Postup : 2012/2864(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0053/2013

Předložené texty :

B7-0053/2013

Rozpravy :

Hlasování :

PV 07/02/2013 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0056

NÁVRH USNESENÍ
PDF 149kWORD 79k
4. 2. 2013
PE503.573v01-00
 
B7-0053/2013

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0112/2013

v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu


o soudním vzdělávání – soudních koordinátorech (2012/2864(RSP))


Klaus-Heiner Lehne za Výbor pro právní záležitosti
Tadeusz Zwiefka za skupinu PPE
Luigi Berlinguer za skupinu S&D
Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Eva Lichtenberger za skupinu Verts/ALE
Francesco Enrico Speroni za skupinu EFD

Usnesení Evropského parlamentu o soudním vzdělávání – soudních koordinátorech ((RSP)) (2012/2864(RSP))  
B7‑0053/2013

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 81 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, v nichž se stanoví, že jsou řádným legislativním postupem přijímána opatření, která mají za cíl zajistit „podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců“,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 1991 o zřízení Akademie evropského práva(1), svůj postoj ze dne 24. září 2002 k přijetí rozhodnutí Rady o zřízení Evropské sítě pro justiční vzdělávání(2) a na své usnesení ze dne 9. července 2008 o úloze vnitrostátního soudce v evropském soudním systému(3) a své doporučení Radě ze dne 7. května 2009 o rozvoji prostoru trestního soudnictví v EU(4),

–   s ohledem na sdělení e dne 20. dubna 2010 o akčním plánu provádění Stockholmského programu (COM(2010)0171),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program(5),

–   s ohledem na sdělení ze dne 13. září 2011 s názvem „Budování důvěry v celoevropskou justici – nový rozměr evropského justičního vzdělávání“,

–   s ohledem na pilotní projekt týkající soudního vzdělávání, který navrhl Parlament v roce 2011,

–   s ohledem na srovnávací studii o soudním vzdělávání v členských státech, jejíž vypracování zadal Parlament Akademii evropského práva (ERA) společně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání (EJTN)(6),

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 2010(7) a 14. března 2012(8) o soudním vzdělávání,

–   s ohledem na zkušenosti s projektem Eurinfra a sítí soudních koordinátorů pro evropské právo v Nizozemsku, jehož příkladu začínají následovat i další členské státy, především Itálie rámci svého projektu European Gaius, Dánsko, Rumunsko a Bulharsko, a který se skládá ze tří pilířů: a) zlepšování dostupnosti informačních zdrojů o evropském právu za využití internetu b) zlepšování znalostí evropského práva mezi soudci a c) vytvoření a provoz sítě soudních koordinátorů pro evropské právo;

–   s ohledem na obrovský pokrok v oblasti informačních technologií, díky němuž lze například v rostoucí míře využívat elektronického vzdělávání jakožto flexibilního nástroje k dosažení většího počtu koncových uživatelů, a to bez ohledu na čas či místo, přičemž pokročilé technologie – především sofistikované vyhledávače – lze využívat ke sběru informací za účelem zlepšování dostupnosti práva;

–   s ohledem na otázku Komisi o soudní sítí pro další vzdělávání – soudních koordinátorech (000186/2012 – B7‑0112/2013),

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že kořeny našich právních systémů jsou složité, takže podle jedné z nedávných akademických prací(9) by se na římské právo mělo nahlížet spíše jako na multikulturní projekt a nikoli specifický výsledek vývoje jedné kultury, přičemž common law – bez ohledu na jeho prétorskou sestru, zvykové právo, a vliv kanonického práva – je asi ve větší míře známo jakožto „anglo-normanské“ právo; vzhledem k tomu, že právní stát je věc, kterou máme společnou, a představuje jednu z hodnot, které evropské právo světu přineslo; vzhledem k tomu, že je třeba, aby právníci a pracovníci v soudnictví zaujímali celostní přístup;

B.  vzhledem k tomu, že nelze žádným způsobem omluvit neznalost evropského práva ze strany vnitrostátních soudců, kteří jsou a musí být evropskými soudci, jež by měli plnit zásadní úlohu v situaci, kdy bude nutné posílit evropskou dimenzi; vzhledem k tomu, že to nebrání podpoře evropské justiční kultury, v rámci níž je rozmanitost pozitivně vnímána jako společná hodnota;

C. vzhledem k tomu, že každý vnitrostátní soud je soudem práva EU;

D. vzhledem k tomu, že zvýšení počtu členských států a rostoucí zátěž Evropského soudního dvora znamenají, že vnitrostátní soudy musí využívat veškerých prostředků, které mají k dispozici, aby zajistily účinný a rychlý přístup ke spravedlnosti;

E.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí nákladově účelných způsobů, jak zlepšit vzdělávání soudců a jejich přístup k právu;

F.  vzhledem k tomu, že by bylo nesmírným přínosem, pokud by se podpořila myšlenka koordinátorů vnitrostátních soudů pro evropského právo a jejich propojení na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že by hlavní funkcí propojené sítě soudních koordinátorů bylo umožnit soudcům, aby si mohli snadno v rámci každodenní práce vyměňovat se svými protějšky v členských státech znalosti ohledně takových otázek, jako je interpretace konkrétních pojmů v rozhodném evropském právu (směrnici nebo nařízení), a to v rámci bezpečného digitálního prostředí (prostřednictvím pro tento účel vytvořeného sociálního média nebo portálu elektronického soudnictví); vzhledem k tomu, že takovéto „okruhy soudržnosti“ by přispěly k větší jednotnosti při uplatňování práva EU a současně by omezily počet řízení o předběžné otázce, aniž by se snižovala úloha Soudního dvora;

G. vzhledem k tomu, že Parlament již stanovil, že jeden ze způsobů, jak vyřešit dané problémy (náklady, jazykové vzdělávání, účinné vynakládání prostředků), spočívá ve využívání moderních technologií a financování tvorby on-line aplikací (tzv.apps, počítačových aplikací pro použití na osobních počítačích, mobilních telefonech, tabletech atd.);

H. vzhledem k tomu, že by bylo možné začít s obecnou částí práva EU, neboť elektronické řízení znalostí umožňuje rozsáhlý přístup k většině nejaktuálnějších informací;

I.   vzhledem k tomu, že v případě, že by každý členský stát začal vyvíjet svou vlastní technologii a své vlastní digitální struktury, by zajištění poskytování digitálních nástrojů bylo mrháním časem a finančními prostředky, zejména za současné napjaté hospodářské situace;

J.   vzhledem k tomu, že je třeba zamezit zdvojování činností a je třeba podporovat kvalitní projekty v oblasti vzdělávání; vzhledem k tomu, že takovýto přístup vyžaduje propojení členských států v oblasti řízení znalostí v oblasti práva EU;

K. vzhledem k tomu, že především při vývoji vyhledávačů určených k vyhledávání soudních rozhodnutí, stanovisek a právních předpisů EU obecně by měly členské státy zvážit, zda by tato technologie nebyla přínosem také pro soudnictví dalších členských států, přičemž v takovémto případě by bylo možné ji sdílet, koordinovat a vyvíjet společně;

L.  vzhledem k tomu, že by měl být vyvinut systém pro opětovné využití vzdělávacích produktů, například prostřednictvím záznamu a překladu/dabování/titulkování přednášek na základě spolufinancování;

M. vzhledem k tomu, že veškeré tyto činnosti by měly být spojeny v hlavním plánu řízení znalostí v oblasti soudnictví, a to případně za využití portálu elektronického soudnictví (e-justice);

N. vzhledem k tomu, že společná evropská právní úprava prodeje poskytne po svém schválení řádný základ pro síť koordinátorů pro evropské právo tím, že nabídne příležitost k dosažení horizontální soudržnosti mezi vnitrostátními soudci v oblastech, kde byla vydána jen omezená nebo žádná judikatura Evropského soudního dvora, aniž by samozřejmě došlo ke zdvojování specializovaných sítí v této oblasti;

O. vzhledem k tomu, že zájem o jiné systémy, nezaujatý přístup – včetně využívání nových technologií a metod – a dialog musí být hlavními zásadami v Evropě i ve světě, kde právo a právníci budou muset být inovativnější ve svém přístupu k řízení znalostí;

P.  vzhledem k tomu, že toto opatření může mít pozitivní dopad na to, jak veřejnost vnímá Evropskou unii, neboť bude volně k dispozici více fakty podložených informací, nebude popřáno sluchu mýtům a klamným informacím o Unii jako takové, o jejím právu a práci a vytvoří se větší prostor pro otevřenou debatu a politickou diskusi(10);

Q. vzhledem k tomu, že tato iniciativa představuje další aspekt budování evropské soudní kultury, nicméně sama o sobě je nedostačující; vzhledem k tomu, že nové vzdělávací metody a nové osnovy, které kladou důraz na jazykové vzdělávání a podporu studia komparativního práva a mezinárodního práva, je třeba rozšířit na univerzity a právní fakulty, přičemž ERASMUS (pro studenty práv a soudce) představoval pouze začátek;

R.  vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas pokročit a zahájit otevřenou diskuzí o právním vzdělávání soudců a právníků a právním vzdělání v rámci fóra, do nějž by byli zapojeni soudci, příslušné vnitrostátní orgány (včetně rad pro soudnictví a vzdělávacích institucí pro soudce) a Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN), Evropská síť rad pro justici (ENCJ) a Institut evropského práva (ELI);

1.  připomíná a znovu potvrzuje svá usnesení ze dne 17. června 2010 a 14. června 2012 o soudním vzdělávání;

2.  vyzývá Komisi, aby urychlila udělování zakázek v rámci tohoto pilotního projektu;

3.  vyzývá Komisi, aby podpořila a finančně zaštítila koordinátory vnitrostátních soudů pro evropské právo a rozvíjející se propojení vnitrostátních sítí soudních koordinátorů a aby současně podpořila myšlenky uvedené v bodech odůvodnění tohoto nařízení a v usneseních Parlamentu ze dne 17. června 2010 a 14. března 2012;

4.  poukazuje na případné přínosy pro hospodářství, zejména pro malé a střední podniky, které by měly vývoj a využívání elektronického učení a nových technologií, především vyhledávačů;

5.  domnívá se, že v rámci profesního rozvoje právníků by se měl klást důraz na potřebu společných standardů v oblasti profesionální etiky, na nezávislost a nestrannost soudců a na to, že je třeba, aby se v rámci přístupu k evropským předpisům respektovala rozmanitost, neboť to je jediný způsob, jak dosáhnout skutečné vzájemné důvěry;

6.  konstatuje, že právní systémy členských států vycházejí navzdory své rozmanitosti ze společných zásad a sdílí společné kořeny; připomíná, že ještě před několika staletími se u právnické profese v Evropě přepokládalo, že ji tvoří jednotná skupina odborníků, kteří jsou schopni poskytnout poradenství, připravit právní dokumenty a poskytovat právní zastoupení v kterékoli části Evropy; domnívá se, že politika v oblasti právního vzdělávání v Evropské unii by se měla inspirovat touto skutečností, která prokazuje, že plná mobilita právníků je možná;

7.  na závěr navrhuje, aby Komise v létě 2013 uspořádala fórum, jakousi „Mesinskou konferenci“ pro budování evropské soudní kultury, na němž by se mohli soudci všech úrovní a služebního postavení setkat a diskutovat o aktuální oblasti či oblastech, které jsou z hlediska práva kontroverzní či složité s cílem podpořit diskusi, navázat kontakty, vytvořit komunikační kanály a vybudovat vzájemnou důvěru a porozumění; domnívá se, že takové fórum by rovněž mohlo příslušným orgánům a odborníkům, včetně vysokých škol a profesních subjektů, poskytnout příležitost k diskusím o politice v oblasti soudního vzdělávání a o budoucnosti právního vzdělávání v Evropě;

8.  pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi.

(1)

Úř. věst. C 267, 14.10.1991, s. 33.

(2)

Úř. věst. C 273 E, 14.11.2003, s. 99.

(3)

Úř. věst. C 294 E, 3.12.2009, s. 27.

(4)

Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 116.

(5)

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 12.

(6)

http://www.europarl.europa.eu/delegations/en/studiesdownload.html?languageDocument=EN&file=60091

(7)

Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 130.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0079.

(9)

P.G. Monateri, Black Gaius. A Quest for the Multicultural Origins of the „Western Legal Tradition“, Hastings Law Journal 51, 2000, 479 et seq.; na http://www.jus.unitn.it/cardozo/users/pigi/blackgaius/bge.pdf

 

 

(10)

Viz., například pokud jde o mylné představy ohledně zapojení EU v oblastí trestního práva, výborná práce „Opting out of EU Criminal law:What is actually involved“ , Hinarejos, Spencer a Peers, pracovní dokument CELS, nová edice, č. 1, http://www.cels.law.cam.ac.uk/publications/working_papers.php

Právní upozornění - Ochrana soukromí