Postup : 2013/2664(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0309/2013

Předložené texty :

B7-0309/2013

Rozpravy :

Hlasování :

PV 13/06/2013 - 7.6
CRE 13/06/2013 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 133kWORD 62k
11. 6. 2013
PE509.944v01-00
 
B7-0309/2013

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Turecku (2013/2664(RSP))


Takis Hadjigeorgiou, Willy Meyer, Paul Murphy, Patrick Le Hyaric, Kyriacos Triantaphyllides, Marisa Matias, Alda Sousa, João Ferreira, Inês Cristina Zuber, Marie-Christine Vergiat, Jacky Hénin, Nikolaos Chountis za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Turecku (2013/2664(RSP))  
B7‑0309/2013

Evropský parlament,

–   s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950 a její ustanovení týkající se práva na svobodu sdružování a svobodu slova,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1996, zvláště pak na jeho článek 19, v němž je zakotvena svoboda projevu, a články 21 a 22, které upravují svobodu sdružování, a připomínaje, že tato ustanovení zaručují právo na svobodu sdružování a právo zakládat odborové organizace a že představují základní zásady Mezinárodní organizací práce,

–   s ohledem na zprávu Komise o pokroku Turecka za rok 2012 (SWD(2012)0336),

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2010, 5. prosince 2011 a 11. prosince 2012,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o zprávě o pokroku Turecka,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že se Turecko v rámci jednání o přistoupení zavázalo k reformám, dobrým sousedským vztahům a postupnému sbližování s EU, a vzhledem k tomu, že by tyto snahy měly být vnímány jako příležitost Turecka pokračovat v modernizaci a konsolidaci a dále zlepšovat své demokratické instituce, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že turecká vláda učinila rychlý pokrok v oblasti neoliberálních hospodářských reforem a deregulace v souvislosti s procesem přistoupení k EU, ale naopak se velmi pomalu posouvá vpřed v oblasti politických a demokratických reforem, mezi které patří například lepší dodržování lidských práv;

C. vzhledem k tomu, že systematické násilí vůči protestujícím se stalo v Turecku běžným jevem,

D. vzhledem k tomu, že masové demonstrace, které začaly protestem proti projektu přestavby istanbulského parku Gezi, se v reakci na brutální zásah policie a násilí páchané na demonstrantech na náměstí Taksim rychle změnily v protestní hnutí proti utlačování;

E.  vzhledem k tomu, že se násilí posledních dní podle organizací na ochranu lidských práv a podle odborových svazů lékařů rozšířilo po celé zemi a vedlo ke čtyřem obětem na životech, nejméně 1500 zraněným v Istanbulu a více než 700 zraněným v Ankaře;

F.  vzhledem k tomu, že policie při zásahu proti původně poklidným protestům používala ve velké míře nádoby se slzným plynem a že mnoho dalších nádob bylo vyhozeno z vrtulníků nad obytnými oblastmi, ve kterých neprobíhaly žádné protesty; vzhledem k tomu, že nádoby se slzným plynem v několika případech dopadly na domovy, což je v rozporu se zásadou nutnosti a přiměřenosti;

G. vzhledem k tomu, že existují závažná obvinění z toho, že se turecká vláda pokusila blokovat sociální sítě a zamezit přístupu k internetu ve snaze zadržet tok informací o dění na protivládních demonstracích; vzhledem k tomu, že premiér Recep Tayyip Erdogan označil sociální média za „hrozbu“;

H. vzhledem k tomu, že masivní demonstrace poukázaly na politickou nestabilitu v zemi; vzhledem k tomu, že ačkoliv veřejné protesty představují široké ideologické spektrum, jsou jasným projevem rozhořčení tureckých občanů nad vládou premiéra Erdogana a nad jeho vládnoucí stranou AKP;

I.   vzhledem k tomu, že uplatňování a provádění proislamistického programu způsobilo v Turecku rozepře a konflikty mezi různými sociálními, politickými a hospodářskými skupinami;

J.   vzhledem k tomu, že protesty a masivní počty protestujících ukazují, že lidé čelí četným a hluboce zakořeněným problémům, neboť současně s hospodářským růstem v Turecku se nezlepšuje životní úroveň lidí, přičemž turečtí občané a pracovníci nepožívají zřejmých práv a svobod a mzdy a sociální výhody jsou velmi nízké;

K. vzhledem k tomu, že další hlavní příčina nespokojenosti je spojena se zahraniční politikou premiéra Erdogana vůči Sýrii, neboť intervenční postoj k občanské válce v Sýrii způsobil, že v důsledku spolupráce s opozičními silami, a to dokonce i uvnitř země, se válečná atmosféra sousední země přenesla do Turecka;

L.  vzhledem k tomu, že se turecká policejní zásahová jednotka zaměřila na politické strany a že se vyskytly informace o zásahu jednotky v kancelářích politické strany TKP a v kulturním centru Nazima Hikmeta;

M. vzhledem k tomu, že v ranních hodinách dne 11. června 2013 se policejní zásahová jednotka přesunula zpět na náměstí Taksim, kde nasadila slzný plyn a vodní děla;

N. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva již třikrát odsoudil Turecko za porušování práv účastníků demonstrací a za špatné zacházení se zadrženými;

O. vzhledem k tomu, že Turecko má jako země kandidující na přistoupení k EU povinnost respektovat a podporovat demokracii a posilovat demokratická a lidská práva a svobody; vzhledem k tomu, že zpráva Komise o pokroku Turecka za rok 2012 upozorňuje na vyčlenění částky 810 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci na soudní a policejní reformu;

P.  vzhledem k tomu, že demokratické právo na protest je stále více ohroženo s tím, jak na celém světě stoupá rozhořčení nad neoliberální a antisociální politikou;

1.  důrazně odsuzuje násilí turecké vlády vůči demonstrantům a tureckým občanům;

2.  důrazně odsuzuje skutečnost, že se turecké policejní zásahové jednotky zaměřují na politické strany;

3.  vyzývá tureckou vládu, aby okamžitě zastavila násilí vůči demonstrantům a propustila všechny pokojné protestující, kteří jsou v současnosti zadržováni;

4.  vyjadřuje solidaritu s požadavkem demonstrantů na dodržování demokracie a demokratických a lidských práv a svobod; domnívá se, že by žádné náboženství nemělo oslabovat občanská práva, práva žen a sociální a hospodářská práva;

5.  odsuzuje pokusy hlavních elektronických sdělovacích prostředků v Turecku zamlčet tyto události;

6.  zdůrazňuje význam nulové tolerance násilí vůči pokojným demonstrantům a požaduje vytvoření nezávislé a nestranné komise, která bude vyšetřovat obvinění z týrání, špatného zacházení a z nepřiměřeného použití síly ze strany zástupců donucovacích orgánů, a to za účasti organizací na ochranu lidských práv, výborů demonstrantů a dalších dotčených stran.

7.  vyzývá tureckou vládu, aby ukončila svůj autoritativní způsob vládnutí a aby vedla diskuse s organizacemi protestujících s cílem zabránit vystupňování násilí, které by přineslo další oběti;

8.  žádá okamžité propuštění deseti tisíc politických vězňů, z nichž mnozí patří k levicovým či kurdským aktivistům, a stejně tak i novinářů zadržovaných v podmínkách, které jsou v rozporu se zásadami právního státu;

9.  vyzývá tureckou vládu, aby znovu přehodnotila své sociální, politické, kulturní a hospodářské strategie, které jsou hlavní příčinou lidového povstání, neboť incident, který se odehrál v parku Gezi, byl jen záminkou k vyvolání stávající situace;

10. odsuzuje výroky oficiálních tureckých představitelů, kteří místo aby pomohli situaci normalizovat, pokračují v pobuřování občanů a vyvolávají v zemi ještě více nepokojů.

11. vyjadřuje znepokojení nad tím, že organizace občanské společnosti v Turecku nadále čelí pokutám, řízení o ukončení činnosti a administrativním překážkám a že práva odborářů a pracovníků nejsou plně dodržována; vyzývá tureckou vládu, aby okamžitě začala uplatňovat nové právní předpisy v oblasti pracovních a odborových práv, a zajistila tak soulad s acquis Unie a s úmluvami MOP, především pokud jde o právo na stávku a právo na kolektivní vyjednávání;

12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a vládě a Velkému národnímu shromáždění Turecké republiky.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí