NÁVRH USNESENÍ o nerovnováze v potravinovém distribučním řetězci (2011/2904(RSP))
16. 1. 2012
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
José Bové za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0006/2012
B7‑0009/2012
Usnesení Evropského parlamentu o nerovnováze v potravinovém distribučním řetězci (2011/2904(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (COM(2009)0591) a na různé pracovní dokumenty, které jsou přiloženy k tomuto sdělení,
– s ohledem na závěrečná doporučení skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu ze dne 17. března 2009[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě[2],
– s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii[3],
– s ohledem na závěry přijaté Radou dne 29. března 2010 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě[4],
– s ohledem na zprávu „Zemědělské podnikání a právo na potraviny“ zvláštního zpravodaje OSN pro oblast práva na potraviny,
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nedávné kolísání cen potravin a komodit vyvolalo velké obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových řetězců;
B. vzhledem k tomu, že ačkoliv ceny potravin od roku 1996 každoročně vzrůstají o 3,3 %, ceny, které obdrží zemědělci, se zvyšují pouze o 2,1 %, zatímco jejich provozní náklady jsou o 3,6 % vyšší, což dokazuje, že potravinový řetězec nefunguje dobře;
C. vzhledem k tomu, že sdělení Komise uznává, že „tyto změny způsobily zemědělským producentům značné těžkosti a vedou k tomu, že se spotřebitelům nedostává spravedlivého zacházení”[5];
D. vzhledem k tomu, že navzdory prudkému poklesu cen zemědělských komodit v roce 2008, zůstávají konečné spotřebitelské ceny v průměru stejné nebo se dokonce zvyšují;
E. vzhledem k tomu, že vyvážené obchodní vztahy by nejen zlepšily fungování potravinového řetězce, ale současně by byly přínosné i pro zemědělce;
F. vzhledem k tomu, že současné šíření nekalých obchodních praktik snižuje možnosti zemědělců investovat a inovovat (zejména v oblasti ekologických technologií, zmírňování dopadů změny klimatu a energií z obnovitelných zdrojů, ačkoliv zemědělci mají povinnost plnit přísné normy týkající se ochrany životního prostředí, které budou ještě zpřísněny v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013);
G. vzhledem k tomu, že v EU-25 se podíl zemědělství na přidané hodnotě potravinového řetězce snížil ze 31 % v roce 1995 na 24 % v roce 2005, a vzhledem k tomu, že předběžné údaje pro následující roky ukazují na další pokles podílu připadajícího zemědělcům oproti trvalému růstu zisků zpracovatelů, velkoobchodníků nebo maloobchodníků a hospodářských subjektů působících mimo potravinový řetězec;
H. vzhledem k tomu, že průměrný příjem zemědělce se v EU-27 v roce 2009 snížil o více než 12 %, což znamená, že zemědělci nemohou za svou práci získat spravedlivý příjem, a vzhledem k tomu, že zemědělci a zemědělsko-potravinářský průmysl musí navzdory tomu – v souladu s cíli stanovenými SZP – i nadále dodávat potraviny, které splňují velmi vysoké kvalitativní nároky, a to za ceny dostupné pro spotřebitele;
I. vzhledem k tomu, že potravinový řetězec zahrnuje nejen zemědělce, „zemědělská“ družstva a organizace producentů, potravinářský průmysl, velkoobchodníky, maloobchodníky, řetězce supermarketů, stravovací služby, restaurace a přímé dodávky od samozásobitelské a soukromé výroby a spotřebitele, ale i hospodářské subjekty působící mimo potravinový řetězec, mezi něž patří například společnosti zabývající se komunikací a propagací, poskytovatelé dopravy a logistiky, dodavatelé energie, veřejných služeb, obalů, technického zázemí, přídatných látek, technologií a poradenských služeb; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení udržitelnosti celého řetězce je třeba tuto spletitost a velkou rozmanitost zohledňovat;
J. vzhledem k tomu, že sdělení Komise poukazuje na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky (včetně pozdních plateb), jednostranné změny smluvních podmínek, platby předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce, které úzce souvisí se zvýšeným zaměřením na vstupní, velkoobchodní a maloobchodní odvětví;
K. vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 28. října 2009 doporučuje podporovat a usnadňovat restrukturalizaci a konsolidaci zemědělství, a to pobídkami k zakládání dobrovolných organizací zemědělských producentů;
L. vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace a procesů koncentrace podniků, zejména v maloobchodě, vznikl stav, kdy chybí rovnováha mezi jednotlivými subjekty zapojenými do potravinového řetězce, a tak za současné situace hrstka všemocných maloobchodních společností přímo či nepřímo vyjednává s 13,4 miliony zemědělců a 310 000 zemědělsko-potravinářských podniků z celé Unie;
M. vzhledem k tomu, že nadměrná koncentrace vede ke ztrátě různorodosti produktů, kulturního dědictví, maloobchodních prodejen, pracovních míst a možností obživy;
N. vzhledem k tomu, že podle Komise má smluvní nerovnováha pramenící z nevyrovnané vyjednávací síly negativní dopad na konkurenceschopnost potravinového řetězce, neboť menší, ale efektivní subjekty mohou být nuceny pracovat s nižším ziskem, což omezuje jejich schopnost a motivaci investovat do lepší kvality produktů a do inovace výrobních procesů;
O. vzhledem k tomu, že s potravinovými produkty se volně obchoduje na vnitřním trhu a že výsledky jednání o ceně, která probíhají mezi producenty (jejich organizacemi), zpracovateli, obchodníky a maloobchodníky, jsou často podmíněny vývojem cen na světových trzích;
P. vzhledem k tomu, že obrovské rozdíly v počtu a ekonomické síle zemědělců a maloobchodníků jasně poukazují na chybějící rovnováhu v potravinovém řetězci, a vzhledem k tomu, že k vyrovnání jejich počtu je nutné podporovat rozvoj hospodářských organizací sdružujících zemědělce; vzhledem k tomu, že družstva sehrávají klíčovou úlohu, jelikož zvyšují svůj vliv a upevňují si vyjednávací pozice;
Q. vzhledem k tomu, že Evropská unie se podílí na světovém obchodu, v jehož rámci má své smluvní závazky;
R. vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělských produktů, jehož dovoz v tomto odvětví vzrostl v roce 2008 přibližně o 10 % na částku 98 600 milionů EUR a vývoz těchto produktů stoupl téměř o 11 % na 75 200 milionů EUR;
S. vzhledem k tomu, že Evropská unie již v rámci své politiky rozvojové pomoci učinila velmi mnoho ústupků a že dvoustranné dohody nesmí být uzavírány s výhodami pro jednu stranu, tedy na úkor zemědělství Unie;
1. vítá sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (COM(2009)0591), které konstatuje, že mezi jednotlivými subjekty panuje v současnosti významná nerovnováha síly, považuje však opatření navržená v tomto sdělení za nedostatečná pro řešení těchto problémů;
2. vyzývá Komisi a členské státy, aby se okamžitě zabývaly problémem nespravedlivého rozdělování zisků v rámci potravinového řetězce, především pokud jde o přiměřené příjmy zemědělců; uznává, že mají-li být podporovány udržitelné a etické systémy produkce, je zapotřebí poskytovat zemědělcům náhrady za jejich investice a angažovanost v této oblasti; zdůrazňuje, že místo mocenských soubojů je zapotřebí budovat vztahy založené na spolupráci;
3 konstatuje, že s výjimkou cíle spravedlivých příjmů v zemědělství bylo dosaženo všech cílů, které souvisejí se zemědělstvím a jsou stanoveny v Římských smlouvách (tj. vyšší produktivita, dostatečné zásobování potravinami, přiměřené spotřebitelské ceny, stabilizace trhu); vyzývá proto Komisi, aby tuto skutečnost náležitě zohlednila ve všech svých návrzích rozpočtů;
4. uznává, že potravinový řetězec potřebuje stabilní, jisté a ziskové odvětví produkce, které je pro tento řetězec rozhodujícím faktorem; současně ovšem poukazuje na to, že potravinový řetězec tvoří několik článků – zemědělci, zpracovatelé, producenti, dodavatelé a maloobchodníci – kteří všichni vytvářejí přidanou hodnotu a také potřebují určitou jistotu;
Transparentnost cen
5. vyzývá Komisi, aby vylepšila evropský nástroj pro sledování cen potravin a učinila jej vstřícnější pro uživatele, a to tak, že bude zahrnovat vícejazyčné rozhraní pokrývající větší počet potravinových produktů a dosáhne větší cenové srovnatelnosti na každé úrovni potravinového řetězce v rámci členských států a mezi nimi, s cílem vyhovět požadavkům spotřebitelů a zemědělců na větší transparentnost při utváření cen potravin;
6. vyjadřuje hluboké politování nad neochotou Evropské komise vypracovat studii o rozdělení ziskových marží v dodavatelských řetězcích, jak bylo dohodnuto v rámci rozpočtového postupu pro rok 2009;
7. poukazuje na to, že nerovnováha v transparentnosti hospodaření, která panuje mezi zemědělskými podniky a články potravinového řetězce, které jim předcházejí a následují po nich, může nepříznivě ovlivnit vyjednávací pozice zemědělců a skupin producentů;
8. vyzývá Komisi, aby rychle uskutečnila pilotní projekt vytvoření Evropského střediska pro monitorování cen zemědělských produktů a marží (a dodala mu údaje o cenách, maržích a objemech), na který Parlament a Rada vyhradily z rozpočtu na rok 2010 1,5 milionů EUR, zřídila jej v rámci Komise a aby jeho součástí bylo porovnání nákladů na udržitelnou produkci a rozdíly výstupních cen konvenčních a etických zemědělských produktů v hlavních zemědělských odvětvích členských států za různých sociálně-ekonomických podmínek;
9. naléhavě žádá Komisi, aby zachovala skupinu na vysoké úrovni pro potravinový distribuční řetězec jako stálé diskusní fórum, neboť se osvědčila jako významný nástroj pro odhalování problémů, předkládání doporučení a přijímání strategií pro nápravu současného nevyváženého stavu;
10. vyzývá Komisi, aby navrhla povinné předkládání výročních zpráv největšími evropskými obchodníky, zpracovateli, velkoobchodníky a maloobchodníky o jejich podílech na trhu (s údaji o vlastních značkách) u klíčových potravin a o jejich měsíčních objemech prodeje, aby všichni obchodní partneři na trhu mohli odhadnout trendy ve vývoji poptávky, nabídky a cen v rámci potravinového řetězce;
11. konstatuje, že v některých zemích má nejvyšší marži v potravinovém řetězci potravinářský průmysl, což potvrdila i Komise; vyzývá k tomu, aby byl za účelem zaručení transparentnosti cen sledován a přezkoumán obzvláště potravinářský průmysl;
12. považuje za nezbytné zvýšit transparentnost trhu a zlepšit informovanost spotřebitelů, neboť to jsou předpoklady pro zdůraznění totožnosti produktů a zaručení rozmanitosti potravin a zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů, které jsou v mnohých zemích a regionech výrazem jejich historie a kultury a které odrážejí typický ráz zemědělství každého členského státu;
13. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla povinnost poskytovat v dokumentaci k transakcím jasný doklad o hodnotě toho, co dodavatel prodává, jakož i o skutečné čisté ceně spojené s transakcí;
14. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu, který přinese vylepšený právní rámec zahrnující vlastní značky kvality a značky distributorů s cílem zabránit zvyšování jejich počtu a poskytnout spotřebitelům transparentnější informace a producentům přístup na trh;
15. zdůrazňuje, že je třeba podporovat přidanou hodnotu evropské výroby potravinářských produktů a zahájit informační kampaně zaměřené na spotřebitele, které je budou informovat o tom, jaké úsilí vynakládají zemědělci a zemědělský průmysl v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat;
Hospodářská soutěž
16. vyzývá vnitrostátní a evropské orgány pro hospodářskou soutěž, jakož i další regulační orgány zabývající se produkcí a obchodem, aby důkladně řešily otázku dominantního postavení a významného podílu na trhu podniků v zemědělsko-obchodním sektoru, dodavatelů vstupů do zemědělství, zpracovatelů a maloobchodníků činných v rámci potravinového řetězce; vyzývá tyto orgány, aby přijaly opatření proti nekalým nákupním praktikám všech aktérů, kteří staví zemědělce do značně nerovných vyjednávacích podmínek;
17. vyzývá Komisi, aby novým způsobem propojila pravidla hospodářské soutěže a SZP, a poskytla tak zemědělcům a jejich mezioborovým organizacím nástroje, které by jim umožnily zlepšit jejich vyjednávací pozice;
18. naléhavě žádá Komisi, aby prošetřila důsledky významného průniku jediného maloobchodníka nebo malého počtu maloobchodníků na trh v určitém členském státě; naléhavě žádá Komisi, aby v případech, kdy postupy maloobchodníků či jejich podíl na trhu narušují hospodářskou soutěž, zvážila zavedení nápravných opatření, která by byla přínosná pro producenty i spotřebitele;
19. vyzývá Komisi, aby Parlamentu do konce roku 2010 předložila zprávu, která bude obsahovat informace o zneužívání kupní síly v EU, narušování hospodářské soutěže a nekalých smluvních praktikách v rámci potravinového řetězce od odvětví vstupů do zemědělství až po spotřebitele a která navrhne vhodná řešení;
20. vyzývá členské státy, aby případným zavedením jednoduchých mechanismů na získávání důkazů o narušování hospodářské soutěže v důsledku použití nekalých smluvních praktik poskytly svým vnitrostátním orgánům na ochranu hospodářské soutěže více možností zakročit;
21. domnívá se, že na úrovni Společenství je nutné zakázat prodej za nižší cenu, než je nákupní cena;
22. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila vyšetřování jednotlivých částí potravinového řetězce v rámci celého odvětví s cílem stanovit míru zneužívání kupní síly v tomto odvětví; poukazuje na úspěch vyšetřování průběhu hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví v roce 2009;
23. naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila kritéria používaná v současnosti k hodnocení narušování hospodářské soutěže (Herfindahlův index); pomocí tohoto indexu, který je vhodný k hodnocení rizika vzniku monopolu, není možné zjistit skutečnou míru narušování hospodářské soutěže, které je smluvené či oligopolní povahy, což se zřejmě alespoň částečně děje v případě velkých obchodních řetězců;
24. vyzývá Komisi, aby zajistila cílenější uplatňování pravidel hospodářské soutěže v potravinovém řetězci, aby v tomto ohledu zvážila předložení legislativních návrhů Parlamentu a Radě, s cílem účinně omezit vznik dominantního postavení na trhu dodavatelského odvětví vstupů, potravinářského průmyslu a v maloobchodě, a aby posílila vyjednávací sílu zemědělců a umožnila jim podniknout koordinované kroky proti dominantním aktérům prostřednictvím výkonných producentských organizací, odvětvových organizací a malých a středních podniků;
25. domnívá se, že nařízení č. 1234/2007 o společné organizaci trhu je třeba urychleně zrevidovat s cílem posílit takovéto organizace a že je třeba rozšířit jeho působnost s cílem začlenit postupy udržitelné produkce jako podmínku k udělení výjimky z článku 101 SFEU;
26. domnívá se, že bude na úrovni EU potřeba určité míry koordinace a harmonizace vnitrostátních opatření proti nekalým obchodním praktikám;
27. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že pro produkty se silnou teritoriální vazbou, jejichž odbyt je na rozdíl od standardizovaných produktů založen na jejich specifické, zvláštní, místní či regionální povaze, budou platit různé právní předpisy;
28. vyzývá Komisi, aby předložila opatření, která by zajistila zachování nejrůznějších výživových a environmentálních parametrů a charakteristik souvisejících se zdravím, a aby zajistila, že této různorodosti budou odpovídat i přiměřené ceny; hospodářská soutěž by se také měla rozvíjet na základě různých ukazatelů kvality, které by mělo být možné řádně měřit;
Zneužívání kupní síly a uzavírání smluv
29. vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy EU o hospodářské soutěži nejsou obcházeny zneužíváním (nikoliv narušováním) kupní síly v potravinovém řetězci, k němuž často dochází například v podobě pozdních plateb zemědělcům nebo menším zpracovatelům, dodatečných změn smluvních podmínek, nucených slev, dalšího prodeje se ztrátou, nepřiměřených velkoobjemových požadavků a neoprávněných zaváděcích poplatků, a aby případně předložila návrhy příslušných právních předpisů;
30. žádá zejména, aby v rámci probíhajícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích byly zkráceny platební lhůty v potravinovém řetězci na maximální dobu 30 dní pro veškeré potravinářské produkty a na kratší dobu pro produkty snadno podléhajících zkáze (výjimky by měly být zvažovány v případě organizací producentů a družstev);
31. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla rozšíření působnosti evropských předpisů o hospodářské soutěži nad rámec stávajícího úzkého zaměření na spokojenost spotřebitelů a snahu o dosažení nízkých cen potravin;
32. vyzývá Komisi, aby zjistila, zda požadavky jednotlivých distribučních řetězců týkající se postupů pěstování zeleniny a ovoce a reziduí pesticidů, které přesahují rámec povinných ustanovení, nemohou vést k omezování volného obchodu a neúměrnému posílení postavení distributorů v potravinovém řetězci;
33. žádá, aby by vypracován seznam nedovolených tržních postupů, jako je prodej se ztrátou nebo provize z prodeje, a aby byly tyto postupy Evropskou unií výslovně zakázány; žádá, aby byl vypracován a zveřejněn seznam podniků, které nedodržují správné postupy, a aby byl zaveden systém sankcí;
34. vyzývá Komisi, aby přezkoumala zda-li a v jakém rozsahu vede zneužívání soukromých značek (výrobky vlastní značky) a postupy nákupních aliancí ze strany obchodních řetězců k nespravedlivé hospodářské soutěži a tlaku na zemědělce a k systematickému snižování cen producentů; zdůrazňuje, že zneužívání soukromých značek má negativní vliv na schopnosti producentů inovovat (zejména malých producentů); naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto směru podnikla kroky vedoucí k tomu, aby bylo se zemědělci a skupinami producentů zacházeno v procesu vytváření cen spravedlivě;
35. domnívá se, že doporučení Komise prohloubit vertikální integraci potravinářského průmyslu nezohledňuje vždy nutnost znovu vyrovnat vyjednávací síly zemědělců, distributorů a potravinářského průmyslu a že by tyto strategie měly proto být doprovázeny opatřeními, jejichž cílem je odradit od nekalých praktik;
36. varuje, že smluvní zemědělství zneužívané kupujícími, vertikální integrace a termínový obchod, jež hrají stále významnější úlohu, by mohly oslabit konkurenceschopnost a vyjednávací pozice zemědělců; vyzývá proto Komisi, aby podrobněji prozkoumala vliv těchto smluvních ujednání a případně podnikla příslušné kroky;
37. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily uzavírání spravedlivých smluv mezi všemi aktéry potravinového řetězce založené na podmínkách, které budou vyjednány s organizacemi zemědělců a producentů včetně odvětvových a mezioborových organizací, s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy, zajistit co nejvyšší kvalitu výrobků, snížit nákupní ceny vstupů a zajistit spravedlivé ceny a snadno přístupný systém ochrany proti porušování smluv kupujícími; domnívá se, že standardní smlouvy by mohly být užitečným nástrojem, který by měl být v určitých odvětvích povinný; podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti oznamování smluvních postupů mezi členskými státy, včetně poskytování informací Komisi;
38. vítá a podporuje zřízení funkce veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami a další mechanismy rozhodčího řízení, jež zajistí dodržování smluvních ujednání; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti prozkoumala zkušenosti s ohledem na zřízení úřadu veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami pro celou EU, jehož úkolem by bylo zajistit prosazování kodexů chování, pravidel osvědčených postupů a smluv v transakcích mezi operátory z různých členských států;
39. vyzývá Komisi, aby odhalovala nekalé praktiky, pokud jde o zaváděcí poplatky a další poplatky za vstup na trh, a aby je vyhodnotila z hlediska právních předpisů o hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby navrhla jednotná pravidla použití zaváděcích poplatků a poplatků za vstup na trh a aby zasáhla zejména proti nepřiměřeným poplatkům požadovaným ze strany distributorů;
40. domnívá se, že je zapotřebí, aby Komise podporovala rozsáhlou evropskou informační kampaň, která by zvýšila informovanost zemědělců o jejich právech, o nekalých postupech, jejichž terčem se mohou stát, a o prostředcích, jejichž pomocí mohou tyto postupy hlásit;
Spekulace
41. vyzývá Evropskou unii, aby se dožadovala vytvoření celosvětové nezávislé regulační agentury, která by stanovovala pravidla pro termínové obchody s komoditami a opcemi, a provádění přísných regulačních opatření proti spekulaci s potravinovými komoditami v celosvětovém měřítku;
42. s ohledem na rostoucí zaměření na trh vyžaduje, aby byla zavedena opatření, která by měla zabránit extrémnímu kolísání cen, jelikož některé subjekty potravinového řetězce tento fenomén využívají, zatímco jiné viditelně poškozuje; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy, jež by zavedly nástroje určené k omezení spekulací a kolísání cen s cílem zmírnit zranitelnost producentů;
43. vyzývá Komisi, aby posílila pravomoci orgánů evropské komoditní burzy s cílem zabránit spekulacím s potravinovými komoditami a aby usilovala o provádění vhodných opatření EU, jejichž účelem je předcházet spekulacím s nezemědělskými komoditami s cílem ovlivnit zemědělské termínové obchody;
44. vyzývá Komisi, aby zlepšila dohled nad trhy s deriváty zemědělských komodit a jejich celkovou transparentností a také aby zvýšila transparentnost mimoburzovní činnosti v kontextu nadcházejícího přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů a dalších příslušných právních předpisů;
Samoregulace
45. naléhavě vyzývá Radu, aby více podpořila iniciativy v samoregulační oblasti a možnost vytvoření vzájemných fondů k boji proti hospodářským rizikům s cílem posílit vyjednávací pozice zemědělců, zejména prostřednictvím podpory hospodářských organizací a organizací producentů, organizací v daném odvětví a zemědělských družstev;
46. podporuje členské státy při navrhování kodexu řádných obchodních postupů v potravinovém řetězci včetně systému vyřizování stížností a sankcí za nekalé smluvní praktiky; vyzývá Komisi, aby za účelem opětovného nastolení rovnováhy ve vztazích v rámci potravinového řetězce předložila společný kodex, který by platil v rámci celé EU; naléhavě žádá rovněž Komisi, aby předložila návrh na uplatňování celoevropského systému sledování vztahů mezi dominantními maloobchodními prodejci a jejich dodavateli ze strany specializovaných orgánů v členských státech;
47. považuje za nezbytné podporovat užší propojení jednotlivých článků řetězce v rámci mezioborových organizací a vytvoření standardních dobrovolných smluv, přičemž členské státy by měly možnost v určitých případech, zejména u produktů podléhajících zkáze, vyžadovat jejich povinné plnění;
Udržitelné potravinové systémy, kvalita potravin
48. vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém sdělení neklade větší důraz na význam zemědělství v oblasti zásobování potravinami a potravinářského průmyslu; zdůrazňuje vzájemný vztah mezi nízkými výstupními cenami zemědělské výroby a strukturální nadprodukcí a jejich důsledky pro udržitelnost, kvalitu potravin, dobré životní podmínky zvířat, zemědělské inovace a zaměstnanost ve znevýhodněných regionech;
49. vyzývá Komisi, aby navrhla přijetí nástrojů, které budou podporovat a prosazovat potravinové řetězce řízené zemědělci, krátké dodavatelské řetězce a zemědělské trhy, aby mohl být navázán přímý vztah se spotřebiteli a zemědělci mohli získat spravedlivější podíl z konečné prodejní ceny, neboť dojde ke snížení počtu zprostředkovatelů a jednotlivých fází celého procesu;
50. naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci své činnosti věnovala zvláštní pozornost situaci v rozvojových zemích a aby v těchto třetích zemích neohrožovala samozásobování potravinami;
51. vyzývá Komisi, aby přezkoumala hygienické normy EU ve vztahu k místnímu prodeji nebo prodeji na dálku a trvanlivosti produktů, aby decentralizovala a zjednodušila certifikace a kontrolní systémy a podporovala přímé vztahy producent-spotřebitel a krátké potravinové řetězce;
52. domnívá se, že by mělo být organizacím producentů, zemědělským družstvům a malým a středním podnikům poskytováno preferenční zacházení při zadávání veřejných zakázek v potravinovém řetězci; žádá proto Komisi, aby v tomto směru navrhla opatření;
53. potvrzuje, že je důležité a nezbytné, aby jakost zemědělských produktů podléhala přísné regulaci; v této souvislosti připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2010 o politice jakosti zemědělských produktů a potvrzuje, že je naprosto nutné, aby dovážené produkty splňovaly všechny jakostní a výrobní normy, a nedocházelo tak k nespravedlivé hospodářské soutěži s ohledem na evropské produkty;
54. připomíná, že stabilní příjmy zemědělců určují jejich možnosti investovat do ekologických technologií, zmírňování změny klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a opatření na ochranu životního prostředí v zájmu udržitelného hospodářství, přičemž zemědělci mají kromě toho povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí a že tyto normy budou navíc v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 zpřísněny;
55. domnívá se, že je zcela nezbytné zlepšit organizaci potravinového řetězce a dále jej racionalizovat s cílem snížit dopad přepravy potravin (potravinové míle) na životní prostředí a propagovat odbyt místních potravin;
56. zdůrazňuje, že investice do zařízení na uchovávání a balení zemědělských produktů by mohly výrazně přispět k zajištění jejich spravedlivých cen;
57. zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelný rozvoj venkovského hospodářství podporou zpracovávání zemědělských produktů přímo v zemědělských podnicích a podporou nezemědělských činností s cílem navýšit počet pracovních míst a vytvořit další příjmy;
58. vyzývá Komisi, aby podporovala místní a regionální iniciativy pro uvádění potravin na trh a nezatěžovala je přehnanou regulací a byrokracií, neboť významným způsobem přispívají k vytváření přidané hodnoty ze strany zemědělských podniků;
Samozásobování, veřejné stravování, potravinový odpad
59. vyzývá Komisi, aby při revizi norem EU věnovala náležitou pozornost i místním producentům potravin, například těm, kteří se zabývají produkcí pro vlastní potřebu;
60. vyzývá Komisi, aby posoudila možné změny předpisy upravujících postupy zadávání veřejných zakázek na stravovací služby s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy a dobré životní podmínky zvířat a rozvíjet produkci sezónních a místních potravin;
61. domnívá se, že při zadávání veřejných zakázek, např. v souvislosti s prováděním konkrétních programů na dodávky mléčných výrobků, ovoce a zeleniny do škol, by měl být zaručen přístup malým místním producentům a místním skupinám producentů;
62. domnívá se, že by měla být přijata opatření, která by podporovala zemědělské trhy přímo spravované zemědělci, vytváření prodejen, jejichž prostřednictvím by producenti přímo nabízeli své produkty zákazníkům, a zavádění programů, jež by podporovaly prodej produktů na místních trzích;
63. vyzývá Komisi, aby analyzovala obrovské plýtvání potravinami v potravinovém řetězci, které ve většině členských států představuje až 30 % vyrobených potravin, a aby o této věci předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě a přijala opatření v podobě informační kampaně o zásadní hodnotě potravin;
64. potvrzuje, že je třeba vytvářet potravinové programy pro ty občany EU, kteří je potřebují, např. pro nejvíce znevýhodněné občany, seniory a mládež;
65. pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/food/files/high_level_group_2008/documents_hlg/final_recommendations_hlg_17_03_09_en.pdf
- [2] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2009)0191
- [3] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0054
- [4] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/agricult/113636.pdf
- [5] Úvod ke sdělení Komise COM(2009)591.