NÁVRH USNESENÍ o programu Národní bezpečnostní agentury USA určenému ke sledování, sledovacích subjektech a programech v různých členských státech a jejich dopadu na soukromí občanů EU
1. 7. 2013 - (2013/2682(RSP))
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Rebecca Harms, Daniel Cohn-Bendit, Jan Philipp Albrecht, Judith Sargentini, Reinhard Bütikofer, Carl Schlyter, Yannick Jadot, Raül Romeva i Rueda, Ana Miranda, Bart Staes, Catherine Grèze, Malika Benarab-Attou za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0336/2013
B7‑0336/2013
Usnesení Evropského parlamentu o programu Národní bezpečnostní agentury USA určenému ke sledování, sledovacích subjektech a programech v různých členských státech a jejich dopadu na soukromí občanů EU
Evropský parlament,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Listinu základních práv Evropské unie, články 2, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a judikaturu ústavních soudů členských států, Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva;
– s ohledem na Dohodu o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými[1],
– s ohledem na Úmluvu o počítačové trestné činnosti (CETS č. 185),
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na jeho článek 17 o zasahování do soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence,
– s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, zejména na její články 24 a 27 o nedotknutelnosti diplomatických dokumentů a diplomatické komunikace,
– s ohledem na dohodu „Safe Harbour“ mezi EU a USA, zejména na článek 3 této dohody, a na seznam účastníků této dohody,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2001 o existenci globálního systému pro zachycování soukromé a obchodní komunikace (systém Echelon)[2] a na příslušnou zprávu dočasného výboru pro systém Echelon (A5-0264/2001),
– s ohledem na diskusi s komisařkou Redingovou dne 15. února 2012 o legislativě třetích zemí a právních předpisech EU na ochranu údajů (PV 15/02/2012 – 19),
– s ohledem na směrnici 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích,
– s ohledem na balíček předpisů na ochranu údajů, který tvoří návrhy COM(2012)0011 a COM(2012)0010,
– s ohledem na probíhající jednání o dohodě mezi EU a USA o ochraně osobních údajů vyměňovaných pro účely vymáhání práva,
– s ohledem na sdělení Komise o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě (COM(2012)0529),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že zprávy v mezinárodním tisku přinesly důkazy o tom, že prostřednictvím programů jako např. PRISM orgány USA získávají a zpracovávají velké množství osobních údajů občanů a rezidentů EU, kteří využívají americké poskytovatele internetových služeb;
B. vzhledem k tomu, že komisařka Redingová zaslala ministru spravedlnosti USA Eriku Holderovi dopis, v němž hovoří o znepokojení, které toto odhalení vyvolalo v Evropě, a požaduje objasnění a vysvětlení ohledně programu PRIMS a jiných podobných programů, v jejichž rámci probíhá vyhledávání a shromažďování údajů, a informace o zákonech, podle nichž může být používání těchto programů povoleno;
C. vzhledem k tomu, že i přes jednání, která proběhla na zasedání ministrů spravedlnosti členských států EU a USA v Dublinu dne 14. června 2013 ještě schází vyčerpávající odpověď amerických úřadů;
D. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství mezi EU a USA je založeno na dodržování základních práv, právního státu a loajální a rovnocenné spolupráce;
E. vzhledem k tomu, že podle dohody „Safe Harbour“ mají členské státy a Komise povinnost zaručit bezpečnost a nedotknutelnost osobních údajů; vzhledem k tomu, že podle článku 3 má Komise povinnost dohodu vypovědět nebo pozastavit její uplatňování, pokud by nebyla její ustanovení dodržována;
F. vzhledem k tomu, že společnosti, které se podle mezinárodního tisku podílejí na programu PRISM, jsou všechny stranami dohody „Safe Harbour“;
G. vzhledem k tomu, že USA podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o počítačové trestné činnosti s účinností od roku 2007 a její zásady začlenily do vnitrostátních právních předpisů USA;
H. vzhledem k tomu, že Úmluva o počítačové trestné činnosti stanoví, že všechna opatření týkající se „shromažďování důkazů v elektronické podobě“ u jakéhokoli trestného činu (článek 14) musí zajišťovat přiměřenou ochranu základních lidských práv, zejména těch, jež jsou stanovena v EÚLP (článek 8, Soukromí), musí zaručovat dodržování „zásady proporcionality“ a musí zahrnovat záruky, jako jsou mimo jiné soudní nebo jiný nezávislý dohled, důvody použití a omezení rozsahu a trvání těchto postupů (článek 15);
I. vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a USA o vzájemné právní pomoci, ratifikovaná Evropskou unií a Kongresem, stanoví postupy pro shromažďování a výměnu informací a pro podávání žádostí o pomoc a poskytování pomoci při získávání důkazů nacházejících se v jedné zemi za účelem poskytnutí pomoci při trestním vyšetřování nebo řízení ve druhé zemi;
J. vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že nyní bude svolána expertní skupina EU-USA, aby projednala program PRISM jak z hlediska ochrany údajů, tak z hlediska bezpečnosti;
K. vzhledem k tomu, že mezinárodní tisk rovněž informoval o údajné spolupráci a zapojení členských států EU do programu PRISM a jiných podobných programů, nebo o tom, že členské státy získaly přístup do vytvořených databází;
L. vzhledem k tomu, že několik členských států má podobné sledovací programy nebo vede o zavedení takových programů diskusi;
M. vzhledem k tomu, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva musí být každý takový program v demokratické společnosti prokazatelně přiměřený a nezbytný; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práv správně varoval, že systém tajného sledování v zájmu ochrany státní bezpečnosti „může narušit nebo dokonce zničit demokracii pod pláštíkem její ochrany“ a že „již pouhá existence právních předpisů, které povolují provoz systém tajného sledování komunikace, představuje hrozbu, že budou sledování všichni, na něž mohou být tyto předpisy uplatněny“;
N. vzhledem k tomu, že na úrovni EU probíhá reforma ochrany údajů prostřednictvím revize směrnice 95/46/ES a jejího nahrazení navrženým obecným nařízením o ochraně údajů a směrnicí o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů; vzhledem k tomu, že návrh nařízení o ochraně údajů, který v listopadu 2011 rozeslala komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová svým kolegům, obsahuje ustanovení, podle něhož by bylo předání údajů o uživatelích orgánům třetích zemí podmíněno existencí právního základu, jakým by byla například dohoda o vzájemné právní pomoci a povolení příslušného orgánu na ochranu údajů; vzhledem k tomu, že po silném lobbování ze strany orgánů USA tento článek zmizel a zůstalo pouze jedno velmi slabé úvodní ustanovení;
O. vzhledem k tomu, že členské státy jsou povinny respektovat základní hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v Listině základních práv;
P. vzhledem k tomu, že zprávy v mezinárodním tisku odhalily, že orgány USA systematicky odposlouchávaly zastoupení EU v USA a při OSN a pronikly do jejich počítačových sítí;
Q. vzhledem k tomu, že podle zpráv v tisku se britský bezpečnostní orgán Government Communications Headquarters (GCHQ) v rámci programu s krycím označením TEMPORA napojil na více než 200 optických kabelů s cílem získat přístup k telefonním hovorům a internetovému provozu, přičemž se opíral o článek 4 oddílu 8 zákona o regulaci vyšetřovacích pravomocí (RIPA), podle něhož má ministr zahraničí Spojeného království právo vydat povolení k rozsáhlému sledování a odposlechu;
R. vzhledem k tomu, že jiné členské státy mají údajně přístup k mezinárodní elektronické komunikaci bez náležitého soudního příkazu, pouze na základě zvláštních soudů, přičemž data jsou sdílena s jinými zeměmi (Švédsko), a vzhledem k tomu, že jiné země mohou zlepšit své možnosti sledování (Nizozemsko, Německo); vzhledem k tomu, že v jiných zemích byly vyjádřeny obavy, pokud jde o oprávnění tajných služeb odposlouchávat (Polsko);
S. vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 1 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES) ukládá členským státům, aby zajistily důvěrný charakter sdělení a s nimi souvisejících provozních údajů a zejména aby zakázaly připoslech, odposlech, uchovávání nebo jiné druhy zachycování či sledování sdělení a s nimi souvisejících provozních údajů; vzhledem k tomu, že čl. 15 odst. 1 směrnice umožňuje výjimky z tohoto zákazu pouze tehdy, pokud představují v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné opatření;
T. vzhledem k tomu, že tajná sledovací opatření jsou často veřejnosti neznámé a že ti, kteří je odhalí, mohou čelit vážným následkům ve formě trestního stíhání;
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad programy PRISM a TEMPORA a dalšími takovými programy, jejichž pomocí jsou sbírány údaje, protože by to v případě potvrzení informací, které jsou dosud k dispozici, znamenalo vážné porušení základního práva na soukromí a ochranu údajů občanů a rezidentů EU, jakož i práva na soukromý a rodinný život, zachování důvěrného charakteru sdělení, presumpce neviny, svobody projevu, svobody informací a svobody podnikání;
2. vyzývá orgány USA, aby bez zbytečného prodlení poskytly EU úplné informace o programu PRISM a jiných takových programech týkajících se shromažďování údajů, jak to požaduje komisařka Redingová ve svém dopise ze dne 10. června 2013 zaslaném ministru spravedlnosti Ericu Holderovi;
3. zdůrazňuje, že veškerá omezení základních práv musí být v souladu s právním státem a v demokratické společnosti musí být striktně přiměřená, náležitá a nezbytná v souladu s Listinou základních práv;
4. požaduje, aby transatlantické expertní skupině ohlášené komisařkou Malmströmovou, na jejíž práci se má podílet i Parlament, byl poskytnut odpovídající stupeň bezpečnostní prověrky a přístup ke všem příslušným dokumentům, aby mohla vykonávat svou práci řádně a ve stanovené lhůtě;
5. vyzývá Komisi a orgány USA, aby neprodleně obnovily jednání o rámcové dohodě o ochraně osobních údajů předávaných a zpracovávaných pro účely policejní a soudní spolupráce; vyzývá Komisi a orgány USA, aby do dohody začlenily zvláštní ustanovení o přístupu veřejných orgánů k osobním údajům a informacím v držení soukromých subjektů pro komerční účely a aby zajistily, aby občané EU měli stejná vymahatelná práva a ochranu jako američtí občané a rezidenti;
6. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nejnovější informace provedla celkový přezkum dohody „Safe Harbour“, a to na základě článku 3 této dohody;
7. vyjadřuje vážné znepokojení nad odhaleními, které se týkají programů sledování údajně provozovaných členskými státy buď s pomocí americké Agentury pro národní bezpečnost nebo samostatně;
8. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich právní předpisy a postupy byly plně v souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a související judikaturou, a aby je, pokud by tomu tak nebylo, podle potřeby revidovaly;
9. vyzývá Radu, aby neodkladně urychlila práci na celém souboru opatření týkajících se ochrany údajů a zejména na navržené směrnici o ochraně údajů;
10. zdůrazňuje, že všechny společnosti, které nabízejí služby občanům EU, musí bez výjimky dodržovat právní předpisy EU a nést odpovědnost za veškerá porušení;
11. zdůrazňuje, že společnosti, které spadají pod jurisdikci třetích zemí, by měly poskytnout uživatelům nacházejícím se v EU jasné a jednoznačné varování, že jejich osobní údaje mohou zpracovávat orgány činné v trestním stíhání nebo tajné služby na základě tajných nařízení nebo soudních příkazů;
12. zdůrazňuje, že právní předpisy, kterými se stanoví sledovací opatření, musí být jasně formulovány tak, aby byly vymezeny kategorie občanů, kteří jsou předmětem sledování, jasné a přesné účely opatření, podmínky zásahu, práva jednotlivců, přesné lhůty pro uchovávání údajů a ničení nebo výmazu údajů po uplynutí lhůt, jakož i podmínky pro sdílení údajů se třetími zeměmi;
13. důrazně odsuzuje špehování zastoupení EU, protože by se jednalo, potvrdí-li se informace, které jsou dosud k dispozici, o vážné porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, nehledě na možný dopad na transatlantické vztahy;
14. zdůrazňuje, že jsou zapotřebí postupy, které umožní informátorům odhalovat tajné sledovací systémy, aniž by se museli obávat osobních důsledků; vyzývá členské státy, aby informátorovi Edwardu Snowdenovi nabídly azyl v duchu obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv;
15. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby normy EU pro ochranu údajů a jednání o současném souboru opatření EU na ochranu údajů nebyly porušeny v důsledku transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) s USA, a aby odložila jednání o TTIP, dokud USA nezastaví svou špionážní činnost vůči orgánům a institucím EU; žádá proto Komisi, aby první kolo jednání plánované ve Washingtonu zrušila;
16. vyzývá Komisi, aby neprodleně zahájila řízení o nesplnění povinností podle článku 259 Smlouvy o fungování EU vůči členským státům, jejichž sledovací opatření nejsou v souladu s právními předpisy EU;
17. domnívá se, že existují opodstatněné důvody se domnívat, že komunikace Evropského parlamentu, jeho poslanců a zaměstnanců byly v rámci programu TEMPORA odposlouchávány způsobem, který porušuje závazky Spojeného království v oblasti lidských práv; pověřuje proto svou právní službu, aby prozkoumala možnosti Evropského parlamentu podat žalobu na vládu Spojeného království, včetně prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva;
18. zdůrazňuje, že tato odhalení vážně zpochybnila důvěru v cloud computing a další služby informační společnosti, zejména v případě, kdy poskytovatelé podléhají jurisdikci třetí země;
19. konstatuje, že poskytovatelé v EU hlásí velký nárůst dotazů zákazníků v důsledku zpráv o programu PRISM;
20. zdůrazňuje, že by to mohlo znamenat konkurenční výhodu pro cloud computing a další služby informační společnosti pocházející od poskytovatelů z EU, za předpokladu, že budou zavedena přísná pravidla o ochraně údajů, která budou také chránit před tím, aby k údajům měly přístup orgány třetích zemí, a před získáváním údajů zpravodajskými službami členských států;
21. vyzývá Komisi, aby vzhledem k odhalením přehodnotila svou strategii v oblasti cloud computingu a aby pro cloud computing připravila jasnou a konzistentní iniciativu, s jejíž pomocí se budou řešit všechny tyto problémy a podporovat iniciativy EU v oblasti cloud computingu, které budou plně chránit všechny občanské svobody;
22. vyzývá Parlament, aby provedl důkladné vyšetření této záležitosti a do konce roku předložil plenárnímu zasedání zprávu na základě účinných pravomocí vyšetřovat, a to zejména opatření přijatých orgány EU a členských států;
23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Radě Evropy, parlamentům členských států, prezidentovi USA, Kongresu a Senátu USA a americkému ministru pro vnitřní bezpečnost a americkému ministru spravedlnosti.