NÁVRH USNESENÍ o prioritách programu Evropské komise na rok 2013
27. 6. 2012 - (2012/2688(RSP))
v souladu s čl. 35 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
Gabriele Zimmer za skupinu GUE/NGL
B7‑0349/2012
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách programu Evropské komise na rok 2013
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 35 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že EU nyní zažívá nejhlubší hospodářskou a sociální krizi a krizi legitimity od svého založení;
B. vzhledem k tomu, že dochází k neustálému zvyšování již tak mimořádně vysoké míry chudoby, která postihuje 84 milionů osob, včetně 19 milionů dětí; vzhledem k tomu, že zároveň vzrostlo bohatství a jeho objem je větší než před krizí;
C. vzhledem k tomu, že navzdory vysoké a trvalé míře nezaměstnanosti ve většině členských států, zejména nezaměstnanosti mladých lidí, se tato míra zvyšuje;
D. vzhledem k tomu, že orgány EU zároveň prosazují další omezení, která mají být provedena ve vnitrostátních rozpočtech; vzhledem k tomu, že tato politika povede k růstu nezaměstnanosti, výraznému krácení mezd, vyššímu důchodovému věku a nižším veřejným výdajům v oblastech jako školství a zdravotnictví a že povede k poklesu poptávky a současně s tím k zavedení radikálního liberalizačního programu;
E. vzhledem k tomu, že protikrizová opatření Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) vedou k ještě hlubší hospodářské a sociální krizi v mnoha členských státech;
F. vzhledem k tomu, že politiky EU významně přispěly k zvyšujícím se nerovnostem a hospodářskému poklesu v Evropské unii a pohřbívají myšlenku na Unii založenou na blahobytu a solidaritě mezi zeměmi Evropy;
G. vzhledem k tomu, že navrhovaná nápravná opatření, jako jsou balíčky právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí a mezinárodní dohoda o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, natrvalo zbaví demokraticky volené vlády členských států a demokratickou kontrolu evropských národů, a tedy i vnitrostátních parlamentů, možnosti volby příslušné politiky; vzhledem k tomu, že tento vývoj představuje vážné nebezpečí pro demokracii EU obecně;
H. vzhledem k tomu, že se politika EU potýká s ohromným a stále narůstajícím odporem veřejnosti, s masovými protesty, generálními stávkami a dalšími formami odporu; vzhledem k tomu, že výsledky nedávných voleb v Řecku a Francii ukazují, že lidé chtějí hlubší politické změny;
1. zdůrazňuje skutečnost, že současná hospodářská a sociální krize je rovněž výsledkem neoliberální politiky Komise spočívající v prosazování deregulace finančních trhů, liberalizovaných trzích s produkty a službami a dominanci finančního aspektu v ekonomice, ale i ve snižování veřejných investic a ve stále větší deregulaci trhu práce; ostře kritizuje Komisi za to, že si z této skutečnosti nevzala ponaučení; je přesvědčen, že protikrizová opatření EU prohloubí globální krizi kapitalismu;
2. vyzývá k radikální politické změně, díky níž budou zájmy lidí postaveny nad zájmy finančních trhů; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba provést sociální a ekologickou transformaci evropských ekonomik;
3. znovu opakuje svou výzvu ke zrušení Paktu o stabilitě a růstu a mezinárodní dohody o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a k souběžnému přijetí paktu o zaměstnanosti a růstu, který posílí veřejné investice, zvýší vnitřní poptávku, podpoří mikropodniky a malé a střední podniky a stanoví specifická ekonomická, sociální a environmentální kritéria, která budou přesně odpovídat konkrétním potřebám každého členského státu, zejména v oblasti snižování nezaměstnanosti a chudoby;
4. se znepokojením konstatuje, že se první roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost vyznačovaly ostrými neshodami mezi evropskými orgány kvůli demokratické účasti a kontrolním pravomocem Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že demokratizace Evropské unie je nezbytnou podmínkou její další existence a že posílení úlohy vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu je jejím důležitým aspektem;
5. zdůrazňuje, že je třeba posílit účast občanů při přijímání rozhodnutí ve věcech zásadních problémů vývoje Evropské unie, např. zavedením většího počtu nástrojů přímé demokracie, zejména referend v členských státech EU;
Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení
6. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla akční plán pro provádění integrovaných strategií aktivního začleňování všemi členskými státy, který zajistí přiměřený minimální příjem, přístup ke službám a trh práce podporující začlenění; vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámcové směrnice o přiměřeném minimálním příjmu s cílem zavést právo každého občana na dostatečné zdroje umožňující vést důstojný život; domnívá se, že Radu by měla vyhlásit cíl EU v oblasti minimálních mezd (statutárních i na základě kolektivních smluv vyjednávaných na vnitrostátní, regionální a odvětvové úrovni) zajišťující odměnu ve výši nejméně 60 % příslušné (vnitrostátní, odvětvové atd.) průměrné mzdy a určit lhůtu, do které musí všechny členské státy tohoto cíle dosáhnout;
Evropský rámec pro zajištění pracovních příležitostí a odborného vzdělávání mládeže
7. naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh závazné záruky pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila v okamžiku, kdy ztratí práci, právo na nabídku vhodné a dobře placené práce odpovídající jeho kvalifikaci a dovednostem, odborné přípravy, dalšího vzdělávacího programu nebo kombinace práce a vzdělávání;
Chudoba starších osob
8. připomíná, že chudoba starších osob bude jednou z hlavních hrozeb, s nimiž se potýkají evropské společnosti; připomíná komisi, že tuto skutečnost je nutno zohlednit i v rámci přezkumu směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění; vyzývá Komisi, aby usilovala o to, aby všechny režimy zajišťovaly přiměřenou úroveň příjmů, která důchodcům umožní vést důstojný život;
9. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že chudobou starších osob jsou nejčastěji postiženy ženy, a vyzývá Komisi, aby se ve své politice týkající se důchodů a sociálního zabezpečení starších osob, včetně silného prvního pilíře důchodového systému, zaměřila obzvláště na rovnost žen a mužů;
Práva žen a rovnost žen a mužů
10. poukazuje na skutečnost, že stávající úsporná opatření postihují ženy a muže odlišným způsobem; poznamenává, že když stát upustí od plnění svých povinností v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního zabezpečení obyvatel, budou to muset být ženy, kdo na sebe vezme povinnost pečovat, což jim ještě stíží přístup k výdělečné činnosti, a vyzývá Komisi k vypracování zvláštních opatření, která by řešila tento problém;
11. upozorňuje na skutečnost, že v celé EU i nadále přetrvávají nerovnosti v odměňování žen a mužů, což svědčí o tom, že stávající legislativní ustanovení nejsou dostatečná; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající právní předpisy v této oblasti a posílila ustanovení zaměřená na potírání nerovností v odměňování žena a mužů;
12. vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh komplexní strategie EU pro boj proti násilí na ženách a genderově podmíněnému násilí, která by se zaměřila na všechny formy genderově podmíněného násilí; tato strategie by měla zahrnovat různá opatření od mechanismů předcházení násilí po jeho potírání, poskytování útočiště a podpory, a její součástí by měly být také právní předpisy o minimálních standardech proti násilí páchanému na ženách;
13. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o tom, jak provádět ustanovení týkající se barcelonských cílů v oblasti péče o děti a jak překonat stagnující nebo dokonce opačný vývoj v této oblasti zaznamenaný v mnoha členských státech;
Revize hlavních směrů politik zaměstnanosti
14. vyzývá Komisi, aby přestala prosazovat neoliberální strukturální reformy trhu práce minulých desetiletí a vypracovala evropskou strategii zaměstnanosti, která by byla založena na pojetí „dobré práce“ a agendě důstojné práce přijaté Mezinárodní organizací práce a kladla by velký důraz na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst, postupné odstraňování nejistých forem zaměstnání, zrušení programů, v jejichž rámci nezaměstnaní pracují za podporu v nezaměstnanosti, zlepšení kvality zaměstnání a sociálního zabezpečení, posílení práv pracujících, prosazování kratší kolektivní pracovní doby a sladění pracovního a soukromého života; zdůrazňuje, že revidované pokyny by rovněž měly věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů a zahrnovat opatření na zlepšení přístupu žen na trh práce a opatření zajišťující ženám a mužům rovné postavení v zaměstnání;
15. vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na podporu udržitelných a kvalitních pracovních míst, která by byla pomocí investic veřejného sektoru vytvářena v hlavních oblastech environmentálního a sociálního udržitelného rozvoje (např. úspory energie a energie z obnovitelných zdrojů, udržitelná doprava, ekologické zemědělství, udržitelný rozvoj měst a venkova, investice do zdravotní péče a dlouhodobé péče, do výzkumu a vývoje, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení atd.), a aby do tohoto akčního plánu zahrnula opatření pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení;
Základní sociální práva a evropský semestr
16. upozorňuje na přibývající stížnosti občanů, sociálních nevládních organizací a odborů ohledně oslabování či porušování základních (sociálních) práv, včetně práva na kolektivní akci, sociální dialog a kolektivní vyjednávání, k němuž dochází v rámci provádění správy ekonomických záležitostí EU, a to zejména podmíněností, kterou uplatňuje trojka EK/MMF/ECB vůči členských státům, jež mají finanční problémy;
Revize směrnice o pracovní době
17. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla revizi směrnice o pracovní době v souladu s cílem o sladění pracovního a soukromého života, což mimo jiné vyžaduje:
Ø jasně vymezit maximální délku pracovního týdne na úrovni EU (snížení ze současné normy 48 hodin týdně na 40 hodin týdně v rámci prvního kroku a odstranění všech současných odchylek a mezer ve stávající směrnici); toto opatření by členské státy motivovalo ke zkrácení pracovní doby na vnitrostátní úrovni, a přispělo by tak k boji proti nezaměstnanosti;
Ø zrušení všech možností výjimek, pokud jde o tuto směrnici, úplné provedení rozsudků Evropského soudního dvora (například doba pohotovosti strávená na pracovišti musí být považována za pracovní dobu, náhradní doba odpočinku musí být poskytnuta bezprostředně po době strávené ve službě);
Ø má-li pracovník více pracovních smluv, je nutné přijmout opatření zajišťující, že jeho pracovní doba je součtem doby odpracované v rámci každé z pracovních smluv;
Posílení práv a ochrany pracujících v souvislosti s restrukturalizací; sociální odpovědnost podniků
18. naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh legislativního rámce pro restrukturalizaci a předvídaní změn v návaznosti na svou zelenou knihu z roku 2012 na toto téma; trvá na tom, že cílem tohoto legislativního rámce by mělo být posílení práv pracujících a ochrana jejich zaměstnání, pokud jde o restrukturalizaci; přál by si, aby tento rámec poskytl nástroje a prostředky, které by aktivně řídily změny v průmyslu a službách směrem k udržitelnému vývoji v environmentální a sociální oblasti, a ustanovení o přechodu mezi zaměstnáními, která by spojovala nové dovednosti a schopnosti se stabilitou zaměstnání, zlepšenými pracovními podmínkami a dodržováním práv pracujících a sociálního dialogu, a to v plném rozsahu;
19. v zájmu posílení práv pracujících v souvislosti s průmyslovými změnami vyzývá k vyhodnocení a revizi směrnic o hromadném propouštění (75/129/EHS pozměněná směrnicí 92/56/EHS), o převodech podniků (77/187/EHS) a o platební neschopnosti (80/987/EHS); naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh směrnice, která by stanovila vysoké minimální normy ochrany proti neoprávněnému propuštění jednotlivců z práce;
20. je otřesen tím, jak některé evropské společnosti přistupují ke své sociální odpovědnosti, včetně odpovědnosti k životnímu prostředí, při působení na třetích trzích; je toho názoru, že dobrovolné závazky v oblasti sociální odpovědnosti podniků na vyřešení těchto nedostatků nestačí; vyzývá proto k přijetí právně závazných a vymahatelných mechanismů/závazků v oblasti sociální odpovědnosti podniků platných pro všechny společnosti usazené v Evropě;
21. vyzývá Komisi, aby upustila od prosazování nové dohody o obchodu, v jejímž důsledku by došlo k poškození rozvoje průmyslu v Evropě a k rušení pracovních míst;
Veřejné zdraví a bezpečnost potravin
22. vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci svého pracovního programu na rok 2013 předložila tyto legislativní návrhy:
Ø revize balíčku opatření v oblasti hygieny,
Ø návrh ohledně používání klonovacích technik při výrobě potravin,
Ø nový legislativní návrh ohledně nových potravin,
Ø legislativní rámec pro boj proti antimikrobiální rezistenci,
Ø revize kritérií a definic pro látky vyvolávající poruchy žláz s vnitřní sekrecí,
Ø nová směrnice o poruchách pohybového ústrojí v důsledku výkonu povolání, která byla již plánována v pracovním programu Komise na rok 2011;
23. naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh nové strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro období 2013–2020; vyzývá Komisi, aby upustila od přístupu, který zaujala v rámci předchozí strategie (2007–2012) a který nahlížel na ochranu zdraví při práci především jako na proměnnou produktivity a konkurenceschopnosti podniků;
24. vyzývá k provedení revize směrnice 2004/37 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit působnost této směrnice tak, aby zahrnovala nové rizikové faktory;
Řešení finanční krize
25. naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala návrhy opatření vedoucích ke komplexním a udržitelným řešením sociálních a ekonomických problémů a k návratu k vyváženým veřejným účtům, jako jsou např.:
Ø přímé intervence ECB v rámci primárních trhů se státními dluhopisy, které členským státům EU umožní osvobodit se od diktátu finančních trhů a jejich spekulativních útoků;
Ø zavedení ochranných doložek týkajících se mezd, přičemž bude plně respektována nezávislost sociálních partnerů při kolektivním vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách;
Ø zavedení ustanovení s cílem zachovat a podporovat kvalitní růst: vyloučení veřejných investic podporujících potenciální růst z „pravidla vyrovnaného rozpočtu“;
Ø ochrana veřejných příjmů přijetím opatření zamezujících daňové soutěži, podvodům a daňovým únikům;
Ø zavedení dalšího „evropského investičního programu“;
26. vyzývá Komisi, aby se zaměřila na opatření, jejichž cílem je rovnoměrnější rozdělení bohatství v Evropské unii a boj proti daňovým únikům a daňovým rájům;
27. vítá zveřejnění návrhu směrnice, kterou se zřizuje rámec pro ozdravné postupy a řešení úpadků úvěrových institucí a investičních podniků; vyjadřuje však politování nad tím, že u této iniciativy došlo k takové prodlevě; považuje ji pouze za první krok k omezení moci finančního odvětví; domnívá se, že je třeba přijmout další opatření, jako je např. veřejná kontrola finančních trhů, oddělení komerčního a investičního bankovnictví a boj proti stínovému bankovnictví;
28. připomíná Komisi, že velmi složité finanční produkty přispěly k hospodářské krizi; naléhavě žádá Komisi, aby k této skutečnosti přihlédla, až bude předkládat návrhy dalších právních předpisů o kapitálových trzích týkající se např. strukturovaných retailových investičních produktů, SKIPCP a závěrečného vypořádání;
Regionální politika a politika soudržnosti
29. zdůrazňuje, že regionální politika je nepostradatelným nástrojem na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž hlavním cílem je zmírnění regionálních rozdílů, podpora skutečného vyrovnání a posílení růstu a zaměstnanosti; trvá na tom, že politika soudržnosti musí být naplňována a dále posílena i v období po roce 2013 a že by měla zůstat nezávislou oblastí zajišťující udržitelný rozvoj (hospodářský, sociální, environmentální a územní) a zmírnění rozdílů mezi regiony a zaostalosti chudších regionů;
30. odmítá záměr Komise přikládat politice soudržnosti menší význam než strategii Evropa 2020 a cíli konkurenceschopnosti;
31. nesouhlasí s tím, aby se v rámci Paktu o stabilitě a růstu používala makroekonomická podmíněnost, jíž se bude řídit přístup k fondům určeným pro politiku soudržnosti a regionální rozvoj; trvá na tom, že politika soudržnosti by neměla být využívána jako nástroj finančních postihů;
32. domnívá se, že stávající podpora ze strany EU a současné finanční zdroje EU vyhrazené pro politiku soudržnosti nepostačují k pokrytí potřeb, pokud jde o dosažení skutečného sblížení a odstranění regionálních rozdílů, vysoké míry nezaměstnanosti, nerovných příjmů a chudoby v Evropské unii; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit rozpočet EU určený na politiku soudržnosti; dále zdůrazňuje, že je důležité, aby územní správa a plánování zůstaly v pravomoci jednotlivých členských států;
Změna klimatu
33. zdůrazňuje, že světová hospodářská krize nemůže a nesmí být používána jako omluva nečinnosti nebo k popírání klimatické spravedlnosti; znovu opakuje, že vybudování nízkouhlíkového hospodářství představuje hlavní východisko ze současné krize; žádá proto transformaci průmyslu pomocí zelených inovací do podoby zaručující udržitelný růst, podporu technologií šetrných k životnímu prostředí, snížení energetické závislosti a zajištění zaměstnanosti a sociální a hospodářské soudržnosti v rozvinutých i rozvojových zemích;
34. vyzývá Komisi k tomu, aby v roce 2013 přišla s iniciativou v těchto oblastech:
Ø právní předpisy, pomocí nichž se uskuteční vysoké strategické cíle EU v oblasti účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství;
Ø strategie pro snížení emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel;
Ø revize politiky v oblasti kvality ovzduší;
Ø návrh směrnice týkající se emisí NOx z letectví;
Ø přezkoumání dopadu změny přímého využití půdy, která souvisí s biopalivy a biokapalinami, na emise skleníkových plynů a hledání způsobů, jak tento dopad co nejvíce omezit;
Reforma SZP
35. připomíná, že zemědělská politika musí zajišťovat produkci potravin odpovídající kvality a kvantity, podílet se na boji proti hladu ve světě, umožňovat malým a středním zemědělským podnikům vytvářet přijatelné příjmy, vytvářet pracovní příležitosti, rozvíjet zemědělskou půdu, podílet se na zlepšování ekologické rovnováhy, a usilovat o změnu spotřebitelských zvyků s cílem zabránit nadměrnému plýtvání potravinami;
36. odmítá reformu SZP podle návrhu Evropské komise, který je do velké míry liberalizovaný a orientovaný na trh, argumentuje tím, že zemědělská politika by měla mít podpůrný charakter a měla by vycházet ze zásady práva na potravinovou soběstačnost a zajištění potravin, přičemž jejími hlavními osami by měli být:
Ø produkce bezpečných, odpovídajících a kvalitních potravin v souladu se specifickými podmínkami každé země a ochranou životního prostředí, které nebudou drahé; všechny členské státy by měly mít dostatečnou flexibilitu přizpůsobit si SZP potřebám svého členského státu;
Ø zastavení a odvrácení úpadku venkovských oblastí, desertifikace mnoha oblastí a zastavování produkce vyžadují, aby byla uznána a upřednostňována úloha malých a středních producentů a rodinných zemědělských podniků, má-li se tohoto cíle dosáhnout;
Ø opatření a nástroje regulace trhu s cílem řešit nestabilitu výrobních odvětví v důsledku výkyvů ve výrobě a spotřebě a zajistit spravedlivé ceny pro výrobce a zastavit zneužívání postavení velkých nákupních podniků a transparentnost v celém potravinovém řetězci;
Ø zavedení opatření, jejichž cílem bude odstranění rozdílů v přidělování podpory zemědělcům, podpory na plodiny a podpory zemím, a také zavedení systému na podporu produkce, který bude zcela odlišný pro vnitrostátní, regionální a odvětvovou úroveň;
Ø konkrétní opatření vedoucí ke zjednodušení;
Ø dostatečná výše financování, díky níž bude možné dosáhnout těchto cílů a řešit budoucí výzvy;
Ø využívání menšího množství energie na menším území a vytvoření takových podmínek, aby ekologičtější a udržitelnější technologie mohly chránit životní prostředí a snižovat emise C02, odmítnutí GMO, využívání jakýchkoli nových technologií, které musí respektovat zásadu ostražitosti a nezbytnost, aby výsledky a metodiky všech studií vztahujících se na nové zemědělské technologie byly plně dostupné;
37. žádá nové přerozdělení veřejné podpory při zohlednění kritérií týkajících se zaměstnanosti, rozvoje půdy, střídání plodin, diverzifikace a respektování životního prostředí; veřejná podpora musí zohledňovat pracovníky a produkci, nikoli pouze plochu;
38. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila politiku rentabilních cen pro zemědělské podniky za objem zemědělské produkce a, pokud se to nepodaří, aby posílila bezpečnostní síť o více úrovních včetně ochranného mechanismu v případě krizí s cílem snížit kolísavost výrobních cen způsobenou finančními spekulacemi se zemědělskými komoditami;
39. připomíná, že je nezbytné zachovávat nástroje na regulaci trhů, jako je systém výrobních kvót v odvětví produkce mléka a cukru;
40. žádá Komisi, aby zahájila rozsáhlý plán týkající se bílkovin, aby se Evropské unii podařilo dosáhnout soběstačnosti a zabránilo se pokračování krize v oblasti obilovin;
Politika v oblasti rybolovu
41. odmítá návrh nové společné rybářské politiky a vyzývá Komisi, aby ji přezkoumala; znovu opakuje, že nová společná rybářská politika by měla podporovat modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zajistit jeho socioekonomickou životaschopnost, udržitelnost zdrojů, udržení a vytváření nových pracovních příležitostí a zlepšení životních podmínek zaměstnanců v tomto odvětví;
42. odmítá jakoukoli formu privatizace rybolovných zdrojů včetně vytváření jednotlivých převoditelných rybolovných kvót a koncesí, které by mělo za následek obchodování s kvótami v členských státech a tudíž ke koncentraci této činnosti mezi hospodářsky a finančně silné provozovatele, což by vážným způsobem ztěžovalo tradiční způsoby rybolovu;
43. trvá na opatřeních na zlepšení ceny při prvním prodeji ryb a zvýšení platů pracovníků a na zavedení mechanismu podpor nebo náhrad pro pracovníky v odvětví rybolovu, kteří jsou postiženi hospodářskými a sociálními důsledky plánů obnovy, víceletého řízení a opatření na ochranu ekosystémů;
44. naléhavě žádá Komisi, aby zohlednila zvláštní charakteristiky drobného a pobřežního rybolovu, analyzovala, do jaké míry stávající nástroje odpovídají potřebám odvětví a vhodně je přizpůsobila;
45. požaduje opatření na zajištění státní suverenity ve výlučné ekonomické oblasti členských států a jejich rybolovných zdrojů, která budou umožňovat minimální řízení; zastává názor, že by pro loďstva každého členského státu měla být zachována oblast výlučného prostoru o rozsahu 12 mil, a navrhuje, aby byla zvážena možnost jejího rozšíření do přiléhajících oblastí odpovídajících oblastem kontinentálních šelfů;
Základní práva
46. je vážně znepokojen skutečností, že v oblasti justiční a policejní spolupráce pokračuje trend zmírňování norem pro lidská práva; zdůrazňuje, že normy lidských práv musí být v oblasti bývalého třetího pilíře podporovány stejným dílem, vzhledem k potenciálně velmi pronikavým důsledkům pro životy evropských občanů; ohrazuje se proti jakémukoli dalšímu rozrůzňování norem lidských práv a naléhavě žádá Komisi, aby základní práva stejnou měrou podporovala a dodržovala ve svých budoucích návrzích o evropském systému sledování financování terorismu (EU TFTS), Europolu a při provádění změny nařízení o Evropské agentuře pro základní práva;
47. znovu připomíná své zklamání nad skutečností, že Komise nereagovala včas na šokující porušování lidských práv, které bylo loni v souvislosti s vyhoštěním Romů zaznamenáno ve Francii, na reformu maďarské ústavy a nedostatek demokracie v Lotyšsku, kde osoby, které nemají lotyšské občanství (14,6 % všech obyvatel), stále nemohou volit, natož být voleny do místního zastupitelstva, a naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala vlastní opatření k tomu, aby zásady v oblasti lidských práv, jak je vymezuje Listina základních práv, byly dodržovány v celé Unii;
Azyl a migrace
48. znovu vyjadřuje svůj nesouhlas s represivním přístupem politik EU v oblasti přistěhovalectví; žádá proto nové iniciativy, které by měly být více zaměřeny na legální možnosti vstupu pro migranty a vypracování listiny práv pro všechny migranty a které budou podporovat zlegalizování pobytu pro migranty již žijící a pracující v EU;
49. požaduje předložení zvláštní směrnice, která by obsahovala veškerá ustanovení Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou dne 18. prosince 1990 ratifikovalo Valné shromáždění OSN, a promítla je do práva EU;
50. zdůrazňuje, že v souvislosti se všemi politikami EU v oblasti přistěhovalectví a migrace je naléhavě nezbytné uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů, a je zapotřebí zajistit, aby žádosti o azyl založené na pohlaví byly uznávány všemi členskými státy EU, aby bylo prosazováno právo na sloučení rodiny, ženám byl zaručen nezávislý právní status a aby k přistěhovalkyním, jež nemají žádné doklady, bylo přistupováno rovnoprávným a nediskriminačním způsobem;
Ochrana a uchovávání údajů
51. vyjadřuje hluboké zklamání nad skutečností, že Komise v souvislosti s revizí stávajícího rámce EU o ochraně údajů nevyužila příležitosti ke sjednocení zásad a norem ochrany údajů v oblasti justiční a policejní spolupráce s obecným režimem ochrany údajů; je vážně znepokojen skutečností, že normy v navrhované směrnici jsou velmi mírné a opětovně opakuje svůj úmysl usilovat o posílení práv subjektů údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce vzhledem ke skutečnosti, že neustále narůstá zájem orgánů činných v trestním řízení o osobní údaje, jež má k dispozici soukromý sektor; trvá na tom, aby Komise uskutečnila revizi nařízení 45/2001 s cílem sjednotit režim ochrany údajů, který se vztahuje na orgány EU, s novým obecným nařízením o ochraně údajů;
52. naléhavě žádá Komisi, aby při svém nadcházejícím přezkumu směrnice o uchovávání údajů 2006/24/ES zohlednila rozhodnutí německého ústavního soudu (BVerfG, 1 BvR 256/08 ze dne 2. března 2010), které zdůrazňuje požadavek na prokázání nezbytnosti a přiměřenosti lhůt pro uchovávání údajů;
Lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové
53. vyzývá Komisi, aby přezkoumala rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii s cílem rozšířit jeho oblast působnosti i na trestné činy páchané z nenávisti na základě sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity jejich obětí; naléhavě žádá Komisi, aby představila plán EU pro dosažení rovnoprávného postavení lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a aby v souvislosti se sledováním dodržování práv těchto osob uplatňovala ve svých legislativních návrzích horizontální přístup;
Europol
54. naléhavě žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost a předběžný i následný demokratický dohled nad činnostmi Europolu a jeho rozpočtovými prostředky a posouzeními hrozeb; znovu opakuje své stanovisko, že Europol musí bezpodmínečně dodržovat základní práva; naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh, který zajistí přístup ke spravedlnosti všem osobám, na něž byl vydán evropský zatýkací rozkaz, zaručí přístup k právní a soudní ochraně, právo na bezplatnou právní pomoc, právo na nezávislý soudní proces, který by proběhl v přiměřené lhůtě, bez známek diskriminace a nezávisle na správních, ekonomických, sociálních, kulturních a jazykových aspektech; zdůrazňuje, že vzhledem k rozsáhlým databázím, k nimž má Europol přístup, musí se řídit nejpřísnějšími normami a zásadami v oblasti ochrany údajů, důrazně se staví proti narůstajícím tendencím Europolu získávat přístup do databází v soukromém vlastnictví;
55. měl by dodržovat základní práva na ochranu údajů a vzhledem k rozsáhlým databázím, k nimž má přístup, se musí řídit nejpřísnějšími normami a zásadami v oblasti ochrany údajů, důrazně se staví proti narůstajícím tendencím Europolu získávat přístup do databází v soukromém vlastnictví;
Transparentnost
56. vyzývá Komisi, aby se zaměřila na povinné zavedení společného rejstříku transparentnosti u všech zástupců zájmových skupin v tomto rejstříku a aby při nadcházejícím přezkumu rejstříku navrhla důraznější pravidla o zveřejňování finančních údajů;
57. připomíná Komisi nutnost zrevidovat její Kodex chování komisařů a zejména pak potřebu účinně se vypořádat s tzv. syndromem otočných dveří; navíc požaduje, aby byla zpřísněna ustanovení týkající se prohlášení o finančních zájmech komisařů;
58. znovu připomíná Komisi její závazek k větší transparentnosti a přístupu k dokumentům a žádá ji, aby bez dalších odkladů vytvořila nové návrhy změny nařízení (ES) č. 1049/2001;
Dohoda ACTA
59. vyzývá Komisi, aby se poučila z veřejných protestů proti zásadnímu nedostatku transparentnosti při jednáních o obchodní dohodě proti padělání (ACTA); trvá na tom, že jednání o padělatelství a pirátství se musí držet specifických cílů a musí být vedeno v rámci příslušných mezinárodních orgánů, a to zcela transparentně a odpovědně, musí při něm být dodržovány občanské svobody i práva občanů, včetně svobody internetu, a musí zahrnovat rozvojové země a zohledňovat jejich legitimní potřebu přenosu technologií; trvá na tom, že Parlament i občanská společnost musí být zapojeny do vymezování mandátu k jednání o veškerých budoucích obchodních dohodách i do probíhajících obchodních jednání;
Lidská práva a mezinárodní obchod
60. Připomíná Komisi, že veškeré vnější činnosti Evropské unie, včetně mezinárodního obchodu a obchodní spolupráce se třetími zeměmi a regiony, se musí řídit zásadou soudržnosti politik, dodržováním a prováděním politických i sociálních lidských práv, a proto vyzývá Komisi, aby pozastavila stávající obchodní dohody a jednání o obchodních dohodách se zeměmi, které porušují základní demokratická a lidská práva;
61. důrazně trvá na tom, že do všech obchodních dohod vyjednaných Evropskou komisí je nutné začlenit jednoznačně formulované a závazné kapitoly o dodržování lidských práv a kapitoly o soudržnosti a do všech obchodních dohod, o nichž se teprve jedná, příslušné mechanismy urovnání sporů; bere na vědomí sdělení Komise o obchodu a rozvoji a trvá na tom, že obchodní politika EU by měla mít především zájem na tom, aby přispěla k udržitelnému sociálnímu, ekologickému a hospodářskému růstu a rozvoji v zájmu všech občanů;
62. vyzývá Komisi, aby nařídila vypracování studie hodnocení dopadu na lidská práva a aby její závěry byly poskytnuty EP dříve, než budou zahájena jakákoli jednání o mezinárodní obchodní dohodě;
63. vyzývá Komisi, aby přestala naléhat na podepsání dohod o hospodářském partnerství, a zajistila tak důstojné alternativní vztahy zemím, které se rozhodnou dohodu o hospodářském partnerství či dohodu o volném obchodu nepodepsat; vyzývá Komisi, aby navrhla nové mezinárodní mechanismy k předcházení spekulacím o potravinách a stabilizaci cen komodit;
Rozvoj
64. vyzývá Komisi, aby ve svém pracovním programu učinila prioritou přezkum pravidel pro řízení humanitární pomoci; upozorňuje na nezbytnost zvýšení finančních prostředků a posílení schopností a zdrojů, s cílem zajistit, aby poskytování humanitární pomoci zůstalo čistě civilním úkolem; znovu připomíná, že humanitární pomoc ani rozvojová politika nemohou být podřízeny požadavkům bezpečnostní politiky EU;
65. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s problematikou zajištění potravin a výživy přezkoumala své pokyny týkající se zabírání půdy; zdůrazňuje základní povahu práva na potravu; zdůrazňuje, že rozsáhlé zabírání půdy a využívání půdy k produkci biopaliva za účelem jeho vývozu snižuje schopnost místních obyvatel nejchudších zemí světa vydělat si na živobytí a potravu pro vlastní potřebu, což v těchto zemích ohrožuje jejich potravinovou soběstačnost;
Politika sousedství
66. vyjadřuje politování nad skutečností, že evropská politika sousedství (EPS) ve vztazích EU se severní Afrikou, Blízkým východem a Arabským poloostrovem nezměnila své zaměření, neboť se zakládá na evropských ekonomických zájmech a ne na touze lidí po svobodě a demokracii; zdůrazňuje, že tato lidová hnutí ukázala selhání evropské politiky sousedství;
67. žádá EU, aby rozvinula skutečné partnerství založené na vzájemném zájmu na rozvoji ve všech jeho dimenzích a formách spolupráce, které by podporovalo zaměstnanost, vzdělávání a odbornou přípravu a odráželo sociální a hospodářskou situaci každé z partnerských zemí; je toho názoru, že skutečné integrace lze dosáhnout jen v případě hmatatelného pokroku při řešení politického napětí a regionálních konfliktů v regionu, zejména v Palestině a na Západní Sahaře, a že napomůže k rozvoji ovzduší důvěry vedoucího ke sledování cíle demilitarizované oblasti Středomoří v duchu solidarity a míru, a to pomocí integrace;
Rozšíření
68. znovu připomíná, že by EU měla rozvíjet vzájemně prospěšné vztahy se všemi sousedními zeměmi, které by se zakládaly na vzájemné úctě a porozumění; trvá na tom, že EU musí být otevřená vůči všem evropským zemím, jejichž obyvatelé chtějí vstoupit do EU; zdůrazňuje, že politika rozšiřování EU by měla být prováděna při plném dodržování mezinárodního práva;
69. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby kandidátské země v průběhu přístupových jednání splnily kodaňská kritéria, vyvarovaly se reforem, jež mají negativní dopad na sociální situaci obyvatel, dodržovaly mezinárodní právo a rozvíjely dvoustranné a dobré sousedské vztahy se všemi členskými státy EU;
70. zdůrazňuje, že akční programy jednotlivých zemí by měly zohledňovat specifické podmínky příslušné země, neměly by prosazovat opatření a reformy, jež by byly přijaty v neprospěch pracujících a všech obyvatel obecně;
71. vyzývá Komisi, aby zlepšila správu finančních prostředků nástroje předvstupní pomoci s cílem zajistit nejvyšší prospěch jeho příjemcům a plnou parlamentní kontrolu;
Rozpočet a víceletý finanční rámec
72. očekává, že Komise jasně podpoří požadavek Evropského parlamentu, aby politická stanoviska přijatá Evropskou radou byla projednána mezi Parlamentem a Radou zastoupenou ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, a to ještě předtím, než Rada formálně předloží své návrhy, aby získala souhlas Parlamentu s nařízením o VFR podle článku 312 SFEU; zdůrazňuje, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů musí probíhat v rámci řádného legislativního postupu a budou ukončena, jakmile bude dosaženo dohody o finančních rozpočtech těchto programů; je připraven v případě potřeby plně využít svých pravomocí v rámci postupu souhlasu a řádného legislativního postupu, které mu byly uděleny Smlouvou; znovu připomíná, že je velmi znepokojen tím, že závěry zasedání Evropské rady mohly legislativním jednáním předcházet;
73. znovu opakuje svůj postoj k rozpočtu EU, tedy že by měl být silným nástrojem, který by zvýšil růst strategických investic, sociální pokrok a zaměstnanost a současně přitom usiloval o posílení hospodářské, územní a sociální soudržnosti celé Unie; žádá zejména o to, aby se zdroje soustředily na politiky a programy, které přispívají k dosažení těchto cílů, a zejména pak na podporu mládeže a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl být sestaven tak, aby měl skutečný ekonomický dopad a doplňoval politiky obnovy jednotlivých členských států;
74. naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrhy, které Unii zaručí přiměřenou výši zdrojů na budoucí roční rozpočty i na příští víceletý finanční rámec pro období 2014–2020;
75. v této souvislosti připomíná, že rok 2013 je posledním rokem současného VFR, ve kterém bude provádění spolufinancovaných projektů běžet plným tempem a počítá se s jeho dalším zrychlením, a lze očekávat, že převážnou většinu žádostí o platbu obdrží Komise ve druhé půli roku; vyzývá Radu a Komisi, aby okamžitě spolu s Parlamentem provedly analýzu a hodnocení údajů a požadavků, a zajistily tak, že provádění programů v roce 2013 nebude ohroženo; poukazuje na to, že nedostatek prostředků na platby ohrožuje stávající dobře fungující programy;
76. navíc zdůrazňuje, že v roce 2013 skončí platnost pravidla N+3, a proto bude nutné nároky na platby uplatňované 12 členskými státy předložit za dvě roční tranše závazků (za rok 2010 podle pravidla N+3 a za rok 2011 podle pravidla N+2); navrhované zvýšení prostředků na platby o 11,7 % (na 48,975 miliardy EUR) oproti minulému roku proto považuje za minimum, protože – jak uvádí Komise – se týká pouze roku 2013, a předpokládá, že potřeby plateb z předchozích let bude nutné pokrýt;
77. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.