NÁVRH USNESENÍ o pravidlech pro označování původu zboží (označení made in)
9. 1. 2013 - (2012/2923(RSP))
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
Robert Sturdy, Cristiana Muscardini za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0013/2013
B7‑0014/2013
Usnesení Evropského parlamentu o pravidlech pro označování původu zboží (označení made in)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (COM(2005)0661 – C7-0048/2010 – 2005/0254(COD)) předložený Komisí,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0273/2010),
– s ohledem na své stanovisko v prvním čtení ze dne 21. října 2010[1],
– s ohledem na přílohu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Pracovní program Komise na rok 2013“ ze dne 23. října 2012 (COM(2012)0629),
– s ohledem na všechna svá předchozí usnesení o označování původu zboží,
– s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně nařízení o povinném značení původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (O-000217/2012 – B7‑0552/2012),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Parlament dne 21. října 2010 přijal svůj postoj v prvním čtení k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (dále jen „nařízení o označení ,made in‘“), přičemž 525 hlasů bylo pro, 49 hlasů bylo proti a 44 poslanců se zdrželo hlasování;
B. vzhledem k tomu, že ačkoli již od té doby uplynuly více než dva roky, Rada dosud nepřijala svůj společný postoj, v důsledku čehož postup spolurozhodování uvízl na mrtvém bodě;
C. vzhledem k tomu, že Komise ve svém pracovním programu na rok 2013 uvádí, že kromě toho, že Rada ohledně návrhu nedosáhla shody, její návrh zastaral vzhledem k nedávnému vývoji právního výkladu pravidel WTO, který podal stálý odvolací orgán této organizace;;
D. vzhledem k tomu, že EU nemá platné harmonizované předpisy pro uvádění původu dováženého zboží, s výjimkou některých případů v odvětví zemědělství;
E. vzhledem k tomu, že povinné označování původu zavedly u některých výrobků členské země WTO, které nejsou členy EU, jako například Brazílie, Kanada, Čína a USA;
F. vzhledem k tomu, že pro tvůrce politiky, spotřebitele a podniky by bylo prospěšné mít k dispozici průkazné doklady toho, kdy jsou nutná společná ustanovení, má-li být zajištěna a posílena konkurence mezi členskými zeměmi WTO a také omezeny problémy s paděláním;
G. vzhledem k tomu, že mnoho evropských firem také dobrovolně používá označení „made in“ u některých výrobků prodávaných na jednotném trhu a vyvážených do zahraničí, zboží dovážené do EU ze třetích zemí se však podobnými ustanoveními řídit nemusí;
H. vzhledem k tomu, že informace jsou jedním ze základních kamenů svobody občanů;
1. hluboce lituje rozhodnutí Komise vzít zpět nařízení o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, které Parlament schválil v prvním čtení, aniž by o tom Parlament řádně informovala nebo poskytla spolutvůrcům právních předpisů podrobné odůvodnění svého rozhodnutí;
2. vyzývá Komisi, aby neprodleně informovala Parlament a Radu o nejnovějším vývoji v otázce výkladu pravidel WTO v důsledku sporu DS 384, který odvolacímu orgánu postoupila Kanada se stížností na některé požadavky na označování země původu uplatňované USA (systém COOL) a v němž byly třetími stranami Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Kolumbie, Evropská unie, Guatemala, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Mexická republika, Nový Zéland, Peru a Tchaj-wan;
3. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zadala provedení srovnávací studie legislativních postupů týkajících se označování původu, které jsou v současné době v platnosti a jsou používány v každé z členských zemích WTO, a to s cílem analyzovat základní zásady a vyhodnotit jejich soulad s pravidly WTO;
4. připomíná, že úspěch otevřeného a spravedlivého obchodu s třetímu zeměmi, o který se snaží Evropská unie, jde ruku v ruce s dodržováním pravidel WTO;
5. zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci multilaterálního obchodu byly zachovány rovné podmínky mezi podniky EU a jejich konkurenty z třetích zemí a bylo zabráněno poškozování podniků a spotřebitelů v EU výrobou padělků;
6. zdůrazňuje nutnost využívat účinněji veškeré dostupné prostředky – na regionální úrovni, na úrovni členských států i EU – s cílem umožnit spotřebitelům na jednotném trhu, aby byli při nákupu lépe informováni, a to i formou vzdělávání a zvyšováním informovanosti prostřednictvím masových sdělovacích prostředků;
7. oceňuje systém rychlého varování EU RAPEX, který usnadňuje rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí o opatřeních, která byla přijata s cílem zabránit prodeji výrobků, které představují vážné zdravotní a bezpečnostní riziko pro spotřebitele a profesionální uživatele nebo pro další veřejné zájmy chráněné prostřednictvím příslušných právních předpisů EU (tj. životní prostředí a bezpečnost), nebo omezit jejich prodej, s výjimkou potravin, léčiv a lékařských přístrojů, na něž se vztahují jiné mechanismy;
8. oceňuje veškeré úsilí zaměřené na harmonizaci kontrol a zvýšení účinnosti celních orgánů EU v boji proti nelegálnímu obchodování se zbožím a padělání zboží, a zdůrazňuje, jak je pro tento účel důležitá globální spolupráce v rámci Světové celní organizace (WCO);
9. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 212.