Návrh usnesení - B7-0051/2012Návrh usnesení
B7-0051/2012

NÁVRH USNESENÍ o dohodě mezi EU a Marokem o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty a produkty rybolovu (2012/2522(RSP))

8. 2. 2012

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Robert Sturdy za skupinu ECR

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0048/2012

Postup : 2012/2522(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0051/2012

B7‑0051/2012

Usnesení Evropského parlamentu o dohodě mezi EU a Marokem o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty a produkty rybolovu (2012/2522(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, kterým bylo ustanoveno partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Středomoří,

–   s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Marockým královstvím na straně druhé,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2005 povolit jednání s Marokem o vzájemné liberalizaci týkající se zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu,

–   s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ COM(2011)0303 v konečném znění),

–   s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. prosince 2011 o povolení k zahájení obchodních jednání s Egyptem, Jordánskem, Marokem a Tuniskem,

–   s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o nahrazení protokolů č. 1, 2 a 3 a jejich příloh a o změnách Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé,

–   s ohledem na postup souhlasu podle článku 207 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0201/2011),

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že rozvíjející se politické prostředí v jižním Středomoří po událostech Arabského jara si vyžádalo rozhodnou, účinnou a rychlou reakci ze strany EU;

B.  vzhledem k tomu, že posilování obchodních vztahů a vyvážená a postupná liberalizace obchodu s těmito zeměmi jsou významnou složkou této reakce;

C. vzhledem k tomu, že obchod a investice jsou hybnou silou růstu a napomáhají snižovat chudobu, sbližují obyvatelstvo, zajišťují vazby mezi národy a přispívají k politické stabilitě;

D. vzhledem k tomu, že článek 16 dohody o přidružení mezi EU a Marokem, která je v platnosti od 1. března 2000, stanoví, že Evropské společenství a Maroko budou postupně uplatňovat rozsáhlejší liberalizaci jejich vzájemného obchodu se zemědělskými produkty, zpracovanými zemědělskými produkty, rybami a produkty rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že EU si v obchodu se zbožím s Marokem zachovává výrazný přebytek, který v roce 2012 dosáhl 5,9 miliardy EUR;

F.  vzhledem k tomu, že EU má výrazný přebytek obchodu se zemědělskými a rybolovnými produkty se zeměmi jižního Středomoří přesahující 4 miliardy EUR, avšak s Marokem má v bilaterálním obchodu se zemědělskými a rybolovnými produkty deficit, který v roce 2010 činil 633 miliard EUR; vzhledem k tomu, že obchod se zemědělskými a rybolovnými produkty představuje přibližně 18 % marockého vývozu;

G. vzhledem k tomu, že zemědělství představovalo v roce 2009 16,4 % marockého HDP a zaměstnává přibližně 38 % pracovních sil v Maroku; vzhledem k tomu, že zemědělství představovalo v roce 2006 2,1 % HDP EU a zaměstnává přibližně 5 % evropských pracovních sil;

H. vzhledem k tomu, že navrhovaná dohoda okamžitě liberalizuje 55 % cel na zemědělské a rybolovné produkty EU (nárůst z 30 %) a 70 % cel na marocké zemědělské a rybolovné produkty během 10 let (nárůst z 1 %);

I.   vzhledem k tomu, že zemědělské zboží ze všech třetích zemí dovážené do EU musí splňovat právní předpisy Unie upravující sanitární a fytosanitární opatření (SPS);

J.   vzhledem k tomu, že Maroko je jednou ze čtyř zemí jižního Středomoří, pro něž Rada schválila jednání o směrnicích pro prohloubenou a komplexní dohodu o volném obchodu (DCFTA); vzhledem k tomu, že obchod se zemědělskými produkty bude tvořit součást těchto jednání;

Obecné úvahy

1.  domnívá se, že liberalizace obchodu a postupná integrace do vnitřního trhu EU jsou mocnými nástroji pro rozvoj zemí jižního Středomoří a pomohou zmírnit rozšířenou chudobu a nezaměstnanost, které vedou k hospodářským, migračním a bezpečnostním problémům v regionu; domnívá se, že aby bylo možno využít tento potenciál, musí být EU připravena poskytnout obchodní koncese v citlivých odvětvích, jako je zemědělství;

2.  zdůrazňuje, že po Arabském jaru nese EU odpovědnost za to, aby plně využila své obchodní a hospodářské schopnosti a pomohla při přechodu těch zemí jižního Středomoří, které podobně jako Maroko uskutečňují významné kroky k  demokratizaci;

Dohoda

3.  zdůrazňuje, že dohoda poskytne významné příležitosti pro zemědělství EU, zejména v případě zpracovaných potravin; poukazuje na to, že evropští vývozci budou moci případně využívat odstranění marockých dovozních cel na 70 % zemědělských a rybolovných produktů, což přinese úsporu odhadem ve výši 100 milionů EUR na clech;

4.  domnívá se, že je důležité, aby byly iniciativy v oblasti obchodu a investic zaměřeny na prospěch všech složek společnosti a aby byly zaměřeny zvláště na malé a střední podniky a na malé zemědělce; v této souvislosti poznamenává, že více než 80 % marockých zemědělců vlastní méně než pět hektarů půdy, a vítá proto podporu dohody ze strany Confédération marocaine de l’agriculture et du développement rural (COMADER);

5.  zdůrazňuje, že přístup na vnitřní trh EU je podmíněn splněním určitých hygienických a bezpečnostních standardů, a vítá pozitivní zprávu Potravinového a veterinárního úřadu za rok 2011; vítá, že dohoda klade důraz na sanitární a fytosanitární opatření, a požaduje, aby v centru jednání o budoucí prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) s Marokem stála technická pomoc;

6.  vítá dodatečná nesazební opatření zahrnutá do dohody, jako je zvláštní ochrana pro evropská zeměpisná označení, posílené bezpečnostní mechanismy a sanitární a fytosanitární opatření; připomíná dále, že EU a Maroko se dohodly na účinném mechanismu řešení sporů, který EU umožňuje dosáhnout nápravy, pokud Maroko nedodrží podmínky dohody;

7.  bere na vědomí obavy některých evropských odvětví ze zvýšených bezcelních kvót na citlivé dovozy ovoce a zeleniny; zdůrazňuje však, že zvýšení bezcelních kvót představuje jen malou část evropské produkce (např. v případě rajčat to je přibližně 0,8 %) a že tyto dovozy jsou dále omezeny sezónními příděly a systémem vstupních cen;

8.  vyzývá Evropskou komisi, aby pravidelně informovala Evropský parlament o výsledku monitorování výměny zemědělských produktů, zejména nejcitlivějších produktů, s cílem zabezpečit kontrolu dodržování této dohody a předejít narušení trhu a zajistit jeho stabilitu a kontinuitu dodávek v odvětví ovoce a zeleniny;

9.  zdůrazňuje, že jako mnoho rozvojových zemí i Maroko čelí značným problémům při zaručení pracovních práv; konstatuje, že přestože podepsalo většinu příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a přijalo právní předpisy zakazující dětskou práci, přetrvávají obavy týkající se svobody sdružování a dětské práce; domnívá se, že DCFTA by měla zahrnovat pomoc s prováděním úmluv MOP, ratifikaci nepodepsaných základních úmluv (např. Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87)) a iniciativ o sociální odpovědnosti společností;

10. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí dohoda plně zohledňovala mezinárodní právo a měla přínos pro všechny dotčené místní obyvatele;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegaci EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu, předsednictvu parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a parlamentu a vládě Maroka.