NÁVRH USNESENÍ o vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP
5. 6. 2013 - (2013/2657(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Sabine Lösing, Willy Meyer, Takis Hadjigeorgiou, Marie-Christine Vergiat, Younous Omarjee za skupinu GUE/NGL
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0258/2013
B7‑0264/2013
Usnesení Evropského parlamentu o vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP
Evropský parlament,
– s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu,
– s ohledem na 13. a 14. výroční zprávu pracovní skupiny Rady pro vývoz konvenčních zbraní (COARM)[1],
– s ohledem na seznam zboží a technologií dvojího užití uvedený v přílohách nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití,
– s ohledem na společnou akci Rady 2002/589/SZPB ze dne 12. července 2002 o příspěvku Evropské unie k boji proti destabilizačnímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní a o zrušení společné akce 1999/34/SZBP a s ohledem na strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a proti nedovolenému obchodování s nimi, kterou přijala Evropská rada ve dnech 15.–16. prosince 2005[2],
– s ohledem na Wassenaarské ujednání o kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití ze dne 12. května 1996 a na seznamy tohoto zboží, technologií a střeliva aktualizované v letech 2011 a 2012[3],
– s ohledem na celosvětovou smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou dne 2. dubna 2013 přijalo Valné shromáždění OSN,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že vývoz a přeprava zbraní mají dopad na bezpečnost lidí, lidská práva, demokracii, řádnou správu věcí veřejných a společensko-hospodářský rozvoj, a že je tudíž důležité, aby EU posílila kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, jež by měla fungovat v rámci transparentního, účinného a všeobecně uznávaného a definovaného systému kontroly zbraní;
B. vzhledem k tomu, že společný postoj Rady 2008/944/SZBP představuje právně závazný rámec, který stanovuje osm kritérií, a vzhledem k tomu, že nejsou-li tato kritéria dodržena, měla by být vývozní licence zamítnuta (v případě kritérií 1 až 4), nebo by zamítnutí mělo být alespoň zváženo (v případě kritérií 5 až 8);
C. vzhledem k tomu, že tato kritéria by měla mimo jiné zamezit vývozu zbraní, jenž by mohl vést k vyostřování konfliktů (kritéria 3 až 4) a k porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva (kritérium 2) nebo by zhoršil vyhlídky přijímající země na další rozvoj (kritérium 8); vzhledem k tomu, že společný postoj neuvádí žádné omezení rozsahu, a tudíž se těchto osm kritérií vztahuje jak na vývoz zbraní v rámci EU, tak i na přepravu zbraní do zemí přidružených k EU;
D. vzhledem k tomu, že podle článku 3 společného postoje stanovuje těchto osm kritérií pouze minimální normy, kterými nejsou dotčena přísnější opatření na kontrolu zbraní uplatňovaná členskými státy;
E. vzhledem k tomu, že článek 10 společného postoje stanovuje, že ačkoli členské státy mohou navrhovaný vývoz posoudit na základě hospodářského, sociálního, komerčního a průmyslového zájmu, nesmí tato hlediska ovlivnit uplatňování kritérií, z nichž vychází společný postoj;
F. vzhledem k tomu, že od doby, kdy jsou předkládány výroční zprávy Rady podle čl. 8 odst. 2 společného postoje Rady 2008/944/SZBP byla zaznamenána určitá snaha o vytvoření výkonnějšího systému kontroly a podávání zpráv; vzhledem k tomu, že standardizovaný systém kontroly a podávání zpráv zatím neexistuje a že členské státy osm kritérií uvedených ve společném postoji uplatňují a vykládají různými způsoby, když povolují či zakazují vývoz stejných kategorií vojenského materiálu do stejných destinací; vzhledem k tomu, že členské státy tedy musí v zájmu lepšího a ambiciózního dodržování těchto osmi kritérií odstranit legislativní a provozní překážky;
G. vzhledem k tomu, že dodržování společného postoje se stalo předmětem výzkumu akademických kruhů a příspěvků publikovaných zástupci občanské společnosti; vzhledem k tomu, že není možné dodržování daných osmi kritérií nezávisle kontrolovat;
H. vzhledem k tomu, že v minulých letech byla přijata opatření namířená proti nezákonnému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, jako je například protokol OSN o střelných zbraních; vzhledem k tomu, že do pracovního programu a částečně i do samotného společného postoje byly zařazeny oblasti jako kontrola zprostředkování obchodu se zbraněmi, licenční výroba mimo Evropskou unii a kontrola konečných uživatelů;
I. vzhledem k tomu, že právní předpisy EU týkající se zboží dvojího užití regulují vývoz, přepravu, zprostředkování a tranzit tohoto zboží, které se konkrétně se řídí nařízením (EU) č. 388/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009; vzhledem k tomu, že ačkoli byl v únoru 2012 zaktualizován seznam zboží a technologií dvojího užití podle Wassenaarského ujednání, velká většina takového zboží, zejména technologie sledování, stále nepodléhá právně závaznému systému kontroly vývozu;
J. vzhledem k tomu, že řada technologií a softwarových produktů určených ke sledování a velké množství jiného zboží, jež přijímající země využívají k represím proti vlastnímu obyvatelstvu, není uvedena ani na společném vojenském seznamu Evropské unie, ani na seznamu zboží dvojího užití vypracovaném EU;
K. vzhledem k tomu, že dodavatelé zbraní se v rámci svých zahraničních obchodních aktivit nadále v první řadě zaměřují na rozvojové země; vzhledem k tomu, že v letech 2004–2011 představovala hodnota smluv o přepravě zbraní, jež byly uzavřeny s rozvojovými zeměmi, dvě třetiny hodnoty takových smluv v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že nezodpovědná přeprava zbraní a dluhy související se zbraněmi oslabují šanci řady rozvojových zemí dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí;
L. vzhledem k tomu, že státy Evropské unie v roce 2011 udělily licence na vývoz zbraní v celkové hodnotě 37,52 miliard EUR;
M. vzhledem k tomu, že události jako Arabské jaro na Blízkém východu a v severní Africe opět ukázaly problematickou vazbu mezi závazky, které tyto země přijaly na poli demokratizace a lidských práv v souvislosti s uzavíráním obchodů se zbraněmi; vzhledem k tomu, že události Arabského jara opět potvrdily naprostou nezbytnost a význam společného postoje a jeho osmi kritérií, jakož i rozsáhlejších mezinárodních dohod, například smlouvy o obchodu se zbraněmi; vzhledem k tomu, že by bylo obezřetné se z těchto situací v budoucích iniciativách a zprávách poučit, zejména pokud jde o šíření prodaných zbraní mezi nestátními subjekty, jak se stalo v případě Libye;
N. vzhledem k tomu, že země Blízkého východu a severní Afriky v posledních letech stále patří k nejdůležitějším odběratelům evropských zbraní; vzhledem k tomu, že členské státy EU vyvezly v roce 2010 do těchto zemí zbraně v celkové hodnotě 8 324,3 milionů EUR a v roce 2011 v celkové hodnotě 7 975,2 milionů EUR s odůvodněním, že tím podporují politickou stabilitu[4]; vzhledem k tomu, že členské státy EU udělily v letech 2006 až 2010 jen pro Libyi vývozní licence v celkové hodnotě 1 056 milionů EUR, zatímco ve stejném časovém období bylo zamítnuto 54 žádostí o vývoz zbraní do Libye na základě kritérií 2, 7 a 5 (nejčastěji na základě kritéria 2);
O. vzhledem k tomu, že organizace Transparency International pokládá mezinárodní obchod se zbraněmi za jednu ze tří nejzkorumpovanějších sfér obchodu na světě;
1. konstatuje, že podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) jsou těsně za USA druhým největším světovým vývozcem zbraní členské státy EU dohromady a že stále větší podíl zbraní – 61 % v roce 2011 – směřuje do zemí mimo EU;
2. vítá skutečnost, že evropské i mimoevropské třetí země se na základě společného postoje a smlouvy o obchodu se zbraněmi zapojily do systému pro kontrolu vývozu zbraní; se znepokojením však konstatuje, že osm stanovených kritérií se v členských státech EU uplatňuje a vykládá nejednotně; požaduje proto, aby společný postoj i všechny povinnosti, jež se od něho odvíjejí, byly vykládány a plněny standardizovaným, jednotným a revidovaným způsobem, a aby byl současně vytvořen mechanismus, kterým by bylo možné řešit bezpečnostní otázky členských států spojené s vývozem zbraní; konstatuje, že EU má jakožto jediná unie států k dispozici celosvětově ojedinělý, závazný právní rámec, který posiluje kontrolu vývozu zbraní, včetně vývozu do krizových oblastí, zemí s problematickou situací v oblasti lidských práv a zemí, v nichž prokazatelně hrozí nepovolené dodání dovezeného zboží jiným konečným uživatelům;
3. zastává názor, že vzhledem k negativnímu dopadu zbrojních výdajů na příležitosti chudších přijímajících zemí k rozvoji by mělo být zpřísněno kritérium 8 tak, aby byly automaticky zamítány veškeré vývozní licence, jež nejsou slučitelné s rozvojem;
4. připomíná, že netransparentní nakupování zbraní značně přispívá k nadměrnému zadlužení některých zemí, včetně několika členských států; trvá tudíž na tom, aby nákup a prodej zbraní probíhal transparentněji a aby výroční zprávy EU i nadále uváděly informace o obchodu se zbraněmi v rámci Společenství;
5. domnívá se, že by měl být vytvořen standardizovaný systém kontroly a podávání zpráv, který by umožnil veřejně posoudit, zda a do jaké míry se jednotlivé členské státy EU při posuzování rizik a rozhodování o vývozu řídí osmi kritérii společného postoje, z čehož by bylo možné vyvodit závěry o tom, v jakém rozsahu tato kritéria uplatňují vnitrostátní orgány; považuje za důležité, aby byl tento systém založen na zásadě transparentnosti;
6. trvá na tom, že v rámci přezkumu by měly být formulace společného postoje ujasněny a upřesněny, aby byla příslušná kritéria vykládána a uplatňována jednotně; trvá na tom, aby se dodržoval zejména článek 10 společného postoje; vyzývá k tomu, aby uživatelská příručka uváděla podrobnější pokyny pro kritéria 2 a 7 a aby byly aktualizovány přílohy I až IV, včetně odkazu na strategie EU v oblasti lidských práv vypracované pro jednotlivé země;
7. vyzývá, aby společný postoj zahrnoval soubor nástrojů pro období po skončení embarga, který by měl zahrnovat či iniciovat: a) pravidelná posouzení, na nichž by se kromě skupiny COARM podílela také další příslušná oddělení a pracovní skupiny EU a vnitrostátní vlády a orgány a jež by měla ujasnit, zda by EU měla znovu uvalit embargo, nadále ho za určitých opatření zachovat nebo dále normalizovat kontroly, b) politiku presumpce zamítnutí vývozní licence pro státy, na něž bylo někdy v minulosti uvaleno embargo, c) uplatňování opatření rovnocenného stávajícímu mechanismu informování o zamítnutí vývozní licence či mechanismu konzultace, pokud jde o veškerou případnou přepravu zbraní do státu, na nějž bylo někdy v minulosti uvaleno embargo, d) předkládání zpráv ze strany států o jednotlivých přepravách a jejich zahrnutí do konsolidované zprávy, e) zachování práva členských států zkontrolovat po přepravě konečné použití a f) kontrola konečného využití zboží dvojího užití ve státech, na něž bylo uvaleno embargo, by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i tyto státy;
8. v souvislosti s kontrolou vývozu a uplatňování osmi kritérií vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zboží, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely, jako jsou například technologie sledování nebo náhradní díly a výrobky vhodné pro použití při kybernetickém vedení války nebo porušování lidských práv s použitím nesmrtících zbraní;
9. dále požaduje, aby byla lépe uplatňována kritéria společného postoje 2008/944/SBZP, a navrhuje, aby bylo těchto osm kritérií v rámci ustanovení společného postoje rozšířena i na služby spojené s vývozem zbraní, know-how a odborným výcvikem; požaduje, aby při vývozu zboží a technologií dvojího užití bylo ověřováno, zda splňuje osm kritérií, pokud existují důvody domnívat se, že by vývoz takového zboží a technologií jedno z nich porušil;
10. s politováním konstatuje, že v roce 2010 předalo jen 63 % členských států EU úplné údaje o uskutečněných vývozech zbraní; konstatuje, že země, které opakovaně předkládají neúplné údaje o svých uskutečněných vývozech, patří zároveň k největším vývozcům zbraní jak v EU, tak i celosvětově;
11. konstatuje, že metody používané ke shromažďování údajů o vývozech zbraní a postupy zveřejňovaní získaných souborů údajů se v jednotlivých členských státech liší, takže výroční zpráva skupiny COARM obsahuje standardizované informace o udělených vývozních licencích, ale neuvádí některé důležité informace o skutečném vývozu zbraní; vyzývá proto, aby byl ve všech členských státech zaveden a jednotně používán standardizovaný postup pro poskytování informací o uskutečněných vývozech; vítá iniciativy členských států usilující o zlepšení této situace a jejich snahu o poskytování a zveřejňování přesných, aktuálních a úplných informací; požaduje, aby ve výroční zprávě skupiny COARM byly uváděny jednotlivé případy zamítnutí licence včetně informací o tom, na základě kterých kritérií byly zamítnuty a kterého členského státu se případ týká;
12. vyzývá členské státy, aby poskytovaly doplňující, aktuálnější informace, které by mohly být v případě potřeby použity jako základ k vypracování společného seznamu zemí, jež by svými vývozy a přepravou zbraní porušily jedno či více z osmi kritérií; tyto informace by současně sloužily vnitrostátním a obecně schváleným mezinárodním kontrolním orgánům k lepšímu pochopení situace a k účinnějším kontrolám a skupině COARM k sestavení výroční zprávy; v této souvislosti navrhuje, aby byl zřízen mechanismus kontrol prováděných po vývozu;
13. požaduje, aby ve výroční zprávě skupiny COARM byly uvedeny i informace o konečném místě určení zbraní vyvezených v rámci Evropy, o případně problematických návazných přepravách do třetích zemí a o licenční výrobě mimo EU; mimoto navrhuje, aby byla do výroční zprávy skupiny COARM začleněna otázka následných kroků týkajících se problematických vývozů zbraní, na něž upozornily předchozí zprávy, jakož i opatření přijatá členskými státy k jejich řešení;
14. bere na vědomí, že na schůzích pracovní skupiny COARM pořádaných ve spolupráci s pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM) probíhají – a měly by probíhat pravidelněji – konzultace s vládními úředníky odpovědnými za vydávání státních vývozních licencí, protože tyto konzultace mohou podstatně přispět k provádění společného postoje a ke zvyšování kvality vzájemně předávaných informací; dále má za to, že by konzultace měly být rozšířeny na organizace občanské společnosti a další zúčastněné strany zabývající se otázkou kontroly vývozu zbraní;
15. zdůrazňuje důležitou roli občanské společnosti, vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu jak při provádění a prosazování sjednaných norem společného postoje na vnitrostátní a unijní úrovni, tak při vytváření transparentního systému kontroly se stanovenou odpovědností; požaduje proto vytvoření transparentního a silného kontrolního mechanismu, který by upevnil roli parlamentů a občanské společnosti;
16. bere na vědomí skutečnost, že dodržování kritérií je kontrolováno v souladu s vnitrostátními předpisy, že dodržování osmi kritérií není možné nezávisle ověřovat a že z jejich porušení některým z členských států neplynou žádné důsledky; je toho názoru, že by měly být určeny způsoby a prostředky pro nezávislou kontrolu toho, zda nedochází k porušování společného postoje; domnívá se, že vnitrostátní parlamenty nebo zvláštní parlamentní orgány, například parlamentní kontrolní výbory, musí zajistit účinný dohled nad uplatňováním těchto kritérií; vyzývá všechny členské státy, aby usilovaly o jednotné a ambiciózní uplatňování osmi kritérií; vyzývá členské státy, aby rovněž podporovaly mnohem větší míru transparentnosti tím, že budou dříve zveřejňovat úplné soubory údajů o vývozu zbraní ze všech členských států; v tomto ohledu zdůrazňuje význam spolupráce s občanskou společností;
17. znovu vyjadřuje plnou podporu uzavření pevné a právně závazné smlouvy o obchodu se zbraněmi pod záštitou OSN, která by se vztahovala na mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi a jejich přepravu; zdůrazňuje, že by se tento cíl měl tedy stát jednou z priorit vnější politiky EU;
18. naléhá na členské státy, aby daly přednost smlouvě, z níž budou vyplývat pevné členské závazky k jejímu uplatňování, před slabou smlouvou, k níž se dopěje na základě obecného konsenzu; v souladu s čl. 5 odst. 3 smlouvy dále členské státy vybízí, aby její ustanovení uplatňovaly na co největší škálu konvenčních zbraní;
19. zdůrazňuje význam mechanismů zajišťujících transparentnost a odpovědnost pro účinné uplatňování jakékoli mezinárodní dohody o kontrole zbraní; vyzývá proto, aby pevná a jasná ustanovení o každoročním zveřejňování informací ze strany států, které jsou smluvními stranami takové dohody, o veškerých jejich rozhodnutích o přepravě zbraní – včetně informací o typu a množství vybavení, jehož přeprava byla povolena, a jeho příjemcích a o plném uplatňování ustanovení dohody – byla doplněna o mechanismy pro výměnu informací a osvědčených postupů mezi smluvními státy, které se týkají rozhodnutí o vývozu, dovozu a přepravě zbraní;
20. zdůrazňuje a vítá skutečnost, že smlouva konkrétně zakazuje přepravu určitých konvenčních zbraní, včetně ručních palných zbraní, pokud dochází k porušení sankcí a zejména embarg na dodávky zbraní uvalených na základě kapitoly VII Charty OSN, k porušení mezinárodních povinností vyvážejícího státu vyplývajících z mezinárodních dohod, především dohod souvisejících s přepravou konvenčních zbraní nebo nedovoleným obchodováním s těmito zbraněmi, a pokud existují informace o tom, že vyvážené zbraně a zboží mohou být použity při genocidě, zločinech proti lidskosti, válečných zločinech a útocích na civilní obyvatelstvo;
21. zastává názor, že by Evropská unie měla přijmout větší odpovědnost za mír a bezpečnost v Evropě a ve světě a zahájit další kampaně na omezování zbrojení a odzbrojení a že by se měla aktivněji zasazovat v oblastech, jako je nešíření zbraní, a světové odzbrojení a kontroly přepravy zbraní;
22. domnívá se, že EU by měla zformulovat komplexní strategii konverze; v souvislosti s touto strategií doporučuje, aby byl vypracován plán na co nejrychlejší přechod od výroby zbraní na výrobu nevojenského zboží;
23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.
- [1] Úř. věst. C 382, 30.12.2011, s. 1.
- [2] Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 1; Rada Evropské unie 5319/06, 13.1.2006.
- [3] http://www.wassenaar.org/
- [4] Zpráva o vývozu zbraní za rok 2012 Společné rady pro církev a rozvoj, Gemeinsame Konferenz Kirche und Entwicklung (GKKE, Společná konference pro církev a rozvoj), s. 9.