NÁVRH USNESENÍ o boji proti homofobii v Evropě
21. 5. 2012 - (2012/2657(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Cornelis de Jong, Mikael Gustafsson, Cornelia Ernst, Younous Omarjee, Marie-Christine Vergiat, Søren Bo Søndergaard, Marisa Matias, Alda Sousa, Nikolaos Chountis, Patrick Le Hyaric, Willy Meyer za skupinu GUE/NGL
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0234/2012
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, na Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5, články 6, 7, 21 a 27 Smlouvy o Evropské unii, články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie a na Listinu základních práv EU,
– s ohledem na soubor nástrojů na prosazování a ochranu požívání všech lidských práv ze strany lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, který přijala pracovní skupina pro lidská práva působící při Radě Evropské unie,
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1728 ze dne 29. dubna 2010 týkající se diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 ze dne 31. března 2010, které se týká opatření v boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity,
– s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva z listopadu 2010, která nese název „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“,
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 18. dubna 2012 o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv,
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 14. prosince 2011 o nadcházejícím summitu EU-Rusko,
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 28. září 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě v Organizaci spojených národů,
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 19. ledna 2011 o porušování svobody projevu a diskriminaci na základě sexuální orientace v Litvě,
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 17. září 2009 o litevském zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o homofobii, a zejména usnesení ze dne 26. dubna 2007 o homofobii v Evropě, ze dne 15. června 2006 o nárůstu rasově a homofobně motivovaného násilí v Evropě a ze dne 18. ledna 2006 o homofobii v Evropě,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že má tyto hodnoty ctít a prosazovat ve svých vztazích s širším světem;
B. vzhledem k tomu, že homofobie je iracionální strach z homosexuality, lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a averze vůči nim vyplývající z předsudků a podobající se rasismu, xenofobii, antisemitismu a sexismu; projevuje se v soukromé a veřejné sféře v různých formách, jako jsou verbální projevy nenávisti a povzbuzování k diskriminaci, zesměšňování a slovní, psychické a fyzické násilí, pronásledování a vraždy, diskriminace vyplývající z porušování zásady rovnosti a nespravedlivé a neodůvodněné omezování práv; tyto formy homofobie se často skrývají za odůvodněními, která argumentují veřejným pořádkem, náboženskou svobodou a právem na mravní námitky;
C. vzhledem k tomu, že v Rusku byly trestní a správní právní předpisy zakazující „propagaci homosexuality“ schváleny v Rjazaňské oblasti (2006), Archangelské oblasti (2011), v Kostromské oblasti a Sankt Petěrburku (2012) a že Novosibirská a Moskevská oblast takové zákony v současnosti zvažují; vzhledem k tomu, že tyto zákony zavádějí různé pokuty až do výše 1 270 EUR pro jednotlivce a 12 700 EUR pro sdružení a spolky; vzhledem k tomu, že podobný zákon projednává Federální duma;
D. vzhledem k tomu, že na Ukrajině projednává parlament dva návrhy zákonů předložené v roce 2011 a 2012, které mají zavést trestný čin „šíření homosexuality“, jehož se lze dopustit i „pořádáním schůzí, přehlídek, akcí, demonstrací a masových akcí zaměřených na úmyslné šíření jakýchkoli pozitivních informací o homosexualitě“, a že tyto zákony zavádějí pokuty a trest odnětí svobody v délce až pěti let; vzhledem k tomu, že Výbor pro svobodu projevu tyto návrhy podporuje;
E. vzhledem k tomu, že v Moldavsku přijaly v roce 2012 rady autonomního celku Bălți, okresu Anenii Noi a obcí Chetriş a Hiliuţi vyhlášky zakazující „homosexuální propagandu a muslimskou činnost“, a vzhledem k tomu, že takováto opatření státní kancléřství v obci Chetriş již prohlásilo za protiústavní;
F. vzhledem k tomu, že v Litvě přetrvává právní nejistota ohledně toho, zda veřejné informace mohou či nemohou prosazovat akceptování homosexuality v návaznosti na zákon na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací pozměněného v roce 2010;
G. vzhledem k tomu, že v Lotyšsku byl nedávno jedním ze členů městské rady v Rize předložen návrh vyhlášky zakazující „propagaci homosexuality“ s cílem zabránit konání pochodu za práva homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů nazvaného Baltic Pride 2012 a že tento návrh dosud nebyl projednán;
H. vzhledem k tomu, že v Maďarsku silně pravicová strana Jobbik nedávno předložila několik návrhů zákonů na zavedení nového trestného činu „propagace poruch sexuálního chování“ a že v městské radě v Budapešti předložila strana Fidesz před konáním budapešťského pochodu homosexuálů návrh místní vyhlášky na „omezení obscénních pochodů“; vzhledem k tomu, že od těchto návrhů bylo následně upuštěno, ačkoli mohou být znovu předloženy ve vnitrostátním nebo v místních parlamentech;
I. vzhledem k tomu, že delegace EU v Moldavsku vyjádřila „hluboké politování a obavy“ nad „těmito projevy netolerance a diskriminace“;
J. vzhledem k tomu, že Komise vyjádřila svůj závazek zajistit dodržování lidských práv a základních svobod v EU a vyhlásila, že homofobie nemá v Evropě místo;
K. vzhledem k tomu, že se v členských státech a třetích zemích s projevy homofobie i nadále setkáváme, a to i v podobě vražd, zákazu pochodů homosexuálů a pochodů za rovnost práv, veřejného pronášení štvavých, výhružných a nenávistných projevů, neposkytnutí náležité ochrany ze strany policie, povolených násilných demonstrací homofobních skupin a explicitního zákazu uznávat svazky mezi páry stejného pohlaví;
L. vzhledem k tomu, že Evropský parlament je i nadále odhodlán prosazovat v EU rovnost a zákaz diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a zejména usilovat o přijetí směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, která je v důsledku námitek ze strany některých členských států v současnosti zablokována; dále je odhodlán k podpoře dalších návrhů na vzájemné uznávání účinků vnitrostátních dokladů osvědčujících rodinný stav, k připravovanému přezkumu rámcové směrnice o rasismu a xenofobii, v jehož rámci by byl do směrnice zahrnut homofobně motivovaný trestný čin a k prosazování obsáhlého plánu pro dosažení rovnosti osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci a genderovou identitu;
Homofobní zákony a svoboda projevu v Evropě
1. je vážně znepokojen vývojem, který omezuje svobodu projevu a svobodu shromažďování na základě mylných představ o homosexualitě a transsexualitě;
2. vyjadřuje politování nad tím, že se tyto zákony již využívají k zatýkání a trestání občanů, včetně heterosexuálních občanů, kteří lesbičky, homosexuály, bisexuály a transsexuály podporují, tolerují či akceptují; rovněž lituje, že tyto zákony legalizují homofobii a v některých případech i násilí, jako například v souvislosti s násilným útokem na autobus s aktivisty bojujícími za práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, který se odehrál dne 17. května 2012 v Petrohradu;
3. zdůrazňuje, že termín „propaganda“ je málokdy definován; je znepokojen tím, že sdělovací prostředky evidentně provádějí autocenzuru, občané jsou zastrašováni a bojí se projevit své názory a že sdružení a společnosti, které používají symboly vyjadřující vstřícnost vůči homosexuálům, jako je duha, mohou být stíhány;
4. zdůrazňuje, že tyto zákony jsou v rozporu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, který chrání osoby jakékoli sexuální orientace před diskriminačními zákony a postupy[1], a jehož jsou Rusko, Ukrajina, Moldavsko, Litva, Lotyšsko a Maďarsko smluvními stranami;
5. dále zdůrazňuje klíčovou úlohu vzdělání a vyjadřuje potřebu kvalitní a dostupné sexuální výchovy založené na respektu; potvrzuje, že děti s lesbickou, homosexuální, bisexuální či transsexuální orientací musí mít přístup k informacím o své sexualitě; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku těchto zákonů je přístup k takovým informacím obtížnější a nezákonný;
6. konečně zdůrazňuje, že vnitrostátní a mezinárodní soudy soustavně opakují, že obavy o veřejnou morálku nejsou dostatečným důvodem pro rozdílné zacházení, a to včetně svobody projevu; poukazuje na to, že převážná většina zemí v Evropě takové zákony nemá a jejich společnosti jsou prosperující, různorodé a založené na vzájemné úctě;
7. vyzývá příslušné orgány v Rusku, Moldavsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a na Ukrajině, aby prokázaly a zajistily dodržování zásady nediskriminace a aby tyto zákony přehodnotily s ohledem na mezinárodní právo v oblasti lidských práv a na své závazky z něj vyplývající;
8. vyzývá Komisi, Radu a Evropskou službu pro vnější činnost, aby tyto zákazy zohlednily a odsoudily, zejména v rámci vnitřních věcí, dvoustranného dialogu a evropské politiky sousedství; dále vyzývá Radu Evropské unie a Evropskou službu pro vnější činnost, aby toto téma předložily na příslušných mezinárodních fórech, jako je Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace spojených národů;
Situace v Evropské unii
9. vyjadřuje politování nad skutečností, že základní práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů nejsou někdy dosud plně prosazována ani v Evropské unii; důrazně odsuzuje veškeré projevy diskriminace, nenávistné slovní projevy či projevy násilí na základě sexuální orientace či genderové identity;
10. vyzývá Komisi, aby přezkoumala rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii a rozšířila jeho oblast působnosti i na homofobii a transfobii;
11. odsuzuje skutečnost, že v mnoha členských státech, včetně Francie, stále existuje institucionalizovaná diskriminace transsexuálů, a vyzývá proto k tomu, aby se přestalo s psychiatrizací transsexuality;
12. vyzývá Radu Evropské unie a členské státy, aby přistoupily k prvnímu čtení navrhované směrnice Rady o uplatňování zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily provádění směrnice 2004/38/ES o volném pohybu bez jakékoli diskriminace, která by byla založena na sexuální orientaci; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro vzájemné uznávání účinků dokladů o osobním stavu, jež budou vycházet ze zásady vzájemného uznávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhla opatření na ochranu (adoptovaných) dětí v rodinách párů stejného pohlaví, které se stěhují do jiného členského státu;
14. upozorňuje na závěry zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“; vyzývá Komisi a členské státy, aby se co možná nejvíce řídily stanovisky uvedenými v této zprávě;
15. vyzývá Komisi, aby důkladně zvážila výsledky, které přinese průzkum Agentury pro základní práva ohledně situace lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, a aby přijala odpovídající opatření;
16. vyzývá Komisi, aby zajistila, že výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv bude zahrnovat strategii na posílení ochrany základních práv v EU a obsahovat úplné a komplexní informace o výskytu homofobie v členských státech i navrhovaná řešení a opatření k jejímu potírání;
17. opakuje svou žádost, aby Komise vypracovala obsáhlý plán pro dosažení rovnosti osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci a genderovou identitu;
18. domnívá se, že základní práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů lze nejúčinněji chránit tím, že se těmto osobám umožní přístup k právním institucím, jako je právně formalizované soužití, registrované partnerství či manželství; vítá skutečnost, že v současnosti tuto možnost nabízí 16 členských států, a vyzývá další členské státy, aby ji rovněž zvážily;
19. vyzývá členské státy, aby osobám pronásledovaným z důvodu sexuální orientace nebo genderové identity poskytovaly azyl;
20. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské komisi, Radě Evropské unie, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států, vnitrostátním vládám a parlamentům Ruska a Ukrajiny, regionálním ruským parlamentům a moldavským orgánům místní správy uvedeným v tomto usnesení.
- [1] Toonen vs. Austrálie, sdělení č. 488//§992, UN Doc. CCPR/C/50/D/488/1992 (1994); Young vs. Austrálie, sdělení č. 941/2000, UN Doc. CCPR/C/78/D/941/2000 (2003); X vs. Kolumbie, sdělení č. 1361/2005, UN Doc. CCPR/C/89/D/1361/2005 (2007).