NÁVRH USNESENÍ o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích
11. 6. 2012 - (2012/2678(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Joseph Daul za skupinu PPE
Hannes Swoboda za skupinu S&D
Guy Verhofstadt za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Daniel Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE
Gabriele Zimmer za skupinu GUE/NGL
B7‑0303/2012
Usnesení Evropského parlamentu o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích
Evropský parlament,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1],
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 311 a 312 této smlouvy,
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[2],
– s ohledem na návrh Komise ze dne 29. června 2011 nazvaný „Rozpočet na projekt Evropa 2020“,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) musí Rada přijmout nařízení, kterým se stanoví VFR, jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu;
B. vzhledem k tomu, že podle článku 311 SFEU si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a provádění svých politik a rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů;
C. vzhledem k tomu, že úřadující dánské předsednictví Rady hodlá předložit na červnovém zasedání Evropské rady „jednací osnovu“, v níž navrhuje alternativy pro všechny aspekty jednání, včetně otázky příjmů, neuvádí však v současné fázi žádné částky;
D. vzhledem k tomu, že ve zmíněném usnesení ze dne 8. června 2011 Parlament stanovil své politické priority pro příští VFR, a to jak v legislativní, tak v rozpočtové oblasti, a stanovil tak jasnou výchozí pozici pro další jednání;
E. vzhledem k tomu, že víceleté programy příštího VFR budou přijaty Parlamentem a Radou řádným legislativním postupem;
F. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k vytvoření nových a skutečných vlastních zdrojů;
1. zdůrazňuje, že rozpočet EU je rozpočtem pro investice se silným pákovým efektem, neboť 94 % jeho prostředků je určeno na podporu hospodářského růstu a pracovních příležitostí a na úlohu EU coby celosvětového aktéra; zdůrazňuje, že i přes svůj omezený objem prostředků, pouze 2 % veřejných výdajů v EU, rozpočet EU slučuje prostředky, funguje jako katalyzátor a umožňuje úspory z rozsahu a má přeshraniční dopad, a to za účelem dosažení společně stanovených politických cílů EU; je pevně přesvědčen, že rozpočet EU je velice účinným nástrojem, který umožní zvýšit strategické investice s evropskou přidanou hodnotou a ozdravit evropské hospodářství, aby bylo schopné zajišťovat růst a zaměstnanost a současně s tím podporovat hospodářskou a sociální soudržnost v celé EU; zdůrazňuje proto, že rozpočet EU musí hrát paralelně s opatřeními ke konsolidaci rozpočtů, které se v současné době provádí ve vnitrostátních rozpočtech, strategickou úlohu;
2. připomíná, že ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 přijal naprostou většinou zprávu zvláštního výboru SURE, jejíž obsah zůstává nadále v platnosti a již lze považovat za základ vyjednávací pozice při jednáních o dalším VFR na období 2014–2020; opakuje, že není možné plnit politické cíle EU, aniž by k tomu byly vyčleněny odpovídající prostředky ze silného evropského rozpočtu; zdůrazňuje, že strategie EU 2020, kterou schválilo všech 27 členských států, by měla Evropě pomoci překonat krizi a posílit svou pozici prostřednictvím vytváření pracovních míst a inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; potvrzuje svůj postoj, že nebude souhlasit s žádným návrhem, který Unii neumožní plnit její úlohu a dodržovat politické závazky, které již byly přijaty, případně plnit nové odpovědnosti;
3. trvá na tom, že rozpočet by měl vykazovat náležitou rovnováhu mezi příjmy ze skutečně vlastních zdrojů a výdaji, jak to vyžaduje Smlouva; uvádí, že není připraven souhlasit z dalším nařízením o VFR, nebude-li dosaženo politické dohody o reformě systému vlastních zdrojů, která povede ke zrušení stávajících slev a dalších mechanismů finančních oprav a zajistí transparentnost, spravedlnost a udržitelnost; vítá legislativní návrhy Komise ze dne 29. června 2011 týkající se reformy systému vlastních zdrojů, včetně návrhů týkajících se daně z finančních transakcí (FTT) a nové evropské DPH jakožto zdrojů vlastních příjmů, jejichž cílem je snížit do roku 2020 podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, který vychází z HND, o 40 %, a napomoci tak snahám členských států o konsolidaci;
4. s ohledem na makroekonomické souvislosti a výzvy spojené se světovými změnami a s ohledem na lepší a účinnější využití finančních prostředků EU naléhavě žádá, aby VFR na období 2014–2020 umožňoval větší rozpočtovou flexibilitu, jak v rámci položek, tak i mezi nimi, a také mezi jednotlivými rozpočtovými roky tohoto rámce, aby bylo možné rozpočtové prostředky odpovídajícím způsobem přizpůsobovat podle vývoje okolností a priorit; trvá na zásadě jednoty v rámci rozpočtu EU a zdůrazňuje, že všechny politiky a programy EU by měly být zahrnuty do VFR s odpovídajícím financováním, a tím přispět k transparentnosti, předvídatelnosti a k odpovědnému nakládání s prostředky;
5. rozhodně žádá, aby politická stanoviska přijatá Evropskou radou byla předtím, než Rada formálně předloží své návrhy, projednána mezi Parlamentem a Radou zastoupenou ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, aby byl získán souhlas Parlamentu s nařízením o VFR podle článku 312 Smlouvy; zdůrazňuje, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů budou probíhat v rámci řádného legislativního postupu a budou ukončena, jakmile bude dosaženo dohody o finančních rozpočtech těchto programů; je připraven v případě potřeby plně využít svých pravomocí v rámci postupu souhlasu a řádného legislativního postupu, které mu byly uděleny Smlouvou;
6. zdůrazňuje, že cíle a politiky VFR by měly být dohodnuty předtím, než k nim budou připsány příslušné částky, a zdůrazňuje, že Parlament a Rada by měly vést plnohodnotná jednání o všech aspektech souvisejících s VFR předtím, než stanoví příslušné částky a provedou konečné úpravy v celém souboru VFR; trvá na tom, že zásada „dokud se nedohodneme na všem, nedohodneme se na ničem“ je vhodným pracovním postupem;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám členských států a také ostatním příslušným orgánům a institucím.
- [1] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.