mezinárodních fórech na dosažení udržitelnější rovnováhy světového obchodu, a to i prostřednictvím opatření odrazujících od přílišné orientace na vývoz, závazných sociálních norem, přepracování antidumpingových pravidel tak, aby zahrnovala také aspekt environmentálního dumpingu, vypracování kritérií obchodu s finančními službami a omezení jeho liberalizace, a dále prostřednictvím zákazu veškerých zemědělských vývozních dotací a kritérií pro zahraniční investice do odvětví potravinářství a odbytu;
13. vítá úvahy o tom, že TEC by mohl být svěřen úkol strategické koordinace hospodářské politiky, zejména pokud jde o otázky související s procesem G-20; připomíná však, že jakákoli nová role pro TEC by měla být v úzké spolupráci se zákonodárci na obou stranách Atlantiku pečlivě vyvážená se setrvalým hledáním odpovědí na konkrétní otázky v rámci transatlantické politické agendy, k níž patří např. politika v oblasti finančních trhů, ekologického hospodářství, digitální agendy, vyspělých technologií a inovací;
14. vítá skutečnost, že v rámci partnerství pro inovační opatření TEC byla vytvořena odvětvová pracovní oblast pro suroviny; je přesvědčen o tom, že zvláštní prvořadou pozornost si v rámci této pracovní oblasti zaslouží otázka vzácných zemin; vyzývá k rozvoji společného plánu výzkumu a k výměnám osvědčených postupů o kritických surovinách, zejména v kontextu třístranné spolupráce s Japonskem; vyzývá k transatlantické spolupráci v oblasti sdílení údajů o surovinách a druhotných surovinách; je přesvědčen o tom, že taková spolupráce by měla zahrnovat společné předpovědi, analýzy zásobovacích řetězců, rokování o společných zásobách a případnou harmonizaci datových formátů; je přesvědčen o tom, že transatlantické partnerství by mělo ve spolupráci s Japonskem podporovat vytvoření globálních institucí pro správu surovin podobných Mezinárodnímu energetickému fóru; vyzývá Evropskou komisi, aby otázku kritických surovin, zejména vzácných zemin, zahrnula na pořad jednání na příštím summitu EU-USA;
15. vítá první diskuse z loňského roku na téma břidlicového plynu, jež byly zahájeny v rámci Rady pro energetiku EU-USA; vyzývá k věnování větší pozornosti dopadům těžby na životní prostředí a k transatlantické spolupráci v této otázce; vyzývá Evropskou komisi, aby o dopadech těžby a spotřeby břidlicového plynu získala více odborných posudků a aby koordinovala odpovídající revize regulativního rámce a vytvoření norem mezi GŘ pro životní prostředí, GŘ pro energii a Evropskou agenturou pro chemické látky s jejich americkými protějšky, jako je Agentura na ochranu životního prostředí; je přesvědčen o tom, že první výměna takového druhu by se měla uskutečnit prostřednictvím jednodenní konference v roce 2012, nejlépe poté, co Agentura na ochranu životního prostředí zveřejní studii o břidlicovém plynu;
16. vybízí Radu pro energetiku EU-USA, aby pracovala na koordinaci strategií v oblasti energetiky a podporovala intenzívní rozvoj a uplatňování energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie a politická opatření a metody, jež by mohly vytvářet miliony nových pracovních míst v odvětví ochrany životního prostředí; vyzývá obě strany, aby v uplatňování kritérií udržitelnosti biopaliv, včetně biopaliv, jež přímo či nepřímo ovlivňují emise skleníkových plynů, dosáhly maximální konvergence;
17. vyjadřuje politování nad skutečností, že Sněmovna reprezentantů Kongresu USA přijala Zákon 2594, jehož účelem je zakázat americkým leteckým společnostem dodržovat právní předpisy EU upravující systém obchodování s emisemi; vyzývá americký senát, aby od podpory tohoto zákona upustil, a vyzývá TEC, aby podporovala konstruktivní dialog na téma snižování emisí skleníkových plynů z mezinárodní dopravy;
18. je si vědom odchylných normativních systémů mezi Evropskou unií a Spojenými státy; je přesvědčen o tom, že navzdory těmto rozdílům a v souvislosti s lepším fungováním transatlantického trhu musí mít transatlantická spolupráce v normativní oblasti přednostní postavení; je přesvědčen o tom, že spolupráce v oblasti norem musí, zejména s ohledem na nové technologie, jakými jsou například elektromobily, dosahovat pokroku, tak aby podporovala obchod a interoperabilitu v této oblasti;
19. vyzývá k posílené spolupráci a výměně postupů v oblasti rozvoje inovační politiky, a zejména u otevřených inovačních modelů, ve prospěch univerzit / akademií, malých a středních podniků / soukromého sektoru a veřejného sektoru;
20. vítá zavedení právního základu pro Komisi USA pro bezpečnost spotřebních výrobků, který je důležitý pro projednání dohody s EU, jež by měla zlepšit výměnu informací o nebezpečných výrobcích, způsobených újmách a přijatých nápravných opatřeních v členských státech EU i v USA;
21. je přesvědčen o tom, že omezení spekulací na trzích s komoditami, jež byly jedním z faktorů extrémního kolísání cen potravin, by se mělo stát předmětem dialogu mezi oběma stranami; v této souvislosti připomíná, že je třeba bránit spekulantům v účelovém výběru mezi různými regulačními systémy a v dalších masivních spekulativních přesunech na komoditních trzích vytvářejících nestabilitu; vítá zákon přijatý v USA známý pod názvem „Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act“ a vyzývá obě strany, aby nadále usilovaly o zajišťování větší transparentnosti trhů a aby omezovaly spekulativní chování;
22. vítá iniciativu zařadit otázku spolupráce v oblasti investic na pořad jednání TEC; je přesvědčen o tom, že společná kritéria platná pro spolupráci v oblasti investic a ochrany by mohla pomoci utvářet udržitelnější rovnováhu mezi právy investora a jeho odpovědnostmi k cílům veřejné politiky;
23. připomíná, že některé netarifní překážky obchodu a investic, které by měla TEC odstranit, vyplývají ze záměrné činnosti zákonodárných orgánů, které je vytvořily za účelem podpory sociálních a zdravotních cílů a cílů v oblasti životního prostředí, a tudíž nesmějí být zrušeny bez příslušného legislativního aktu;
24. znovu vyzývá čelní představitele EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní úlohu zákonodárců pro úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;
Finanční stabilita a mezinárodní regulatorní arbitráž
25. zdůrazňuje, že nebezpečí finančního a měnového chaosu, snižování pákového efektu a riziko vážných úvěrových krizí ještě není za námi; v této souvislosti zdůrazňuje, že k dosažení trvalého ozdravení světového hospodářství, je nezbytné koordinovat jednotlivé součásti makroekonomické politiky;
26. zdůrazňuje, že koordinovaný přístup mezi nově vytvořeným Evropským výborem pro systémová rizika a Výborem pro finanční dohled je důležitý pro definici a regulaci finančních institucí „příliš velkých na to, aby zkrachovaly“ a dohled nad nimi; a že konečným cílem je vytvoření světa bez systémově důležitých finančních institucí;
27. trvá na tom, že je nezbytné provádět dohodu „Basel III“, jež by upravovala např. závazné koeficienty zadluženosti a kapitálové požadavky pro systémové finanční instituce, standardy pro řízení likvidity a maximální výši prémií a dividend podněcujících k riskování; zdůrazňuje, že provádění dohody „Basel III“ by mělo účinně zamezit existenci „off-shorových“ struktur; vyjadřuje politování nad tím, že předpokládaná přechodná období jsou příliš dlouhá a že navyšování základního kapitálu se vzhledem k dramatickým a přetrvávajícím zkušenostem z finanční krize jeví jako nedostatečné;
28. zdůrazňuje, že pro zachování rovných podmínek a pro zajištění globální srovnatelnosti údajů je zásadní srovnatelnost účetních standardů; navrhuje, aby byl vytvořen veřejný a demokraticky řízený mezinárodní orgán pro účetní standardy, který by odstranil zejména rozdílný přístup USA a EU v této oblasti a s ním související nebezpečí pro finanční stabilitu;
29. zdůrazňuje, že je důležité provádět účinnou výměnu informací mezi regulátory EU a USA, zejména pokud jde o jejich přístup k registrům obchodních údajů pro derivátové transakce a k informacím o toku kapitálu a rizik mezi bankami, pojišťovnami a penzijními a investičními fondy, aby bylo možné sledovat systémová rizika a omezovat možnosti a podněty k regulatorní arbitráži;
30. zdůrazňuje, že právní normy, které se podařilo prosadit v jedné jurisdikci, by měly sloužit jako minimální kritéria pro jinou jurisdikci, a přispívat tak k postupnému zdokonalování kvality mezinárodní finanční regulace, zejména pokud jde o zúčtování derivátů OTC, regulaci ratingových agentur, alternativní investiční fondy, krátký prodej a swapy úvěrového selhání; vyjadřuje v této souvislosti politování nad rozhodnutím USA vyloučit měnové deriváty z oblasti působnosti všech jeho nařízení o zúčtování OTC;
Základní práva a ochrana údajů
31. vítá skutečnost, že v březnu 2011 byla zahájena jednání o dohodě mezi EU a USA o ochraně osobních údajů při jejich předávání a zpracovávání pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorizmu, v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech; očekává, že v těchto jednáních bude brzy dosaženo významného pokroku; připomíná svůj postoj, jenž k této dohodě zaujal v usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o nadcházejícím summitu EU a USA, a zdůrazňuje, že taková rámcová dohoda by měla zaručit vysokou úroveň ochrany základních práv tím, že stanoví právně závazné a vynutitelné normy pro ochranu údajů a vytvoří mechanismus, který zajistí účinné uplatňování těchto norem v praxi;
32. vyzývá vládu USA, aby s ohledem na případný rozpor Obchodní dohody proti padělání se základními právy, jak jsou stanoveny v ústavě USA, ponechala konečné rozhodnutí o ratifikaci této dohody Spojenými státy na jejich zákonodárcích;
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu Spojených států, spolupředsedům Transatlantického dialogu zákonodárců a spolupředsedům Transatlantické hospodářské rady a jejímu sekretariátu.