NÁVRH USNESENÍ o opatření EU v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí
10. 6. 2013 - (2013/2673(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Daniel Cohn-Bendit, Raül Romeva i Rueda, Karima Delli, Malika Benarab-Attou, Rui Tavares, Jean Lambert, Elisabeth Schroedter, Marije Cornelissen, Ana Miranda, Franziska Keller, Margrete Auken za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0270/2013
B7‑0276/2013
Usnesení Evropského parlamentu o opatření EU v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí
Evropský parlament,
– s ohledem na politickou dohodu o doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi, jíž bylo dosaženo v Radě dne 28. února 2013,
– s ohledem na závěry Evropské rady o Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí ze dne 7. února 2013,
– s ohledem na návrh Komise ze dne 5. prosince 2012 s názvem „Vytvoření rámce pro kvalitu stáží – Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni“ (COM(2012)0728),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy,
– s ohledem na své usnesení ze ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že 23,5 % mladých lidí v EU je v současnosti nezaměstnáno, nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech přesahuje 55 %, 8,3 milionu Evropanů mladších 25 let nepracuje ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), 15 % dětí ukončuje školní docházku před ukončením sekundárního vzdělání a 10 % občanů EU žije v domácnostech tvořených nezaměstnanými; vzhledem k tomu, že tato situace může mít závažné sociální důsledky pro společnost i jednotlivce, a vzhledem k tomu, že tyto problémy neustále narůstají, takže hrozí vznik ztracené generace;
B. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí a těch, kteří nepracují ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), má lidskoprávní dopady a má za následky porušování lidských práv; pro vyřešení této situace je nutné zaujmout přístup založený na dodržování práv;
C. vzhledem k tomu, že současná krizová opatření ke snižování veřejných výdajů v zemích postižených krizí již prokázala svůj přímý negativní dopad na mladé lidi v důsledku škrtů ve vzdělávání, ve vytváření pracovních míst a v podpůrných službách; vzhledem k tomu, že politiky, které v současnosti postihují mladé lidi, jsou vytvářeny bez zapojení těch, jichž dotýkají, a subjektů podílejících se na jejich uplatňování;
D. vzhledem k tomu, že politiky vzdělávání a odborné přípravy hrají důležitou roli v boji s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí a významně podporují jejich začleňování a zapojení; vzhledem k tomu, že je potřeba vyšších investic do odborného vzdělávání a přípravy, začleňování do struktur vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vzhledem k tomu, že zvyšování kvalifikace je nezbytnou podmínkou vybavení jednotlivců pro kvalitní pracovní místa v odvětvích, ve kterých počet pracovních pozic narůstá, jako jsou například tzv. zelená pracovní místa, pracovní pozice v oboru informačních a komunikačních technologiích nebo v oblasti poskytování péče;
1. naléhavě vyzývá členské státy, jejich čelní představitele a Evropskou komisi, aby
- zaujali k mladým lidem a zaměstnanosti přístup založený na dodržování práv,
- zapojili do vytváření politik mladé lidi, kterých se daná problematika dotýká,
- rozpoznali a ukončili krizové politiky, které zvyšují nezaměstnanost mladých lidí a jejich vyčlenění,
- se zaměřili na dostupnost kvalitních pracovních pozic, vzdělání a odborné přípravy;
zdůrazňuje, že Evropský parlament bude podrobně sledovat pokrok a zda jsou slíbená opatření prováděna, a to především s ohledem na záruku pro mladé lidi;
2. vyzývá Komisi, aby nejdříve zhodnotila a pak ukončila nesourodá a mnohdy destruktivní krizová opatření; zdůrazňuje naléhavou potřebu nejen veřejného závazku podpory zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi, aby investice podporující zaměstnanost mladých lidí, jako je vytváření pracovních míst, vzdělávání, odborná příprava, výzkum a rozvoj, nebyly zahrnuty do cílových schodků, neboť se jedná o řešení pro udržitelné východisko z krize, která zároveň napomáhají upevnění konkurenceschopnosti a udržitelné produktivity hospodářství EU;
3. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy s více jak 25% nezaměstnaností mladých lidí v regionech vytvořila jednoletý podpůrný plán pro boj s nezaměstnaností mladých lidí tím, že vytvoří pracovní pozice pro nejméně 10 % z nich;
4. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byl jejich přístup k mladým lidem a zaměstnanosti založen na dodržování práv; zdůrazňuje, že především v době hluboké krize nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt důstojné práce mladých lidí a že hlavním hlediskem musí být základní pracovní normy spolu s dalšími normami, které s kvalitou práce souvisejí;
5. varuje, že snaha přivést mladé lidi do zaměstnání všemi možnými prostředky může ohrozit kvalitu takovéhoto zaměstnání, práva mladých lidí na pracovišti a především jejich právo na důstojný příjem; varuje před tím, aby byla mobilita mládeže považována za univerzální řešení, a poukazuje na zkušenosti přistupujících zemí a rozvojových zemí s odlivem mozků a plýtváním mozky;
6. vyzývá členské státy, aby místo prázdných slibů o reformách vzdělávání a odborné přípravy řešily otázky přístupu, investic a kvality s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost politiky; připomíná, že je nezbytné se zaměřit na přechod mezi různými druhy vzdělávání a odborné přípravy a uznávat kvalifikace nabyté v průběhu neformálního a informálního učení; zdůrazňuje, že jistota příjmu a důvěra v budoucnost trhu práce jsou důležitými aspekty výběru vysokoškolského vzdělání, které významně působí především na mladé lidi, již jsou ohroženi vyšším rizikem vyloučení;
7. vyzývá členské státy, aby podnikly důrazné kroky v boji s nezaměstnaností mladých lidí a raným vyloučení, a to především za využití preventivních opatření proti předčasnému ukončování školní docházky, odborné přípravy či učňovského vzdělávání (např. díky zavedení duálního vzdělávacího systému nebo stejně účinných rámců);
8. zdůrazňuje, že mladí lidé by měli mít příležitost získat zaměstnání v rámci svého vlastního společenství a že je potřeba vyřešit geografické nerovnosti v rámci Evropy, pokud jde o příležitosti mladých lidí; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že jejich politiky budou svými opatřeními napomáhat návratu mladých lidí do jejich zemí původu, a tím bránit odlivu mozků a ubývání lidského kapitálu;
9. zdůrazňuje, že sociální investice ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou, by snížily stávající hospodářské ztráty vyplývající z toho, že mladí lidé nejsou zapojeni do trhu práce, které Eurofound odhaduje na 153 miliard EUR, respektive 1,2 % HDP EU[1];
10. konstatuje, že sociální investice do mládeže mohou mít širokou řadu podob, například: rozvíjení partnerství mezi školami, vzdělávacími centry a místními nebo regionálními podniky; cílené poskytování kvalitního vzdělávání a vysoce kvalitních programů stáží pro mladé lidi; programy odborného vzdělávání zajišťované ve spolupráci s podniky; programy zaměřené na přijímání a vzdělávání mladých osob a na usnadnění jejich přechodu ze systému vzdělávání do zaměstnání, v rámci nichž by zkušení pracovníci tyto mladé lidi zacvičovali přímo v pracovním prostředí; podpora mladých lidí při jejich zapojení do společnosti; podpora regionální, evropské a mezinárodní mobility za využití dalšího pokroku směrem ke vzájemnému uznávání kvalifikace a dovedností; zdůrazňuje také, že sociální investice mohou doprovázet účinné pobídky, jako jsou dotace na nábor pracovníků nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které zajistí důstojné životní a pracovní podmínky, s cílem povzbudit zaměstnavatele ve veřejné i soukromé sféře, aby zaměstnávali mladé lidi, investovali do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do průběžného vzdělávání a zvyšování jejich dovedností v průběhu zaměstnání, a podporovat podnikání mladých lidí;
11. vyzývá k tomu, aby bylo bezodkladně v prvních letech víceletého finančního rámce předběžně vyčleněno 6 miliard EUR přidělených na novou iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže, jejímž cílem je řešit nezaměstnanost mladých a zavádět záruky pro mladé; zdůrazňuje, že MOP odhaduje náklady na provádění záruk pro mladé v celé eurozóně na 21 miliard EUR; vyzývá proto k tomu, aby byly navýšeny přidělené prostředky v rámci revize víceletého finančního rámce; vítá rozšíření skupiny způsobilých příjemců záruk pro mladé na osoby mladší 30 let;
12. informuje členské státy, že Evropský parlament má v úmyslu podrobně sledovat činnost všech členských států při realizaci záruky pro mladé a vybízí mládežnické organizace, aby i nadále poskytovaly Evropskému parlamentu analýzy aktivit členských států;
13. připomíná, že zbývá mnoho pro dosažení hlavních dvou cílů strategie pro mládež (vytváření rovných příležitostí pro mladé lidi na trhu práce a podpora začlenění do společnosti) a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, jak obrovský dopad měla krize na zapojení mladých lidí do společnosti;
14. zdůrazňuje, že každá aktivita členských států a evropských institucí pro boj s nezaměstnaností mladých lidí by měla přinejmenším obsahovat tyto dva kroky: rozpoznat a ukončit kontraproduktivní politiky a navrhnout politiky, které ve spolupráci s dotčenými subjekty řeší zapojení a zaměstnanost mladých lidí;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Eurofound (2012), „NEET – mladí lidé, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě: charakteristiky, náklady a politické reakce v Evropě“ Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.