NÁVRH USNESENÍ o přípravách zasedání Evropské rady (ve dnech 27. a 28. června 2013) – opatření EU v boji s nezaměstnaností mladých lidí
10. 6. 2013 - (2013/2673(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Hannes Swoboda za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0270/2013
B7‑0279/2013
Usnesení Evropského parlamentu o přípravách zasedání Evropské rady (ve dnech 27. a 28. června 2013) – opatření EU v boji s nezaměstnaností mladých lidí
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem „Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi a připojené usnesení Parlamentu ze dne 24. května 2012 o sdělení „Iniciativa Příležitosti pro mladé“[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 nazvané „Zapojení mladých lidí do zaměstnání“ (COM(2012)727),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi (2012/2901(RSP),
– s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 7. a 8. února,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. února 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že 22,8 % mladých lidí v EU je v současnosti nezaměstnaných, přičemž v některých členských státech přesahuje nezaměstnanost mladých lidí 50 %;
B. vzhledem k tomu, že 8,3 milionu Evropanů mladších 25 let a dalších 6,5 milionu mladých lidí ve věku 25–29 let nepracuje ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty se nadále zvyšují a hrozí, že vyroste ztracená generace;
C. vzhledem k tomu, že mladí lidé z rodin migrantů, Romové, zdravotně postižení a další lidé ze zranitelných skupin obyvatelstva čelí většímu riziku, že opustí systém vzdělávání a odborné přípravy, aniž by získali vyšší sekundární vzdělání;
D. vzhledem k tomu, že 15 % dětí ukončuje školní docházku, aniž by dokončilo sekundární vzdělání, a že 10 % občanů EU žije v domácnostech, jejichž členové jsou všichni bez práce;
E. vzhledem k tomu, že náznaky toho, že mladý člověk pravděpodobně předčasně ukončí školní docházku, jsou prvním varovným příznakem cyklického opakování chudoby,
1. vítá skutečnost, že Evropská rada uznala význam zaměstnanosti mladých lidí pro prosperitu Evropy; naléhavě vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby zintenzívnily své úsilí v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to v rámci obecnějšího posunu směrem k zaručení sociálních práv a řešení sociálních nerovností v Evropské unii;
Nezaměstnanost mladých lidí jakožto společenská nerovnováha
2. zdůrazňuje záporné makroekonomické dopady – obzvláště dopady na růst, budoucí zaměstnatelnost a produktivitu – společenské nerovnováhy vznikající v důsledku rozdílných úrovní zaměstnanosti mladých lidí v jednotlivých členských státech; vyzývá tudíž k tomu, aby EU okamžitě přijala opatření s cílem napravit tyto nerovnosti v rámci evropského semestru;
3. v této souvislosti vyzývá Radu, aby souhlasila se začleněním sociálních ukazatelů do postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze, a to včetně ukazatelů týkajících se nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Radu, aby současně zvážila vypracování hodnotící tabulky založené na společných sociálních ukazatelích, včetně ukazatelů spojených s nezaměstnaností mladých lidí, která by zahrnovala mechanismus varování, který by monitoroval pokrok, jehož bylo v členských státech dosaženo;
4. zdůrazňuje, že samotnou mobilitu mladých lidí nelze považovat za dostatečné řešení problému zaměstnanosti mladých, neboť může vést k tzv. odlivu mozků a k závažnému poklesu sociálního kapitálu a sociální ochrany v mnoha členských státech; vyzývá Radu, aby zaměřila své úsilí na zdokonalení dobrovolné hospodářské mobility mladých lidí s cílem vyhnout se „hospodářskému exilu“ a posílit přenositelnost důchodů, pracovních práv a práv v oblasti sociální ochrany napříč EU;
5. zdůrazňuje, že samostatnou výdělečnou činnost nelze považovat za hlavní řešení problému nezaměstnanosti, neboť samostatně výdělečně činní mladí lidé jsou častěji obětí „pracující chudoby“, platební neschopnosti a předstírané samostatné činnosti; ještě jednou tuto otázku zdůrazňuje vzhledem k příliš vysokému počtu nezaměstnaných mladých lidí v mnoha členských státech;
6. naléhavě vybízí Radu, aby zahájila práci na zavádění automatických stabilizátorů na úrovni EU – počínaje systémem záruk pro mladé lidi – pro absorbování hospodářských otřesů postihujících jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu o proveditelnosti a přidané hodnotě zavedení minimálního příspěvku v nezaměstnanosti, a to ve střednědobém výhledu;
7. zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska je nejúčinnějším nástrojem v boji proti nezaměstnanosti udržitelný hospodářský růst a že tento růst bude dále podpořen zavedením bankovní unie EU umožňujícím obnovit kapacitu investovat do periferních členských států;
Záruka pro mladé lidi
8. vítá doporučení Rady ze dne 28. února 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi; vyzývá k tomu, aby byl systém záruk pro mladé lidi urychleně zaveden ve všech členských státech; zdůrazňuje, že záruka pro mladé lidi není zárukou pracovního místa, nýbrž nástrojem, který má zajistit, aby všichni nezaměstnaní občané EU a osoby s trvalým pobytem v EU mladší 30 let získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání nebo učňovské místo, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání; zdůrazňuje zejména, že systémy záruk pro mladé lidi by měly účinně zlepšit situaci mladých lidí, kteří nemají zaměstnání ani nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy, a také lidí z obzvláště zranitelných sociálních skupin;
9. je toho názoru, že financování systémů záruk pro mladé lidi ze zdrojů Unie by mělo hrát klíčovou roli a naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo v prvních dvou letech víceletého finančního rámce předběžně uvolněno 6 miliard EUR přidělených na novou iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže, jejímž cílem je řešit nezaměstnanost mladých a zavádět záruky pro mladé v regionech na úrovni 2 v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS), v nichž v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí přesáhla 20 % (dále jen „způsobilé regiony“), nebo v regionech na úrovni NUTS 3, v nichž byla v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí vyšší než 22,5 %;
10. vítá skutečnost, že na novou iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže bylo vyčleněno 6 miliard EUR; zdůrazňuje nicméně, že jen náklady na provádění záruk pro mladé lidi v celé eurozóně Mezinárodní organizace práce odhaduje na 21 miliard EUR, a proto je třeba dalších značných finančních prostředků; zdůrazňuje, že sociální investice ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou, by snížily stávající hospodářské ztráty, jež vyplývají z toho, že mladí lidé nejsou aktivní na trhu práce, a které Eurofound odhaduje na 153 miliard EUR, což představuje 1,2 % HDP EU; vyzývá proto k tomu, aby byly navýšeny přidělené prostředky v rámci revize víceletého finančního rámce, který musí poskytnout nezbytnou pružnost, zejména v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti;
11. dále zdůrazňuje, že zejména Evropský sociální fond (ESF) by měl být strukturován tak, aby umožnil financování záruk pro mladé lidi, a že do ESF by proto mělo být přiděleno alespoň 25 % prostředků vyčleněných pro politiku soudržnosti; domnívá se však, že je třeba dosáhnout vhodné rovnováhy mezi financováním ze zdrojů EU a členských států;
12. vyzývá Evropskou investiční banku, aby přispěla k provádění záruk pro mladé například tím, že podmíní poskytování úvěrů vytvářením pracovních míst a míst pro odbornou přípravu, nebo tím, že podpoří rozvoj duálních vzdělávacích systémů; zdůrazňuje, že takové systémy úvěrů lze rozšířit na všechny bankovní úvěry; zdůrazňuje nicméně, že úvěry EIB by měly být vnímání jakožto doplněk a nikoli náhrada financování ze zdrojů EU ve formě grantů;
13. trvá na tom, že systémy záruky pro mladé lidi by měly být doplněny o kvalitní rámec, aby zajistily, že nabízené vzdělávání, odborná příprava a zaměstnání budou nabízet i odpovídající plat, pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy;
14. vyzývá k tomu, aby sociální partneři byli zapojeni do využívání systémů záruk pro mladé lidi na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni již v rané fázi;
Boj s nezaměstnaností mladých lidí na vnitrostátní úrovni
15. zdůrazňuje, že investice do zaměstnanosti mladých lidí musí tvořit klíčovou část vnitrostátních strategií týkajících se sociálních investic; růst podporující začlenění musí chránit ty složky společnosti, jež jsou schopny přispívat k pokroku ve společnosti, a proto vyzývá členské, aby investice do vzdělávání a odborné přípravy vyňaly z vnitrostátních cílových schodků; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí především prostřednictvím předcházení předčasnému ukončování školní docházky nebo odborné přípravy či učňovského vzdělávání (např. zavedení duálního vzdělávacího systému nebo stejně účinných rámců) a aby vytvořily komplexní strategie zaměřené na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují a ani neprocházejí odbornou přípravou; dále zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů v boji proti nezaměstnanosti mládeže; zdůrazňuje také odpovědnost podniků za přínos k tomu, aby se mladým lidem dostalo kvalitní praktické přípravy na pracovišti;
16. konstatuje, že sociální investice do mladých lidí mohou mít širokou řadu podob, a to včetně: rozvíjení partnerství mezi školami, vzdělávacími centry a místními nebo regionálními podniky; cíleného poskytování kvalitního vzdělávání a vysoce kvalitních programů stáží pro mladé lidi; programů odborné přípravy ve spolupráci s podniky; programů pro zácvik ve spolupráci se zkušenými zaměstnanci, kteří mladé lidi zaměstnají a zacvičí přímo v podniku nebo jim usnadní jejich přechod ze systému vzdělávání do zaměstnání; podpory mladých lidí při jejich zapojení do společnosti; podpory regionální, evropské a mezinárodní mobility prostřednictvím dalšího pokroku směrem ke vzájemnému uznávání kvalifikace a dovedností; zdůrazňuje také, že sociální investice mohou doprovázet účinné pobídky, jako jsou dotace na nábor pracovníků nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které zajistí důstojné životní a pracovní podmínky; cílem těchto pobídek je povzbudit zaměstnavatele ve veřejné i soukromé sféře, aby zaměstnávali mladé lidi, investovali do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do pokračujícího vzdělávání a zvyšování jejich dovedností v průběhu zaměstnání, a podporovat podnikání mladých lidí;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2012)0224.