Návrh usnesení - B7-0341/2013Návrh usnesení
B7-0341/2013

    NÁVRH USNESENÍ o programu Národní bezpečnostní agentury USA určenému ke sledování, sledovacích subjektech a programech v různých členských státech a jejich dopadu na soukromí občanů EU

    1. 7. 2013 - (2013/2682(RSP))

    předložený na základě prohlášení Rady a Komise
    v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    Marie-Christine Vergiat, Cornelia Ernst, Kyriacos Triantaphyllides, Takis Hadjigeorgiou, Mikael Gustafsson, Willy Meyer, Nikolaos Chountis, Patrick Le Hyaric, Alda Sousa, Marisa Matias za skupinu GUE/NGL

    Postup : 2013/2682(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B7-0341/2013
    Předložené texty :
    B7-0341/2013
    Přijaté texty :

    B7‑0341/2013

    Usnesení Evropského parlamentu o programu Národní bezpečnostní agentury USA určenému ke sledování, sledovacích subjektech a programech v různých členských státech a jejich dopadu na soukromí občanů EU

    (2013/2682(RSP))

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na její články 7 a 8, a na Listiny základní práv EU, zejména na její články 48 a 52,

    –   s ohledem na Dohodu o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými[1],

    –   s ohledem na Úmluvu o kybernetické trestné činnosti (CETS č. 185),

    –   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 17 o zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence,

    –   s ohledem Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, zejména na její články 24 a 27 o nedotknutelnosti diplomatických dokumentů a diplomatické komunikace,

    –   s ohledem na tzv. dohodu o bezpečném přístavu (Safe Harbour) mezi EU a USA, zejména na článek 3 této dohody, a na seznam účastníků této dohody,

    –   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2001 o existenci globálního systému pro zachycování soukromé a obchodní komunikace (systém Echelon)[2] a na příslušnou zprávu dočasného výboru pro systém Echelon (A5-0264/2001),

    –   s ohledem na diskusi s komisařkou Redingovou dne 15. února 2012 o legislativě třetích zemí a právních předpisech EU na ochranu údajů (PV 15/02/2012 - 19),

    –   s ohledem na směrnici 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích,

    –   s ohledem na balíček předpisů na ochranu údajů, který tvoří návrhy COM(2012)0011 a COM(2012)0010,

    –   s ohledem na probíhající jednání o dohodě mezi EU a USA o ochraně osobních údajů vyměňovaných pro účely vymáhání práva,

    –   s ohledem na sdělení Komise o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě (COM(2012)0529),

    –   s ohledem na dohodu mezi EU a USA o programu pro sledování financování terorismu (TFTP) a na dohodu mezi EU a USA o jmenné evidenci cestujících (PNR),

    –   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

    A. vzhledem k tomu, že tisk na celém světě informoval o existenci programu USA zvaného PRISM, poté co Edward Snowden, bývalý příslušník zpravodajské služby NSA, který se nyní uchází o politický azyl, vyzradil informace, které se údajně týkají velmi rozsáhlého sledování komunikace osob, které nejsou občany USA, a tedy i evropských občanů;

    B.  vzhledem k tomu, že komisařka Redingová zaslala ministru spravedlnosti USA Eriku Holderovi dopis, v němž hovoří o znepokojení, které toto odhalení vyvolalo v Evropě, a požaduje objasnění a vysvětlení ohledně programu PRIMS a jiných podobných programů, v jejichž rámci probíhá vyhledávání a shromažďování údajů, a informace o zákonech, podle nichž mohou být tyto programy povoleny;

    C. vzhledem k tomu, že z těchto uniknuvších informací vyplývá, že členské státy EU údajně spolupracovaly s programem Spojených států PRISM nebo že vyvinuly podobné programy pro shromažďování zpravodajských informací, jako je projekt „Tempora“ britské zpravodajské agentury Government Communications Headquarters (GCHQ); vzhledem k tomu, že podle zpráv v tisku se agentura GCHQ v rámci programu s krycím označením TEMPORA napojila na podmořské optické kabely s cílem získat přístup k telefonním hovorům a internetovému provozu, přičemž se opírala o § 4 oddílu 8 zákona o regulaci vyšetřovacích pravomocí (RIPA), podle něhož má ministr zahraničí Spojeného království právo vydat certifikát pro rozsáhlé zachycování mnoha kategorií materiálů týkajících se terorismu nebo organizovanému zločinu; vzhledem k tomu, že existují důkazy, že USA prováděla špionáž zacílenou na diplomatické pracovníky stálých zastoupení členských států a kanceláří institucí EU; připomíná v této souvislosti případ odposlechů, které v kanceláři poslance EP nainstalovaly britské bezpečnostní služby;

    D. vzhledem k tomu, že hromadné shromažďování a uchování osobních údajů je samo o sobě v rozporu se zásadami proporcionality a nezbytnosti stanovenými v úmluvě ECHR, podle níž musí být jakékoli omezení základních práv v demokratické společnosti proporcionální a nezbytné;

    E.  vzhledem k tomu, že v článku 48 Listiny základních práv je zdůrazněna presumpce neviny, a vzhledem k tomu, že nebyl-li nikdo obviněn ani obžalován, jsou preventivní kontroly a sledování spojeny s velkým rizikem, že bude porušena presumpce neviny, pokud k nim dochází ve velkém měřítku bez předchozího důkazu, že došlo k trestnému činu;

    F.  vzhledem k tomu, že článek 52 listiny stanoví, že „každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého“;

    G. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práv správně varoval, že systém tajného sledování v zájmu ochrany státní bezpečnosti „může narušit nebo dokonce zničit demokracii pod pláštíkem její ochrany“ a že „již pouhá existence právních předpisů, které povolují provoz systému tajného sledování komunikace, představuje hrozbu, že budou sledováni všichni, na něž mohou být tyto předpisy uplatněny“;

    H. vzhledem k tomu, že podle dohody o bezpečném přístavu mají členské státy a Komise povinnost zaručit bezpečnost a nedotknutelnost osobních údajů; vzhledem k tomu, že podle článku 3 má Komise povinnost dohodu vypovědět nebo pozastavit její uplatňování, pokud by nebyla její ustanovení dodržována;

    I.   vzhledem k tomu, legislativní orgány EU nyní projednávají balíček předpisů na ochranu údajů;

    J.   vzhledem k tomu, že vyvstaly vážné pochybnosti o ochotě některých členských států, zejména Spojeného království, se konstruktivně zapojit do provádění směrnice o ochraně údajů v oblasti vymáhání práva s cílem zlepšit standardy ochrany údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce;

    K. vzhledem k tomu, že návrh nařízení o ochraně údajů, který v listopadu 2011 rozeslala komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová svým kolegům, obsahuje ustanovení, podle něhož by bylo předání údajů o uživatelích orgánům třetích zemí podmíněno existencí právního základu, jakým by byla například dohoda o vzájemné právní pomoci a povolení příslušného orgánu na ochranu údajů;

    L.  vzhledem k tomu, že došlo k silnému lobbování ze strany USA, které možná vedlo k odstranění těchto ustanovení z konečného znění návrhu Komise;

    M. vzhledem k tomu, že členské státy EU mají povinnost dodržovat základní hodnoty zakotvené v článku 2 SEU a právo na soukromí a ochranu údajů dle Listiny základních práv;

    N. vzhledem k tomu, že Parlament zamítl návrh Komise na zřízení evropského systému jmenné evidence cestujících, neboť existují závažné pochybnosti ohledně zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality takového systému;

    O. vzhledem k tomu, že směrnice o uchovávání údajů byla napadena u ústavních soudů a byla nyní postoupena Evropskému soudnímu dvoru za účelem rozhodnutí o předběžné otázce z důvodů týkajících se proporcionality a nezbytnosti;

    P.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament v současné době jedná o novém nařízení o Europolu;

    1.  je hluboce šokován informacemi o existenci programu PRISM, neboť pokud by se dosud dostupné informace potvrdily, znamenalo by to, že dochází k porušování základních práv na soukromí a ochranu údajů občanů EU a porušení základních principů nezbytnosti a proporcionality;

    2.  domnívá se, že existují dostatečné důvody se domnívat, že komunikace Evropského parlamentu, jeho poslanců a pracovníků byla v rámci programu TEMPORA zachycována způsobem, který je v rozporu se závazky Spojeného království v oblasti lidských práv; pověřuje proto svou právní službu, aby zvážila možnosti žaloby Evropského parlamentu proti britské vládě, mimo jiné prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva;

    3.  vyzývá k okamžitému přerušení jednání s USA o dohodě o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP); vyzývá Komisi, aby přerušila veškerá další jednání o dohodě o volném obchodu s USA a provádění této dohody, dokud USA neposkytnou Parlamentu veškeré informace o této záležitosti a dokud nebude uspokojivým způsobem uzavřena dohoda mezi EU a USA o ochraně údajů a nebudou poskytnuty účinné záruky, že nezákonné sledování společností, občanů, institucí a diplomatických zastoupení Evropské unie skutečně skončilo;

    4.  poukazuje na zásadu presumpce neviny, která je jedním z podstatných prvků právního státu v demokratických společnosti; vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s rostoucím využíváním takzvaného „preventivního sledování“, které převrací presumpci neviny a zachází s každým občanem jako s potenciálním zločincem;

    5.  je hluboce znepojen tím, že se politiky EU a členských států rostoucí měrou orientují na otázky bezpečnosti, čímž drasticky narušují základní práva a svobody občanů a rezidentů EU; kategoricky odmítá filozofii strachu, podle níž by snad více a více bezpečnosti mezi automaticky vést k vytvoření prostoru svobody a práva;

    6.  vyzývá orgány USA, aby svým partnerům z EU na unijní i vnitrostátní úrovni poskytly informace o rozsahu programu PRISM, o existenci podobných programů a míře zapojení členských států EU; rovněž vyzývá členské státy, aby sdělily, zda v současné době probíhají nebo se vyvíjejí jakékoli podobné programy;

    7.  připomíná, že judikatura Evropského soudu pro lidská práva sledování jednotlivců omezuje, konkrétně stanoví, že zásah do základního práva na soukromí občanů musí být v demokratické společnosti proporcionální a nezbytný, musí probíhat v mezích zákona a musí podléhat přiměřenému demokratického a soudnímu dohledu;

    8.  připomíná zásadu proporcionality zakotvenou v Úmluvě o počítačové trestné činnosti, kterou USA podepsaly a která v článku 15 stanoví povinnost dodržovat zásadu propocionality při provádění opatření k dosažení počítačové bezpečnosti;

    9.  opakuje, že občané mají právo vědět o existenci zákonů nebo programů, které jsou spojeny s rizikem, že budou omezena jejich základní práva a svobody, a že mají právo volat ty, kteří je provádějí, k odpovědnosti;

    10. vyzývá Radu, aby urychlila svou práci na směrnici o ochraně údajů, která je naprosto nezbytná pro zaručení právního státu a zajištění ochrany práv občanů v oblasti vymáhání práva;

    11. vyzývá legislativní orgány EU, aby k legislativním návrhům v oblasti vymáhání práva, jejichž součástí je shromažďování a uchovávání osobních údajů, což jsou zejména návrhy EU týkající se jmenné evidence cestujících a Europolu, zaujaly horizontální přístup a nepostupovaly případ od případu, což by mohlo vést k tomu, že vznikne nefunkční změť nekoherentních norem a zásad;

    12. výzývá k formalizaci postoje Parlamentu proti tomu, aby se přijímala další opatření v oblasti vymáhání práva, jejich součástí by bylo shromažďování a uchovávání údajů, dokud nebude dosaženo dohody o směrnici o ochraně údajů;  

    13. v této souvislosti připomíná dohodu TFTP mezi USA, která podle hodnotících zprávy společného kontrolního orgánu Europolu umožňuje hromadný transfer osobních údajů, takže je pravděpodobné, že se proti ní postaví ústavní soudu z důvodu nedodržení kritérií propocionality ECHR;

    14. zdůrazňuje, že společnosti, které nabízejí služby občanům EU, jsou povinny dodržovat právo EU, zejména zákony EU na ochranu osobních údajů, a staví se proti koncepci samoregulace podniků, pokud jde o základní práva;

    15. lituje, že Komise vypustila z verze nařízení o ochraně údajů, která se dostala na veřejnost, bývalý článek 42; vyzývá Komisi, aby objasnila, proč se rozhodla tak učinit; vyzývá Radu, aby následovala Parlament a vložila toto ustanovení zpět;

    16. zdůrazňuje, že společnosti podléhají jurisdikci třetích zemí, které poskytují služby občanům a rezidentům EU, dávaly uživatelům jasné a zřetelné varování, že donucovací orgány a zpravodajské služby mohou na základě tajných příkazů nebo nařízení zpracovávat osobní údaje;

    17. poukazuje na iniciativy internetových společností, které se aktivně podílely na odhalení totožnosti veřejných orgánů, které se úspěšně pokoušely získat přístup k uživatelským údajům; žádá všechny ostatní společnosti tohoto typu, ale neprodleně následovaly jejich příkladu;

    18. zdůrazňuje, že jsou zapotřebí postupy, které by umožnily odhalovat tajné systémy sledování, aniž by se informátoři museli obávat právních důsledků; vyzývá členské státy, aby v koordinaci s ESVČ nabídly politický azyl Edwardu Snowdenovi, který měl odvahu odhalit toto obrovské a systematické porušování základních práv, a aby jeho žádost rychle vyřídily;

    19. vyzývá EU, aby se svými protějšky z USA jednala o problematice uplatňování předpisů o ochraně údajů v bilaterálních vztazích, a aby v této souvislosti zajistila, že obě strany budou dodržovat základní práva a právo na soukromí a ochranu údajů; žádá Komisi, aby k dosažení tohoto cíle využila veškerých možností, které má při vyjednávání k dispozici;

    20. kritizuje systematické zneužívání koncepce „národní bezpečnosti“, za nímž se skrývají ekonomické zájmy nebo politické zájmy těch, kdo jsou právě u moci; odsuzuje používání tohoto nedefinovaného pojmy k odůvodnění špionáže zaměřené proti občanům a diplomatům EU;

    21. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit evropský ekvivalent kontrolních a vyšetřovacích výborů, společně zřizovaných parlamenty a soudy, pro zpravodajské služby, jaké v současnosti existují v některých členských státech;

    22. pověřuje Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby provedl důkladné vyšetřování této záležitosti a předložil do konce roku zprávu plenárnímu zasedání, přičemž základem tohoto vyšetřování by mohlo být posouzení, zda by bylo vhodné vytvořit kontrolní a vyšetřovací výbor na úrovni EU, který by se zabývat spolupraci zpravodajských služeb členských států a používáním osobních údajů občanů EU;

    23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, parlamentům členských států, prezidentovi, Kongresu a Senátu USA a ministrům pro vnitřní bezpečnost a spravedlnost USA.