NÁVRH USNESENÍ o pracovním programu Komise na rok 2013
27. 6. 2012 - (2012/2688(RSP))
v souladu s čl. 35 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
József Szájer, Joseph Daul za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0346/2012
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise o pracovním programu na rok 2012 (COM(2011)0777),
– s ohledem na poslední rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zejména na přílohu 4 této dohody,
– s ohledem na čl. 35 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje;
B. vzhledem k tomu, že evropská politika a opatření prováděná ruku v ruce s členskými státy – v souladu se zásadou subsidiarity – mohou a musejí mít reálný vliv a pomáhat občanům předvídat změny v rychle se měnící společnosti a reagovat na ně;
C. vzhledem k tomu, že Evropa musí zůstat věrna modelu sociálně tržního hospodářství zajišťujícího trvalý růst, má-li následující generaci zajistit pracovní místa místo toho, aby jim zanechala dluhy;
1. domnívá se, že před EU stojí velmi důležité období, které vyžaduje příslušná pevná rozhodnutí, a vyzývá Komisi, aby při plánování legislativní práce prokázala větší schopnost reakce a flexibilitu, aby bylo možné rychleji reagovat na vážné důsledky krize, které občané EU čelí ve svém každodenním životě;
2. je přesvědčen o tom, že EU potřebuje pro růst daňovou stabilitu a pro stabilitu a prosperitu růst, a že krizi je možné překonat, pouze pokud Komise bude pracovat na obou stranách této mince s cílem znovu obnovit důvěryhodnost, zvýšit investice a zajistit růst;
3. zdůrazňuje, že má-li dojít ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovací, k omezení byrokracie jak v případě občanů, tak i podniků, zejména malých a středních, a k podpoře sociálního sbližování založeného na loajálním dialogu mezi sociálními partnery, je naprosto nezbytné provést v členských státech reformy, kterým se není možné vyhnout;
4. vyzývá Komisi, aby podrobně představila „evropské závazky k zajištění růstu“ v rámci evropského semestru a nezbytné strukturální reformy; domnívá se, že evropský semestr se musí stát pro každý členský stát příležitostí, jak plnit vlastní závazky, pokud jde o strategii EU 2020, Pakt euro plus a další důležité cíle EU;
5. vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala všechny nástroje a možnosti, které poskytuje nový rámec (balíček šesti legislativních návrhů) k obnovení důvěry, pokud jde o hospodářství EU; domnívá se, že v tuto chvíli nejsou další legislativní návrhy zapotřebí; opakovaně však požaduje, aby byl vytvořen jednotný rámec pro zastupování eurozóny v zahraničí;
6. znovu vyzývá k tomu, aby na období po roce 2013 byla vytvořena propracovaná politika soudržnosti pro celou Unii a aby se v rámci její přípravy zefektivnilo využívání stávajících fondů a programů, které by měly zajistit dostatek finančních zdrojů a přizpůsobit tuto politiku cílům strategie EU 2020, tak aby byla díky součinnosti s ostatními vnitřními politikami zaměřenými na růst a konkurenceschopnost přínosem; očekává, že Evropská komise zohlední zásadu spolurozhodování a bude konstruktivně hrát úlohu zprostředkovatele během celého postupu přijímání právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti, a to za účelem brzkého dosažení dohody v rámci legislativního procesu, aby se zabránilo politováníhodným zdržením a aby se podařilo účinně zdolat přirozené počáteční potíže, které mohou nastat během realizace operačních programů politiky soudržnosti v příštím období plánování;
7. vyjadřuje své přesvědčení, že je vhodným způsobem možné nalézt společný základ unijní politiky soudržnosti a politiky v oblasti výzkumu a rozvoje, které se musejí zaměřovat na dosažení růstu a konkurenceschopnosti a zároveň zakládat na zásadách hospodářské, sociální a územní soudržnosti a dále na dosahování vynikajících výsledků („cesta ke špičkovému výzkumu“);
BUDOVÁNÍ STABILNÍ A ODPOVĚDNÉ EVROPY
Reforma finančního sektoru
8. trvá na tom, že je nutné regulovat subjekty, které jsou nerozlučně spjaty s bankovními systémy, přičemž poskytují podobné služby, neplatí však pro ně stejná regulace („stínové bankovnictví“);
9. je zcela přesvědčen o tom, že je naléhavě nutné vytvořit jednotný evropský sytém bankovnictví s cílem plně využít výhod celounijního finančního trhu ku prospěchu spotřebitelů a uživatelů;
10. poukazuje na vzrůstající význam opatření 2. stupně při zavádění reforem regulačního rámce finančních služeb; požaduje, aby Komise při přijímání opatření 2. stupně obsažených ve směrnicích a v nařízeních, které se přijímají řádným legislativním postupem, prokázala skutečný respekt a loajalitu;
Financování budoucnosti: zajišťování trvalých veřejných příjmů
11. naléhavě žádá Komisi, aby v průběhu plnění rozpočtu na rok 2013 neustále sledovala skutečnou potřebu prostředků na platby; tyto požadované prostředky vyplývají nejen z minulých závazků, ale také ze současné realizace programů, která v posledním roce stávajícího víceletého finančního rámce, tj. v roce 2013, dosáhne normální tempo; varuje, že pokud nebudou na platby vyčleněny dostatečné prostředky, může to mít negativní následky pro růst, konkurenceschopnost, výzkum a soudržnost; důrazně Komisi doporučuje, aby všechny nadcházející problémy s prostředky na platby řešila předem na základě návrhu opravného rozpočtu;
12. očekává, že koncem roku 2012 budou úspěšně ukončena jednání o víceletém finančním rámci, a naléhavě proto žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k přijetí víceletého finančního rámce na období let 2014–2020 formou právního předpisu a k zajištění jeho vstupu v platnost; zdůrazňuje zejména problematiku vlastních zdrojů a žádá Komisi, aby se přednostně zabývala potřebou schválit opatření, která by následovala poté, co Rada v nejbližší době vyjádří svou politickou podporu reformě systémů vlastních zdrojů, která je nezbytnou podmínkou k celkové dohodě ohledně víceletého finančního rámce a přihlíží k jednoznačnému odhodlání Evropského parlamentu v této věci; kromě toho Komisi důrazně nabádá k tomu, aby učinila vše pro urychlené schválení víceletých programů na období 2014–2020, které umožní nebytnou přípravu, jež by zajistila jejich co nejrychlejší realizaci v dalším plánovacím období;
BUDOVÁNÍ UNIE ZALOŽENÉ NA UDRŽITELNÉM RŮSTU A SOLIDARITĚ
Jednotný trh pro růst
13. vyzývá k přijetí závazného harmonogramu pro prosazování právních předpisů jednotného trhu a ke zrušení překážek volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu;
14. připomíná význam práv duševního vlastnictví z hlediska hospodářského růstu a tvůrčího potenciálu v Evropě; vítá plánované sdělení, v němž budou uvedeny budoucí priority v oblasti evropského práva společností, a očekává, že bude provedena kodifikace, která by zajistila transparentnější a účinnější využívání této části právních předpisů EU;
15. zdůrazňuje, že dobře fungující jednotný digitální trh může mobilizovat potenciál Evropy v oblasti růstu a zaměstnanosti, zejména v případě mládeže; vyzývá k zavedení jednoduchých postupů na digitálním trhu, které by umožnily rychle se přizpůsobovat technickému vývoji a inovacím; trvá na tom, že je potřeba vytvořit bezpečný a efektivní systém, který by posílil vzájemnou důvěru spotřebitelů a podniků, aby bylo možné vytvořit pevný základ elektronického obchodování a podpořit jej; vyzývá k tomu, aby se úsilí zaměřilo zejména na malé a střední podniky a mikropodniky, přičemž je třeba zajistit, aby byla náležitě řešena problematika překážek rozvoje přeshraniční obchodní činnosti; vítá iniciativy Komise zaměřené na alternativní mechanizmy řešení sporů, jež by zaručily bezpečné obchodní vztahy zejména na internetu;
16. zdůrazňuje význam lepšího řízení v rámci jednotného trhu a žádá Komisi, aby upevnila interinstitucionální závazky týkající se lepší zákonodárné činnosti; vyzývá Komisi, aby si nejen znovu stanovila cíle zaměřené na zjednodušení administrativy, ale také aby zaměřila druhé vydání Aktu o jednotném trhu na zdokonalení nástrojů, které by zajistily uplatňování a prosazování stávajících právních předpisů EU v oblasti jednotného trhu; připomíná, že Komise musí dostat možnost uplatňovat urychlený postup při porušování právních předpisů EU v oblasti jednotného trhu;
17. vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní čtvrtý železniční balíček, jak vyhlásila na začátku roku 2011, který by se zabýval problematikou oddělení železniční dopravy od správy železnic, otevření vnitřního železničního trhu, vytvoření železničních koridorů a interoperability posílením úlohy Evropské železniční agentury a větší koordinací regulačních orgánů členských států na úrovni EU, aby bylo konečně možné vybudovat jednotný evropský železniční prostor; vyzývá Komisi, aby se naléhavě obrátila na členské státy, aby urychlily vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru a předložily a přehodnotily své výkonnostní plány na první referenční období (2012–2014), aby bylo možné řádně splnit cíle EU v hlavních oblastech výkonnosti;
Posílení úlohy občanů ve společnostech podporujících sociální začleňování
18. vyjadřuje svou nespokojenost se souhrnným sdělením o balíčku právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, očekává však, že konkrétní unijní opatření založená na přepracování rozpočtu povedou k podpoře růstu a zaměstnanosti; vyzývá k přijetí závazných cílů a časového harmonogramu v oblasti mobility mládeže, jazykových znalostí a podnikání mládeže s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mládeže a očekává konkrétní opatření zaměřená na reformu pracovního trhu a na vytvoření sociálních norem, tak aby bylo v členských státech možné uplatňovat přístup zaměřený na zajištění bezpečnosti a flexibility;
Cesta k udržitelné budoucnosti
19. vítá plány Komise předložit konkrétní návrhy koncepce pro dosažení cílů v oblasti energetiky a změny klimatu na rok 2030; připomíná, že ambicióznějšího cíle v oblasti obnovitelné energie bude možné dosáhnout, pouze pokud jeho realizace bude probíhat souběžně s radikální modernizací rozvodné a přenosové soustavy a rozvojem skladovacích zařízení a základních elektráren; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné dobudovat vnitřní trh s energií do roku 2014;
20. vítá návrh balíčku právních předpisů Horizont 2020, které vytvářejí budoucí rámcový program EU pro výzkum a inovace založený na dosahování vynikajících výsledků; trvá na tom, aby byla přednost dávána zapojení průmyslových podniků, zejména malých a středních podniků, což by bylo ku prospěchu konkurenceschopnosti EU; upozorňuje, že je nutné vytvořit větší propojení a doplňkovost mezi předpisy Horizont 2020 a strukturálními fondy, aby se zvýšilo zapojení všech členských států ve správný okamžik, a zdůrazňuje, že je důležité navýšit finanční prostředky vyčleněné na tuto politiky jako hlavní krok k dosažení růstu v EU;
21. naléhavě vyzývá Komisi, aby v návaznosti na své sdělení v této věci představila výsledky veřejné diskuze o nadcházejícím návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu solidarity Evropské unie a aby přijala opatření ke zlepšení jeho účinnosti a reakce na potřeby občanů na místě;
22. vyzývá Komisi, aby předložila své návrhy týkající se stávajících rozpočtových prostředků vyčleněných v rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013 na politiku soudržnosti, o nichž uvádí, že ještě nebyly využity; navrhuje, že na základě těchto návrhů by se využívání daných prostředků mohlo dále zaměřovat na potřeby malých a středních podniků[1];
23. Politika v oblasti zemědělství a rybolovu
– vítá ochotu Komise, pokud jde o probíhající reformu SZP, podporovat pevnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a spravedlivou společnou zemědělskou politiku (SZP); připomíná proto svůj postoj k vyrovnanému a integračnímu přístupu k zavedení dodatečných opatření na ochranu životního prostředí a ke klíčové úloze společné zemědělské politiky v oblasti zabezpečení účinné produkce, aby byly zajištěny zásoby kvalitních a zároveň cenově dostupných potravin pro občany EU; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby si zemědělství udrželo na základě solidního rozpočtu svou mnohostrannou úlohu;
– vítá iniciativu Komise, která navrhla vhodná opatření zaměřená na jednotnou a výkonnou propagační politiku EU přiměřenou požadavkům trhu, jejímž účelem by bylo zvýšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a povědomí o vysoké kvalitě evropských zemědělských produktů v EU a ve světě; v rámci liberálnějšího a více globalizovaného trhu požaduje zejména společnou zemědělskou politiku, která by zaručovala vysokou úroveň evropského zemědělského odvětví a konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku;
– vítá obnovení evropské strategie v oblasti lesního hospodářství, která se zaměřuje na vytvoření celounijního rámce, který by lépe koordinoval množství existujících politických iniciativ v dané oblasti a zároveň přihlížel k potřebám jednotlivých členských států;
– vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropským parlamentem na reformním balíčku předpisů v oblasti společné rybářské politiky, které by měly být přijaty rychle a účinně ještě do konce tohoto roku, a připomíná, že na to budou vyčleněny odpovídající finanční prostředky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že čl. 43 odst. 2 SFEU bude sloužit jako právní základ pro všechny její návrhy týkající se opatření zaměřených na dosažení cílů společné rybářské politiky a že čl. 43 odst. 3 SFEU bude vykládán velmi striktně a nebude použit k ničemu jinému, než k přidělení rybolovných práv, zejména v rámci nařízení o ročních celkových přípustných odlovech a kvótách;
Evropa otevřená občanům
24. vyjadřuje spokojenost s nedávným sdělením Komise o uplatňování strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti a vyzývá k vytvoření právního a formálního rámce, který by poskytl novou evropskou koncepci boje proti terorizmu a jeho financování na základě centralizovaného sběru a vyhodnocování údajů o finančních transakcích;
25. připomíná, že je důležité, aby členské státy spojily své úsilí na úrovni EU, aby mohly společně reagovat na počítačovou kriminalitu; připomíná Komisi její závazek, že přijme veškerá opatření k tomu, aby mohla být v roce 2013 stanovena přesná podoba Evropského centra pro boj proti počítačové kriminalitě, a zahájí spolupráci s jinými mezinárodními partnery než se Spojenými státy a zároveň vytvoří kapacity pro vyšetřování a stíhání počítačové kriminality;
26. vyjadřuje spokojenost s nedávnými iniciativami Komise v oblasti občanského práva, jako jsou nástroje alternativního řešení sporů a společná evropská právní úprava prodeje; nabádá Komisi, aby dále pokračovala ve vytváření evropské soudní kultury tím, že po celé Evropě bude propagovat programy justičního vzdělávání;
27. připomíná, že je důležité zajistit plynulý přechod hranic a usnadnit vstup seriózních cestujících a zároveň zvýšit jejich bezpečnost; podporuje Komisi v její snaze o další komplexní rozvoj strategie integrované správy hranic a vyzývá ji, aby předložila návrh nařízení na urychlené vytvoření systému vstupu/výstupu, v němž by jasně stanovila úkoly tohoto systému a podmínky ukládání a nahlížení do údajů o příjezdu a odjezdu osob ze třetích zemí překračujících vnější hranice Unie z EU;
SILNÝ HLAS EU V OKOLNÍM SVĚTĚ
28. Zahraniční věci
– vyzývá k vytvoření nové komplexní koncepce v rámci zahraniční politiky EU, která by jí dala nový impulz, splnila cíle Lisabonské smlouvy a přizpůsobila vnější činnost EU současným a budoucím celosvětovým výzvám; vítá návrhy právních předpisů, které přehodnocují právní základ pro nástroje vnější finanční pomoci na období let 2014–2020; zdůrazňuje, že je nutné, aby se plánování těchto nástrojů opíralo o akty v přenesené pravomoci, aby tak měl Evropský parlament při plnění svých úkolů stejné postavení jako Rada;
– vyzývá k dalšímu upevňování vztahů mezi ESVČ, Komisí a členskými státy s cílem umocnit vzájemné působení, a tím dosáhnout účinnějšího a důslednějšího provádění vnější činnosti;
– znovu opakuje, že podporuje rozšiřování EU; potvrzuje, že základem pro přistoupení k EU je i nadále plné a přísné dodržování všech kodaňských kritérií a schopnost EU přijímat nové členy; připomíná odhodlání Evropského parlamentu, pokud jde o evropskou budoucnost zemí západního Balkánu;
– vítá zásadu „více za více“ a přístup založený na „společenském partnerství“ v rámci nové evropské politiky sousedství a iniciativy, které byly dosud realizovány na podporu upevnění demokratického vývoje v zemích „arabského jara“, a vyzývá k tomu, aby byla další podpora natolik flexibilní, aby mohla přihlédnout k novému vývoji v daném regionu; vyzývá k včasné a účinné podpoře politického a sociálního vývoje zemí východního sousedství, zejména aby bylo možné dosáhnout cílů východního partnerství;
29. Mezinárodní obchod
– zdůrazňuje, že moderní obchodní politika musí přihlížet k dalším politickým oblastem, od oblasti lidských práv až po průmyslovou politiku, aby bylo dosaženo jednotného přístupu k obchodní, zahraniční, rozvojové a sociální politice a politice v oblasti životního prostředí, a že se musí zakládat na recipročním přístupu k trhům; zdůrazňuje zejména úlohu, kterou může hrát správné využívání obchodní politiky v boji proti chudobě mimo EU a ve specifických případech sousedních zemí při zajišťování stability na hranicích EU; domnívá se proto, že důkladné propojení mezinárodního obchodu, investic a trhu jsou hlavním motorem značného trvalého a vyrovnaného růstu; zdůrazňuje význam otevřených trhů a spravedlivého solidního obchodního systému založeného na pravidlech; trvá na tom, že je nutné, aby se na celém světě skoncovalo s ochranářskými opatřeními, což je základní podmínkou spravedlivé hospodářské soutěže; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité vynakládat úsilí na dvoustranné, vícestranné a mnohostranné úrovni, které by bylo v souladu s rámcem WTO a podporovalo by jej;
– podporuje úsilí, které Komise vynakládá v rámci všech probíhajících dvoustranných a regionálních obchodních jednání, aby dosáhla pozitivních výsledků a uzavřela v roce 2013 komplexní a vyvážené obchodní dohody, včetně systematického začleňování právně závazné doložky o udržitelném rozvoji, což by podstatně zvýšilo obchodní perspektivy EU a příležitosti společností z EU na celém světě; domnívá se, že EU by měla prohloubit své obchodní styky s dalšími velkými hospodářskými a politickými aktéry ve světě, zejména s USA, Čínou a Japonskem, a to s využitím stávajících prostředků a nástrojů spolupráce, které by při každé vhodné příležitosti rozšiřovala;
30. Rozvojová politika
– lituje, že podle odhadů zemře na podvýživu každoročně 2,6 milionů dětí a že pokud se ji nepodaří zmírnit, bude v příštích 15 letech vystaveno riziku trvalého poškození téměř půl miliardy dětí; vyjadřuje politování nad tím, že pouze asi 410 milionů či přibližně 3,4 % rozpočtu celkové rozvojové pomoci Komise, jenž činí 12 miliard EUR ročně, je v současné době vyčleněno na přímou potravinovou intervenci; domnívá se, že úsilí vynaložené na boj s podvýživou musí být multidisciplinární povahy a že se do něj musejí zapojit různé zúčastněné strany v souladu s vnitrostátními prioritami dotyčných zemí;
– vyzývá Komisi, aby vytvořila účelový podílový fond, který by se věnoval problematice podvýživy v rozvojových zemích a mobilizoval by nezbytné prostředky, které by umožnily realizovat základní opatření, jež by mohla zabránit velké většině případů podvýživy, zejména v kritickém 1000denním období mezi početím a věkem 2 let, a která by zahrnovala kojení, což by vyloučilo používání kontaminované vody, vhodné zavádění různorodé stravy u kojenců, obohacení základních potravin a dodávání vitaminů; domnívá se, že díky takovémuto fondu by bylo možné spojit zdroje Komise a členských států, příp. zdroje získané od jiných dárců, a zesílit jejich účinek a že by se tím zviditelnila činnost EU při záchraně životů;
inteligentní regulace a účinné provádění
Rozumnější společné výdaje
31. zdůrazňuje, že je důležité kontrolovat kvalitu agendy inteligentní regulace, a navrhuje Komisi, aby byly vytvořeny přísnější ukazatele, které by byly začleněny do každoročního monitorovacího systému za účelem lepšího uplatňování těchto předpisů;
32. vyzývá Komisi, aby:
pečlivě sledovala využívání nástrojů finančního inženýrství tím, že
– vyhodnotí zkušenosti s těmito nástroji v rámci politiky soudržnosti v plánovacím období 2007–2013;
– v případě různých nástrojů finančního inženýrství vypracuje hodnocení rizik;
– vypracuje mechanizmy, které by zpřísnily ohlašovací povinnost členských států;
a že vytvoří účinný systém sankcí, aby se Komise mohla podle možnosti plně ujmout svých povinnosti při plnění rozpočtu; to by mělo zahrnovat následující prvky:
– čisté snížení prostředků by se mělo stát při finančních opravách zavedených Komisí pravidlem;
– co nejdůsledněji získávat od konečných příjemců prostředky vyplacené na úhradu nezpůsobilých nákladů zpět, aby důsledky nezpůsobilých nákladů nesli koneční příjemci, nikoli daňoví poplatníci v členských státech;
– zajistit celou řadu sankcí (přerušení či zastavení vyplácení finančních prostředků, finanční opravy a pokuty), včetně právních kroků, pokud členské státy opakovaně nerespektují své povinnosti podle článku 258 SFEU;
Inteligentnější regulace
33. vyzývá k omezení byrokratické zátěže do roku 2015 o 25 %; připomíná, že hlavní úlohu hrají členské státy, protože právní předpisy EU často nevhodně uplatňují nebo je „natírají na růžovo“, což vede k finanční zátěži ve výši 40 mld. EUR[2]; domnívá se, že předtím, než vstoupí budoucí nařízení v platnost, musejí být pečlivě přezkoumána jak na úrovni Evropské unie, tak i na úrovni členských států, aby se zjistil jejich dopad na vytváření nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí, tj. na malé a střední podniky, a že hodnocení jejich dopadu na malé a střední podniky musí mít přísnější kritéria a musí být plně využíváno jak na úrovni Evropské unie, tak i na úrovni členských států;
34. vyzývá Komisi, aby právní předpisy EU co nejdříve přizpůsobila ustanovením článku 290 a 291 SFEU, a trvá na důsledném využívání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích předpisů, které by bylo v souladu se Smlouvou; žádá Komisi, aby před přijetím právních předpisů dosáhla většího pokroku na základě dokonalejšího hodnocení jejich dopadu;
35. vyzývá proto Komisi, aby předložila následující návrhy, které již zmínila koordinační pracovní skupina na rok 2012, a aby začlenila ostatní návrhy do jejího pracovního programu na rok 2013;
– stále ještě nepředložené návrhy v rámci koordinační pracovní skupiny na rok 2012, zejména návrhy týkající se mechanizmu řešení krizí v bankách a úvěrových institucích
– návrhy zaměřené na integraci retailového bankovnictví
– legislativní návrh o strukturovaných investičních retailových produktech (tzv. PRIPs)
– návrhy zaměřené na integraci retailového bankovnictví s cílem plně využít výhod celounijního finančního trhu ve prospěch spotřebitelů a uživatelů
– návrhy zaměřené na boj proti daňovým únikům a daňovým podvodům s důrazem na DPH, ale také opatření na boj proti daňovým únikům a daňovým podvodům
– návrh na kolektivní správu autorských práv
– přepracované nařízení o ochranné známce Společenství a směrnice sbližující právní předpisy členských států o ochranných známkách
– krátkodobou činnost týkající se čtrnácté směrnice o právu společností o přeshraničním přemísťování sídla společností, úpadkového práva, řízení společností a statutu evropské vzájemné společnosti
– hodnocení deváté směrnice v oblasti práva společností o skupinách společností v polovině období – kodifikace evropského práva společností
– legislativní návrh o základních bankovních službách
– legislativní návrh o čtvrtém železničním balíčku
– přepracované právní předpisy o jednotném evropském nebi
– přepracovanou směrnici o stejném platovém ohodnocení
– návrhy týkající se poruch pohybového ústrojí v důsledku výkonu povolání, expozice karcinogenům a mutagenům při práci, potravin určené nejchudším osobám, přenositelnosti práva na doplňkový důchod
– přepracovanou směrnici o pracovní době
– legislativní návrh zakládající činnost Evropské unie v oblasti vyhlašování evropských hlavních měst kultury po roce 2019
– návrh na informování spotřebitelů o šetření pohonných hmot a emisích CO2 u nových osobních automobilů: návrh směrnice pozměňující směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů
– návrh legislativních opatření zaměřených na komplexní strategii přizpůsobení se budoucím vlivům změny klimatu s cílem vypracovat vhodný politický rámec EU pro přizpůsobení se této změně
– přepracovanou směrnici o tabákových výrobcích, pokud jde o jejich výrobu, obchodní úpravu a prodej
– důkladně přepracovanou směrnici o moderních způsobech léčby
– přepracovanou směrnici o jaderné bezpečnosti, a to co nejdříve a na základě řádného vyhodnocení zátěžových testů
– návrhy týkající se společného strategického rámce pro Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond, které by byly přílohou návrhu nařízení společných ustanovení o EFRR, Evropském sociálním fondu (ESF), Fondu soudržnosti, EZFRV a Evropském námořním a rybářském fondu, na něž se vztahuje společný strategický rámec a kterým se stanovují obecná ustanovení týkající se EFRR, ESF a Fondu soudržnosti a ruší nařízení Rady (ES) č. 1083/2066
– výsledky veřejné diskuze o nadcházejícím návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu solidarity Evropské unie a o veškerých opatřeních ke zlepšení jeho účinnosti a reakce na potřeby občanů na místě
– návrhy týkající se stávajících rozpočtových prostředků vyčleněných v rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013 na politiku soudržnosti, o nichž Komise uvádí, že ještě nebyly využity
– návrh právního a formálního rámce pro Evropský systém sledování financování terorizmu
– návrh nařízení, který se vytváří systém vstup/výstup
– návrhy na vzájemné uznávání účinků některých dokladů prokazujících osobní stav, který pozměňuje návrh nařízení Řím II s ohledem na právo, kterým se řídí práva osobnosti / pomluva
– návrh týkající se přeshraničních dopravních nehod
– návrh týkající se společného správního předpisu EU
– legislativní opatření zaměřená na upevnění evropské technické a průmyslové základny obrany a zajištění evropské bezpečnosti dodávek vojenského materiálu v rámci misí SBOP
– návrh účelového podílového fondu, který by se věnoval problematice podvýživy v rozvojových zemích a mobilizoval by nezbytné prostředky, které by umožnily realizovat základní opatření, jež by mohla zabránit velké většině případů podvýživy
– návrh na změnu nařízení 2004/2003, tak aby politické strany vytvořené na úrovni EU získaly v souladu s právními předpisy EU právní subjektivitu a aby byla v rámci finančního nařízení vytvořena nová hlava, která by se věnovala pouze financování evropských politických stran a nadací a byla by určena konkrétně na tuto oblast;
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.