Postup : 2013/2543(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0125/2013

Předložené texty :

B7-0125/2013

Rozpravy :

PV 12/03/2013 - 6
CRE 12/03/2013 - 6

Hlasování :

PV 14/03/2013 - 8.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0090

NÁVRH USNESENÍ
PDF 164kWORD 101k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0121/2013
6. 3. 2013
PE507.377v02-00
 
B7-0125/2013/rev.

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o posílení boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, homofobii, transfobii a všem ostatním formám trestných činů z nenávisti a verbálních projevů nenávisti (2013/2543(RSP))


Ulrike Lunacek, Nikos Chrysogelos, Carl Schlyter, Catherine Grèze, Jan Philipp Albrecht, Elisabeth Schroedter, Barbara Lochbihler, Franziska Keller, Raül Romeva i Rueda, Sandrine Bélier, Jean Lambert, Jean-Jacob Bicep, Nicole Kiil-Nielsen za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o posílení boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, homofobii, transfobii a všem ostatním formám trestných činů z nenávisti a verbálních projevů nenávisti (2013/2543(RSP))  
B7‑0125/2013/rev.

Evropský parlament,

–   s ohledem na mezinárodní lidskoprávní nástroje zakazující diskriminaci, zejména Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace (UNCERD),

–   s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména článek 14 této úmluvy, který zakazuje „ diskriminaci založenou na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení“ a na dodatkový protokol č. 12 této úmluvy o všeobecném zákazu diskriminace a na související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–   s ohledem na článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, podle nějž se zakazuje „jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“ nebo na státní příslušnosti,

–   s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“,

–   s ohledem na článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který uvádí, že „při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“,

–   s ohledem na článek 19 SFEU, který EU svěřuje politický mandát „přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“,

–   s ohledem na článek 67 SFEU, který uvádí, že EU „usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení [...] rasismu a xenofobii a boj proti nim“,

–   s ohledem čl. 83 odst. 2 SFEU, který uvádí, že „ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členských států je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření“, může EU pomocí směrnic „stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti“,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o rasismu, xenofobii, antisemitismu, islamofobii, nesnášenlivosti vůči Romům, homofobii, transfobii, diskriminaci, nenávisti založené na předsudcích, extremismu a přístupu EU k trestnímu právu,

–   s ohledem na Agenturu Evropské unie pro základní práva a její práci týkající se zákazu diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, homofobie, s nimi spojených nesnášenlivostí a násilí motivovaného předsudky,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že součástí rasismu, xenofobie, antisemitismu, homofobie, transfobie, nesnášenlivosti vůči Romům a dalších souvisejících intolerancí jsou přesvědčení, předsudky a postoje, které legitimizují diskriminaci, násilí a nenávist založené na konkrétních důvodech;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoliv všechny členské státy zavedly zákaz diskriminace do svých právních systémů s cílem podporovat rovnost pro všechny, v EU nadále dochází k diskriminaci a trestným činům páchaným z nenávisti, např. k násilí a trestným činům motivovaným rasismem, xenofobií, nesnášenlivostí vůči Romům, náboženskou nesnášenlivostí, antisemitismem, homofobií, transfobií či příslušností k menšinové skupině, tedy k činům páchaným na základě důvodů uvedených v Listině základních práv;

C. vzhledem k tomu, že projevy, kampaně, zveřejňované materiály a programy, které šíří nenávist a nesnášenlivost, jsou propagovány vůdčími extremistickými a populistickými politiky, jejichž strany jsou v některých členských státech zastoupeny v parlamentu a dokonce i ve vládě;

D. vzhledem k tomu, že pravicová populistická Strana svobodných Rakouska (FPÖ) toleruje nárůst trestné činnosti z nenávisti a verbálních projevů nenávisti a dokonce k tomuto nárůstu podněcuje; vzhledem k tomu, že rakouský populistický politik strany FPÖ Heinz-Christian Strache má na své stránce v síti Facebook antisemitské kreslené vtipy; vzhledem k tomu, že v Rakousku se počet incidentů vyvolaných antisemitismem v letech 2011 až 2012 zdvojnásobil a vzrostl tedy ze 71 případu na 135 případů; vzhledem k tomu, že rakouská organizace ZARA bojující proti rasismu informovala o 706 rasistických činech, k nimž došlo v roce 2011 a jejichž terčem byly především osoby afrického původu nebo muslimové (včetně zavraždění, rasisticky motivovaných zatčení, případů diskriminace a verbálních projevů nenávisti); vzhledem k tomu, že nedávné útoky na mladé homosexuály navíc ukázaly, že trestná činnost páchaná z nenávisti a nenávistné verbální projevy se týkají i rakouské menšiny lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů;

E.  vzhledem k tomu, že řecká populistická a neonacistická strana Chrisi Avgi (Zlatý úsvit) vybízí k rostoucí trestné činnosti páchané z nenávisti a k většímu počtu nenávistných verbálních projevů, při čemž řecká policie toleruje v případě těchto trestných činů beztrestnost; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bylo v Řecku od ledna do září 2012 zaznamenáno 87 rasistických trestných činů, z nichž bylo 15 činů způsobeno rasisticky motivovaným násilím a brutalitou, které vyvolala policie; vzhledem k tomu, že podle sdružení přistěhovalců došlo v Řecku v letech 2011 a 2012 k 600 případům rasistických trestných činů, jejichž obětí byly zejména osoby pákistánského nebo afgánského původu nebo muslimové; vzhledem k tomu, že nově zřízené jednotky řecké policie specializované na trestnou činnost z nenávisti náležitě nefungují, což vede k tomu, že řada trestných činů z nenávisti není vykazována jako tento druh trestné činnosti, při čemž nejmarkantnějším příkladem je nedávná vražda přistěhovalce z Pákistánu (kterého dva neonacisté přepadli při jízdě na kole a ubodali k smrti); vzhledem k tomu, že řecká komunita lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů upozorňuje na alarmující nárůst trestné činnosti motivované homofobií a transfobií i stejně motivovaných nenávistných verbálních projevů; vzhledem k tomu, že řecká policie údajně neuznává, že by trestné činy spáchané na základě transfobie a homofobie patřily do kompetence nových jednotek pro trestnou činnost z nenávisti, odmítá stížnosti obětí těchto trestných činů či nelegálních migrantů, kteří se stávají obětí trestných činů z nenávisti;

F.  vzhledem k tomu, že význačný konzervativní komentátor a zakládající člen maďarské strany Fidesz Zsolt Bayer vyvolal v Maďarsku i v zahraničí rozhořčení, když přirovnal Romy ke zvířatům a prohlásil, že by „neměli být tolerováni“ a že „značná část Romů se neumí přizpůsobit společnosti. Nejsou schopni žít mezi lidmi. Tito Romové jsou zvířata a chovají se jako zvířata. Když narazí na odpor, zavraždí. Nejsou schopni lidské komunikace. Z jejich zvířecích lebek zaznívají neartikulované zvuky [...]“; dále vzhledem k tomu, že Márton Gyöngyösi, komentátor zahraniční politiky maďarské krajně pravicové strany Jobbik, vyzval k sestavení „židovského seznamu“ a argumentoval tím, že Židé ohrožují bezpečnost;

G. vzhledem k tomu, že švédské statistické údaje za rok 2011, které se týkají trestných činů spáchaných z nenávisti vůči náboženství, ukazují pokles počtu islamofobních trestných činů z nenávisti, ovšem nárůst trestné činnosti motivované antisemitismem; vzhledem k tomu, že k nejpočetnějším trestným činům ovšem patřily xenofobní či rasistické trestné činy; vzhledem k tomu, že policie ve Švédsku objasní pouze 7 % trestných činů spáchaných z nenávisti, zatímco u všech trestných činů celkem se tento podíl rovná 17 %; vzhledem k tomu, že se vyskytly zprávy o antisemitském násilí v Malmö, na něž mimo jiné poukázalo i OSN a prezident USA; vzhledem k tomu, že v září 2012 explodovala nálož před synagogou v Malmö a že na základě podezření ze spáchání tohoto trestného činu byli zatčeni dva mladí muži;

H. vzhledem k tomu, že z průzkumu situace v Německu uskutečněného organizací Human Rights Watch a zveřejněného dne 9. prosince 2012, vyplynulo, že oběti trestných činů z nenávisti se často setkávají s nepatřičným jednáním orgánů činných v trestním řízení, například s nedostatkem zákroků policie proti agresorům, s odmítáním vyhledávat svědky či přiložit ke spisům jejich výpověď a v některých případech s takovým zacházením s obětí, jako by se jednalo o agresora;

I.   vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) vyjádřila ve své zprávě z roku 2011 týkající se Španělska námitky ohledně rozhodnutí, jež přijal v roce 2007 ústavní soud a podle něhož je trestnost popírání holokaustu v rozporu s ústavou; vzhledem k tomu, že podle tohoto rozhodnutí nemá pouhé a neutrální popření určitých faktů, aniž by jeho záměrem bylo ospravedlňovat násilí, nenávist či diskriminaci nebo k nim vybízet, trestní charakter; vzhledem k tomu, že proti tomuto rozhodnutí hlasovali 4 celkem z 12 soudců; vzhledem k tomu, že ECRI byla informována o místním lídrovi Lidové strany, který několik let podněcoval verbální projevy nenávisti v Badaloně nedaleko Barcelony, při nichž rumunské a romské přistěhovalce obviňoval z trestné činnosti v tomto městě; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti vyjádřily znepokojení nad „neviditelným“ rasismem a rasovou diskriminací ve Španělsku i nad pasivitou a nedostatkem vůle správních orgánů na nižších úrovních uznat existenci tohoto problému a řešit jej; vzhledem ke skutečnosti, že ohledně rasismu či rasové diskriminaci nejsou k dispozici žádné údaje a že tento fakt budí dojem, že rasismus neexistuje; vzhledem k tomu, že v návaznosti na značně medializovaná soudní řízení s majiteli barcelonských knihkupectví, v nichž se prodávaly publikace hájící a podporující genocidu, bylo v říjnu 2009 na barcelonském státním zastupitelství zřízeno oddělení pro trestné činy z nenávisti a diskriminaci; vzhledem k tomu, že podle příslušných orgánů se v současnosti neplánuje založení podobného oddělení i v jiných španělských městech a že na hodnocení jeho efektivity je příliš brzy;

J.   vzhledem k tomu, že ve Spojeném království značně vzrostla trestná činnost motivovaná nenávistí vůči osobám se zdravotním postižením;

K. vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU a členské státy přijaly opatření k potírání tohoto chování jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře, a to předcházením takovému chování výchovou ke kultuře respektu vůči ostatním, jejich přijímání a toleranci a zajištěním toho, aby oběti takové chování hlásily, orgány činné v trestním řízení jej vyšetřovaly a soudní systém za něj ukládal tresty;

L.  vzhledem k tomu, že EU přijala k boji proti takovým činům a diskriminaci celou řadu nástrojů, zejména: směrnici Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (směrnice o rasové rovnosti)(1); směrnici Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (směrnice o rovném zacházení v zaměstnání)(2) a jež zakazuje diskriminaci v zaměstnání založenou na náboženském vyznání či přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci; rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii)(3) a rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů;

M. vzhledem k tomu, že podle směrnice 2012/29/EU Evropského parlamentu a Rady, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(4), mají členské státy povinnost chránit a podporovat oběti násilí motivovaného předsudky, aniž by je jakkoli diskriminovaly, a to ani na základě jejich právního postavení, a že podle této směrnice je možné, že oběti trestného činu spáchaného na základě předsudku či diskriminace obzvláště v souvislosti s osobními rysy obětí, budou vzhledem k specifické povaze takového trestného činu potřebovat zvláštní ochranu;

N. vzhledem k tomu, že návrh směrnice Rady, který vypracovala Komise v roce 2008 ohledně ochrany rovného zacházení mimo pracovní poměr bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (směrnice o rovnosti), Rada nepřijala ani po pěti letech diskusí, neboť několik členských států je zásadně proti němu;

O. vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva se nejčastěji objevují oficiální záznamy o rasistických/xenofobních trestných činech (25 členských států), dále o trestných činech motivovaných antisemitismem (12) a sexuální orientací obětí (8), extremistických trestných činech (7), trestných činech z náboženských důvodů (6) a islamofobních trestných činech (6); vzhledem k tomu, že ve čtyřech členských státech byly oficiálně zaznamenány údaje o trestných činech z důvodu genderové identity obětí, jejich příslušnosti k romské menšině či zdravotního postižení;

P.  vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva uvedla, že každý čtvrtý příslušník menšinové skupiny se již někdy stal obětí trestného činu z nenávisti, že až 90 % těchto činů není hlášeno policii a že pouze čtyři členské státy shromažďují či zveřejňují údaje o trestných činech útočících na Romy a jen osm členských států zaznamenává trestné činy motivované (domnělou) sexuální orientací oběti;

Q. vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva každý čtvrtý příslušník menšinové skupiny již byl obětí rasově motivovaného trestného činu a až 90 % všech útoků či výhrůžek, s nimiž se setkávají migranti nebo příslušníci etnických menšin, není hlášeno policii;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval Komisi, Radu a členské státy, aby posílily boj proti násilí a diskriminaci, k nimž dochází na základě předsudků, jako je rasismus, xenofobie, antisemitismus, islamofobie, homofobie, transfobie a nesnášenlivost vůči Romům;

S.  vzhledem k tomu, že vyzval zejména k tomu, aby:

a)  byly bezvýhradně uplatňovány směrnice zakazující diskriminaci, které již byly přijaty, a rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii;

b)  byla bezodkladně přijata směrnice o rovnosti;

c)  bylo přezkoumáno rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii s cílem rozšířit působnost tohoto rozhodnutí, zpřísnit jeho ustanovení a posílit jeho účinnost;

d)  vnitrostátní i evropské právní předpisy uznaly trestné činy z nenávisti, motivaci pachatelů vycházející z předsudků a dopad těchto činů na oběti, a aby rovněž zohledňovaly shromážděné údaje o těchto trestných činech;

e)  byl zaveden plán pro dosažení rovného postavení osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci a genderovou identitu;

f)   byly učiněny kroky k posílení boje proti nesnášenlivosti vůči Romům a k zaručení základních práv Romů na ochranu před pronásledováním, diskriminací a vyhoštěním;

g)  se veřejně činné osoby zdržely veřejných prohlášení, kterými by vybízely nebo naváděly k nenávisti či stigmatizaci skupin osob na základě jejich rasy, etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, sexuální orientace či národnosti;

T.  vzhledem k tomu, že na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaném ve dnech 17.–18. ledna 2013 zahájilo irské předsednictví diskusi o opatřeních EU, jejichž cílem je boj proti trestným činům z nenávisti, rasismu, antisemitismu, xenofobii a homofobii, a zdůraznilo, že je nutná lepší ochrana a lepší shromažďování údajů, jakož i větší angažovanost vedoucích představitelů při „aktivním prosazování evropských hodnot a vytváření ovzduší vzájemného respektu vůči osobám z odlišného náboženského či etnického prostředí nebo osobám jiné sexuální orientace a při jejich začleňování“;

U. vzhledem k tomu, že komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová nedávno varovala před politickými debatami krajní pravice, které přispívají v celé EU k nenávisti, neboť se stále častěji objevují verbální projevy opovržení útočící na menšinové skupiny, jako jsou Romové, muslimové, Židé a přistěhovalci; vzhledem k tomu, že ve spojitosti s šířící se hrozbou násilného extremismu mohou rasistické, extremistické a populistické politické projevy mimo jiné inspirovat „osamělé vlky“ k bezhlavému zabíjení;

V. vzhledem k tomu, že je nutné shromáždit souhrnné, srovnatelné, spolehlivé a kategorizované údaje, na jejichž základě by bylo možné prokazovat diskriminaci při soudních řízeních, posuzovat rozsah nerovnosti a různorodosti, hodnotit účinnost antidiskriminačních právních předpisů a navrhovat efektivní postupy veřejné politiky;

W. vzhledem k tomu, že od připravované zprávy Agentury EU pro základní práva o její studii diskriminace a viktimizace lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů se očekává, že objasní rozsah trestných činů motivovaných homofobní a transfobní nenávistí, jakož i verbálních projevů této nenávisti;

X. vzhledem k tomu, že všechny státy, které jsou členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), včetně všech členských států EU, uznaly, že zločiny z nenávisti, které se definují jako trestné činy motivované předsudky, představují problém, který musí být řešen prostřednictvím trestněprávních předpisů a specifických a cílených politik;

1.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby posílily boj proti násilí a diskriminaci, k nimž v členských státech dochází z důvodu předsudků a nenávisti, a to tím, že:

a)  ve smyslu zásad nastíněných Parlamentem navrhnou ambiciózní přezkum rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV, který se zaměří výslovně na určité formy a projevy antisemitismu, islamofobie, homofobie, transfobie a nesnášenlivosti vůči Romům;

b)  zajistí, aby všechny relevantní trestněprávní nástroje EU, tedy i rámcové rozhodnutí, byly zcela v souladu s normami pro lidská práva, včetně práva na svobodu projevu; tím, že budou současně řešit jasně definované a vymezené jednání, které nelze potírat mírnějšími prostředky, a do rozhodnutí zakomponují širší škálu odstupňovaných trestů, případně i alternativních trestů, jako jsou veřejně prospěšné práce;

c)  zahájí uplatňování komplexní strategie boje proti trestným činům z nenávisti, násilí motivovaného předsudky a proti diskriminaci;

d)  bez dalšího odkladu přijmou směrnici o rovnosti, která je jedním z hlavních nástrojů EU pro podporu a zaručení skutečné rovnosti v EU a pro boj proti předsudkům a různým formám diskriminace;

e)  zajistí bezvýhradné uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a tento rámec posílí především tak, že vezmou na vědomí a budou dlouhodobě podporovat potírání nesnášenlivosti vůči Romům, a to i s cílem umožnit místním a regionálním orgánům, aby pomocí dostupných finančních zdrojů, včetně fondů EU, mohly vypracovat a realizovat účinné politiky, programy a iniciativy určené k začlenění Romů do společnosti, které budou v souladu s lidskými právy; budou bedlivě dohlížet na dodržování základních práv a provádění směrnice o volném pohybu;

f)   systematicky vyhodnotí odborné znalosti získané pomocí různých relevantních programů EU (Daphne, Základní práva a občanství 2007–2013, Práva a občanství 2014–2020 a Spravedlnost 2014–2020) a rovněž posoudí zapojení příslušných organizací občanské společnosti;

g)  zajistí shromažďování rozsáhlejších a spolehlivých údajů o trestných činech páchaných z nenávisti, tj. přinejmenším vedení záznamů o počtu případů hlášených veřejností a zaznamenaných orgány, o počtu odsouzení, důvodech, pro něž byly trestné činy označeny jako diskriminační, o uložených trestech, ale i o průzkumech viktimizace obětí trestných činů zaměřených na povahu a rozsah nehlášených trestných činů, na zkušenosti obětí trestných činů s vymáháním práva, důvody, které vedly k nenahlášení případu, a na informovanost obětí trestných činů z nenávisti o jejich právech;

h)  zavedou mechanismy, kterými zviditelní trestné činy páchané z nenávisti v EU, neboť tyto mechanismy prokážou seriózní přístup orgánů k trestné činnosti z nenávisti, budou oběti těchto trestných činů a svědky motivovat k hlášení takových incidentů umožní vymáhání odškodnění od pachatelů;

i)   vyhoví opakované žádosti Parlamentu a vypracují plán pro dosažení rovného postavení osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci a genderovou identitu;

j)   přimějí EU k podpisu Mezinárodní úmluvy OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace, kterou všechny členské státy již ratifikovaly;

k)  realizují v praxi příslušné závazky přijaté členskými státy v rámci mezinárodních organizací, včetně rozhodnutí Rady ministrů OBSE č. 9/09 o boji proti trestným činům z nenávisti a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 o opatřeních v boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity;

l)   při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020 podpoří a doplní vnitrostátní politiky a programy za konkrétním účelem potírání násilí páchaného na zdravotně postižených;

m) budou otázky spojené se všemi druhy násilí založeného na předsudcích začleňovat do pracovního programu agentur EU (např. Agentury EU pro základní práva, nadace Eurofound, Evropské policejní akademie, agentur Eurojust a FRONTEX a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu);

2.  vyzývá všechny členské státy, které mají námitky ke směrnici o rovnosti a blokují ji, aby své důvody zveřejnily, a umožnily tak veřejnou a transparentní diskusi o těchto důvodech;

3.  vyzývá členské státy, aby zaručily, že vedoucí představitelé a orgány – ať už působí na jakékoliv úrovni či v jakékoliv oblasti (vláda, státní, regionální či místní správní orgány, orgány činné v trestním řízení, soudy, politické strany, přední politické a církevní osobnosti apod.) – nebudou svým jednáním ani svými prohlášeními vybízet k diskriminaci, násilí a nenávisti a nebudou tyto jevy ani tolerovat;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

(1)

Úř. věst. L 180, 19.07.00, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 303, 02.12.00, s. 16.

(3)

Úř. věst. L 328, 06.12.08, s. 55.

(4)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

Právní upozornění - Ochrana soukromí