NÁVRH USNESENÍ o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích
6. 3. 2013 - (2012/2803(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Richard Ashworth za skupinu ECR
B7‑0126/2013
Usnesení Evropského parlamentu o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích
Evropský parlament,
– s ohledem na články 295, 310, 311, 312 a 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a protokol č. 1 k Lisabonské smlouvě,
– s ohledem na politickou dohodu dosaženou na základě závěrů ze zasedání Evropské rady, jež se konalo ve dnech 7.–8. února,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 SFEU přijme Rada zvláštním legislativním postupem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR), přičemž rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Parlamentu;
B. vzhledem k tomu, že podle č. 310 odst.1 SFEU musí být veškeré příjmy a výdaje Unie zahrnuty do rozpočtu;
C. vzhledem k tomu, že podle článku 295 SFEU se Parlament, Rada a Komise navzájem konzultují a upravují vzájemnou dohodou způsoby své spolupráce, a vzhledem k tomu, že by za tímto účelem měly uzavřít interinstitucionální dohodu s cílem zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech;
D. vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise se v čl. 312 odst. 5 SFEU vyzývají, aby přijaly všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí finančního rámce;
E. vzhledem k tomu, že podle článku 311 SFEU si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik a má být financována plně z vlastních zdrojů; vzhledem k tomu, že Rada má před přijetím nového rozhodnutí o reformě vlastních zdrojů konzultovat Parlament a musí navíc získat souhlas Parlamentu předtím, než přijme nařízení týkající se prováděcích opatření k systému vlastních zdrojů;
F. vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby EU disponovala jak rozpočtem, tak rozpočtovým postupem, jež plně odrážejí transparentní a demokratickou podstatu procesu parlamentního rozhodování a kontroly na základě dodržování zásad jednotnosti a univerzálnosti, což vyžaduje, aby se všechny příjmy a výdaje vykazovaly v plné výši bez jakýchkoli vzájemných úprav;
SOUVISLOSTI
1. je si velmi dobře vědom skutečnosti, že jednání o VFR na období 2014–2020 probíhají ve velmi složitém hospodářském kontextu, kdy členské státy vynakládají značné a pokračující úsilí na fiskální úpravy ve svých vnitrostátních rozpočtech;
2. připomíná, že EU potřebuje moderní rozpočet a investice zaměřené na budoucnost, jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU; navzdory pokračujícímu investičnímu úsilí zdůrazňuje dlouhodobý význam přístupu ve dvou rovinách spočívajícího ve fiskální konsolidaci příznivé pro růst, kdy je snižování schodků veřejných financí a veřejného dluhu spojeno s podporou tohoto typu investic;
3. konstatuje, že v kontextu současných rozpočtových omezení je nezbytné získat plnou podporu občanů EU; zdůrazňuje, že výzva, které Unie čelí, nebude spočívat ve vynakládání více prostředků, ale v tom, aby byly tyto prostředky vynakládány efektivněji a na plnění skutečných potřeb;
OBECNÉ ÚVAHY
Stropy
4. přijímá politickou dohodu ohledně celkových stropů VFR dosaženou na zasedání Evropské rady ve dnech 7.–8. února, která odráží pragmatickou a realistickou odpověď na obtížné fiskální a hospodářské podmínky ve všech členských státech;
5. uznává, že stropy VFR představují pouze jeden aspekt budoucího sestavování rozpočtu a že stejně – ne-li více – důležité jsou účinné a efektivní výdaje; mimoto připomíná, že veškeré výdaje EU musí být zaměřeny na ty regiony a členské státy, které je nejvíce potřebují, a to v souladu se zásadou rovnosti a solidarity mezi novými a starými členskými státy;
Jednotnost rozpočtu
6. vítá skutečnost, že Evropská rada trvala na tom, aby všechny výdaje, s výjimkou některých nástrojů flexibility, zůstaly uvnitř VFR a pod dohodnutými stropy prostředků na závazky; konstatuje, že toto ujednání zaručuje předvídatelnost, transparentnost a jednotnost financování v rámci VFR;
Lepší vynakládání prostředků
7. opakuje, že hlavní zásadou pro vytváření rozpočtu EU by nyní ještě více než kdy jindy mělo být dosažení evropské přidané hodnoty a zajištění řádného finančního řízení – efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti, a to při dodržení zásady subsidiarity, jak je definována v článku 5 SEU a zakotvena v protokolu č. 1 k Lisabonské smlouvě o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;
8. požaduje, aby členské státy podle čl. 310 odst. 5 a článku 317 SFEU plnily rozpočet v souladu se zásadou řádného finančního řízení; připomíná členským státům, že mají právní povinnost zajistit, aby prostředky zapsané do rozpočtu byly využívány v souladu s touto zásadou, a že musí převzít svou část odpovědnosti za to, aby byly s rostoucí naléhavostí řešeny nedostatky odhalené Účetním dvorem;
Nesplněné závazky (Reste à liquider – RAL)
9. je znepokojen rostoucí úrovní RAL a zároveň uznává, že rozsah těchto závazků, budou-li přeneseny do příštího VFR, vytváří velkou nejistotu, co se týče výše plateb v rámci strukturálních fondů, a to zejména s ohledem na roky 2014 a 2015, kdy je pravděpodobné, že bude velká část RAL vyplacena kvůli pravidlu N+2;
10. zdůrazňuje, že členské státy potřebují v souvislosti s výší plateb, které jsou v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti plánovány pro příští VFR, záruky, aby mohly jak předvídat skutečnou výši svých příspěvků na daný rok, tak naplánovat využití příjmů;
11. vyzývá Komisi, aby plně objasnila skladbu RAL a posoudila, zda je současný vrchol ve výši RAL v první řadě důsledkem hospodářské krize, nebo je znakem širších strukturálních problémů; požaduje efektivnější řízení rozpočtu, aby byla výše RAL snížena na udržitelnější úroveň;
KONKRÉTNÍ ÚVAHY
Doba trvání
12. bere na vědomí závěr Evropské rady, že příští VFR bude trvat sedm roků; opakuje své stanovisko, že by bylo lepší, aby rámec nebyl delší než pět let;
13. trvá proto na tom, aby budoucí rámce počínaje rokem 2020 trvaly maximálně pět let, což by umožnilo větší pružnost a schopnost reagovat na měnící se hospodářské a fiskální podmínky neustále se vyvíjejícího globálního prostředí, stejně jako lepší sladění období VFR s funkčním obdobím evropských orgánů, čímž by byla posílena demokratická odpovědnost;
Přezkum v polovině období
14. vítá bod 11 závěrů Evropské rady a trvá na tom, aby jakýkoli VFR dohodnutý s Parlamentem obsahoval právně závaznou doložku o přezkumu, která by umožňovala strategickou analýzu a opětovné posouzení priorit v oblasti výdajů v rámci již dohodnutých stropů, stejně jako to, aby mohl rozpočet EU efektivněji reagovat na měnící se okolnosti; upozorňuje na to, že by tento přezkum byl příležitostí pro nově zvolený Parlament a novou Komisi k posouzení priorit pro jejich funkční období; navrhuje pro tento strategický přezkum tento harmonogram:
· Komise by po evropských volbách a následné konzultaci s členskými státy a novým Parlamentem měla nejpozději do června 2015 předložit strategický přezkum vhodného financování pro každý z navrhovaných nástrojů, programů a fondů, jenž by byl případně doplněn o příslušné návrhy;
· Rada a Parlament by podle vnitřních postupů a v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy měly nejpozději do 30. března 2016 dospět ke společnému postoji ke všem případným návrhům Komise;
· strategický přezkum by měl poté, co jej schválí Parlament i Rada, vstoupit v platnost pro roky 2017–2020;
Potřeba flexibilnějšího VFR
15. s ohledem na makroekonomické prostředí a výzvy představované rychle se měnící světovou ekonomikou se domnívá, že menší rozpočet vyžaduje větší flexibilitu, a to jak napříč okruhy, tak mezi rozpočtovými roky;
16. uvádí, že by byl ochoten udělit svůj souhlas pouze poté, co by obdržel dostatečné záruky pro existenci náležitě flexibilní rozpočtové architektury, která by Unii umožňovala řádně řešit měnící se okolnosti a priority při respektování již dohodnutých stropů;
Vlastní zdroje
17. bere na vědomí, že se Rada, v souladu s výsadními právy, které jí uděluje Smlouva, jednomyslně shodla na příjmové stránce rozpočtu; v této souvislosti konstatuje, že Parlament, ačkoli nemá žádná zákonná práva nad rámec konzultace ve věci nařízení Rady, kterým se stanoví ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů, bude v souladu s článkem 311 SFEU požádán o udělení souhlasu s nařízením Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření;
18. vyjadřuje svůj pevný závazek k dosažení rychlé dohody s Radou v této oblasti, a to v souladu příslušnými ustanoveními Smlouvy;
INTERINSTITUCIONÁLNÍ JEDNÁNÍ
19. připomíná, že podle čl. 312 odst. 2 SFEU přijme Rada zvláštním legislativním postupem nařízení, kterým se stanoví VFR, a to poté, co obdrží souhlas Parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů; naléhavě proto vyzývá orgány, aby dosáhly vzájemně prospěšného postupu v této věci s cílem zabránit potenciálně škodlivé a zbytečné rozpočtové krizi; v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že je důležité dodržet čl. 312 odst. 5 SFEU, který orgánům ukládá, aby činily „všechna nezbytná opatření k usnadnění tohoto přijetí“;
20. zdůrazňuje, že nyní to bude poprvé, kdy bude nařízení o VFR přijato na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy, která zahrnují nová ujednání o spolupráci mezi orgány, jež kombinují účinné rozhodování s dodržováním příslušných výsad, jak jsou definovány v SFEU;
21. vyjadřuje svou ochotu zahájit v souladu s čl. 312 odst. 2 SFEU věcná jednání s Radou s cílem zajistit udělení svého souhlasu a rychlé přijetí jak nařízení o VFR, tak interinstitucionální dohody, jež poskytnou stabilní a předvídatelný právní základ pro odvětvové programy týkající se výdajů;
22. zdůrazňuje, že stávající jednání mezi Radou a Parlamentem o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů musí probíhat v souladu s řádným legislativním postupem; pověřuje své specializované výbory, aby zahájily jednání s Radou v příslušných složeních;
23. podtrhuje, že nedosažení dohody ve věci VFR by ohrozilo základní logiku střednědobého sestavování programů, jehož cílem je poskytnout stabilní právní a rozpočtový základ rozsáhlým programům, které se provádějí po několik let; upozorňuje, že tato eventualita není v zájmu žádného z orgánů, ani – a to především – příjemců programů EU v členských státech;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám členských států a také ostatním příslušným orgánům a institucím.